středa 18. července 2018

Nominace Liebster Award & 11 otázek na tělo

Plnohodnotný blog píšu od roku 2014. Prošel si různými fázemi, stejně jako já. Z původně ryze soukromého deníčku se stalo místo, kde se potkává už poměrně stálá komunita čtenářů, kteří zde hledají inspiraci, podporu a možná sdílení svých vlastních myšlenek. Každý den přibývají noví čtenáři, ale některé z vás znám virtuálně už čtyři roky. Nejsou to závratná čísla, nicméně mě těší. Nejvíc mě těší maily a zprávy od vás, čtenářek (někdy i čtenářů :)). Tyto milé vzkazy jsou mým hnacím motorem, mojí inspirací a já cítím velký vděk. I přes občasné pochyby o smyslu celé věci, zatím nekončím. Ještě tady jsem a nějakou dobu budu. Kromě ankety Mamablog roku, kde se mé "dílo" hodně zviditelnilo, se žádných jiných anket a soutěží neúčastním. Nejsem schopná konkurovat blogům s několika tisícovou základnou čtenářů, i když si myslím, že je ten můj v mnohém jiný. O to víc mě potěšila nominace na Liebster Award od mé spolužačky z gymplu Hanky ♥

úterý 17. července 2018

Klára jede / Ultralehké šlapací kolo Woom 3

Klára nejede, Klára přímo frčí. Mí sledovatelé na IG mají lehký informační náskok, nedávno jsem přidávala fotku z našeho cyklovýletu, kde jsem poprvé ukázala Klárčino nové kolo. A taky jsem tam ve stručnosti shrnula své myšlenkové pochody, proč nové. Pravidelní čtenáři si totiž asi vzpomenou na můj loňský článek o prvním šlapacím kole, na kterém Klárka začala jezdit v necelých čtyřech letech. Byl to český Olpran, velikost 16''. Kvalitní kolo, hezký design, za dostupné peníze, bohužel klasické váhy. A když říkám klasické, myslím tím běžnou váhu podobného kola na trhu - cca 11 kilo. Což může (ale nemusí) být pro 18ti kilové dítě trochu oříšek. Po desítkách a desítkách našlapaných kilometrů mi v hlavě začala hlodat kacířská myšlenka - pořídit něco jiného, něco fakt lehkého, třeba právě Woom.
 

pondělí 16. července 2018

Knižní výzva / Stalker

Titul: Stalker
Autor: Lars Kepler
Nakladatelství: Host
Rok prvního vydání originálu: 2014
Počet stran: 573
 
Anotace

Policii někdo pošle krátké video, natočené přes okno, na kterém si neznámá žena obléká punčocháče. Následujícího dne je žena nalezena mrtvá. Brutalita vrahova útoku dovede vyšetřovatele k pastorovi Rockymu Kyrklundovi, který byl před devíti lety odsouzen za násilnou vraždu k nařízené psychiatrické péči. Sám si ovšem z události nic nepamatuje - při autonehod utrpěl vážné poškození mozku, projevující se silnými výpadky paměti. Zatímco však Rocky dosud pobývá na uzavřeném psychiatrickém oddělení, policii přijde další videonahrávka. Nikdo nerozumí tomu, co se děje, ovšem komisařka Margot Silvermanová je přesvědčená, že se jedná o sériového vraha. A Joona Linna před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.

středa 11. července 2018

Chorvatsko / Týden s dětmi u moře

Máme za sebou velmi klasicky pojatou dovolenou. Dovolenou, kterou ročně absolvuje tisíce Čechů, dovolenou, kterou si pamatuju z dětství i já. Dovolenou, kterou jsem jako děcko milovala, ale v dospělosti jsem se jí dobrovolně vzdala ve prospěch poněkud aktivnějších dobrodružství. I tak ale musím přiznat, že jsem pořád ten stejný vodní živel jako kdysi, člověk, který neumí plavat, aniž by se celý potopil, člověk, který i v pětatřiceti dělá ve vodě stojky a kotrmelce. Teď teda s tím pupkem neé. Ač má dovolená v Chorvatsku své mouchy, zemi jako takovou mám hrozně ráda. Za prvé: je to Balkán. Za druhé: to moře! Za třetí: je to Balkán :) Takže hrdě sdílím příspěvky pod hashtagem #cesivchorvatsku. Má to totiž pořád to svoje kouzlo.

sobota 7. července 2018

Pregnancy Essentials / Co skutečně potřebuju ve svém třetím těhotenství?

Každá jsme tak jiná. Tak jiná i v těch nejobyčejnějších potřebách. Myslím, že jsem ve své podstatě dost skromná, neutrácím za hlouposti, nemám plný botník a ze skříně spíš vyhazuju, než bych ji plnila. Nedělám to z nějakých vznešených ekologických důvodů ani kvůli globálním vyšším cílům, dělám to "sobecky" jen kvůli sobě. Nechci být zavalená. Nechci mít plnou skříň něčeho, co už stejně tři roky nenosím. Nechci mít skříňku v koupelně narvanou k prasknutí a litovat každé piksličky, kterou vyhodím, protože už je otevřená hrozně dlouho. Třídím, kompostuju, ale na zero waste jsem zatím líná. Nekupuju trvanlivé potraviny do zásoby. O mé osobní cestě k minimalismu už jsem psala. I proto jsem se rozhodla, že mé třetí těhotenství bude co nejvíc minimalistické. A stejně tak naše třetí miminko. Chuďátko :)
 

úterý 26. června 2018

Pohodlné barefoot tenisky Vivobarefoot Primus

Loni Jakoubek v létě nosil svoje první Viva - Primus Mini a dodnes je vychvaluju do nebes a každému je ráda doporučuju. Podrobnou recenzi si můžete přečíst tady. A vlastně nevím, proč jsem je neobjednala i letos, když by mu ještě velikostně seděly. Na tolik věcí jsem konzervativní, ale tady jsem chtěla experimentovat kvůli designu. A proto jsem sáhla sice po Primusech, ale ne po těch s označením Mini, ale s označením Primus Kids. A musím říct, že ty loňské byly o něco lepší.
 

pátek 22. června 2018

DIY / Dárek do školky

Asi to nebylo nutné. Chlupáč říká, že to bylo zbytečné. Nějak tak tuším, že se to ale dělá. A rozhodla jsem se, že chci. Ve středu měla Klárka ve školce letní slavnost, kde měly děti připravené krásné vystoupení na téma čtyř živlů. A já byla jako správná matka dojatá. Tak nějak mě to sebralo. Jak jsou děti šikovné, co všechno se dokážou naučit. Samy. Pokud je jim k tomu dána příležitost a mají vhodné prostředí. Nežijeme v ideálním světě, i na naší Montessori školce mi některé věci vadí, ale jsem šťastná, že sem Klárka chodí. Že tomu tak osud chtěl a to jedno jediné místečko se v září fakt uvolnilo, jen pro ni. Nebylo to pro ni lehké. Byla jediná nová v poměrně malé skupině dětí. Rozhodně neproplula tím prvním rokem bez šrámu. O školce nám moc nepovídá. Občas řekne něco, co mě potěší, občas prozradí něco, z čeho vnitřně zuřím. A každý den jsem překvapená. Když přijde domů s přihlouplou písničkou. Když dělá ty pitomé grimasy, které ji tam učí bůhvíkdo. A nebo taky, když mi názorně ukáže, že umí s přehledem převázat dárek provázkem. Podceňujeme je. Vědomky i nevědomky. A oni toho umí víc, než si dokážeme představit.