Zobrazují se příspěvky se štítkemSport. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSport. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 19. dubna 2022

Půl roku po operaci kýly a diastázy

Nedávno jsem byla na klinice. Zpět na místě činu. Tam, kde mi před půl rokem operovali břišní kýlu a také diastázu. V zařízení, kde jsem si přišla nejen jako vážený pacient, ale i jako člověk, který někoho zajímá. Je to velké medicínské téma, nechci se pouštět do podrobností, protože by mě tady zas mohl někdo napadnout, že šířím bludy. Takže jen pěkně z osobního hlediska. Byla to dlouhá cesta, nebyla jednoduchá, nebyla bezbolestná. A bezbolestná není ani teď, po více než 6 měsících rekonvalescence. Když už jsem se loni v zimě rozhodla, že budu řešit svoji nepříjemnou bouli nad pupkem, mé první setkání s chirurgem bylo vyloženě tragické. Narazila jsem na člověka, který by neměl sedět na místě, na kterém dobře placený sedí, a odpovědí mi bylo posměšné "A co chcete po třech dětech?". Pane doktore, omlouvám se, já nechci mít kýlu. Tak jsem šla jinam. Jsem ráda, že máme tu možnost svobodně si vybrat. Na tom jiném místě mi kýlu potvrdili. Dokonce našli ještě jednu. A taky mi vysvětlili svízele operace kýly v místě, kde je diastáza. A našli řešení. Poměrně nové miniinvazivní řešení. V Česku se takto zatím moc neoperuje. Neztratila jsem tady důstojnost, cítila jsem se respektovaná a pochopená. Ani jsem je neobtěžovala. Mluvili se mnou. Dokonce i diskutovali. A ne, neplatila jsem za operaci.


pondělí 27. července 2020

Jógové karty pro začátečníky

Jóga je moje slabost. Zatím jsem ve svém životě nenašla aktivitu, která by mi toho dávala tolik po fyzické i psychické stránce. I když jsem teď velice polevila a musím znovu nastartovat svůj jógový rituál, pořád je to činnost, která mi přijde jako ideální doplněk k mateřství. Před dovolenou jsem si vyzkoušela pár lekcí hot jógy, velice zajímavá zkušenost, nicméně zůstanu spíš u klasiky. Jestli jste u mě na blogu už dýl, možná si vzpomínáte na článek, kde jsem popisovala své jógové ambice, které jsem chtěla přenést na Klárku. Tenkrát to nevyšlo. Teda, nevyšlo to organizovaně, vyšlo nám to doma. Našla jsem Lali jógu a všechny ty úžasné jógové materiály. Za tu dobu se sortiment u Lali pěkně rozrostl a postupně vám tady na blogu ukážu, co přibližuje mé děti józe doma.
 

pátek 17. dubna 2020

Sourozenci / Lehoučký Woom pro oba & Tip na praktické košíky na kolo

Tento článek tady měl být někdy koncem loňského léta. Ale teď to snad stihnu před plným nástupem cyklo sezóny. Naše děti teda jezdí na kolech celoročně, mírné zimy bez sněhu nám přejí a hlavně Kubík z kola prakticky neslézá. Velice brzo přišel na to, že kolo je rychlejší a na většině tras i míň namáhavé než loudavá chůze. Když jdeme ven, automaticky sahá po kole. Jezdí na něm do školky, na hřiště, do obchodu. Naopak Klárka se nějak zasekla a kolo nám posledních pár měsíců trochu odmítá. No věřím, že je to jen období, které zase brzo přejde. Zvažuju přestříkání kola na růžovo - jde to? Minulé léto měl Jakub už tak perfektně zmáknuté odrážedlo Strider, že jsme museli udělat krok dopředu. Klárka měla tou dobou 20" ultralehké kolo s přehazovačkou Woom 4, tak si mohl Kubík pohodlně podědit žluté kolo Woom 3. Chlupáč si vzal Kubíkovy tréninky na starost a běhal s ním po dlouhých rovinkách u domu. Za pár dní šlapal sám. V necelých čtyřech letech. Sebejistě, lehce, přirozeně. Tyto milníky mě vždycky dojmou.

čtvrtek 23. ledna 2020

Dovolená s dětmi / Rodinná lyžovačka pod Kraličákem

Po roční pauze jsme vyrazili v zimě na hory. S dětma. Tentokrát v plné palbě, do rakve jsme už rvali čtvery lyže, do kufru saně, dvoje boby a dvě lopaty, aby měl každý svůj dopravní prostředek a nijak nestrádal. V Brně jsme tento rok zatím sníh moc neviděli, na náš termín meteorologové navíc hlásali inverzi a já ještě hodinu před odjezdem váhala, jestli Matějovi brát sáňky nebo kočárek. Obojí do auta totiž nedáme. Bála jsem se vysokých teplot, bláta, a zelených pastvin. Trochu i sněženek. To, co nás přivítalo v prvních kopečcích před cílem, byla navzdory výhružkám pohádka. Azurové nebe, bílá námraza na stromech a všem živém kolem, teploty těsně pod nulou. Sněhu sice na půlku ledna hodně málo, ale sjezdovky bílé. Letos jsme ubytování hledali relativně brzo na podzim, protože jsme měli jednu podmínku. Bydlení na sjezdovce. Nijak nám nezáleželo na středisku, typu lanovek ani na počtu barů v okolí, chtěli jsme jen bydlet v těsné blízkosti svahu, abychom mohli pohodlně přecházet s dětma tam a zpátky. A tak jsme našli naprosto luxusní ubytování v chaloupce Boženka, která je součástí komplexu tří chalup ABJ Kraličák. I teď, týden po návratu, jsme neustále okouzleni a velice ráda předávám prostřednictvím blogu tip na stylové ubytování přátelské k rodinám s malými dětmi v pohodlné docházkové vzdálenosti ke Ski areálu Kraličák. Mám velké podezření, že jsme tady nebyli naposled...

pondělí 4. listopadu 2019

Podzim venku / Draci a pěnová letadla

Neumím pouštět draky. Trochu se za to stydím, ale vždycky jsem vděčná, když děcka vezme na draky Chlupáč. Spolu jim to jde. Já tam často pobíhám jak zběsilá za mohutného povzbuzování a stejně žádná sláva. Navíc, když jsem s nimi venku sama, drak je trochu nad moje síly. Klárka s Kubíkem už asi rok mluvili o nerozbitných letadlech, které viděli na medláneckém letišti. Některé jsou možná z polystyrenu, já jsem vybrala letadla pěnová, z českého materiálu Vylen. Toto házecí letadlo FLY-POP mi přijde fakt nezničitelné, už jsem ho přejela kočárkem, vytahovali jsme jej z rybníku i sundávali ze šípku. Tak jsem si řekla, že tohle je moc fajn tip na podzimní zábavu venku. Může být mokro, může foukat vítr, nemusí foukat vítr, může mrznout, házet letadla se dá prakticky pořád. Jen to chce trochu cviku.

pondělí 30. září 2019

Knihy pro děti / Matějova akrobacie

Chci vám ukázat nádhernou dětskou knihu. Objevila jsem ji nedávno, úplně náhodou, až mě zamrzelo, že nemám víc času na takové to ledabylé brouzdání světem Instagramu a Pinterestu. Někdy mám až panickou hrůzu z toho, kolik knižních pokladů mi uniká mezi prsty. Kniha Matějova akrobacie by mohla okrášlit mnoho domácích knihoven. Je to ideální kniha na podzimní odpoledne, je to kniha, která spojuje rodinu, je to kniha, která posílí tělo i ducha. Já jsem z ní popravdě úplně hotová.

středa 19. června 2019

Pozvánka / Wannado Festival Tour 2019

Kroužky. To je věčné téma. Mají mít malé děti kroužky? Nebo si mají užívat volnost pohybu někde na hřišti? Smysluplná výplň volného času nebo otrokařina pro celou rodinu? Nejsem zastáncem toho, cpát malé děti (cca do 6 let) do nějakých specializovaných sportovních kroužků. Nemám žádné nesplněné ambice, které bych si potřebovala hojit na svých dětech. Ale! Moje děti nejsou žádné knedle a hýbou se hodně. No, teď v létě trochu knedle jsou :/ Co jsem vyhodnotila jako nejvíc přínosný kroužek pro děti zhruba od 2 do 6 let, je Sokol. Pro někoho přežitek, pro nás nejlepší možný výběr. I fyzioterapeuti doporučují pro tyto malé děti hlavně všestrannost. Kotrmelce, skákání na jedné noze, házení, běhání, šplhání a zdolávání překážek. Pokud by vám Sokol nevoněl, určitě najdete i podobně laděnou aktivitu v modernějším (a nákladnějším) duchu. Klárka bude mít v září 6. Do Sokola chodí už čtvrtým rokem a přestává ji bavit. Začíná se jasně profilovat, teď se na workoutovém hřišti sama naučila výmyk. Dá jich klidně deset za sebou, v jakékoliv výšce a klidně třeba i na laně. Takže je jasné, že zvažujeme gymnastiku (ale i atletiku). Nejspíš na podzim vyzkoušíme oboje a Klárka se sama rozhodne. Hlavně ve velkých městech je sportovních oddílů nespočet. Pokud nevíte, jaké jsou vůbec možnosti, nebo chcete zjistit, co bude vašemu dítěti sedět, určitě nevynechejte Wannado Festival Tour 2019.
 

středa 29. května 2019

Klára jede / Ultralehké kolo s přehazovačkou Woom 4

Druhý díl našeho románku jménem Woom. Dodneška jsem na sebe pyšná, že jsem tenkrát to "drahé" rozhodnutí udělala, že jsem to nenechala být, že jsme se s Chlupáčem shodli, že do kola pro děti zainvestujeme. O naší cestě k ultralehkému kolu Woom 3 si můžete přečíst v loňském článku. Ono to totiž fakt není jedno, váha kola hraje zásadní roli, ať vám kdokoliv tvrdí opak. Vždycky budou děti lépe jezdit na lehkých kolech, budou mít větší radost z jízdy, než když je posadíte na ultratěžkého ocelového araba. A víte z čeho mám radost? Loni jezdila Klárka v městské části, kde bydlíme, na Woomu jediná. A teď? Woomem se to tady jen hemží, nejčastěji vídávám právě Woom 3, což je obvyklá velikost prvního šlapacího kola, ale potkáváme i roztomilou dvojku. Drandí na ní sousedovic tříletá holčička a musím říct, že naprosto s přehledem. Takže jde vidět, že mnoho rodičů začíná nad koly pro své děti uvažovat.

úterý 17. července 2018

Klára jede / Ultralehké šlapací kolo Woom 3

Klára nejede, Klára přímo frčí. Mí sledovatelé na IG mají lehký informační náskok, nedávno jsem přidávala fotku z našeho cyklovýletu, kde jsem poprvé ukázala Klárčino nové kolo. A taky jsem tam ve stručnosti shrnula své myšlenkové pochody, proč nové. Pravidelní čtenáři si totiž asi vzpomenou na můj loňský článek o prvním šlapacím kole, na kterém Klárka začala jezdit v necelých čtyřech letech. Byl to český Olpran, velikost 16''. Kvalitní kolo, hezký design, za dostupné peníze, bohužel klasické váhy. A když říkám klasické, myslím tím běžnou váhu podobného kola na trhu - cca 11 kilo. Což může (ale nemusí) být pro 18ti kilové dítě trochu oříšek. Po desítkách a desítkách našlapaných kilometrů mi v hlavě začala hlodat kacířská myšlenka - pořídit něco jiného, něco fakt lehkého, třeba právě Woom.
 

čtvrtek 14. června 2018

Nejměkčí barefoot tenisky na širokou nohu

Chtěla jsem je pro Klárku už loni, nakonec jsem je propásla a místo nich koupila osvědčené KidOFity. Ty měla dokonce dvoje - na dvě sezóny - a tak je můžu s klidným svědomím doporučit pro děti s buclatou nožkou. Když Klára z KidOFitů na jaře vyrostla, rozhodla jsem se, že je konečně vyzkouším - finské barefootky Feelmax Luosma Fuchsia. Jsou ultralehké a pyšní se nejohebnější podrážkou na trhu. Modlím se, aby vydržely, aby obstály všechny ty zatěžkávací zkoušky a já je mohla kupovat každý rok znovu a znovu :)
 

čtvrtek 8. února 2018

Dovolená s dětmi / Nenáročné lyžování v Jeseníkách

Stejně jako loni jsme se rozhodli pro kratší zimní dovolenou na českých horách. I letos jsme vybrali Jeseníky, taky čtyři dny, taky s kamarády a jejich dvěma dětmi, místo jsme změnili. Loni jsme si užívali v Koutech nad Desnou, letos jsme bydleli v Heřmanovicích a lyžovat jsme jezdili do Vrbna pod Pradědem. Obrovský rozdíl byl v počasí - minulou zimu byl snad metr sněhu a přes závěje jsme pomalu neviděli z okna chalupy, letos nás čekala neskutečná obleva. To trochu zkazilo celkový dojem. Bílá zima na horách je nepřekonatelná. Druhý rozdíl byl v programu, minulý rok jsme s sebou lyže brali jen pro Klárku, tentokrát jsme už lyžovali všichni kromě Jakoubka.

sobota 28. října 2017

Na drobná poranění, pooperační otoky i bolavá záda

Máme dvě malé děti, tak se u nás pořád něco děje. Jakub měl jedno období, kdy měl nonstop na čele alespoň jednu bouli. Nějak neodhadoval situace. Na druhou stranu jsme s ním zatím nebyli na pohotovosti, na rozdíl od Klárky. S ní už dvakrát - jednou skákala na sedačce a spadla hlavou přímo na hranu konferenčního stolku a podruhé jí Jakub zavřel do dveří prst. Naštěstí oba dva případy byly nakonec jednodušší, než se zdály. Ten neskutečný stres a strach, když se něco takového stane, zná asi každý rodič. Boule jsou u nás asi nejběžnější záležitostí, semtam nějaký řezanec o papír, tříska, jedno střižení nůžkami do palce, kousanec, odřené koleno, včera první popálenina o čajovou svíčku, když zapalovala s tátou dýni na balkóně. Na domácí ošetření děti moc nejsou, vrcholem úspěchu je nalepená náplast s Elsou. Když jsem třeba chtěla zamačkávat bouli a následně chladit zmrzlým hráškem, nastávala nepochopitelná hysterie. Tak máma sehnala prasátko. A ono to funguje.

středa 4. října 2017

Kam s dětmi v Brně / Vláčky a hřiště u Olympie

Celkem se vyhýbáme velkým nákupům v obchodních centrech a do Olympie jezdíme tak třikrát do roka. A vždycky jsme z toho vyřízení. Možná i proto nám celkem dlouho unikal obrovský Olympia park mezi obchodním komplexem a řekou. Nejen, že tudy vede skvělá cyklostezka a in-line dráha, na své si tady přijdou hlavně děti všech věkových kategorií. Jeden podzimní sobotní den jsme tedy věnovali tomuto unikátnímu areálu a Klárka s Kubíkem byli nadšení. Nejeli jsme sem s cílem nakupovat, takže to bylo pro všechny strany příjemné.

středa 14. června 2017

Klářino první šlapací kolo Olpran

Tenhle milník přišel vlastně úplně náhodou. Klára bude mít v září čtyři roky a nikam ji netlačíme. Nejedeme podle tabulek, snažíme se respektovat její tempo ve všem. I v učení se. I v učení se jízdě na kole. Klára zhruba od 2,5 let jezdí na odrážedle Strider, na které nedám dopustit. Podrobná recenze odrážedla Strider je tady. Takže dnes je to už skoro rok a půl, co na něm jezdí. Hrozně rychle se naučila držet rovnováhu a teď na něm válí tak, že mám občas strach. Pokouší svoje hranice, zkouší, co dokáže, jezdí rychleji a rychleji. Tohle byl pro mě hlavní důvod k zamyšlení, jestli už nenadešel čas na změnu. Čas na první opravdické kolo. Kolo se šlapátky. Klárka o to ale nějak zvlášť nestála, Stridera miluje a asi se ho ještě nechtěla vzdávat. Ke šlapacímu ji vlastně namotivoval děda - můj táta. Od nějakého známého koupil starší jeté kolo. Pořídil ho k nim domů, aby tam něco bylo, když přijedeme na víkend. Myslím, že jsme si nikdo nedělali naděje, že by ji to chytlo tak rychle. Můj táta tomu kolu říká Arab, je modré, má dvanáctky kola, má nosič, košík, zrcátko i zvonek a nemá! postranní kolečka. A tak Klára začala jezdit na kole. Nejprve po zahradě, pak před domem na ulici. Děda nebo Chlupáč běhali s ní. A ji to začalo bavit. Tak padlo rozhodnutí. Koupíme jí první kolo.