pátek 23. června 2017

Srbsko / Den čtvrtý

Dopoledne jsme autem vyrazili s cílem konečně podniknout nějakou túru na Starou Planinu. Byli jsme víceméně na okraji pohoří a neměli jsme žádný jednoznačný plán. Takže Stara Planina byl velice široký pojem. Tím, že hory jsou tady v Srbsku pořád zcela nekomerční a necivilizované (v dobrém slova smyslu), není úplně jednoduché najít to pravé místo "vlezu". Když už jsme našli dobře vypadající stezku za malým klášterem vedoucí přímo nahoru, místní jeptišky nás varovaly. Prý to jsou cesty neprošláplé, neznačené, vysoká tráva a spousta jedovatých hadů. Rozhodně ne s dětmi. Stezka u nedalekého hotelu nám nepřišla zas dost atraktivní, taková běžná procházka lesem.

čtvrtek 22. června 2017

Srbsko / Den třetí

Ráno nám paní domácí v penzionu "Dušica" připravila velmi tradiční, několikachodovou snídani a asi dvě hodiny jsme strávili na zahradě, jídlem, odpočinkem, hraním s dětmi. Paní se o nás starala jako o vlastní, její syn nám perfektní angličtinou předával tipy na výlety. Kolem 11 jsme vyrazili směr Stara Planina. Cestou na další ubytování jsme se chtěli stavit v lyžařském středisku Babin Zub. Babin Zub je jeden z vrcholků 500 km dlouhého pohoří Stara Planina, které začíná na východní hranici Srbska a táhne se celým Bulharskem až k Černému moři. V tomto pohoří se nachází i nejvyšší hora Srbska - Midžur (2169 m). Ale ponaučení pro příště (já nevím, jako bychom byli roadtripoví začátečníci): ber benzín, dokud to jde, klidně do zásoby. Ať se nemusíš vracet 30 km horskými silničkami anebo handlovat s místňáky předraženou dovážku. Takže Babin Zub tentokrát nevyšel vyloženě kvůli naší blbosti.

středa 21. června 2017

Srbsko / Den druhý

Přesun na jih (Bělehrad - Bor) trval asi 3 hodiny a krajina se aspoň částečně zvlnila. Sever Srbska vypadá prakticky stejně jako sousední Maďarsko - zemědělská placka. Ubytování v rodinném domku se zahradou ve vesnici Brestovacka Banja nezklamalo. Hned po příjezdu nás čekalo vřelé přijetí paní domácí, domácí sušenky, naložené jahody a káva. A příjemně vyvětraný pokoj. Z těch 32 stupňů to byla příjemná změna. Na odpoledne tři cíle, velké plány, času málo. Ale stihli jsme nakonec všechno a završili jsme to i tradiční večeří. Teď už všichni tři spí, zmordovaní a vstřebávající ve snech nové zážitky.

úterý 20. června 2017

Srbsko / Den první

Na Balkán nás to táhlo už dlouho. Oba dva máme slabost pro jižanské státy obecně a země bývalé Jugoslávie nejsou výjimkou. Na Balkán jsem jezdila s našima na dovolené k moři, Chlupáč zase jednu dobu jezdil hodně služebně do Bosny. Oba dva máme rádi pestrou krajinu, vysoké hory, turisty nedotčenou vnitrozemskou přírodu a srdečnost místních lidí. Nechci to zakřiknout, ale už první den v Srbsku se nám dostalo nečekaných laskavostí ze strany místních lidí, které byste u nás hledali těžko. Nevím, kolikrát vás úplně cizí starší pár pozval k sobě na zahradu jen proto, že jste si na chvíli s dětmi sedli na schody v parku naproti jejich domu. Nabídne vám čaj, vodu, mléko. Nebo jestli vám řidič autobusu někdy nabídl jízdu grátis a ještě vás ponavigoval tím správným směrem. A mohla bych pokračovat dál a dál. Lidé tady doslova milují děti, jsou neskutečně milí, přátelští, ochotní pomoci, bezprostřední. A velice mě překvapilo, jak jsou na tom dobře s angličtinou. Jo a nesmím zapomenout na tradiční pokrmy. Takže už první den nemohla chybět na našem večerním pikniku v parku Pljeskavica ani Musaka.

pondělí 19. června 2017

Cestování s dětmi / Nezbytnosti do auta

Jako obvykle jsem měla velké oči. Asi tak měsíc dva před dovolenou jsem měla vizi, jak vás tady budu průběžně zásobit chytrými vychytávkami - co s sebou sbalit, jak to sbalit, co zabaví vaše děti během dlouhé cesty autem. Haha. Poslední měsíc utekl tak rychle, že vlastně ani nevím jak. Přišlo léto a jsme hodně venku. Snad ještě víc než obvykle. Návštěvy rodičů. Výlety. Účast v anketě Mamablog roku. Zhruba od půlky května doteď to byl jeden velký fičák. Nevím, z čeho popravdě ještě funguju, včera jsem do dvou v noci pekla dětem perníky na cestu, teď mám v troubě muffiny, hromady zavazadel jsou na chodbě. A protože já bez řízků na žádnou dovolenou nejedu, musela jsem je koupit. Smažit už nebudu. Děkuju za to, že Chlupáč zařídil prakticky celou dovolenou sám, já na to kapacitu už neměla a vůbec nevím, jak to vlastně udělal, jak se mu to povedlo všechno skloubit - rodina, práce, dvě služebky, a jeden velký plán. Na kterém jsme se samozřejmě domluvili. Věřím, že ten plán bude stát za to a že vás budu zásobovat každodenními reporty, jako loni z Itálie. Takže sledujte a držte nám pěsti. My za několik hodin frčíme na Balkán...

Víceúčelové letní boty Vivobarefoot Ultra

Poprvé jsem Vivobarefoot Ultra viděla na kamarádce před dvěma lety na dětském hřišti. Bylo tenkrát asi 35 stupňů a mě napadla logická otázka: "Jak ti v nich v tom parnu jako je?". Byl to ode mě asi docela blbý dotaz, protože jsem tou dobou sama nosila gumové balerínky Mel. A zpětně si myslím, že materiál byl na nich to nejlepší. Od té doby jsem tyhlety Viva viděla na spoustě lidí. Ale nijak mě to k nim netáhlo. Když jsem se letošní zimu rozhodla, že se přeorientuju na barefooty, začala jsem zvažovat, jaké boty si pořídím na léto. Možností nebylo moc a do hry se zase dostaly Ultra. A nakonec zvítězily nad sandálemi Kolhapuri. Ty jsou sice krásné, ale Ultra vyhrály díky své univerzálnosti. Díky materiálu mi přijdou fajn na cestování, k moři, do písku, do bahna, zvládnou i vodu. Zašpiníte, umyjete. Suché jsou za chvíli. A co je úplně nejlepší? Klárka dostala taky svoje Ultra (fialové) a má ohromnou radost, že poprvé nosíme stejný boty.

pátek 16. června 2017

Knihy pro děti / Každý bulí nad cibulí

Správně by se tento příspěvek měl jmenovat "Knihy pro celou rodinu", tak moc je to u této knížky pravdivé. Knížka Každý bulí nad cibulí je na trhu pořád ještě novinkou a já jsem moc ráda, že ji máme doma. Myslím, že je to přesně ta kniha, co bude za pár let v knihovničce pěkně ušmudlaná, hodně ohmataná, no zkrátka vydatně čtená. Sbírka těch nejvtipnějších veršů, jaké si jen dovedete v dětské knize představit. Čtení je fakt jedna velká sranda.