neděle 31. března 2019

Knižní výzva / Až tady nebudu

Titul: Až tady nebudu (After I've Gone)
Autor: Linda Green
Nakladatelství: Bookmedia
Rok prvního vydání originálu: 2017
Počet stran: 358

Anotace
 
Když si jednoho lednového pondělí Jess Mountová prohlíží svůj Facebook, zjišťuje, že se čas na jejím účtu přehoupl o 18 měsíců dopředu. Přímo do dne, kdy zemřela. Znepokojivé příspěvky se na její timeline nepřestávají objevovat a ona přes ně postupně odhaluje svou budoucnost. Narazí například i na svého nádherného syna, kterého ještě ani nepočala. Stojí tak před důležitým rozhodnutím. Pokud bude chtít změnit svou budoucnost, aby si zachránila vlastní život, její malý chlapeček, do kterého se zamilovala, nikdy nemusí existovat.
 

čtvrtek 28. března 2019

Knihy pro děti / Jak se Josífek s Jožinkou ztratil a nevěděl o tom

Ester Stará snad nikdy nezklame. Autorka mnoha dětských knih, ale také speciální pedagožka a logopedka, to je výborná kombinace pro psaní chytrých a tak trochu "neobyčejných" knížek. V knize Jak se Josífek s Jožinkou ztratil a nevěděl o tom popisuje velkolepé dobrodružství malého kluka uprostřed městské džungle. Co všechno se může malému člověku stát, když jde s rodiči kupovat obyčejné tenisky. A tak trochu se ztratí...

pondělí 25. března 2019

Barefoot celoročky na širokou nohu Beda Mateo

Zdá se, že s Klárkou už u značky Beda zůstaneme. KidOFity nám skončily, Fare Bare Klárce nesedly přes vyšší nárt. Tak jsem i přes drobné pochybnosti po zkušenosti se zimními zůstala věrná českým botkám Beda. Jak se blížil konec zimy, začala jsem přemýšlet, jak s barefootkami na jaro. Nakonec jsem se rozhodla pro jedny kožené celoročky a k nim tenisky. Váhala jsem mezi Vivobarefoot a Jonap. Zvítězily (z velké části kvůli ceně) tenisky české výroby, ale o nich zase někdy příště. Teď k tyrkysovým kráskám Beda Mateo.

sobota 23. března 2019

Montessori doma / Učící věž Žirafa

Občas se mě někdo ptá, co mám na Montessori vlastně ráda. Proč jsem nám vybrala tento směr, proč dáváme děti do Montessori školek, proč chodím na přednášky, proč si ráda přečtu články s touto tematikou. Pomoz mi, abych to dokázal sám. To je hlavní krédo a vlastně to, co se mi na Montessori líbí ze všeho nejvíc. Dát dítěti možnost být soběstačné a nezávislé. Pěstovat v nás důvěru v naše dítě a jeho schopnosti. Co pro mě bylo ze začátku v Montessori nejvíc překvapivé? Zjištění, že moje malé dítě toho dokáže tolik zvládnout víceméně samostatně.

středa 20. března 2019

Učíme se doma / Motanice pro předškoláky & GA

Klárka bude mít v  půlce září 6. A ne, do školy nepůjde. Proč? Protože jako rodiče cítíme, že není kam spěchat. Že ještě nedozrála na to potýkat se s pravidelnou školní docházkou. Generace prarodičů nám v tomhle moc nefandí. Některé jejich argumenty sice chápu, ale já ji znám nejlíp. Na druhou stranu jsem velice ráda, že jsme ji poslali do školky až ve 4. Že bude do školky chodit jen tři roky. O mých myšlenkových pochodech, proč jsme se to nesnažili uspíšit, o tom, proč váhám, jakou školu pro Klárku zvolit, o tom všem se budu snažit napsat víc řádků někdy jindy. Takže Klárka bude oficiálním předškolákem až příští rok. Za ten rok dobrousíme snad výslovnost, zlepšíme grafomotoriku. O vzdělávání jako takové má naštěstí Klárka zájem, teď ji zajímají věci kolem vesmíru a já sama musím některé odpovědi na všetečné otázky dohledávat. Neměla jsem teď moc času na přípravu nějakých domácích aktivit, proto jsem s otevřenou náručí přivítala nabídku z Knihcentrum.cz na vyzkoušení Motanice. Znáte? Bezvadná didaktická pomůcka jak pro předškoláky, tak pro malé školáčky. A úplně mi její existence unikla, takže možná přijde vhod i mnohým z vás.
 

sobota 16. března 2019

Matěj / 5. měsíc s třeťátkem

Pátý měsíc ve znamení pohybu, milníků a osobních rekordů. V pátém měsíci si Matěj hodně hrál na boku, pozoroval svoje ruce, pojídal svoje ruce, získal větší výdrž na bříšku, kde se dokáže otáčet ve směru hodinových ručiček, pokoušel se jaksi pohybovat vpřed a objevil svá kolena. Když je na břichu, zvedá se na kolínka. Ale žádný pohyb z toho nevzejde. Kolem pětiměsíčních narozenin se Matějkovi podařila první samostatná otočka ze zad na břicho, ze které má pokaždé uslintanou radost. Tím, že začal být poněkud pohyblivým, nastává velká chvíle, kdy ho nemůžu nechat ležet leckde. Bez dozoru teda. Bez dospělého dozoru podotýkám, protože ti dva by ho celkem rádi vyhecovali k nějakým zajímavým kouskům.

pátek 15. března 2019

Knižní výzva / Náš velký útěk

Titul: Náš velký útěk (Og den store flugt)
Autor: Andrea Hejlskov
Nakladatelství: Portál
Rok prvního vydání originálu: 2018
Počet stran: 296
 
Anotace
 
Andrea má čtyři děti a ona i její muž jsou stále méně spokojeni se způsobem života, který jim nabízí civilizovaná společnost s přesně stanovenými pravidly. Připadá jim, že jejich existence se skládá jen z vydělávání peněz, za něž pořizují množství věcí, které vlastně tak úplně nepotřebují a které mnohdy vznikají za nepřijatelných podmínek. Jejich rodina je v zajetí nových médií a děti komunikují mnohem více se svými tablety než spolu nebo s rodiči. Ti se proto rozhodnou k radikálnímu kroku: opustit civilizaci, nastěhovat se na rok do opuštěného domku hluboko ve švédských lesích a zkusit tam žít autentickým životem, pomocí vlastních sil a v těsném kontaktu s přírodou. Kniha podle skutečných událostí je založena na autorčině deníku z tohoto období a strhujícím způsobem popisuje, jak rodina znovu objevuje svou vnitřní sílu a soudržnost, ale i konflikty, které civilizace potlačuje, ale mimo ni vyvstanou v plné síle.
 

čtvrtek 14. března 2019

Miminko / Kontrastní leporelo & Giveaway

Černobílé leporelo měl už Jakoubek a ráda jsem ho jím obklopovala při jeho prvních hrách na bříšku. Koukal na kontrastní obrázky zvířat a vnímal to, co dokázal. Vnímal, co mu jeho miminkovský zrak dovolil. Sice jsme mu četli z klasických knížek, ale černobílé obrázky jsme měli na společné chvíle na zemi, prohlížení, povídání si. Bylo vidět, jak ty obrázky vnímá opravdu velmi brzo, jak dokážou upoutat jeho pozornost. Víc než "běžné" barevnější a složitější ilustrace. O významu černobílých a kontrastních obrazců už netřeba polemizovat. Před třemi lety se o tom mluvit pomalu začínalo, teď už je to věc známá. Jestli bylo před třemi lety na trhu jedno pořádné kontrastní leporelo, teď jich je několik. Jestli si dřív mámy laminovaly černobílé kartičky doma, teď už jich mohou koupit nepřeberné množství. Jestli si člověk musel černobílé hračky objednávat v zahraničí, dnes je najdete v každém lepším eshopu. Já jsem si kartičky pro třeťátko nachystat chtěla, ale vzhledem k náročným začátkům s Matějem jsem to vzdala. Tak jsem raději pořídila knížky. Jednu s černobílými obrázky, druhou s kontrastními. Obě dvě jsou povedené, Matěj na ně reaguje velice dobře. Ta kontrastní je na trhu poměrně nově, tak vám ji chci tady ukázat. A pokud čekáte miminko, o jeden výtisk si můžete na konci článku zasoutěžit.
 

úterý 12. března 2019

Máma tří

Člověk celý život něco hledá. Je mi šestatřicet a konečně jsem spokojená. A úplná. Trvalo to. Někdy vidím sebe zhruba osmnáctiletou, absolutně ztracenou samu v sobě. Jindy zase vidím sebe na výšce hledající štěstí podivným způsobem a potápějící se v nevyrovnaných vztazích. A o dalších pár let později zase sebe tápající na kariérní stezce. Neustálé hledání štěstí, o kterém jsem si myslela, že musí přijít zvenku. Jenže teď už vím, že to štěstí musí vždycky přijít zevnitř. Pokud se člověk nevyrovná sám se sebou, se svou minulostí, se svými slabostmi, pokud nepřijme svou osobu, nikdo jiný mu s tím nepomůže.
 

pondělí 11. března 2019

Nošení miminka / Nosící softshellový kabát Loktu She

Myslela jsem, že to dám. Že nošení Matěje zvládnu s tím, co mám doma. Mám totiž softshellovou zateplovací kapsu, kterou jsem si nechala už během nošení Kubíčka ušít na Fleru. Jenže jsem se spletla. Jakoubka jsem v zimě venku nenosila, pak na jaro a léto na horách kapsa bohatě stačila. Teď se třemi dětmi je nošení prostě nutnost a řekla bych, že nosím čím dál víc. Je to dáno i tím, že Matěj začal být v šátku konečně spokojenej. Začalo to jeho nemocí pár týdnů zpátky, kdy jsme obíhali doktory. Matějkovi nebylo dobře a u mě se uklidnil víc než v kočárku. Když jsem za chladných dnů vyrazila ven s Matějem v šátku, on byl díky softshellové kapse v teple, mně byla ale v rozepnuté bundě vyloženě kosa. Ani jeho tělíčko mě dostatečně nezahřálo. A vlastně ani ta manipulace s kapsou není ideální, pokud se jedná o pochůzky typu školka, doktor, pošta... Obyčejnou univerzální vsadku jsem nechtěla. Tak jsem to přehodnotila a rozhodla se, že si nosící softshelku přece jen pořídím.
 

čtvrtek 7. března 2019

Knihy pro děti / Velkoformátová leporela Rok v...

Miluju velkoformátová leporela beze slov a jsem vděčná, že mi do nich dorůstá další vášnivý čtenář. Matějkovi čteme taky prakticky od narození a hrozně ho tento společný čas baví. Někdy se do toho zapojí celá rodina a to je potom přidaná hodnota. Těchhle obřích a velmi odolných knih máme doma několik, každé dítě mělo ta svoje oblíbená a i pětiletá Klárka se k nim semtam vrací. Pamatuju si, že ta fascinace obrázky a všechno to prohlížení a dychtění po informacích naplno propuklo už kolem prvního roku. To se s těmito obry snídalo i usínalo. Někdy před rokem jsme si začali z knihovny nosit bestseller Rok v lese. Tuto knihu snad zná každý a Jakoubek si ji v knihovně vybírá opakovaně. To pak ležíme na koberci a zkoumáme, co se děje v lese v průběhu celého roku, měsíc po měsíci.
 

úterý 5. března 2019

Miminko / O kapku zdravější přebalování

Nelátkuju, to už asi víte. Sdílím tento příběh s nehranou upřímností, s velkou omluvou k matce přírodě a s velkým obdivem ke všem rodičům, co nekupují jednorázovky. Na druhou stranu se nestydím, beru to prostě tak, že něco dělám líp a něco hůř. S Klárkou mě látkovat/bezplenkovat ani nenapadlo. U Kubíka jsem si s myšlenkou začít s látkovými plenkami pohrávala asi tak měsíc, byla jsem i na semináři o zdravém přebalování, pak ale přišla dovolená a tamto a ono a prostě se mi do toho vůbec nechtělo. Vždycky mi to přišlo děsně složité, jak procesně, tak terminologicky. Matěj byl v tomto ohledu k látkovým plenkám nejblíž. A svým způsobem i nejdál. S každým dítětem se matka posouvá, informace filtruje a nehledá ve všem vědu. Jenže toho času je tak bolestně málo. A sáhnout po plence z balíku je tak jednoduché. Takže, pokud mám shrnout svoje alibi: potřebovala bych mít u prvního dítěte nadhled matky třetího dítěte a látkovala bych.

sobota 2. března 2019

Audiokniha / Muž, který už nezavolal

Titul: Muž, který už nezavolal
Autor: Rosie Walsh
Interpret: Nikola Votočková, Petr Gelnar
Délka poslechu: 11 hodin 54 minut
Seženete na Audiotéce
 
Anotace

Sarah a Eddie se do sebe zamilovali na první pohled. Strávili spolu sedm úžasných dní a oba měli pocit, že potkali toho pravého. Když Eddie odjíždí na plánovanou dovolenou a slíbí, že zavolá, Sarah nepochybuje, že slib dodrží. Jenže nezavolá. Ani neodpovídá. Všichni Sarah radí, ať na něj zapomene, ale ona ví, že se něco muselo stát. Zjistí, že skutečně existuje důvod, proč Eddie zmizel – pravda, kterou si zapomněli říct.