neděle 16. února 2020

Matěj / 16. měsíc s třeťátkem

Skončilo mi nesmírně plodné a efektivní období na mateřské. Protože Matěj v noci spává na prd, přes den bývá dost unavený a několik měsíců si po obědě dopřával dvě a půl hodiny hlubokého spánku. Já toho stihla! V klidu se naobědvat, zkouknout jeden dva díly Přátel, u úklidu si poslechnout tři kapitoly audioknihy, občas i nějaký ten článek na blog, abych nemusela vysedávat do noci, kafíčko, knížka, nohy hore. Jenže roste, kluk. A spánku už asi tolik nepotřebuje. Poslední dny mu stačí tak hodina a půl. A teď - co z toho osekat? Jde znát, že poslední měsíc strádá blog a poněkud i domácnost :) Naštěstí se budí do růžova a večer se zkrátila doba uspávací. Noční spánek beze změny, škoda mluvit. Dnes v noci byl dvě hodiny vzhůru a byl se mnou značně nervózní, že nemohl zabrat.


Prošel si nějakou lehčí formou chřipky a úspěšně tak zakončil naši nemocnou "tour". Byl neskutečně ukňouraný, chtěl se pořád nosit (jen v náručí), nechtěl skoro nic jíst. Občas si střihl učebnicový hysterák se vším všudy. Válení po zemi a tak. Ale dostal se z toho, teď je jako vyměněný, má sice pořád nudli u nosu a panickou hrůzu z vysavače, jinak je to zase můj Matěj. V nemoci mu vylezly zbývající dva zuby, teď v 16 měsících má všech 16 zoubků. Na pětky si doufám ještě počkáme.

 
Přestali jsme chodit do dětského "cvičeníčka", které jsme vyměnili za Montessori. V Montessori programu se cítí dobře, dokáže se jednoduše sžít se systémem, spolupracuje a zatím si to užívá. Naopak cítím, že mám s Matějkem velké resty na hřištích, chodíme poměrně málo a myslím, že to motoricky potřebuje. Teď začal zdolávat schody po dvou a má z toho hroznou radost. Běhá. Vylézá na překážky. Nějak si ale neví rady třeba s trojúhelníkem Piklerové. Kdybychom měli dům nebo obří byt, hrozně ráda bych pro děti tělocvičnu - žebřiny, kruhy, žíněnku, kladinu a právě tento trojúhelník. Jenže nám dost chybí místo...

 
Začal opět tančit, má svůj specifický styl - jedna ruka zvednutá, druhá u těla, podupává jednou nohou a točí se u toho kolem své vlastní osy. Tady o jeho fyzických schopnostech vůbec není pochyb, takovou složitou choreografii bych sotva dala já. Tančí prakticky na všechno, nevybírá si. Máme teď oblíbené hudební CD Hrajeme si u maminky. Někdy vám o něm napíšu víc, je tak krásné.
 
S vzdělávacími hračkami si hraje jen s mojí asistencí, všechny ty vkládačky a prostrkovačky, co doma máme. Musím si s ním sednout a jednu po druhé mu nabízet. Sám si to z poličky nebere. To jde spíš po autech, dinosaurech, legu a po věcech běžné potřeby - baterka, vařečka, odpadkový koš. Je ale vášnivý čtenář. Knížky si bere sám, sám si je prohlíží a někomu je často nutí, aby se mu četlo. Takže čteme všichni do roztrhání těla.

 
Začal jezdit na dřevěném koníkovi Futu od českého výrobce Antonie & Emma. To je poklad u nás doma už z dob mého třetího těhotenství. Ověřila jsem si, že koník je pro tyto malé děti ideální. Sice nezatáčí, což může být pro někoho nevýhoda, ale zase je krásně stabilní a má dostatečný prostor na nohy k odrážení. Z houpacích prken mu zase stavíme překážky k prolézání. Jo a abych nezapomněla, vytáhli jsme ze sklepa do našeho vozového parku také Puky Wutsch. Matýsek má za sebou premiéru, ještě mu to moc nejde, ale hrozně ho to bavilo. A já už budu mít doma tři závodníky.

 
Teď s touhle zimou nezimou se nemůžu dočkat jara. Potřebuju víc vzduchu, víc sluníčka, víc aktivit venku. Kafíčka venku, pikniky, cyklovýlety, procházky do lesa... A nějakou dovolenou by to zase chtělo. Chceme se dát na kempování. Jenže nevím, jestli je to s tak malým děckem vůbec reálné. S děckem, které je v noci furt kojené, s děckem, které se několikrát za noc budí s řevem. Máte někdo zkušenosti se stanováním a kojencem?

10 komentářů:

  1. S oběma dětmi jsem ve stanu spala ale max.dvě noci. Měli jsme spojené dva spacáky, abychom mohli v klidu a nerušeně kojit celou noc:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, díky za tip na spojení spacáků, už jsem přemýšlela, jak se v jednom budeme s Matějem točit při střídání prs :D

      Smazat
  2. Děcka spí ve stanu na dovolené mnohem líp než doma. Ve stanu jsou totiž pořád na vzduchu, jako i přes den. Teda je to lepší v Rakousku, kde si kdejaký ... nepouští jak blázen Landu a podobné od rána do noci. Tedy v kempech. A měla jsem hrůzu z bouřky v kombinaci s naším mladším nervákem v čerstvých dvou letech, že bude mít hysterák a on řekl: mami, bouřka zboří stan. A usnul a spal až do rána - bych řekla poprvé v životě. Hanka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hanko, děkuju za komentář. Taky mám pocit, že venku by mohli spát jako dudci. Já na spaní ve stanu strašně ráda vzpomínám a bouřku, kterou jsme zažili s našima v kempu v Itálii, když mi bylo asi 7, si pamatuju dodnes :)

      Smazat
  3. Byli jsme stanovat na týden ve 2,5 letech a to už byla pohoda.Jedine co si pamatuji, ze pořad vylezal ze spacaku a ja se bála aby mu nebyla zima a pořad se probouzela a strkala ho zpět. Dcera je zarijova, takže letos v lete ji bude necelé dva roky a už o tom přemýšlím.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Verčo, díky. No, dvouleté děcko už je zas o něco dál. Matěj bude mít v létě rok a půl a jeho spaní je dost komplikované. Taky si myslím, že bych ani jedno dítě ve spacáku neudržela :D

      Smazat
  4. Loni jsme byly s dcerou a vnuky (4 roky jeden a 3 měsíce druhý) týden na táboře v typku. Jde to když táboření opravdu milujete 😁 Doporučuji stan kde se můžete postavit jestli stan nemáte. Klidně mi napište mail. Napíšu vám jaje jsne vyzkoušeli stany pro pět a jaký jsme nekonec zakoupili a projel s námi USA a zvládl rozpětí teplot - 5az 40 😁

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucko, kdybste si nasla cas a poslala vase zkusenosti na mail blogzrzky@gmail.com budu neskonale vdecna.

      Smazat
  5. Dobry den. Mohla bych se zeptat jak je ted Matej asi vysoky? Nase Julinka je stejne stara, ale je spis mensi. Chtela bych pro ni odrazedlo, mame doma enduro, ale pokukuju po dalsich. Tak premyslim jestli wutsch nebo pukylino. Dekuji.
    Jinak vas blog moc rada ctu a stale nechapu, jak to vsechno tak krasne zvladate se tremi detmi. ☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Lucie, já nějak nevím, jak je velký, nemám šanci ho přitisknout ke zdi a udělat čárku. Ve 12 měsících měl podle doktora 77 cm, ale taky sebou mrskal jak štika. Ale Puky měl už Kubík, ten byl drobeček a rozhodně bych vám doporučila rovnou Wutsch, aby vám nějakou dobu vydrželo. Díky za milá slova v závěru, já to taky někdy nechápu, ale píšu po nocích (a taky jsem to trochu omezila), nedívám se na televizi a moc neuklízím :D

      Smazat