úterý 29. září 2015

Jestli to nebude láska...

Přijde mi neuvěřitelné, že před 14 dny jsem byla ještě těhotná. Před 14 dny jsem ještě nevěděla, jestli moje druhé miminko bude holčička, nebo chlapeček. A teď je tady s námi Jakub.

Zítra má Jakub 14 dní. Má tmavé vlásky. Má nezvykle krásné tmavé oči, když se usměje, má ve tváři dolíčky a já v něm vidím svého muže. Často se usmívá ze spánku, hlavně když usíná. U prsa je mu suverénně nejlíp. Už teď se nejraději ze všeho dívá na svoji sestru. Škytá stejně často, jako u mě v bříšku. Kope nohama stejně divoce, jako když byl ještě u mě.


Dnes jsem první den sama doma s oběma dětma. Je to náročné, pořád nevím, jak to skloubit, jak mám třeba uspat Klárku, když Jakub zrovna pláče. Ale i tak je to skvělé. Jsem máma, double máma a vím, že to zvládnu, protože je miluju.

neděle 27. září 2015

Moje cesta k přirozenému porodu aneb O narození Jakuba

Nad tímto článkem jsem začala přemýšlet hned v porodnici. Když Jakub spal, čmrkala jsem si do deníčku poznámky, co všechno chci napsat o svém druhém porodu. Jaké to vlastně bylo, jak se cítím, jestli bych do toho šla do třetice...

Termín porodu našeho druhého byl stanovený na středu 16.9. Stejně jako před dvěma lety s Klárou jsem už poslední týden vnímala dost intenzivně, že se něco děje a že se to nezadržitelně blíží. Nešlo o fyzickou bolest, ale spíš nějak vnitřně jsem cítila, že to bude brzy. Byla jsem víc unavená, usínala jsem večer u filmů, když Klára po obědě spala, já odpočívala taky. Začala jsem cítit podivný klid, psychika se uklidnila, obavy se rozplynuly. Měla jsem pocit, že toho mám ještě moc, co stihnout - začala jsem divoce uklízet, dobalila tašku do porodnice, pár dní předem jsem ještě na hřišti říkala kamarádce, že musím ostříhat Klárce nehty a umýt vlásky, aby to Chlupáč nemusel řešit, až budu v porodnici :) Dofinišovali jsme Klárce pokojík, koupili jí šatní skříň, kam jsem jí přestěhovala oblečení, a do komody v ložnici nafutrovala miminkovské věci. Připravila jsem postýlku. Pořád jsme si říkali, že se miminko určitě narodí na Klárčiny narozeniny a budou tak přesně o dva roky - tedy 15.9. Nestalo se.

16.9. jsem měla domluvenou první kontrolu v porodnici, kde jsem měla rodit. Povolala jsem svoji mamku, aby pohlídala Kláru, že tam možná budu trčet celé dopoledne. Babička čekala s Klárou na hřišti u porodnice, až za dvě hodiny vypadnu. Natočili mi monitor a za chvíli si mě zavolala mladá doktorka na prohlídku. Pořád mě zaráží, jak jsou kolem mě všichni strašně mladí :) Podle ultrazvuku stanovila váhový odhad na 3,7 kg. Říkala, že ani větší miminko a předchozí císař nejsou indikace dalšího císaře a že udělají vše pro to, aby to tentokrát císař nebyl. Co mě trochu vyděsilo, když začala mluvit o vyvolání porodu, pokud neporodím do týdne. Vyvolávat jsem rozhodně nechtěla. Uprostřed vyšetření mi začala povídat, že mám krásně připravené porodní cesty. A prý jestli bych chtěla dnes rodit? A já na to, jasně. Po krátké diskuzi jsem souhlasila s Hamiltonem. Bolelo to jako prase, dobrý trénink před porodem. Na závěr doporučila dlouhé procházky a nechráněný sex. Se smíchem se loučila, že se dnes asi ještě uvidíme. Vyzvedla jsem Kláru s babičkou a šly jsme na oběd. U špaget carbonara říkám mamce, že mi začínají kontrakce, ale pořád jsem měla podezření, že to bude spíš jen následek vyšetření. Doma se to celkem zpravidelnilo, od 3 hodin po 5 minutách. To už dorazil domů i Chlupáč, dali jsme si kafčo, já teplou sprchu, on se každých 5 minut ptal, jestli už je to ono a jestli jedem :) Kontrakce byly poměrně slabé a já chtěla co nejvíc z první doby porodní strávit doma v klidu a s Klárou. Tak jsem odpočívala, prodýchávala. Po páté jsem zavolala do porodnice, poradili ještě teplou vanu. Klárka šla s babičkou ven, já si užila božskou vanu s knížkou (poprvé za celé těhotenství), napsala jsem mamce pár instrukcí na papír, sbalili jsme se a před půl 7 vyjeli směr Obilný trh.

Na příjmu to bylo lepší než minule, kontrakce jsem se snažila hezky rozdýchávat i na monitoru, pročetla jsem si tam časák o bydlení, až se mi sestřička smála, jak vypadám klidně. To já vždycky ze začátku klamu tělem. Další strašně mladá doktorka zase mluvila o krásném nálezu (ani tentokrát moc nevím, co tím myslela - asi otevření na 3-4 cm) a že to tentokrát zmákneme přirozeně. Ano, bez chemie, nástrojů, císaře. Přečetla si můj porodní plán, představila mi porodní asistentku (skvělá paní, za ni jsem dodnes fakt vděčná a vím, že mi ve finále hodně pomohla) a poslala na porodní sál. Na růžovou jedničku, stejný box, kde jsem rodila Fazůlku. Byla jsem odhodlaná a nabuzená. Bylo asi 8. Bolest sílila, ale pořád to šlo v pohodě prodýchat. Asi hodina probíhala v naprostém klidu, byli jsme s Chlupáčem sami, povídali si, dokonce se smáli, zavolali jsme Klárce. Prý je maminka u "do" (doktor) a musí "tačit" (tlačit). Tak tak. Přišla sestra a nabídla klystýr. Pobavily jsem se o tom a já následně strávila tak půl hoďky v koupelně :) Nálev pomohl k dalším dvěma "cenťákům". Furt jich ale bylo málo. 5-6 cm a kontrakce začaly být úmorné. Už mi to nešlo rozchodit, rozhýbat, rozdýchat, když jsem si chtěla odpočinout a lehnout si na bok, tak to taky moc nešlo. Ještě byla přede mnou dlouhá cesta a chtěla jsem to zvládnout líp než minule. Pak se něco zlomilo a nabralo to nečekaně rychlý spád. Pár šílených kontrakcí a já se dostala do krize. Žadonila jsem o něco proti bolesti. Jsem teď vděčná, že jsem nakonec žádnou chemii nedostala. Už jsem začala cítit velký tlak a chtělo se mi tlačit. To bylo před půl 11. Asistentka zajásala, prý jdeme do finále a že už to za chvilku bude za mnou. Pořád mě povzbuzovala, chválila, byla skvělá. K posledním centimetrům chyběl jen kousek a "zavazela" jen plodová voda, souhlasila jsem s puštěním. Druhou fázi porodu jsem si představovala jinak, jednodušeji. Taky jsem si uvědomila, že váhové odhady se u mě asi bohužel potvrdily a že miminko bude na mě dost velké. Bylo tomu tak, souhlasila jsem s nástřihem, protože jsem to sama cítila. Poslední nádech a na tři výdechy bylo miminko venku. Je to chlapeček. Náš syn Jakub. Hned mi ho dali. Bylo to neskutečně krásné. Z pohledů doktorky a asistentky mi bylo jasné, že to tam dole nedopadlo úplně dobře, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. To nahé miminko na mém břiše za to všechno stojí a tělo se zas rychle zahojí. Jakubovi nechali dotepat pupečník.


Následující dvě hodiny jsem k sobě tiskla Kubíčka, zatímco mě doktor šil, porodila jsem placentu a začali jsme s kojením. Většinu času jsme strávili mlčky ve třech, užívali si tu krásnou chvilku, kterou jsme minule neměli možnost zažít. Cítila jsem sice fyzickou bolest, ale zároveň velkou hrdost, že jsem to tentokrát zvládla. Téměř 100% podle porodního plánu. Bez léků, bez drog. Byla jsem šťastná, spokojená a neuvěřitelně psychicky v pohodě. Měla jsem u sebe dluh z minula, který jsem právě smazala.

Teď když se na Jakoubka podívám třeba u kojení, padne na mě neskutečná vlna dojetí (no jo, šestinedělka :)). Ale pozitivního, tentokrát žádné poporodní depky ani divnostavy, ale spíš cítím tak trochu lítost nad tím, že už pravděpodobně nikdy nezažiju ten intenzivní pocit štěstí, když přivedu na svět dítě. Ale kdo ví? Třeba to do třetice budu chtít zvládnout úplně na jedničku, bez velkých poporodních poranění, bez prasknuté vody, bez Hamiltona...

středa 23. září 2015

♥ ♥ ♥

Jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě...

Výherce giveaway o balíček Tommee Tippee

Klára dnes mezi obědem a odpoledním šlofíkem vylosovala výherkyni balíčku od partnera blogu Feedo. Jedná se o sadu Explora na první příkrmy značky Tommee Tippee, kterou z vlastní zkušenosti s Klárou doporučuju.


Vyhrává komentář č. 2 - Kaca. Ozvu se emailem a domluvíme detaily. Doufám, že se bude balíček holčičce líbit. Gratuluju!

Jsme doma a jsme čtyři

Před týdnem to začalo a od středeční noci máme Jakuba, naše druhé štěstí. Kdo mě sleduje na facebooku, už o tom nějakou dobu ví, na blog jsem zatím neměla dostatek síly. A taky se teď snažím svůj čas věnovat hlavně rodině, aby nikdo nestrádal. Blog to pár dní snese :)

Zatím jen stručně, rodila jsem přesně v den, kdy jsem měla termín, tedy 16.9.2015. Celé těhotenství jsme se trochu strachovali, aby i druhý porod neskončil císařem. Neskončil. I díky neskutečné podpoře Chlupáče u porodu, i díky milému personálu jsem tentokrát porod zvládla sama a přirozenou cestou. Bylo to náročné a jednu dobu jsem si dokonce přála porušit můj porodní plán a zatoužila jsem po epidurálu, ale naštěstí jsem to ustála. Bylo to poměrně rychlé, celé odpolední kontrakce jsem strávila doma s rodinou, v půl 7 večer jsme se rozjeli raději do porodnice. Od příjmu to pak trvalo necelých 5 hodin.


Jakub byl na mě celkem velký, 3 740 g a 49 cm, 23:10 si poprvé zakřičel. Hned jsem ho dostala nemytého na své břicho, bonding proběhl teda ukázkově, ňufala jsem si ho aspoň 2 hodiny. Myslím, že i kvůli tomu bylo kojení mnohem snazší než s Klárkou. Je to malý velký savec.

Když se narodil, vůbec jsem neviděla podobu s Klárou. O pár dní později jsou sice patrné některé stejné rysy, ale vím, že bude jiný, že bude asi víc Chlupáčův, bude tmavší, bude mít asi hnědé vlásky a hnědé oči.



Od neděle jsme doma, přepravili jsme se domů a Kubíkovi všechno ukázali. Chtěli jsme, aby měl "první noc v novém bytě" co nejpříjemnější.

Klára je nadšená, tedy aspoň se tak jeví. Pořád za ním chodí, hladí, pusinkuje, říká mu "Kubí" a "ráda". Asistuje u přebalování, převlíkání a hygieně, lehá si vedle něj, když ho kojím.
 
 
Jsme šťastní ♥

pondělí 14. září 2015

Chystám pro miminko / Část 6. - týdny kojeneckých potřeb

A jedna hezká giveaway k tomu, tak čtěte dál...

Minulý týden jsem ještě jednou procházela výbavičku pro miminko, dělala jsem inventuru a zvažovala, jestli ještě něco pořídit nebo ne. Pro Klárku jsme měli od kamarádky půjčený koupací kyblík, ale už jsme jej dávno vrátili, tentokrát budeme koupat ve vaničce (v klasice ještě po mě :)), na látkovém lehátku. Co mě ale z "koupacích" věcí zaujalo, byla tato nádherná osuška PUJ. A už ji mám doma. Zatím první dojmy, recenzi dodám, až budeme mít vyzkoušeno i s miminkem. Osuška je bavlněná, ultra jemná, hezky huňatá. Je to vlastně taková osušková zavinovačka, s kapucí. Má dvě silikonová poutka, která si spojíte za krkem, osuška tak zůstane na vašem těle a vy zatím oběma rukama můžete vzít miminko z vany, položit na své tělo - na osušku - a miminko do ní zabalíte. Značka Puj je mi sympatická, založili ji dva manželé, rodiče 4 dětí. Jako rodiče a zároveň profesionální designeři zjistili, že spousta běžných věcí jde dělat jednodušeji, když k tomu máte ty správné prostředky. Schválně mrkněte na jejich web, najdete tam spoustu inspirace.



Pokud taky čekáte miminko, nebo máte doma malého kojence, sledujte ode dneška web Feedo. Od 14. do 27. září tady totiž probíhají Týdny kojeneckých potřeb. Kromě slev až 30% na vybrané kojenecké potřeby (na nejoblíbenější značky jako je Avent, NUK, MAM, Chicco, Babymoov...) zde najdete spoustu zajímavých článků na blogu (jak správně vybrat lahvičku, co budete potřebovat na první půlrok s miminkem, atd.). A aby toho nebylo málo, Feedo má naplánované i semináře s Aventem a Bepanthenem, takže maminky z Prahy se mohou přijít podívat.

Nakonec slíbená giveaway pro čtenářky, které se dostaly až na konec. Jsem moc ráda, že mi Feedo poskytl pro jednu z vás hezký a užitečný dárek. Je to moje nejoblíbenější značka kojeneckých potřeb - Tommee Tippee. Se sadou Explora jsem s Klárou v půl roce začínala a přesně tuto sadu mám doma - netekoucí hrneček s pevným pítkem a oušky, 2 kelímky na příkrmy (vejde se do nich jeden jogurt například), 2 měkké lžičky pro nejmenší, 1 větší cestovní miska s lžičkou. Hrníček je naprosto dokonalý, opravdu nám nikdy neprotekl, misky používáme dodnes. Věřím, že někomu z vás udělá balíček radost a bude dobře sloužit. Není potřeba udělat nic speciálního, napište mi tady do komentáře, jaká je vaše oblíbená značka kojeneckých potřeb, a nechejte mi na sebe email. Výherce s Klárkou vylosujeme podle možností s největší pravděpodobností o víkendu 19. - 20.9. (pokud to situace a miminko dovolí) :). Hodně štěstí!

neděle 13. září 2015

O něco zdravější muffiny

O dortu, který mám v plánu pro Kláru k narozeninám, jsem psala tady. Ale protože je dost pravděpodobné, že její narozeniny strávím v porodnici, rozhodla jsem se jí upéct přednarozeninové překvapení v podobě muffinů. Klára je asi jako všechny děti mlsná, domácí sušenky, buchty a koláče má ráda, ale pořád se snažím o trochu zdravější stravování. Tam, kde to jde, se snažím omezovat bílou pšeničnou mouku a bílý rafinovaný cukr - ten jí nedávám snad do ničeho. Místo klasické mouky používám nejčastěji špaldovou, ale i pohankovou a kukuřičnou. Místo cukru domácí med a různé přírodní sirupy. Kaše třeba nesladím vůbec a přidávám jen ovoce.

Dnes jsem teda vyzkoušela recept, od kterého jsem po pravdě nic moc nečekala. Překvapil však mile. Muffiny chutnají moc dobře, klasické suroviny jim nijak nechybí a vzhledově se taky povedly, jsou tak akorát nadýchané, nahoře efektně popraskané a vevnitř tak trochu "teklavé" :)


Velké plus je, že jsou neskutečně rychlé, vše se smíchá v jedné míse, žádné složitosti. Tady je recept na skvěle jednoduchou muffinovou záležitost.

Ingredience na 12 kousků

220 g špaldové mouky
2 lžičky bezfosfátového prášku do pečiva
3 lžíce karobu
100 g medu
130 g rozpuštěného másla
160 ml plnotučného mléka
2 vejce
1 hrnek borůvek, já měla zmrazené

Postup

Troubu předehřejte na 200°C (osvědčil se mi na ně program "zvrchu a zespodu" - ne horkovzduch). Rozpusťte si máslo. V míse smíchejte mouku, karob a prášek do pečiva. K sypké směsi přidejte med, máslo, vejce a mléko. Vyšlehejte do hladkého těsta. Do těsta přidejte borůvky (můžou být i mražené, pokud nechcete, aby se vám těsto moc obarvilo namodro, nenechávejte je úplně povolit). Naplňte formičky a pečte asi 20 - 25 minut.

čtvrtek 10. září 2015

Chystám pro miminko / Část 5. - plenky a přebalování

Ač jsem opravdu původně chtěla látkovky i pro Kláru, pohodlnost a náročné začátky mateřství mě udolaly a já šáhla po jednorázovkách. Látkové pleny se mi líbí nejen z hlediska ekologie a ekonomie :), ale co si budeme nalhávat, je to i pěkná imidžovka. Tisíce krásných vzorů podle poslední módy.

No co. Klára navíc nikdy neměla žádný problém se snášenlivostí jednorázových plenek, i přes její poměrně citlivou pokožku jí nikdy plenky nezpůsobovaly žádné nepříjemné kožní reakce. Samozřejmě uvidíme, jak na tom bude miminko. Vyzkoušela jsem snad všechny možné značky a druhy jednorázových plenek a poměrně rychle jsme se ustálili. Nejvíc nám opravdu sedí Pampers.

Ze začátku pro úplně malé miminko za nás určitě doporučuju bílé Pampersky Premium Care, které mi přijdou neuvěřitelně jemné. Praktický balík 30 ks mám sbalený už do porodnice. Používala jsem je prvních pár měsíců, pak jsem přešla na zelené Active Baby a bílé jsem dávala vždycky jen na noc. Přišlo mi, že v nich byl zadeček nejvíc v suchu. Teď už experimentovat se značkami nebudu, koupili jsme nějaký ten balík do začátku v nejmenší velikosti Newborn 2-5 kg.

Pro maminky, které taky kupují Pampersky, doporučuju novinku eshopu Feedo. V září totiž ve Feedu spustili Pampers Premium Program. Stačí nakupovat produkty Pampers na jejich webu a sbírat body. Za každou utracenou korunu dostanete 1 Premium bod. Za tyto body získáte určitý status (bronzový, stříbrný, zlatý), díky kterému obdržíte spoustu dárků a výhod. Do programu se maminky zapojují automaticky nákupem výrobku Pampers a jednou ze základních výhod je poštovné zdarma a garance vrácení zboží do 365 dní. Můžete nakupovat pleny, plenkové kalhotky, ubrousky, přebalovací podložky, co vás jen napadne. A co se týče dárků - je z čeho vybírat! Pokud vás program také zaujal, mrkněte na Feedo Blog, kde je vše hezky popsáno.

Abych se chovala taky trochu ekologicky, s miminkem mám v plánu snížit spotřebu vlhčených čistících ubrousků. Jasně, jsou nesmírně praktické na cesty a ultra rychlé v použití i doma, ale stejně - voda je voda. Žínek máme zásobu, tak můžeme umývat do libosti. Pračka snese všechno :)


A co si pořídím určitě, je přebalovací podložka značky Gaga's pleny. Používala ji švagrová a tak jsem si na ni teď na poslední chvíli vzpomněla. Podložka je velká (75 x 75 cm), lze ji prát v pračce, je skladná, nepromokavá. A mně se moc líbí.

úterý 8. září 2015

Inspirace / Dort ke druhým narozeninám

Klárka bude mít příští týden 2. narozeniny. K těm neodmyslitelně patří dort. Nechci ho kupovat. Budu péct, no péct vlastně taky nebudu, protože je raw. Pořád Klárce nedáváme klasické cukrovinky, když už nějakou tu sušenku koupím, dlouho si čtu její složení. To, co doma upeču, dostává ochutnat, ale Brumíci a Kinder vajíčka zatím u nás mají zavřené dveře. Snad to ještě nějakou dobu vydrží.

Už asi není nic, co by dvouleté dítě z normálních rozumných surovin nemohlo (to je rozdíl oproti loňským prvním narozeninám, kdy jsem nad tím dumala o něco víc). Teď už stačí jen zdravý rozum a trocha hledání. Tento raw dortík mě zaujal na první pohled. Je krásně holčičí, přirozeně barevný a sama jsem zvědavá, jaký bude. Navíc by měl být i jednoduchý, což v této divoké době ocením :)

Recept na jahodovo-limetkový raw dort jsem našla na svém oblíbeném Zásadně zdravě, věřím, že mě nezklame.


Co potřebujeme

Korpus
150 g strouhaného kokosu (+ hrst navíc na ozdobu hotového dortu)
50 g sušených brusinek (namočených alespoň na 1 hodinu do vody)
1 vanilkový lusk
2 lžíce medu
1 lžíce kokosového oleje

Jahodová náplň
500 g jahod (můžete použít i mražené, jen je nechte povolit)
120 ml kokosového oleje
2 lžíce medu

Limetková náplň
2 avokáda
5 lžic kokosového oleje
3 citróny (šťáva)
5 lžic medu (podle chuti)

Postup

1. Brusinky slijte, nechte okapat, nasekejte najemno. Vanilkový lusk podélně rozřízněte a nožem vyškrábněte zrníčka, jako to můžete vidět na videu
2. Strouhaný kokos, nasekané brusinky a zrníčka z vanilky dejte do robotu a rozmixujte. Pak přidejte kokosový olej i med a znovu prožeňte robotem až vám vznikne „těsto“
3. Do dortové formy o průměru 22 cm vyložené potravinovou fólií (aby vám šel dort po zatuhnutí lépe vyndávat) natlačte „těsto“ a na pár minut strčte korpus zatuhnout do lednice
4. Jahody, olej i med dejte do mixéru a do hladka rozmixujte
5. Formu vyndejte z lednice a polovinu náplně nalijte na korpus a dejte chladit do mrazáku na cca 30 minut
6. Přelijte zbylou náplň do misky a pusťte se do vrstvy limetkovo-avokádové
7. Oloupaná a vypeckovaná avokáda (krájím ho podélně) rozmixujte s olejem, citronovou šťávou i medem, opět do hladka
8. Vyndejte formu z mrazáku, jahodová náplň by už měla být lehce ztuhlá a opatrně na ní nalijte avokádovou (bude krapet hutnější než jahodová, protože avokádo obsahuje samo o sobě tuk). Strčte znovu do mrazničky na cca 20 minut (avokádo díky nižšímu obsahu vody, na rozdíl od jahod tuhne rychleji)
9. Až bude zelená vrstva zase pěkně ztuhlá, nalijte na ní zbytek jahodové. Uhlaďte nebo jen lehce zatřeste, ať je vršek dortu krásně rovný bez hrbolků a bublinek a dejte naposledy vychladit do mrazáku na alespoň 30 minut
10. Jakmile bude dort dostatečně vychlazený, sejměte formu, posypte kokosem a ozdobte třeba nařezanou jahodou

Jediné, čeho se bojím, jak formu narvu do mrazáku :( Určitě budu po přípravě a konzumaci informovat, jak to šlo a jak nám chutnalo. Slavit budeme nejspíš až ve čtyřech - i s miminkem, kdy se sejdeme celá rodina.

pondělí 7. září 2015

Konec léta ve znamení svateb

Myslím, že jsem to už někdy dřív zmínila, že nás v závěru léta čekají dvě svatby. Modlila jsem se, abych do té doby vydržela a neležela zrovna v porodnici.

První svatba byla na Vysočině, vdávala se moje výborná kamarádka a kolegyně. Bohužel Kláru den před svatbou chytla střevní chřipka a nepustila se jí až do dalšího čtvrtka. Je jasné, že v tomto stavu jsme nemohli jet, ač mi to bylo moc líto.

Druhá svatba proběhla teď v sobotu v Moravském Krumlově, Chlupáčův bratr se ženil. Sláva veliká, Chlupáč i svědčil. Obřad byl krásný a v kostele. Pro to já mám slabost, i když jsem se sama v kostele nevdávala, většinou mě vkusný církevní obřad dojme. Klára nedokázala tu hodinu sedět v pozoru, takže zkoumala. Prozkoumávala lavice, podlahu, pozorovala varhany, oltář, klečela, stála, lezla, chvíli seděla v uličce a pozorovala faráře. Ale nezlobila, byla klidná a zdálo se, že o tom všem nějak přemýšlí. Přišlo mi, že po nevěstě a ženichovi je nejčastějším objektem zájmu čočky pána fotografa, tak se strašně těším na oficiální fotky, myslím, že bychom mohli dostat pár kouzelných snímků :) Mně se na obřadu podařila jedna milá fotka, Klára vedle faráře. Divokost jí srší z očí a přemýšlí nad nějakou lumpárnou... Ďáblík v andělském těle.


Hostina byla fajn, ale celá naše buňka byla poznamenaná nedávnými nemocemi a mým pokročilým stavem, takže juchání nebylo zas tak moc. Klára si to užila, ta řádila celý den s dětma, běhala, tančila, zpívala a jedla - pokud možno, co nejvíc dietně (moc to nešlo). My si s Chlupáčem dali pár ploužáků a bylo to hezké. Co mě dojalo za celý den úplně nejvíc byl můj milovaný Hotel California v podání cimbálovky. Ách.


Těším se na fotky od fotografa, potom z nich dodám nějakou fotoreportáž, můj pupek v malých černých, mé nožky ve vysokých lodičkách těsně před porodem, to bude exkluzivní :) Těšte se!

středa 2. září 2015

Z čeho mám radost / Textilní dekorace SEW4HOME

Před pár týdny nám došel další obrovský balík (kurýři už mě znají křestním jménem), prodejkyni Hanku, alias SEW4HOME už jsem jednou na svém blogu zmínila a velice ráda její naprosto kouzelnou tvorbu doporučím všem ve svém okolí!

Hanka tvoří krásné textilní dekorace a doplňky pro naše domovy. Co se mi na jejích výrobcích líbí je jednoduchost a nadčasovost. Žádné přeplácané vzory, infantilní dětské motivy, žádná barevná divočina. Jemné, pastelové, něžné. Právě proto mi přijde, že se tak moc hodí pro děti, které jsou přesně takové.

Takže můj první balíček od SEW4HOME byl jen pro mé děti - pro dvouletou Kláru a zatím nenarozené miminko. Chtěla jsem vyzkoušet úplně všechno, několik večerů jsem seděla nad Flerem a dumala, co všechno a jak moc to potřebuju. Zjistila jsem, že kdyby byla mateřská ještě o něco větší, koupím od každého něco. Hančiny stránky jsou velmi nebezpečné a silně návykové, mějte se proto na pozoru :)


Pro miminko jsem potřebovala něco neutrálního, protože nevíme, jestli budeme mít holčičku nebo chlapečka. Nakonec jsem vybrala doplňky ve světle mentolové a bílé s hvězdičkami - mantinel do postýlky, mentolovo-čokoládovou praporkovou girlandu a dva policové košíky na mimi-drobnosti. Hrací kolotoč, který máme nad postýlkou, upgraduju a místo barevných zvířátek tam budou viset černobílá srdíčka, než miminko projeví zájem o větší barevnost :) Nemám strach, že bych pro srdíčka potom nenašla uplatnění.



Klárka dostala taky dva policové košíky na svoje poklady, tentokrát ve světlounce růžové, jeden s chevron vzorem, druhý s hvězdičkami. No a do velké postele jí přibyl jeden obláčkový polštář. Mazlící, dekorační.


Jsem nadšená, většina zatím není napevno umístěna, až budou dekorace sloužit svým majitelům, nafotím a dodám fotoreportáž. Ale už teď vím, že to bude skvělé. A pak objednám další. A pak zase další. Díky, Hanko, jsi skvělá.