Zítra má Jakub 14 dní. Má tmavé vlásky. Má nezvykle krásné tmavé oči, když se usměje, má ve tváři dolíčky a já v něm vidím svého muže. Často se usmívá ze spánku, hlavně když usíná. U prsa je mu suverénně nejlíp. Už teď se nejraději ze všeho dívá na svoji sestru. Škytá stejně často, jako u mě v bříšku. Kope nohama stejně divoce, jako když byl ještě u mě.
Dnes jsem první den sama doma s oběma dětma. Je to náročné, pořád nevím, jak to skloubit, jak mám třeba uspat Klárku, když Jakub zrovna pláče. Ale i tak je to skvělé. Jsem máma, double máma a vím, že to zvládnu, protože je miluju.
No je to krásné a moc vám to závidím. Já jsem zatím to štěstí bohužel neměla. A vypadá to, že mě ještě dlouho nepotká, protože si nemůžu nikoho najít. Je to i tím, že jsem dlouho doma na nemocenské, protože pracovní úraz povinnosti zaměstnavatele tak trochu selhaly a já jsem zůstala doma a starám se sama o sebe a sotva vyjde s penězi. :/
OdpovědětVymazat