Černobílé leporelo měl už Jakoubek a ráda jsem ho jím obklopovala při jeho prvních hrách na bříšku. Koukal na kontrastní obrázky zvířat a vnímal to, co dokázal. Vnímal, co mu jeho miminkovský zrak dovolil. Sice jsme mu četli z klasických knížek, ale černobílé obrázky jsme měli na společné chvíle na zemi, prohlížení, povídání si. Bylo vidět, jak ty obrázky vnímá opravdu velmi brzo, jak dokážou upoutat jeho pozornost. Víc než "běžné" barevnější a složitější ilustrace. O významu černobílých a kontrastních obrazců už netřeba polemizovat. Před třemi lety se o tom mluvit pomalu začínalo, teď už je to věc známá. Jestli bylo před třemi lety na trhu jedno pořádné kontrastní leporelo, teď jich je několik. Jestli si dřív mámy laminovaly černobílé kartičky doma, teď už jich mohou koupit nepřeberné množství. Jestli si člověk musel černobílé hračky objednávat v zahraničí, dnes je najdete v každém lepším eshopu. Já jsem si kartičky pro třeťátko nachystat chtěla, ale vzhledem k náročným začátkům s Matějem jsem to vzdala. Tak jsem raději pořídila knížky. Jednu s černobílými obrázky, druhou s kontrastními. Obě dvě jsou povedené, Matěj na ně reaguje velice dobře. Ta kontrastní je na trhu poměrně nově, tak vám ji chci tady ukázat. A pokud čekáte miminko, o jeden výtisk si můžete na konci článku zasoutěžit.
