sobota 3. října 2020

Knihy pro děti / Kokoškovi na cestách

Když jsem řešila, jakou novou knížku vezmu letos dětem na dovolenou, vytáhla jsem ze skříně recenzní výtisk knihy, která vyšla v edici ČT, Kokoškovi na cestách. Kniha o slepičí rodině, která prozkoumává nejzajímavější části světa, mě zaujala svým tématem. Klára i Jakub mají dlouhodobě zájem o svět, cestování a všelijaká dobrodružství. Přišlo mi, že tohle všechno by jim mohla kniha splnit. Moje pocity jsou trochu rozporuplné, děti to ale bavilo.



Kohout Kokoška je redaktorem Slepičích listů a je vysílán na nejrůznější místa světa, aby psal trháky. Aby mu na služebce nebylo smutno, bere s sebou svoji ženu Kokoškovou, syna Jonáše a nevylíhlé vajíčko Emu. Co by to bylo za výlet, kdyby je pokaždé nepotkalo nějaké dobrodružství. Trocha napětí, krapet morálního ponaučení, konec dobrý.



Sedm na sebe nenavazujících příhod je zpracováno také ve Večerníčku ČT, proto možná někdo bude znát televizní verzi. My ji neznáme, takže jsme se s Kokoškovými seznámili nejprve knižně. Autorem je známý dramaturg a scénárista ČT Jiří Chalupa, který se ve své tvorbě soustředí téměř výhradně na děti.



Líbí se mi, že autor vybral opravdu zajímavá místa a snažil se je docela barvitě popsat. Příběhy tak krásně zapadají do daného prostředí, vychází ze skutečných reálií, mají hlavu a patu. V knize vystupují jen zvířata, o kterých se děti čtením dozví spoustu zajímavých informací. V každém příběhu je nějaká zápletka, něco, co se rodince semele, něco, co musí společně vyřešit. Texty poukazují na rodinnou harmonii, na to, jak je pěkné, když si vzájemně pomáháme, na to, jak se máme rádi.



Ač kniha hlásá, že je určena pro nejmenší čtenáře, tento názor já nesdílím. Jednotlivé kapitoly jsou poměrně dlouhé, text je docela nečleněný, obrázků by mohlo být víc. Navíc mi jazyk přijde dost okrasný, což malí čtenáři nepotřebují a zbytečně to odvádí jejich pozornost od jádra příběhu. Musím říct, že nám ze začátku docela trvalo, než jsme se začetli, a zvykli si na hodně popisný a květnatý styl vyprávění. Tento styl se naopak hodí pro děti, co už jsou ve čtení pokročilejší, a příhody slepičí rodiny obohatí jejich slovní zásobu. Jako plus hodnotím snahu autora přiblížit se ke svým čtenářům. Promlouvá k nim, zapojuje je, ptá se.


Pro zajímavost se mrknu na jeden díl Večerníčku, jsem zvědavá, jaké bude zpracování a jestli i tam mi bude něco skřípat. Kokoškovi budou ale bavit děti, které rády prožívají napětí a dobrodružství, a které zajímají cizí kraje.


-
Za recenzní výtisk děkuju českému knihkupectví Knihcentrum.

Žádné komentáře:

Okomentovat