pátek 22. února 2019

České zimní barefoot boty na širokou nohu Beda

Sice trochu s křížkem po funuse, ale články se štítkem barefoot patří na blogu mezi nejčtenější a mnohé z vás se k nim vrací, až přijde ten správný čas. Takže i když zima pomalu končí, ráda bych se podělila o naši zkušenost se zimními barefoot botkami Elisha české značky Beda. Já jsem tak šťastná, že výrobců v Česku přibývá a že i tradiční obuvnické firmy se tlačí do oblasti bosých bot. Jupí. Bude z čeho vybírat a třeba s rostoucí nabídkou poklesnou i ceny.
 

úterý 19. února 2019

Knihy pro děti / 23 způsobů, jak se stát ekohrdinou

Nejsme ultra zelená rodina, ale jedno nám to není. Vedeme děti k tomu, aby jim to taky jedno nebylo. Aby si děti vážily toho, co nám bylo dáno, aby neplýtvaly, aby přemýšlely. Mám pocit, že se nám to daří a v něčem jsou fakt moudří. Recyklace je obecně dost velké téma. Třídění, znovupoužití. I proto jsem nám pořídila krásnou knížku z nakladatelství Mladá fronta 23 způsobů, jak se stát ekohrdinou. I když už se nejedná o knižní novinku, je stále víc aktuální a zabaví různě staré děti. Od malých předškoláků, kteří se do projektů pustí společně s rodiči, až po puberťáky, kteří se na to vrhnou sami, a výsledky své práce budou hrdě sdílet s celým světem na sociálních sítích.
 

pondělí 18. února 2019

Jaro v únoru a hurá do přechodových oblečků

Kromě vlekařů byste asi v Česku nenašli nikoho, kdo by neměl radost z příchozího jarního počasí. Tak jako máme rádi babí léto, milujeme i tyhlety první nesmělé záchvěvy jara, i když kalendářně panuje ještě krutá zima. Podle Jakoubka je totiž už rovnou léto a tak ho slavnostně přivítal solidním nachlazením. Klára to odskáče beztak brzy, protože frajersky odhazuje čepice a rozepíná si bundy. Chlupáč nám včera zmizel na služebku do ještě většího tepla a tak jsme si o víkendu naplánovali outdoorové jarní odpoledne v pěti. Zatím málokdy se nám totiž podaří sladit zájmy a potřeby všech pěti členů rodiny a popravdě já měla doposud slušné bobky vyrazit s Matějem někam na celé odpoledne. Víte, Matěj a kočárek. Jenže počasí přálo odvážným, do kočárku putoval kromě Matějka i šátek, vlněné ponožky a teplá čepka. Pro jistotu. Děti si vybojovaly jarní bundy a upřímně jsem byla ráda, že aspoň v tomhle ohledu jsem na jaro připravená. Teď mě čeká každosezónní dilema s nákupem barefootek. Jupijej.
 

čtvrtek 14. února 2019

Matěj / 4. měsíc s třeťátkem

4. trimestr skončil a jedeme dál. A je to mnohem zábavnější, vyrovnanější a klidnější. Někdy mám pocit, že Matěj doma pláče ze všech děcek nejmíň. Životní paradoxy. Doma víceméně brečí jen z únavy a to jde celkem dobře řešit. Jinak si semtam zamrčí, ale snažíme se seč můžeme. V kočárku si pořvat umí stále vydatně, v pondělí jsem absolvovala pekelnou cestu do školky a ze školky, cca 30 minut jeku. S mírumilovnou přestávkou ve školce, kde se usmíval na všechny ženy v dosahu. Potvora malá. I přes sychravé počasí jsem byla za ty dvě krátké cesty zpocená až na zadku, nevšímala jsem si soucitných pohledů ani nevyžádaných rad. Nejčastější a rozhodně nejzábavnější hláška, která kupodivu ještě nebyla vymýcena: "Jen ať křičí, vždyť je to zdravé." No, jak pro koho.

pondělí 11. února 2019

Knižní výzva / Stovka černých šicích strojů

Titul: Stovka Černých šicích strojů
Autor: Elias Hirschl
Nakladatelství: Portál
Rok prvního vydání originálu: 2018
Počet stran: 232
 
Anotace
 
Hlavní hrdinou originálního románu mladého autora je osmnáctiletý civilkář, který po maturitě nastoupí jako pečovatel do chráněného bydlení pro psychicky nemocné. Na to, co ho čeká, není ovšem ani trochu připravený. Jistě, že jeho každodenní rutina bude poněkud bláznivá, to tušil. Nepočítal ale s tím, že pro něj bude čím dál tím těžší vyznat se v tom, proč jsou ošetřovatelé ošetřovatelé – a nikoli klienti. Navíc poměrně brzo ztratí i on sám ztratí pevnou půdu pod nohama a netuší, kam vlastně patří. Všechno v jeho životě jako by se vymklo zpod kontroly. Dokonce i vztah s přítelkyní. Někdy by ji nejradši zabil (ve svých snech to pravidelně dělá). Je sice na civilce, ale má čím dál tím silnější pocit, že svůj život tráví v psychiatrické léčebně – stejně jako my všichni. Elias Hirschl napsal ironický román plný absurdního humoru, který čtenáře pobaví, ale mimoděk je přiměje i k zamyšlení nad tím, kdo je tu vlastně blázen.
 

sobota 9. února 2019

Audio pro děti / Indigové pohádky

Myslím, že Indigové pohádky bude znát většina z vás. Soubor devíti pohádek v knižní podobě doslova uchvátil české knihomolské publikum. Kniha vyšla v nádherné a nekompromisní podobě díky crowdfundingu v roce 2013. To se narodila Klára, takže jsem ji tenkrát ještě neregistrovala. Pak se vyprodala. A když se dotiskla, už jsem si na ni bohužel nevzpomněla. I když si nějak matně vzpomínám, že tenkrát o ní psala snad každá bloggerka :) Knížka má vyloženě uměleckého ducha, z hlediska ilustrací je to hotový skvost. Někdy bojuju s tím, že když má kniha krásné ilustrace, obsah stojí za prd a naopak. Tato knížka má oboje. Myslím, že není pozdě zařadit ji do dětské knihovničky, nebo klidně do té dospělácké. Je to totiž naprosto výjimečná kniha. Já dnes ale chci psát o audio podobě Indigových pohádek, která je neméně vydařená. Rozhodně jsou to nyní nejoblíbenější a nejkrásnější mluvené pohádky, co doma máme.

čtvrtek 7. února 2019

Sourozenecké vztahy

Tři děti. Malý věkový rozdíl mezi nimi. Máma jedináček, která se v sourozeneckých vztazích vůbec neorientuje a nemá z čeho čerpat. Na druhou stranu máma, která si řekla, že u nás prostě nepofrčí pravidla ve stylu "Nechej mu to, vždyť je malej!" nebo "Jsi starší, musíš ustoupit.". Samozřejmě všechno má své hranice, ale vždycky jsme se snažili k dětem přistupovat spravedlivě. Je to jedna z věcí, která nám skřípala ve vztahu s prarodiči. Myslím, že tohle je opravdu zásadní věc ve výchově více dětí. Jak asi je tříletému dítěti, které musí všechny své potřeby podřídit dejme tomu ročnímu děcku. Musí si nechat líbit, že mu mladší vezme hračku, se kterou si hraje? Nastolení harmonie v rodinných konstelacích není jednoduché, ale je fajn přistupovat ke každému jako k osobnosti. Chovat se k nim tak, aby měli co nejméně důvodů k žárlivosti. Protože ona ta žárlivost prostě přijde. Bude tam. Vždycky. V nějaké formě je totiž přirozená.