Online nákupy v době virové

Trošku se vymykám z tradičních tabulek. Nejsem úplně nakupující typ. Nevyžívám se v bloumání po obchodech. Nepěstujeme rodinné víkendové výlety do nákupních center, které spojíme s obědem a kinem. Pokud už jedeme do něčeho většího typu Olympia, je to průměrně jednou za rok. Chlupáč obchody nesnáší. S dětmi je to tam za trest. A já? Krom Ikey, kterou bych si užila snad jednou do měsíce (naštěstí mě má kdo brzdit), to nepotřebuju. Už nějaký ten rok nakupuju rozumem. Snažím se minimalizovat šatník a kupovat jen to, co potřebuju. Většinou jsou to funkční věci, sportovní oblečení a pak takové ty kousky, které vím, že dokážu šikovně zkombinovat pro různé příležitosti. Kromě potravin a drogérie, kde zachováváme tradiční cestu, řeším nákupy online. Oblečení, hračky, knihy, papírnictví, boty. Mám osvědčené eshopy, ideálně s nulovým poštovným. A pak mám ráda taková místa na internetu, kde je toho nakumulováno víc. Takové je například Modio.cz. Znáte?

Všichni jsme učitelé & Pozvánka na ONLINE konferenci Růst společně

Situace je vážná. Vzdělávat doma děti není tak jednoduché. A tím nemyslím jen chudáčky školáky, ale i děti v mateřských školách. Že školky jedou? Stačí jeden pozitivní Covid případ a všechno může být jinak. Na jaro se z velké části dospělého národa stali učitelé a na stejné vlně jedeme dál i teď na podzim. Na jaře jsem měla doma dvě školkové děti, teď mám jednoho předškoláka a prvňačku. K tomu teda ještě jedno velké mimino. Pokud bych měla shrnout tento vynucený domácí stav, nazvala bych ho intenzivním. A to ve všech rovinách a v celé škále emocí. Na jednu stranu si to doma všichni užíváme a je to fajn, že máme rázem tolik času na společné čtení a hraní deskovek. Nikam nespěcháme. Necítím tlak v podobě času, což je pro mě velké plus. Ale je tak těžké věnovat se všem. Zavděčit se všem. Najít si prostor pro všechny. Vymyslet jim něco, co je bude bavit a zároveň jim to něco dá. V tomto je potřeba hodit se prostě do klidu. Nikdy se nezavděčím všem. Nikdy nebudu perfektně připravená na jejich aktuální potřeby. A ty okna umyju za rok. Dělám to jak nejlíp umím a dokážu. S tímto se snažím usínat.

Knihy pro děti / Edison: Záhada ztraceného myšího pokladu & Podpora vydání Einsteina

O některých knihách se se tolik mluví. V momentě, kdy vyjdou, objevují se všude. Na sítích, v recenzích, v tisku. Jsou něčím výjimečné. Příběhem, ilustracemi, originálním zpracováním. A slaví dlouhodobý úspěch, nejsou to žádné rychlokvašky, po kterých se za rok slehne zem. Až ten prvotní boom opadne. A přesně takoví jsou "myšáci". Celá dynastie myšáků, dalo by se říct. Myšáci vycházejí už od roku 2014 v nakladatelství Dynastie a hodnocení jsou více než vysoká. Zatím jsou na světě 3 díly a v současnosti bojuje o přízeň čtenářů díl čtvrtý s názvem Einstein v rámci crowdfundingové kampaně na Hithitu. Moc jistot nám v této divné době nezbývá, kvalitní literatury není však nikdy dost. Podporou tohoto (a mnoha jiných) projektů můžeme přispět malou kapkou do moře k rozhýbání české oslabené ekonomiky. Pokud myšáky znáte, nejspíš už máte předplaceno, pokud neznáte/nemáte, vězte, že tohle je opravdu skvostná knížka pod vánoční stromeček.

Vánoční inspirace / Adventní kalendář Betlém & Giveaway

"Hele, teď budeme mít doma konečně tolik času na řešení Vánoc, viď?", konstatovala před pár dny kamarádka. Hmm, tak jako nevím. Přemýšlím, jak bych co nejšikovněji vyměnila její děti za moje. Já s těmi svými třemi v zádech sotva zvládnu čůrat. Nedejbože něco kloudného praktikovat. Vytvářet hodnoty? Řešit vánoční dárky? Pche. Tak leda o půlnoci, když pan Matěj velkoryse dovolí. Navíc jsem těm dvěma starším slibovala, jak je vezmu v listopadu do hračkářství, a každý si bude moct k Vánocům vybrat jednu hračku. Sliby chyby. Mám alibi. Tentokrát za to fakt nemůžu. Takže budu zase všechno řešit online, což mi úplně nevadí skrz logistiku, ale někdy je fajn věci vidět zblízka. Kubík se mě dnes ptal na adventní věnec a taky si vzpomněl na čokoládové odpočítávání. Tak jsem mu v kalendáři ukázala, jak daleko jsou Vánoce. A při té příležitosti si Klárka vzpomněla na Nesladkář. Vzpomínáte na jeho loňskou premiéru a tvoření farmy?

Chytrá hračka / Tkaničkové vyšívání Quercetti

Tím, jak nám postupně ubývá organizovaných aktivit, mi přibývá víc a víc vrásek, propocených triček a v lednici se záhadně ztrácí víno. Tady přestává sranda. Jak zavřeli sportovní aktivity, řekla jsem si, že je budu víc honit po lese. Když zavřeli Kláře školu, byla jsem celá důležitá, že si aspoň vyzkouším to domácí vzdělávání, po kterém někde v hloubi duše toužím. Toužila. Už ne. Můj prvotní elán a schopnost zásobovat Klárku po domácku vytvořenými pracovními listy se někde začal vytrácet. A jsem vděčná za to každodenní hodinové online okénko s paní učitelkou, kdy se choulím v rohu u zdi, aby ostatní neviděli, že jsem ještě v deset v pyžamu a zapíjím suchý rohlík silnou kávou. Mezitím se k nám dobývá Matěj, myslí si, že voláme s babičkou. Kubíka sobecky posílám do školky. Ale přijde mi, že domů chodí nějak brzo. Že jsem sotva stihla uvařit oběd...

Audiokniha / Baletky & 9. narozeniny Audiotéky

Titul: Baletky

Autor: Miřenka Čechová

Interpret: Tereza Dočkalová

Délka poslechu: 4 hodiny 35 minut

Seženete na Audiotéce

Anotace

Příběh o tanci, divokých devadesátkách a hledání sebe sama.

Baletky mají dvě tváře. Tu přední, usměvavou a dokonalou. A pak tu odvrácenou. Když baletky zmizí za oponou, obličej se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž nemohou dýchat pusou. Na utrpení jsou trénované. Próza tanečnice a režisérky Miřenky Čechové vychází z vlastních zkušeností a deníkových zápisů. Hlavní hrdince ještě nebylo čtrnáct, a už je odbornicí na používání projímadel, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. Poznává klubový život v Praze, sex a drogy, a zjišťuje, že má nevlastního bratra, který je úplně jiný, než by chtěla.

Dětský pokoj pro tři

Máme víceméně hotovo. Myslela jsem, že se to potáhne dýl. Dlouho jsme zvažovali, co s námi bude. Jestli najdeme něco většího, co nám bude vyhovovat. Někdy na jaře, jak toho času na přemýšlení bylo nějak víc, jsme si řekli, že ten pokoj dětem uděláme. Dokonce jsem napsala do redakce Bydlení iDnes a překvapivě moje téma zpracovali. Utvrdili mě v tom, že se nemáme vzdávat ložnice na úkor dvou dětských pokojíků. Taky mi potvrdili, že výměna místností (pokoj za ložnici) je díky metrům čtverečním dobrý nápad. Sice jsme jejich architektonického řešení nevyužili, protože by vyžadovalo kompletní výrobu na míru, ale aspoň tyto dva zásadní body mi spadly ze srdce. Samozřejmě se našly stupidní komentáře pod článkem, jakože jsme nezodpovědní, když si uděláme tři děcka a máme jen třípokojový byt, ale tak už to v dnešní době chodí. Na konstruktivní komentáře nemá morál každý. V červnu jsem ještě popisovala naše pokojíčkové dilema v tomto článku. Tam už jsem celkem jasně nastínila, jaká je moje představa, a taky mi začalo chodit spousta podnětů od vás. A mě potěšilo, že se v tom neplácáme jediní.

Knihy pro děti / Alenka pro nejmenší

"Existují mimořádné tituly, které byly, jsou a budou, dokud budou existovat knihy a jejich čtenáři." Myslím, že úvod bych nemohla napsat lépe. Jsou knihy, dětské nebo dospělácké, které nestárnou, prověřenými léty se zařadily mezi klasiku, mezi doporučovanou četbu, mezi seznam knih, které musíte přečíst než zemřete. Když se teď dotknu těch dětských, napadá mě na první dobrou Malý princ a Alenka v říši divů. Jsou to vlastně ještě dětské knihy? Nebo spíš knihy s přesahem, které mohou číst děti, ale mnohé dají i dospělému? Malého prince jsem dětem zatím nevytáhla, jen jim ho ukazuju na obrázcích a občas se vytáhnu nějakým tím moudrem. Ale na Alenku jsem se vyloženě těšila. Mám ji ráda, tajuplný a tak trochu strašidelný příběh na mě vždycky dýchl prazvláštní atmosféru. A když přišlo loni nakladatelství Books & Pipes s překladem verze pro nejmenší čtenáře, nemohla jsem odolat. Knihu Alenka pro nejmenší napsal a upravil sám pan Lewis Carroll, takže povolaný z nejpovolanějších. Kniha je navíc obohacena původními kolorovanými ilustracemi Johna Tenniela, takže předčítání je skutečným uměleckým zážitkem, nikoliv nepovedenou adaptací legendárního příběhu, kterých už také bylo víc než dost.

Matěj / 24. měsíc s třeťátkem

Mám doma dvouletého syna Matěje. Je šikovný, dobře jí, tančí a hraje si s auty. Spokojeně čůrá a kaká do pampersek, skoro nemluví, teda aspoň ne pomocí slov, a během noci se stále vydatně kojí. Je takový ne úplně tabulkový dvouleťák. Jenže jako matka třetího dítěte z toho necítím nervozitu. Nevadí mi, že se na nočník zatím práší, že mu rozumím jen já a děcka, když nám chce něco sdělit. To kojení mi teda trochu vadí, ale to je o mě, ne o něm. Zatím jsem nesebrala tolik odhodlání, abych ho odstavila. Už totiž vím, že některé věci člověk neuspíší, ani kdyby se na hlavu stavěl. Dotazy prarodičů, jestli už by neměl sedět na nočníku, mě nechávají chladnou. Netlač řeku, teče sama. Vzpomínáte?

Chytrá hračka / Navlékací dopravní prostředky

Už před loňskými Vánocemi jsem na trhu objevila novou a neokoukanou značku dřevěných hraček pro malé děti Cubika. Ukrajinská firma vyrábí své hračky a hry pouze z ekologicky pěstovaného dřeva a používá barvy na vodní bázi. Krom toho, že mi hračky přijdou krásně a kvalitně zpracované, cena je nižší než u podobných konkurenčních výrobků (Djeco, Janod, Vilac, Melissa & Doug). To jsem si na vlastní kůži ověřila právě u navlékacích korálků, které jsem Matějkovi sháněla ke druhým narozeninám. Navlékací korálky jsou oblíbenou a smysluplnou aktivitou pro dvou až tříleté děti, když jsem navíc objevila dřevěné korálky ve tvaru dopravních prostředků, měla jsem jasno. Jestli neuspějí tyto, tak už žádné.

Knižní výzva / Děti, které přežily Mengeleho

Titul: Děti, které přežily Mengeleho

Autor: Eva Mozes Kor

Nakladatelství: Grada

Rok prvního vydání originálu: 2009

Počet stran: 223

Anotace

Evě Mozes bylo deset let, když byla se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry byli posláni do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral coby pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti – Dr. Josef Mengele. Dívky byly podrobeny sadistickým medicínským experimentům a musely každodenně bojovat o svůj život.

V tomto neuvěřitelném příběhu, který sepsala samotná oběť děsivých událostí, jsou čtenáři svědky dětské odolnosti proti mimořádnému zlu. Eva byla například vystavena infekci, u níž Mengele věřil, že bude smrtelná, a bude pak moci provést pitvu i na Miriam, která měla sloužit jako „srovnávací vzorek“. Přežila – a dodnes neví, jaké onemocnění to bylo. Po osvobození tábora sestry založily skupinu, která podporovala bývalé oběti Mengeleho experimentů.

Audiokniha / Temná dcera

Titul: Temná dcera

Autor: Elena Ferrante

Interpret: Helena Dvořáková

Délka poslechu: 4 hodiny 54 minut

Seženete na Audiotéce

Anotace

Leda, profesorka anglické literatury na florentské univerzitě, pochází stejně jako všechny hrdinky románů Eleny Ferrante z Neapole. Kdysi odtamtud utekla, aby se vdala a porodila dvě dcery. Nyní odpočívá na pláži v jižní Itálii, rozvedená, její dospělé děti odjely za otcem a ona se ke svému překvapení cítí konečně spokojeně a svobodně. Setkání s mladou matkou Ninou a její malou dcerou v ní však probudí zasunuté vzpomínky na dětství, na matku, se kterou měla, tak jako většina hrdinek Eleny Ferrante, komplikovaný vztah, a na dcery, které milovala tolik, až se začala bát, že se v nich rozplyne a ztratí sama sebe.

Zprvu poklidné přemítání nad novým životem se postupně proměňuje v drásající konfrontaci s temnými vzpomínkami, která posléze vyústí v drama. Elena Ferrante i v tomto románě nahlíží do nitra ženy, do jeho skrytých zákoutí, odkrývá narušené vztahy hrdinky k její rodině, k partnerovi i k sobě samé a nechá vyplouvat na povrch dlouho potlačované destruktivní pocity.

Knihy pro děti / Kokoškovi na cestách

Když jsem řešila, jakou novou knížku vezmu letos dětem na dovolenou, vytáhla jsem ze skříně recenzní výtisk knihy, která vyšla v edici ČT, Kokoškovi na cestách. Kniha o slepičí rodině, která prozkoumává nejzajímavější části světa, mě zaujala svým tématem. Klára i Jakub mají dlouhodobě zájem o svět, cestování a všelijaká dobrodružství. Přišlo mi, že tohle všechno by jim mohla kniha splnit. Moje pocity jsou trochu rozporuplné, děti to ale bavilo.