Montessori doma / Tematické stolečky

Začalo nám další období. Matějova docházka do Montessori centra, stejně jako jsem chodívala s Klárou i Jakubem. Vždycky začneme tak v roce života, dřív by to sice taky šlo, existují i programy pro miminka, já na to ale nikdy neměla nervy. Nechala jsem to až na dobu, kdy jsou pohybliví a trochu samostatní. Po třech lekcích je Matěj spokojenější než ve cvičení, kam jsme chodívali minulé pololetí, myslím, že mu vyhovuje klid a řád. Ač se to nezdá, děti řád potřebují a milují. Doma Montessori pomůcky nemáme, vystačíme si ale s hromadou chytrých a smysluplných hraček (a pak s další hromadou těch nemoudrých :)), běžnými předměty a knihami. Když k tomu člověk přidá i doma nějaký řád, hranice a pravidla, je to podle mě ideální nenásilná a pro všechny příjemná kombinace. Matěj má svoje hračky, které zapadají do jeho sensitivního období, v obýváku v otevřených poličkách pěkně na dosah, stejně jako jeho aktuální knížky. Může se tak sám obsloužit. Většinou pracuje na prostoru vyhrazeném pěnovým koberečkem, nedávno jsem začala využívat i malého stolečku v ložnici, kam mu chystám tematické "okruhy". Inspirovalo mě jednak učení Montessori a také Katka Vrbková, autorka knihy Na stolečku a blogu Little Kate & Crocodile.

 

Kožené barefoot celoročky Filii pro bráchy

Teď v této zimě nezimě matka pomalu neví, co dětem na nohy dát, jestli je to ještě na zimní boty, nebo už by stačily celoročky. Zatím teda dávám zimní, hlavně kvůli delším pobytům venku se školkou, ale určitě jsou dny, kdy by ani v kožených celoročkách nemrzli. Minulý týden doma probíhalo velké měření a skoro všichni si zasloužili nové boty. Krom Kubíka, ten jaro odchodí ještě v botkách, co měl na podzim a pořád na ně s láskou vzpomíná. Chtěl totiž konečně nějaké zelené. Dostal. Tenkrát jsem mu vybrala tmavě zelené Filii s označením Filii Chameleon Forest W. Jsou kožené, kotníkové, nevyteplené. A jako vždy super.

 

Knihy pro děti / Matějova oblíbená leporela 1+

Matějek se projevuje jako velký čtenář, ke knihám si našel cestu snadno, přirozeně. Přes látková a kontrastní leporela, která pozoroval už jako ležák z bříška, jsme plynule přešli na klasické říkanky a písničky pro děti. Toho se jako vždycky ujal Chlupáč a ze čtení si (stejně jako s Klárou a Jakubem) udělali svůj každodenní rituál. Jejich čas ve dvou. Kolem roku ho říkanky pomalu přestávaly bavit. Tak jsem prošla domácí knihovnu a vytáhla další leporela po dětech - osvědčená je tematika zvířecí a "ze života". Takže teď nejvíc frčí les, statek, stavba a dopravní prostředky. Není to ani tak o čtení, jako spíš o ukazování. Matějova otázka "E?" otevírá nekonečné možnosti k diskuzi. Pak ho taky baví hmatové knížky a samozřejmě zvuková leporela. Ač mám ke knihám obecně velkou úctu a každou svoji papírovou si střežím jako oko v hlavě, s láskou se dívám na ty opotřebované strany dětských knih. Spousta leporel, která už máme z dob Klárky, se nám rozpadla a používáme ke čtení jednotlivé listy. Některé oblíbené drží jen silou vůle. Knihy se u nás rozhodně v koutě nekrčí.

Knižní výzva / V rouše beránčím

Titul: V rouše beránčím (Lampaan vaatteissa)
Autor: Simo Hiltunen
Nakladatelství: Bookmedia
Rok prvního vydání originálu: 2015
Počet stran: 458

 

Anotace

 

Nikdo nezůstane ušetřen... Šťastná rodina - tak to alespoň říkají sousedé. Ale přímo na Štědrý den zavraždí otec své děti před očima jejich matky, poté samotnou matku, a nakonec sebe.

Finský kriminální novinář Lauri Kivi začíná psát rozsáhlý článek o rodinných vraždách, který ho zavede do jeho vlastní minulosti a zdrcujícího dětství a také do života jeho dospívající dcery. Kivi má pocit, že zde se nejedná o náhodné vraždy. A má naprostou pravdu. Ale v mnohem šílenějším smyslu, než si kdy dokázal představit…

V rouše beránčím je příběh o násilí, které je předáváno z generace na generaci, ale také o odpuštění.

 

Miminko / Tipy na nákupy

Myslím, že tímto článkem definitivně uzavírám kapitolu miminko na mém blogu. Mám pocit, že další miminka už v plánu nejsou a Matěj se posouvá o level výš. V diáři mi ale straší ještě několik poznámek, o které jsem se s vámi chtěla podělit. Něco z toho doma máme, něco bylo v plánu, který se neuskutečnil, něco mě sice zaujalo, ale už to z nějakého důvodu nebylo aktuální. V průběhu těhotenství a prvního roku s Matýskem jsem víceméně náhodně objevila tyto zajímavé značky, které by se nastávajícím a čerstvým matkám mohly hodit. Toto není spolupráce, žádnej barter, žádná placená reklama, aby bylo jasno... Další tipy pro miminka, o kterých jsem se dříve rozepsala na základě naší vlastní zkušenosti, najdete pod tagem "miminko". Jsou tam všechna naše oblíbená kousátka a chrastítka, pěnová podložka, nádobí, lehátko, leporela pro nejmenší, atd.

 

Matěj / 16. měsíc s třeťátkem

Skončilo mi nesmírně plodné a efektivní období na mateřské. Protože Matěj v noci spává na prd, přes den bývá dost unavený a několik měsíců si po obědě dopřával dvě a půl hodiny hlubokého spánku. Já toho stihla! V klidu se naobědvat, zkouknout jeden dva díly Přátel, u úklidu si poslechnout tři kapitoly audioknihy, občas i nějaký ten článek na blog, abych nemusela vysedávat do noci, kafíčko, knížka, nohy hore. Jenže roste, kluk. A spánku už asi tolik nepotřebuje. Poslední dny mu stačí tak hodina a půl. A teď - co z toho osekat? Jde znát, že poslední měsíc strádá blog a poněkud i domácnost :) Naštěstí se budí do růžova a večer se zkrátila doba uspávací. Noční spánek beze změny, škoda mluvit. Dnes v noci byl dvě hodiny vzhůru a byl se mnou značně nervózní, že nemohl zabrat.

Knihy pro děti / Klub přátel hub

Nejsme vyloženě houbaři. Asi bychom i chtěli, ale musíme se od něčeho odpíchnout. Ideálně, aby nám někdo poradil místečko, kde aspoň něco jedlého roste. Loni se nám poštěstily bedle. Spousta. Jenže to tenkrát nosil bedle z lesa i slepý. Jako děcko jsem na houby do lesa chodila, na chatě s babi a dědou, později dvakrát do roka s našima. Na jedno jediné místo, které už jsem za pár let znala jako svoje boty. Ale bavilo mě to, byl to takový rituál, hezký čas strávený v přírodě s rodiči. A to je taky důvod, proč bychom to chtěli zavést i u nás doma. Kubík už má svůj kapesní nožík, což je zásadní předpoklad úspěšného sběrače. A taky máme doma první houbařskou knížku. Klub přátel hub je krásně ilustrovaná a zajímavě pojatá dětská kniha, která vyšla loni v nakladatelství Host.

Když vás chřipka srazí na kolena

Chřipka nás dostala. Totálně vyřadila naši zaběhlou rodinnou konstelaci na 10 dní z provozu. Rozvrátila režimy, porušila všechna nepsaná pravidla, zbortila moje zásady, dala možnost emocím popustit uzdu. Divoce, nezvladatelně, hanebně. Vystřídala se na nás, brala si nás jednoho po druhém, každého zasáhla, nikoho nenechala bez poskvrnky. Je těžké se před chřipkou schovat, když vás je pět a žijete v třípokojáči. Tyhle počty prostě nesedí. Fňuk. Chtěla bych říct, že nás nemoc nějakým způsobem posílila, ale nebudu kecat, jenom brala. Byli jsme protivní, ukňouraní, sobečtí. Neměli jsme náladu jeden na druhého, nikomu se nešlo zavděčit, každý chtěl něco, co nemohl od těch druhých dostat. Máme za sebou deset velmi nespokojených a intenzivních dní.

 

Ponožkové capáčky s gumovou podrážkou Attipas

Attipas, to už je myslím pojem. Ač jsem tyto barefoot botičky znala už dřív, reálně jsem je vyzkoušela až na Matějkovi. Většinou jsem je vídala na dětech v různých kroužcích, venku jsem je moc neregistrovala. Já je Matějkovi pořídila právě na ven. Na podzim, kdy bylo ještě relativně teplo a sucho, tenkrát všude hodně postával a lezl a já měla pocit, že silikonová podrážka bude chlad od země izolovat víc než kůže. Trochu jsem se jich bála. Klaunské boty. Jak se budou oblíkat? Nebude se mu potit noha? Nebude mu ta mohutná špička zavazet? Všechny moje obavy se rozplynuly a po pár měsících nošení se s nimi loučíme. Malé zhodnocení by bylo fajn, k článkům o barefoot se dlouhodobě vracíte.

 

Knižní výzva / Kříďák

Titul: Kříďák (The Chalk Man)
Autor: C.J. Tudor
Nakladatelství: Kalibr
Rok prvního vydání originálu: 2018
Počet stran: 319

 

Anotace

 

Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně...

Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury. Strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet.

 

Audiokniha / Tvář vody

Titul: Tvář vody

Autor:  Guillermo del Toro, Daniel Kraus

Interpret: Pavel Soukup, Jitka Ježková

Délka poslechu: 12 hodin 40 minut

Seženete na Audiotéce

 

Anotace

 

Němá Elisa žije v malé špeluňce nad kinem Arcade v Baltimoru. Pracuje jako uklízečka v přísně střeženém výzkumném středisku a jejími jedinými přáteli jsou stárnoucí malíř Giles a kolegyně Zelda. Jednoho dne jí však na seznam úkolů přibyde nová laboratoř, jíž obývá živý objekt tajného vládního experimentu – humanoidní vodní tvor. V džungli byl znám jako Deus Brânquia neboli Žabernatý bůh, zde je předurčen k vivisekci. Mezi němou dívkou a zvláštní bytostí vznikne nečekané pouto, které navždy změní jejich osudy.