Chorvatsko / Kouzelná Rogoznica

Cestovatelský deníček by nebyl kompletní bez zaznamenání pokračování loňské dovolené v horách, kdy jsme se ze Slovinska už tradičně přesunuli do Chorvatska. Tentokrát jsme chtěli jižněji, až někam ke Splitu, Matěj už byl starší a docela se s ním dalo v autě vydržet, takže proč ne, zkusíme jet dál a snad bude jistější počasí a teplejší voda. Úplně náhodou jsem na FB narazila na paní původem z Česka, která v Chorvatsku vlastní s mužem dům. Tak jsme měli tu čest poznat Hanku a Olivera, jejich apartmánový dům Oliver a taky krásnou obec Rogoznica. Stejně jako jsme mohli čerpat benefity Covidové krize ve Slovinsku, i Chorvatsko se nám v tomto směru odvděčilo. Podle místních zde byla třetina turistů a já po dlouhé době viděla absolutně čisté a živé moře. A také jsem se utvrdila v tom, že někde je svět ještě v pořádku...

Matěj / 21. měsíc s třeťátkem

Víte, jak se věci dají zakřiknout? Opravdu. Já to umím zcela dokonale. Když si libujete, jak vám jde společně to či ono, jak je vaše dítě spolupracující v nějaké činnosti, jak dobře jí, jak bezva spí. Tak na to bacha. Nevím, proč nám to ten někdo dělá, ale opravdu se něco zákonitě pokazí, když to s chválou přeženete. Myslím, že nás to má udržet bdělé, ve střehu, v neustálém napětí, abychom byly připravené, že opravdu může být vždycky ještě hůř. Před měsícem jsem měla dítě, které ze sebe rvalo oblečení, když slyšelo téct v koupelně vodu. Řvalo nadšením při zběsilém úprku do vany. Smálo se, když ze sprchy pršela voda. Prosím pěkně, toto období skončilo. A mám co dělat, abych to do puberty ještě zvrátila. Jinak si nenajde holku.

 

Chorvatsko / Týden s dětmi na Istrii

Na Istrii jsem nikdy nebyla, s našima jsme jezdili jen na Makarskou, s Chlupáčem už jsme toho projezdili sice víc, ale severnímu poloostrovu jsme se spíš vyhýbali. Možná jsme se báli míň jistého počasí, chladnější vody, ne tak atraktivního rázu místní krajiny. Nevím. Teď po týdnu stráveném ve slovinských horách se Istrie vyloženě nabízela. Je to pěkně po cestě, "co by kamenem dohodil". Takže to riskneme a zas trochu na poslední chvíli hledáme ubytování u moře. Druhý týden v červenci a všechno je buď pryč nebo předražené. Dobře nám tak...

Chorvatsko / Týden s dětmi u moře

Máme za sebou velmi klasicky pojatou dovolenou. Dovolenou, kterou ročně absolvuje tisíce Čechů, dovolenou, kterou si pamatuju z dětství i já. Dovolenou, kterou jsem jako děcko milovala, ale v dospělosti jsem se jí dobrovolně vzdala ve prospěch poněkud aktivnějších dobrodružství. I tak ale musím přiznat, že jsem pořád ten stejný vodní živel jako kdysi, člověk, který neumí plavat, aniž by se celý potopil, člověk, který i v pětatřiceti dělá ve vodě stojky a kotrmelce. Teď teda s tím pupkem neé. Ač má dovolená v Chorvatsku své mouchy, zemi jako takovou mám hrozně ráda. Za prvé: je to Balkán. Za druhé: to moře! Za třetí: je to Balkán :) Takže hrdě sdílím příspěvky pod hashtagem #cesivchorvatsku. Má to totiž pořád to svoje kouzlo.

Cestování s dětmi / Balkán & Rekapitulace & Tipy

Před více než čtrnácti dny jsme se vrátili z Balkánu. Už se nám stýská. Prohlížíme fotky a vzpomínáme. Bez malé rekapitulace by to nešlo. Každý den mi od vás chodí zprávy, ve kterých se mě ptáte na spoustu detailů z naší cesty. Jak s ubytováním? Co lékárnička? Kolik jsme brali dětem hraček? Jak jsme všechno narvali do auta? Jak dlouho dopředu jsme všechno plánovali? Bylo to bezpečné? Na co si dávat pozor? Přiznávám, nejsme tak úplně konzervativní cestovatelská rodina, ale na druhou stranu nejdeme do extrémů. Já jsem dost opatrná a nikdy bych vědomě nevystavila děti žádnému riziku. Trvám na tom, že Balkán je bezpečná země, pokud člověk nijak neprovokuje a nevyhledává konflikty.

Cesta domů, Dubrovník, poslední koupačka a Karlovac

Cestovatelský deníček by nebyl kompletní bez posledních dvou dnů, které jsme sice strávili na cestě, ale i tak jsme stihli něco zažít. Slibuju, že tentokrát budu stručná :) Z Lepetane jsme vyjeli za východu slunce. Napadla mě veselá myšlenka. Kdy já vlastně viděla naposled vycházet sluníčko? Řekla bych že na výšce, když jsem se vracela z nějakého "večírku". Pokud to jen jde, doporučuju vždycky překračovat hranice brzo ráno, většinou se tak dokážete vyhnout frontám. Ještě cestou jsme "losovali", jestli se pojedeme podívat do Mostaru v Bosně nebo do Dubrovníku v Chorvatsku. Víc nás lákal Mostar, ale ze dvou důvodů jsme se nakonec rozhodli pro Dubrovník: byl po cestě a v Mostaru by byl půl den málo. Ale mám takové tušení, že příště pojedeme prozkoumat ostatní země bývalé Jugoslávie, které jsme tentokrát vynechali, takže See you later, Mostar.