neděle 31. července 2016

Horami otestovaná softshellová bunda pro děti

Svoje děti se snažím oblékat především kvalitně a pohodlně, u naprosté většiny oblečení (které je v přímém kontaktu s pokožkou) hledám na štítku složení 100% bavlna, v náročnějších podmínkách sahám po funkčním oblečení a samozřejmě ocením, když navíc dobře vypadá. Mám ráda české značky a ráda kupuju handmade oblečení u osvědčených švadlen.

Když jsem před dovolenou chystala seznam, co je potřeba dokoupit, zjistila jsem, že Klára vyrostla ze své staré softshellky. A tak začal hon na novou. Některé bundy mi přišly předražené (vzhledem k tomu, jak děti rychle rostou), jiné moc slabé, některé nebyly moc hezky zpracované. Nakonec jsem objevila tuto krásnou holčičí softshellovou bundu české značky Bugga.




Při nákupu přes internet je to vždycky trochu sázka do loterie, ale bunda mě víc než mile překvapila a 100% splnila moje očekávání. Je krásně střižená, úzký a trochu vypasovaný střih Klárce hezky sedí (některé bundy jsou zbytečně široké a dítě v nich vypadá jako v pytli). Aby bunda na těle dobře seděla a nikudy netáhlo, můžete rukávy utáhnout pomocí přezky na suchý zip a spodní lem bundy pomocí "gumy" s klipem. Bunda má kapuci (není odepínací), na prsou a na zádech má reflexní prvky, vepředu dvě zapínací kapsy. Zapínání bundy je na kvalitní zip, v horní části je látkové překrytí, takže se zip schová do domečku v dojezdu a neškrabe tak na krku.






Bunda je přechodová, tzn. není určena na zimu a velký chlad, spíš na jaro a podzim, nebo do extrémnějších podmínek v létě. Díky microfleecové podšívce sice bunda hezky zahřeje, ale do mrazů by nestačila. Co oceňuju nejvíc a co jsme na horách dobře otestovali, je vodní sloupec. Více o nepromokavosti a vodním sloupci si můžete přečíst tady. Klárčina softshellová bunda má vodní sloupec 8000 mm (standard je kolem 2000 mm). Bunda je tedy vysoce voděodolná, naprosto bez problémů zvládla asi 20 minutový slejvák uprostřed Dolomitů.





Pokud tedy hledáte nějakou slušnou sportovní bundu, která jen tak nepromokne a neprofoukne, navíc za slušný peníz, máte od nás tip. V obchodě Pidilidi ji najdete i v černé unisex variantě a obě jsou dostupné od velikosti 104.

sobota 30. července 2016

Inspirace / Dárky k 1. narozeninám

Obě děti mají narozeniny v polovině září, tak už si nějakou dobu lámu hlavu s dárky. Bude to letos komplikovanější, Jakoubek má většinu vhodných hraček pro roční dítě doma po Klárce. Pečlivě plánuju, rozmýšlím a seznam připravuju i pro babičky a dědečky, na totální překvapení nejsem moc stavěná a jsem ráda, když to se mnou rodina předem konzultuje.

Myslím, že dárkových inspirací není nikdy dost (sama hledám hlavně na Pinterestu) a navíc se mě na narozeninové tipy často ptáte. Tady tedy máme seznam, co chci pro Jakuba k jeho prvním narozeninám pořídit, plus na konci pár věcí, které se v roce líbily Klárce.

Kvalitní odrážedlo na ven

Plastová motorka zůstane doma, je to totiž stále hitovka (už dva roky), ale na venkovní jízdu chci pořídit kvalitní kovové odrážedlo pro nejmenší. Navíc Jakubova touha dělat všechno, co dělá Klára, nezná mezí, myslím, že jim to spolu bude skvěle šlapat. Vybrala jsem oceánsky modré Puky Pukylino.


Dřevěné smyslové kostky

Klasické dřevěné kostky doma, klasické, obrázkové i stohovací, další by byly zbytečné. Ale tyto krásně barevné smyslové kostky nebo koule od Plan Toys určitě Jakuba zaujmou. Jsou určeny nejen k pilování jemné motoriky, ale hlavně k rozvoji hmatu, zraku a sluchu.


Autíčka, letadla, vlaky a bagry

Jakub je chlap jak má být. Už poměrně dlouho ho fascinuje všechno jedoucí nebo letící, doprovází to za mohutného prskání zvuky "bmbm". Doma už nějaká auta má a baví ho prohánět se s nimi po plovoučce. Nějaké dopravní prostředky ještě dokoupíme. Tak trochu edukativní je třeba tohle třídící letadlo (mají i loď a náklaďák), roztomile dětské hasičské auto, malá a barevná autíčka od značky Janod, propracovaný náklaďák, nebo tato minigaráž se třemi auty. Pokud máte blízko Ikeu, mrkněte na tuto bezvadnou sadu tří skládacích auťáků.


Do vany a do bazénu

Gumových zvířátek, vodolepek a pastelek do vany máme spoustu. Taky nějaké konvičky a kyblíky. A taky kouzelný kohoutek. Co mě zaujalo tentokrát, je rybářská loď od Plan Toys. Můžete si s ní jen tak plout, nebo taky trochu rybařit. V Bráně k dětem jsem objevila zase tuto krásnou ponorku. S natahovací loďkou s tučňákem by taky mohla být sranda. Tyto barevné kelímky různých velikostí by se nám hodily i na koupák, protože Jakub je tam pořád někomu krade :) A když to vezmu kolem a kolem, na všechny ty hračky by se nám hodil koš v designu žraloka s přísavkou - takový dárek pro mě.

 
Na hřiště a do písku

Na hřišti jsme každý den. Jakoubek objevuje kouzlo písku a bude fajn, když ho zabaví i něco jiného než stébla trávy a malé kamínky. Základní výbavu ve formě báboviček a lopatek máme, ale něco nového by to chtělo. Co jiného než nějaká velká auta. Mám ráda českou značku Lena, vybrala jsem pro Jakuba žlutý náklaďák a bagr, obě auta jsou mechanicky funkční a jednoduchá. Cena je taky víc než příjemná. Druhá značka, která se mi moc líbí, je Green Toys (tady už si ale připlatíte). Green Toys je americká značka hraček známá po celém světě tím, že vyrábí svoje produkty z recyklovaného plastu lahví od mléka. Takže pokud hledáte plastovou hračku, ale dbáte na absolutní zdravotní nezávadnost a navíc myslíte na přírodu, mrkněte na nabídku třeba tady.


Ke čtení a prohlížení

Knížek není nikdy dost, Jakub se ale zatím ke knížkám s velkou něhou nechová. Proto frčíme zásadně v leporelech. Opravdu pěkných a zajímavých leporel (protože většinu už jich máme) začíná být poskrovnu, proto hledám inspiraci, kde můžu. Mám tři oblíbená nakladatelství, kde najdete tak trochu netradiční knížky pro děti. Baobab. Meander. Běží liška. Z Baobabu mám pro Jakuba vyhlídnutou knížku Počítání, z Meanderu obrázkovou knihu o přirovnávání lidských vlastností ke zvířatům Silný jako medvěd a z nakladatelství Běží liška na nás už ve skříni čeká domečkové leporelo o netopýrech Ferdinande! Začala jsem dokonce hledat na Amazonu anglická leporela.


Jen tak na hraní

Nemáme doma zatloukačku a Klára si s tím dodnes všude ráda hraje, je to hračka, na které se malé děti naučí především koordinaci oko-ruka. Líbí se mi tato dřevěná zatloukačka s plastovými kolíky od firmy Hape. Malá batolata prý mají ráda tahací hračky, jestli to bude i Jakubův případ uvidíme na tahacím králíkovi značky Djeco. Tohoto krásného králíčka navrhl oceňovaný francouzský ilustrátor Mark Boutavant, jehož obrázky znám hlavně díky medvědovi jménem Mouk a jeho cestě kolem světa.


Nakonec ještě několik tipů, jsou to dárky, které k prvním narozeninám dostala Klára, třeba si v nich najdete to, co hledáte.

Rozhodně nejlepší dárek pro roční dítě, které se začíná živelně pohybovat, je odrážedlo. My nedáme dopustit na klasickou plastovou motorku, která je lehounká, malá a prakticky nic nestojí. Pro roční dítě volte tu nejmenší velikost, aby pohodlně dosáhlo na zem a jízda byla bezpečná. Lepší jsou ty se třemi koly (1 vepředu a 2 vzadu), čtyři kola (2 a 2) většinou dětem zavazí. Pokud dítě jezdí venku, nezapomeňte na helmu, praktické je i nějaké poutko na tahání/brzdění/přenos.

Stejně jako dospělý cvičí na balóně, mohou malé děti skákat na hopsadle a zpevňovat tak svaly celého těla. A hlavně to děti fakt baví. Dobrou zkušenost máme s tímto hopsadlem značky John, je stabilní, vyrobené z odolného a pevného materiálu, nosnost má 50 kg. Klárku baví pořád, Kuba mu zatím okusuje uši a ocas :)


U Kláry jsem si na klasické Lego v roce netroufla, bála jsem se tvrdosti a ostrých hran (dostala až na Vánoce v cca 15 měsících). Mimochodem Jakub si s Duplem hraje vesele od narození. Existují ale taky měkké kostky Clemmy baby, vyrobené z netoxické hmoty, proto jsou vhodné pro úplně nejmenší děti.

Největší radost měla Klára z kouzelného kohoutku Yookidoo. Malý motorek na baterky pohání vodu, která z kohoutku po zmáčknutí tlačítka vytéká. Hraní je ještě veselejší díky 3 pohárkům s různými efekty. Akorát se už teď špatně shání.

Roční dítě zaujme taky barevná skládací pyramida, jednoduché vkládací puzzle, třídění tvarů, dřevěná kostka s aktivitami, nebo motorický drátkový labyrint.

pátek 29. července 2016

Chytrá hračka / Cestovní magnetická hra iOTOBO

Před každou delší cestou se snažím pro děti (zatím teda jen pro Kláru) na trhu objevit nějakou šikovnou cestovní hru. Něco, co je především kompaktní, lehce se převáží, nerozsype se v první zatáčce nebo s prvním hozením kufrem, něco, co je vhodné i do auta - tudíž ideálně magnetické. Navíc se mi osvědčilo vytáhnout na dovolenou nějakou naprostou novinku - něco, co dítě zatím nezná, s čím si ještě nehrálo. To je pak najednou neokoukaná zábava, která potěší. Na dovolenou v Itálii jsem Klárce pořídila skvělou kreativní hru iOTOBO Travel.


Magnetické hry z Francie iOTOBO jsou parádní a najdete je v mnoha variantách a náročnostech dle věku dítěte. iOTOBO je považována za nejkreativnější mozaikovou skládačku a díky svým vlastnostem je dokonce využívaná v mateřských školách jako didaktická pomůcka. Hra rozvíjí dětskou představivost, jemnou motoriku a podporuje kreativní myšlení. Není divu, že společnost jich ročně prodává kolem milionu. Mozaika je vyrobená ve Francii z nezávadných materiálů (což oceňuju hlavně kvůli všežravému Jakubovi).


Cestovní verze hry obsahuje 40 kousků pěnových magnetek (4 barvy a 3 tvary), 24 stran (12 listů) obrázkových šablon a velký list doplňkových obrázků, které jdou z dílků také složit. Všechno je to pěkně uložené v tenkém kovovém "kufříku" (který vypadá jako malý laptop), takže magnety při skládání a přenášení drží pevně na místě. Pěnové dílky jsou měkké a z jedné strany opatřené magnetickou vrstvou, jsou malé - největší má 35 mm x 25 mm, nejmenší 35 mm x 10 mm. Na obrázkových předlohách najdete třeba čarodějnici, mořskou pannu, motorku, veverku, potápěče, kraba...






Kláru hra hned zaujala, obecně má práci s magnety ráda, vysvětlila jsem jí princip přikládání dílků na předlohy, řekla jsem, že barevné kombinace jsou jen na ní. Strávila skládáním několik večerů, kdy jsme přišli unavení z výletů, brávala si hru i s sebou na pláž, kde sestavovala všemožné obrázky a já se nebála, že se dílky někde poztrácejí. Párkrát si stavila z magnetků svoje vlastní domky a postavičky. Hra je sice určená pro děti od 4 let, ale Klára práci s magnety zvládá ve třech letech dobře. Dokáže dílky umístit na přesně určené místo, s barvami si hlavu neláme, možná jen nedokáže správně interpretovat jednotlivé obrázky na šablonách, přece jen jsou vždy "sestavené" z těch třech dílků, proto jsou tak trochu abstraktní a malé dítě obrazce v šabloně na první pohled nevidí (navíc je šablona nebarevná, pouze v odstínech bílé a modré). S tím musí pomoct dospělák. Ze hry mám velice dobrý pocit, myslím, že nás bude bavit ještě dlouho a do budoucna přemýšlím o nějaké další magnetické skládačce této značky.






středa 20. července 2016

Knihy pro děti / Protiklady - Otevři okénko

Tuto dětskou knihu jsem pořídila těsně před dovolenou s plánem vytáhnout ji z kufru až na místě. Klárka knížky miluje, věděla jsem, že jí udělám radost. Chtěla jsem nějakou naučnou jednoduchou knížku s otevíracími okénky, protože tento typ knížek děti dokáže zákonitě zabavit. No a protože se snažíme Klárku postupně "vzdělávat" doma, vybrala jsem knihu z nakladatelství Svojtka: Protiklady - Otevři okénko. Knížka vychází z anglického originálu a je moc hezky ilustrovaná.


S protiklady totiž trochu bojujeme, Klára plete včera a zítra, nad a pod, vpravo a vlevo. Tato velká knížka (22 x 27 cm) s tvrdými kartonovými listy jí pomáhá lépe si tyto rozdíly uvědomit. Knížka ukrývá na šedesát okýnek, což už samo o sobě slibuje velkou zábavu. Navíc ale některé dvoustrany obsahují úkoly pro malé čtenáře, např. přiřazovat mláďata zvířat ke svým velkým rodičům, rozlišovat, co dítě najde v domě a co venku, rozhodnout, co se nachází pod vodou a co nad.









Tematicky je kniha pestrá a na velkých dvoustranách najdete tyto kapitoly:

1. úvodní dvoustrana s cirkusem
2. dvoustrana V parku
3. dvoustrana s úkoly Nad, anebo pod?
4. dvoustrana se základními protiklady
5. dvoustrana s úkoly Uvnitř, anebo venku?
6. dvoustrana V džungli
7. dvoustrana Ve městě
8. dvoustrana s úkoly Velký a malý


U nás okénkové knížky fakt fungují, je to něco, co můžu dětem předčítat a ukazovat, ale zabaví se i sami. Klárka si často tyto knížky prohlíží v posteli před usnutím, nebo v autě, když se nudí. Jakub tomu zrovna přichází na chuť a fascinuje ho, že se něco v knížce dá otevřít, bohužel jsem ho jednou neuhlídala a on jedno okénko odtrhl a lehce požvýkal. Je to asi přirozená daň za to, že nechávám děti objevovat :)


10. měsíc s Jakubem

Jakub s desátým měsícem překonal hranici 8,5 kila, není teda žádný cvalík, není ale divu s tím jeho podivným apetitem. Jedlík totiž není. Když však uslyší slovo "prso", začne se třepat a hýkat :) Využije každé možnosti a snaží se chodit za ruce. Nejhezčí chvíle jsou, když soustředěně sedí na zemi s nějakou hračkou, a já o něm třeba 15 minut nevím. Moc takových chvil není... Často si hrají s Klárou, ona pro něj pořád něco vymýšlí.


Zuby stále jen dva, už pěkně velké a pěkně ostré. Na prsa to zatím nezkouší, jinak brousí o cokoliv. S jídlem trochu bojujeme, jí sice všechno, ale s přemlouváním, s nejrůznějšími ústupky a bordelem všude kolem nás. On by se totiž nejraději krmil sám (BLW metoda), ALE. Já pak fakt půl hodiny musím uklízet a to nedávám. Snídani tak sice praktikujeme, oběd se snažím držet v klasickém režimu. Dnes jsem vyměkla a pak jsem hodinu sbírala, utírala a vysávala lososa s těstovinami a brokolicí. Jakuba jsem musela komplet převléct a osprchovat. Rád jí sám nějaké ovoce (a já pak další půlhodinu umývám kočárek), má rád bílý jogurt a rýžovou kaši od Nestlé (jiné už ani nezkouším, končívaly všechny v koši).

Je usměvavý a veselý. Je s ním sranda, často se směje, má rád, když s ním někdo dělá blbiny, když ho Klára honí, když spolu lezou po sedacím vaku, když mi "prdí" do břicha.


Miluje vodu, děti a jakýkoliv dopravní prostředek. Úplně jsem do našeho cestovatelského deníčku zapomněla napsat, co byla jeho největší zábava na dovolené. Bidet. V obou hotelích. V koupelně byl nalezený pořád, za pár dní se naučil pouštět sám vodu a koupelna plavala.

Přestal tančit, lenoch, ale začal bouchat rukou do rytmu, takhle propařil celé vystoupení Kašpárka v rohlíku.

Po čtyřech zdolá schody nahoru, s přehledem umí slézat ze sedačky nebo postele, umí vylézt na Klářinu postel.

Říká mama, tata, baba, bembem (rozuměj brmbrm), ham, nene, bá (rozuměj bác). Pak vydává velké množství srandovních zvuků, které Klára s nadšením opakuje. Od včerejška mají k mé radosti novou zábavu - prskání.

Jakub začíná být mazlivý a já si teď opravdu začínám užívat společné spaní. I když teď spává určitě polovinu noci ve své postýlce, ta druhá polovina mi nevadí. Obecně bych řekla, že spává o dost líp. Spánek má tvrdší, kvalitnější. Asi je to od té doby, co má přes den jen dva spánky. Dokáže spát stejně dobře v kočárku jak doma v posteli, v průměru tak hodinu. V posteli ho uspávám kojením, v kočárku usne zásadně vsedě. Ráno vstává mezi 8 a 9, večer usíná kolem půl 10.



Užíváme si léto, když je horko, chodíme na koupák, nebo se děti koupu v bazénku na balkóně, hodně času trávíme na hřišti nebo v parku, Jakub tam začíná být jako doma. Má svoji první kamarádku Terezku, se kterou sedává v trávě a dělí se o křupky a o hračky.

Rychle se blíží jeho první narozeniny a já už začínám připravovat seznam, co pro jednoleťáka k narozeninám. Určitě se tady podělím o nápady.

Takže nebýt toho, že trávím polovinu dne s hadrem v ruce a utírám svinčík z jídla a taky toho, že Klárka má nějaké totálně protivné období, je to doma s dvěma dětma fajn.

pondělí 18. července 2016

Cestování s dětmi / Týden poté

Už na dovolené jsem si v hlavě třídila a sepisovala poznatky, které by nám ulehčily každou další cestu, tipy, na které nedám dopustit a body, které ještě musíme do příště vypilovat. Cestujeme rádi, nikdy jsme se cestování nehodlali vzdát, přáli jsme si, aby to s námi děti nějak zvládly. Zdá se, že to půjde. Máme za sebou 14tidenní dovolenou, středně dlouhou cestu do severní Itálie (asi 8 hodin autem čistého času), dva týdenní pobyty ve dvou různých hotelích, spoustu cestování na místě, týden strávený v horách, týden u jezera. Člověk by si řekl, že jsme si za těch 14 dní vyzkoušeli skoro všechno :) A taky se mě na to často ptáte, jak se to dalo zvládnout, co děti v autě, co spaní na hotelech, co jídlo...

Na cestu autem

Chlupáč odřídil obě dvě cesty sám, papíry jsem měla s sebou, ale nakonec nebylo třeba střídání. Musím říct, že jsem stejně oka nezamhouřila a snažila jsem se pro něj být aspoň psychickou podporou a "budíčkem - kdyby náhodou". Navíc umím poskytnout o trošku lepší servis dětem dozadu.

Kdybych mohla, pořídila bych si auto se třemi plnohodnotnými sedadly vzadu. Jednak pro případné třetí dítě a jednak pro mě. Kuba by mě vzadu celkem ocenil. A ještě s tónovanými zadními skly. Takže pokud zvažujete koupi nového auta, mějte toto na paměti :)

Nechceme jezdit na noc, nikdy jsme to nepraktikovali. Cesta v noci je pro řidiče nesmírně náročná. Na druhou stranu je fajn využít aspoň částečně nočního dlouhého spánku dětí. Nám se proto už po několikáté osvědčilo vyjet cca ve 4 hodiny ráno. Už je rozbřesk, člověk se může relativně dobře vyspat, pokud neponocuje, děti se v polospánku přenesou do auta. Budete-li mít štěstí, budou ještě nějakých pár hodin pokračovat ve spánku. Předpokladem úspěchu je mít všechno sbalené a naskládané v autě, ráno se fakt jen přesunout s příručním zavazadlem a dětma.

Kupte si všechny potřebné dálniční známky předem v Česku v nějakém auto-motoklubu, nebo na benzínce, ať nemusíte zbytečně zastavovat (naše děti se totiž vždycky probudí, když auto zastaví - když v dálce vidím semafor, modlím se :)).

S omezeným místem v kufru auta musíte hodně přehodnotit, co budete potřebovat a bez čeho se na dovolené obejdete. My jsme si to trošku zkomplikovali tím, že jsme týden trávili vysoko v horách, kam člověk musí být vybavený (trekingové boty, funkční oblečení, softshellové oblečení, pláštěnky...). Klasický kočárek je nutné nahradit golfkami. Pokud trávíte dovolenou na různých místech a přejíždíte, je dobré mít v zavazadlech nějaký systém. Měli jsme několik tašek a vytahovali je z auta dle potřeby. Jedna taška se všemi věci na pláž, jedna s oblečením do hor, apod. Ať nemusíte přenášet z auta do hotelu všechna zavazadla, na hotelu třídit a nepotřebné věci odnášet zpět do auta, abyste se na pokoji mohli vůbec hnout. To se nám osvědčilo.

Kvalitní a pohodlná autosedačka je nutností, o tom žádná. Kuba má tu smůlu, že zatím cestuje ve vajíčku Maxi Cosi, ale do větší zatím nedorostl. Klára má zhruba od 1. narozenin pultíkovou autosedačku Kiddy Guardianfix Pro 2 (9-36 kg) a jsme velice spokojení. Tato sedačka dosahuje dlouhodobě velmi dobrých hodnocení co se bezpečnosti týče. Jakub tedy dostane buď tuto stejnou, nebo také pultíkovou Joie Transcend, která má podle nových testů stejné hodnocení jako Kiddy. Dobré jsou různé kapsáře a zároveň chrániče předních sedadel, do kterých si pro dítě můžete schovat spoustu věcí. Na druhou stranu mi pro ně přijdou dost těžko přístupné, když jsou připoutaní v sedačce. Moje děti mají navíc mezi svými autosedačkami (položený na prostředním sedadle) cestovní organizér Diono, pohodlně tam tedy dosáhnou pro cokoliv, co potřebují. Navíc v autě nic nelítá, všechno je hezky uložené na svém místě.

Mějte po ruce (ne v kufru) dostatek jídla a pití pro všechny. Nám se v autě krásně osvědčil tento svačinový termo box, do kterého se toho vlezlo spousta. Ovoce, zelenina, obložené bagetky, ovocné kapsičky, ovocné tyčinky, křupky a sušenky. To všechno děti dokáže zabavit. Klára se ptala co dvacet minut, jestli máme ještě nějakou dobrůtku.

Připravte si silný arzenál zábavy do auta. Doteď mi v uších zní písničky ze Včelích medvídků, které jsme celou dovolenou poslouchali s velkým úspěchem. Byly to vlastně Klářiny první audiopohádky a myslím, že tříleté dítě už je dokáže jakžtakž vnímat. Měli jsme i spoustu klasických písniček, všechno na USB disku. Taky nějaké knížky, které jsem jim četla, Klárka měla i své "okénkové" knížky, které si cestou prohlížela a ukazovala Jakubovi. Pak nějaký oblíbený plyšák, jednoduchá hračka, magnetická hra, apod. Pro miminko jsou super hračky s aktivitami, Kuba měl rovnou dvě a vždycky ho dokázaly na krátkou dobu zabavit. Silně uvažuju, že na příští rok pořídíme dvd přehrávač do auta.

Pro cesty autem je důležité vybrat kvalitní oblečení, aby děti byly v autosedačce co nejmíň zpocené. Klára i Jakub cestovali v letní verzi merino oblečení, které je k tomuto účelu jako stvořené. Máme otestováno dokonale, děti se v něm skoro nepotily, když už je přece jen trošku vlhké, velice rychle uschne. Nutností jsou i lehké přikrývky - i když je teplo, klimatizace umí udělat svoje, u nás funguje multifunkční Lodger Swaddler.

Ať se nám to líbí nebo ne, s dětma se musí dělat častější přestávky, jezděte proto s dostatečnou časovou rezervou. My jsme se tentokrát museli přizpůsobit Jakubovi, který autosedačku moc neprožívá. Když už byl vyspaný a křupky přestaly zabírat, bylo potřeba zastavit a Jakub se musel aspoň hodinu hýbat. Ideální jsou benzínky se zázemím, kde mohl lozit a sedět a stoupat a válet se. Pak jídlo, prso a jelo se dál. Během obou cest (tam i zpět) jsme stáli 2-3x, minimálně vždy na hodinu.

Hygiena na cestách je sice trošku omezená, ale s neustále žvýkajícími dětmi nutná. Kuba se navíc nejraději krmí sám a zas tak moc mu to nejde, takže křupky jsou rozpatlané všude. Já s sebou nosím vždycky antibakteriální gel a přírodní desinfekční vodu Aquaint. Na cestách jsou neocenitelné vlhčené ubrousky, ať už k přebalování, nebo na očištěnní rukou, nohou, auta... Navíc se hodí i na každý výlet, túru, na pláž, kde není možnost umýt se vodou. Na trhu jsem objevila značku Smile a její široký sortiment vlhčených ubrousků pro děti i dospělé. Vyzkoušeli jsme vlhčené ubrousky k přebalování Jakuba (v klasické i "kabelkové" verzi) s výtažkem heřmánku a aloe vera. Ubrousky jsou příjemně velké, vyrobené z přírodní bavlny a vlhké tak akorát, jsou bez alkoholu a parabenů. Pro nás jsem zase pořídila malé cestovní balení vlhkých ubrousků s přírodními výtažky Granátového jablka a bílého čaje (a taky s olivovým olejem). I tyto "nemiminkovské" ubrousky jsou bez alkoholu a jsou vyrobené na bázi přírodních rostlinných extraktů. Špinavé ruce vyčistí za minutku a vlezou se do kapsy.


Na hotel

Během 14 dní jsme bydleli ve dvou hotelech, první byl v srdci Dolomit (obec Caprile), druhý pár metrů od pláže Lago di Garda (obec Torri del Benaco). Oba hotely bych doporučila, byli jsme velmi spokojení, oba příjemné velikosti, spíše rodinné, přátelské zázemí a ochotný personál. Ten u jezera byl o něco víc vybavený pro děti. U obou mi ale chyběla zahrada, na co bych příště kladla větší důraz. Cestovní postýlky nevozíme a žádáme o ně vždycky hotel, ty dobré vám poskytnou i dětskou vaničku, židličku, nočník. Celých 14 dní jsme spávali všichni v jedné místnosti a bylo to naprosto bez problémů, pro rodinnou dovolenou je lepší booknout si nějaký malý apartmán, abyste se po uspání dětí mohli někam uchýlit a podívat se třeba na film, nebo napsat příspěvek na blog :)

Dlouho před cestou jsem přemýšlela, kolik a jaké hračky vezmu dětem s sebou. Místa málo, dovolená dlouhá. Nakonec jsem to vyřešila cestovními kufříky pro obě děti. V Česku jsem nemohla najít žádný plechový kufřík, který by se mi líbil. Tak jsem začala hledat v zahraničí a objevila jsem tyto krasavce. Dva kufříky značky Smallstuff ve stejném dekoru a v jiné barvě jsem koupila na dánském eshopu Stylepit. Jsou tak akorát velké, vkusné a myslím, že s dětmi porostou, nechtěla jsem nic přehnaně dětinského. Kubíkovi jsme do něj sbalili jeho oblíbené hračky, Klárka se sbalila sama - omalovánky, pastelky, pár kostek lega, plastový mobil, dřevěné autíčko, malý balónek, bublifuk...





A protože dovolená je v různých směrech pro všechny náročná, pořídila jsem dětem na cesty pár novinek, jednu novou knihu s okýnky a jednu magnetickou hru, která je na cesty naprosto dokonalá. O obou bude na blogu brzo recenze. Myslím, že pro děti je super, když dostanou něco, co neznají, co nemají okoukané a co jim zpříjemní pobyt v novém prostředí. Obě dvě věci, knížka i hra děti bavila každý den, knížka byla skvělá na unavené večery, hra byla ideální zábava do plážového stanu.