Itálie / Neapol s dětmi za 10 dní

Vidět Neapol a zemřít. Nevím, proč toto rčení historicky vzniklo. Napadá mě snad jen tolik - Neapol (a její nejbližší okolí) je tak nádherná, že by si člověk mohl po návratu šťastně povzdechnout: "Ach, tak teď už jsem spokojený." Trochu o tom, proč Neapol, jsem psala v příspěvku před odletem. A tady máte ještě mnohem větší proč. Ryze můj pohled. Miluju Evropu a pokud se nikdy nevypravím za její hranice, plakat nebudu. Nepotřebuju echt komerční destinace, nepotřebuju jezdit tam, kde to zrovna teď frčí. Necítím touhu nechat se uklidňovat východními filozofiemi, naopak mám asi ráda trochu té jižanské divokosti. Nevyhledávám načančanost a přetvářku. Bylo to boží. Bylo to únavné, bylo to náročné, bylo to nezapomenutelné. Upozornění před dalším čtením - bude to sakra dlouhé.

Cestování s dětmi / Balíme do Neapole

Za pár dní odlítáme do Itálie. Chtěli jsme využít letošních prodloužených víkendů a byli jsme rozhodnutí pro čtrnáctidenní jarní dovolenou. Děti chtěly letět. Můj těhotenský stav nás přece jen lehce omezil a museli jsme se uskrovnit, trošku přehodnotit naše možnosti, podívat se na věc střízlivýma očima. Chtěli jsme letět nízkonákladovkou, za co nejmíň peněz, někam na jih, po Evropě, ideálně z Bratislavy a s rozumnými časy příletů a odletů. Vybrali jsme si Neapol. Itálii máme rádi, je tak různorodá, tak okouzlující. Plná atmosféry. Těšíme se moc.

 

Cestování s dětmi / Týden poté

Už na dovolené jsem si v hlavě třídila a sepisovala poznatky, které by nám ulehčily každou další cestu, tipy, na které nedám dopustit a body, které ještě musíme do příště vypilovat. Cestujeme rádi, nikdy jsme se cestování nehodlali vzdát, přáli jsme si, aby to s námi děti nějak zvládly. Zdá se, že to půjde. Máme za sebou 14tidenní dovolenou, středně dlouhou cestu do severní Itálie (asi 8 hodin autem čistého času), dva týdenní pobyty ve dvou různých hotelích, spoustu cestování na místě, týden strávený v horách, týden u jezera. Člověk by si řekl, že jsme si za těch 14 dní vyzkoušeli skoro všechno :) A taky se mě na to často ptáte, jak se to dalo zvládnout, co děti v autě, co spaní na hotelech, co jídlo...

Na cestu autem

Chlupáč odřídil obě dvě cesty sám, papíry jsem měla s sebou, ale nakonec nebylo třeba střídání. Musím říct, že jsem stejně oka nezamhouřila a snažila jsem se pro něj být aspoň psychickou podporou a "budíčkem - kdyby náhodou". Navíc umím poskytnout o trošku lepší servis dětem dozadu.

Kdybych mohla, pořídila bych si auto se třemi plnohodnotnými sedadly vzadu. Jednak pro případné třetí dítě a jednak pro mě. Kuba by mě vzadu celkem ocenil. A ještě s tónovanými zadními skly. Takže pokud zvažujete koupi nového auta, mějte toto na paměti :)

Nechceme jezdit na noc, nikdy jsme to nepraktikovali. Cesta v noci je pro řidiče nesmírně náročná. Na druhou stranu je fajn využít aspoň částečně nočního dlouhého spánku dětí. Nám se proto už po několikáté osvědčilo vyjet cca ve 4 hodiny ráno. Už je rozbřesk, člověk se může relativně dobře vyspat, pokud neponocuje, děti se v polospánku přenesou do auta. Budete-li mít štěstí, budou ještě nějakých pár hodin pokračovat ve spánku. Předpokladem úspěchu je mít všechno sbalené a naskládané v autě, ráno se fakt jen přesunout s příručním zavazadlem a dětma.

Kupte si všechny potřebné dálniční známky předem v Česku v nějakém auto-motoklubu, nebo na benzínce, ať nemusíte zbytečně zastavovat (naše děti se totiž vždycky probudí, když auto zastaví - když v dálce vidím semafor, modlím se :)).

S omezeným místem v kufru auta musíte hodně přehodnotit, co budete potřebovat a bez čeho se na dovolené obejdete. My jsme si to trošku zkomplikovali tím, že jsme týden trávili vysoko v horách, kam člověk musí být vybavený (trekingové boty, funkční oblečení, softshellové oblečení, pláštěnky...). Klasický kočárek je nutné nahradit golfkami. Pokud trávíte dovolenou na různých místech a přejíždíte, je dobré mít v zavazadlech nějaký systém. Měli jsme několik tašek a vytahovali je z auta dle potřeby. Jedna taška se všemi věci na pláž, jedna s oblečením do hor, apod. Ať nemusíte přenášet z auta do hotelu všechna zavazadla, na hotelu třídit a nepotřebné věci odnášet zpět do auta, abyste se na pokoji mohli vůbec hnout. To se nám osvědčilo.

Kvalitní a pohodlná autosedačka je nutností, o tom žádná. Kuba má tu smůlu, že zatím cestuje ve vajíčku Maxi Cosi, ale do větší zatím nedorostl. Klára má zhruba od 1. narozenin pultíkovou autosedačku Kiddy Guardianfix Pro 2 (9-36 kg) a jsme velice spokojení. Tato sedačka dosahuje dlouhodobě velmi dobrých hodnocení co se bezpečnosti týče. Jakub tedy dostane buď tuto stejnou, nebo také pultíkovou Joie Transcend, která má podle nových testů stejné hodnocení jako Kiddy. Dobré jsou různé kapsáře a zároveň chrániče předních sedadel, do kterých si pro dítě můžete schovat spoustu věcí. Na druhou stranu mi pro ně přijdou dost těžko přístupné, když jsou připoutaní v sedačce. Moje děti mají navíc mezi svými autosedačkami (položený na prostředním sedadle) cestovní organizér Diono, pohodlně tam tedy dosáhnou pro cokoliv, co potřebují. Navíc v autě nic nelítá, všechno je hezky uložené na svém místě.

Mějte po ruce (ne v kufru) dostatek jídla a pití pro všechny. Nám se v autě krásně osvědčil tento svačinový termo box, do kterého se toho vlezlo spousta. Ovoce, zelenina, obložené bagetky, ovocné kapsičky, ovocné tyčinky, křupky a sušenky. To všechno děti dokáže zabavit. Klára se ptala co dvacet minut, jestli máme ještě nějakou dobrůtku.

Připravte si silný arzenál zábavy do auta. Doteď mi v uších zní písničky ze Včelích medvídků, které jsme celou dovolenou poslouchali s velkým úspěchem. Byly to vlastně Klářiny první audiopohádky a myslím, že tříleté dítě už je dokáže jakžtakž vnímat. Měli jsme i spoustu klasických písniček, všechno na USB disku. Taky nějaké knížky, které jsem jim četla, Klárka měla i své "okénkové" knížky, které si cestou prohlížela a ukazovala Jakubovi. Pak nějaký oblíbený plyšák, jednoduchá hračka, magnetická hra, apod. Pro miminko jsou super hračky s aktivitami, Kuba měl rovnou dvě a vždycky ho dokázaly na krátkou dobu zabavit. Silně uvažuju, že na příští rok pořídíme dvd přehrávač do auta.

Pro cesty autem je důležité vybrat kvalitní oblečení, aby děti byly v autosedačce co nejmíň zpocené. Klára i Jakub cestovali v letní verzi merino oblečení, které je k tomuto účelu jako stvořené. Máme otestováno dokonale, děti se v něm skoro nepotily, když už je přece jen trošku vlhké, velice rychle uschne. Nutností jsou i lehké přikrývky - i když je teplo, klimatizace umí udělat svoje, u nás funguje multifunkční Lodger Swaddler.

Ať se nám to líbí nebo ne, s dětma se musí dělat častější přestávky, jezděte proto s dostatečnou časovou rezervou. My jsme se tentokrát museli přizpůsobit Jakubovi, který autosedačku moc neprožívá. Když už byl vyspaný a křupky přestaly zabírat, bylo potřeba zastavit a Jakub se musel aspoň hodinu hýbat. Ideální jsou benzínky se zázemím, kde mohl lozit a sedět a stoupat a válet se. Pak jídlo, prso a jelo se dál. Během obou cest (tam i zpět) jsme stáli 2-3x, minimálně vždy na hodinu.

Hygiena na cestách je sice trošku omezená, ale s neustále žvýkajícími dětmi nutná. Kuba se navíc nejraději krmí sám a zas tak moc mu to nejde, takže křupky jsou rozpatlané všude. Já s sebou nosím vždycky antibakteriální gel a přírodní desinfekční vodu Aquaint. Na cestách jsou neocenitelné vlhčené ubrousky, ať už k přebalování, nebo na očištěnní rukou, nohou, auta... Navíc se hodí i na každý výlet, túru, na pláž, kde není možnost umýt se vodou. Na trhu jsem objevila značku Smile a její široký sortiment vlhčených ubrousků pro děti i dospělé. Vyzkoušeli jsme vlhčené ubrousky k přebalování Jakuba (v klasické i "kabelkové" verzi) s výtažkem heřmánku a aloe vera. Ubrousky jsou příjemně velké, vyrobené z přírodní bavlny a vlhké tak akorát, jsou bez alkoholu a parabenů. Pro nás jsem zase pořídila malé cestovní balení vlhkých ubrousků s přírodními výtažky Granátového jablka a bílého čaje (a taky s olivovým olejem). I tyto "nemiminkovské" ubrousky jsou bez alkoholu a jsou vyrobené na bázi přírodních rostlinných extraktů. Špinavé ruce vyčistí za minutku a vlezou se do kapsy.

Na hotel

Během 14 dní jsme bydleli ve dvou hotelech, první byl v srdci Dolomit (obec Caprile), druhý pár metrů od pláže Lago di Garda (obec Torri del Benaco). Oba hotely bych doporučila, byli jsme velmi spokojení, oba příjemné velikosti, spíše rodinné, přátelské zázemí a ochotný personál. Ten u jezera byl o něco víc vybavený pro děti. U obou mi ale chyběla zahrada, na co bych příště kladla větší důraz. Cestovní postýlky nevozíme a žádáme o ně vždycky hotel, ty dobré vám poskytnou i dětskou vaničku, židličku, nočník. Celých 14 dní jsme spávali všichni v jedné místnosti a bylo to naprosto bez problémů, pro rodinnou dovolenou je lepší booknout si nějaký malý apartmán, abyste se po uspání dětí mohli někam uchýlit a podívat se třeba na film, nebo napsat příspěvek na blog :)

Dlouho před cestou jsem přemýšlela, kolik a jaké hračky vezmu dětem s sebou. Místa málo, dovolená dlouhá. Nakonec jsem to vyřešila cestovními kufříky pro obě děti. V Česku jsem nemohla najít žádný plechový kufřík, který by se mi líbil. Tak jsem začala hledat v zahraničí a objevila jsem tyto krasavce. Dva kufříky značky Smallstuff ve stejném dekoru a v jiné barvě jsem koupila na dánském eshopu Stylepit. Jsou tak akorát velké, vkusné a myslím, že s dětmi porostou, nechtěla jsem nic přehnaně dětinského. Kubíkovi jsme do něj sbalili jeho oblíbené hračky, Klárka se sbalila sama - omalovánky, pastelky, pár kostek lega, plastový mobil, dřevěné autíčko, malý balónek, bublifuk...

A protože dovolená je v různých směrech pro všechny náročná, pořídila jsem dětem na cesty pár novinek, jednu novou knihu s okýnky a jednu magnetickou hru, která je na cesty naprosto dokonalá. O obou bude na blogu brzo recenze. Myslím, že pro děti je super, když dostanou něco, co neznají, co nemají okoukané a co jim zpříjemní pobyt v novém prostředí. Obě dvě věci, knížka i hra děti bavila každý den, knížka byla skvělá na unavené večery, hra byla ideální zábava do plážového stanu.

Lago di Garda / Den sedmý

Ještě před odjezdem domů jsme se rozhodli zastavit na skok ve Veroně. Verona leží poměrně blízko jezera a byla by asi škoda tady nepřibrzdit. Verona je krásné, ale poměrně velké město, přeplněné turisty. Ač máme s Chlupáčem tyto města v podstatě rádi, davy turistů nás vždycky spolehlivě otráví. Tato města jsou proto vhodná absolvovat mimo sezónu, navíc pokud jste obtěžkáni malými dětmi. V tomto nám opravdu víc vyhovuje "divočina". Ve Veroně je krom mnoha jiného monstrózní aréna - jedná se o třetí největší amfiteátr světa (až pro 30 tisíc lidí) a představení se zde hrají dodnes. Byla jsem okouknout i balkón Shakespearovy Julie - Casa di Giulietta, taková veronská "blbost", která láká miliony turistů. Celá stěna podchodu do dvorku, odkud se můžete na balkón podívat, je popsaná milostnými vzkazy. Ve městě je spousta památek a parků a určitě stojí za vidění. Zdrželi jsme se jen pár hodin, potom už jsme nabrali směr sever a frčeli domů. Naštěstí byl pohodový provoz, dali jsme dvě delší přestávky kvůli dětem a o půlnoci jsme byli doma, šťastní, že po dlouhé době spíme ve své posteli.

Lago di Garda / Den šestý

Poslední den u Lago di Garda se nesl v duchu koupání a odpočinku před zpáteční cestou, na kterou se vydáváme už zítra ráno po snídani. Stavíme se ještě ve Veroně a v městečku Cividale del Friuli. Pak se uvidí, jak půjde cesta, jestli budeme potřebovat nocleh někde v Rakousku, nebo to dáme a vyspíme se už v našich postelích v Brně. Dnes tady bylo třicet, jasno a slunko pálilo jako blázen (díkybohu za UV oblečení pro děti a Biodermu padesátku). Koupání skvělé, Jakuba to konečně chytlo naplno a užíval si svého žlutého plovačáku. Dvakrát si schrupnul ve stanu, už třetí den po sobě jsme doplatili na svou blbost, kdy jsme ho hrdinsky nechávali co nejvíc bez plenky a čekalo nás tak velké praní :) Klára zas neustále procházela svačinový box a hledala nějakou "dobrůtku". U vody asi vyhládne. Večer jsme se sbalili, přímo na hotelu jsme si pochutnali (díky zahrado-terase a hracímu koutku relativně v klidu) na domácí kuchyni našich hostitelů, uspali jsme děti. Rychle to uteklo a už přemýšlíme, co podnikneme v září...

 

 

Lago di Garda / Den pátý

Jeden z posledních výletů naší dovolené bylo horské jezero Lago di Tenno na sever od města Riva del Garda. Toto malé jezero (2,5 km2) patří k těm nejkrásnějším v Itálii, je opravdu průzračně čisté. Výhledy na jezero byly až kýčovité, tolik modři se jen tak nevidí. Jezero leží mezi lesnatými kopci a vysokými skálami, jde pohodlně obejít po kamenité stezce, pláže jsou víceméně po celém obvodu, uprostřed je malý ostrůvek. U jezera najdete malou restauraci. Voda byla trochu chladnější, což komentovala i Klára, a to je co říct. Pro nás s Chlupáčem ale ideální osvěžení, nejsme moc na teplé vody :) Výhodou je dostatek stínu, pokud chcete, najdete si místečko pod stromy, my máme plážový stan, proto jsme si vybrali ležení na travnaté rovinaté části. Přístup k vodě je kamenitý, nevýhodou byly poměrně ostré kamínky, žádné oblázky, ale dalo se to zvládnout i bez bot do vody, jen posezení na břehu s Jakubem nebylo tak pohodlné. Voda u kraje se sice čeřila (dno je asi bahnité), jinak ale byla nádherně průzračná (fotky nejsou nijak upravovované). Moc se nám tady líbilo, člověk si přišel jako v ráji, ale pro malé děti bych doporučila spíš Lago di Ledro.

Lago di Garda / Den čtvrtý

Dnešek jsme proflákali na pláži asi 300 metrů od hotelu v Torri del Benaco. Nikam se nám nechtělo, chtěli jsme si trochu odpočinout od cestování. Kláru voda děsně baví, i když po hodině čachtání drkotá zubama, ven ji dostat stejně nemůžeme. Jakub, ač velký milovník vody, se k jezeru staví odměřeně, do plovacího kruhu se sedátkem jsme ho nemohli dostat, tak se aspoň celý den rochnil na břehu. Přebíral a ochunával jeden kamínek po druhém, hrál si s kyblíkem a pozoroval lodě. Večer jsme si prošli městečko, ochutnali místní zmrzlinu a pizzu, na hotelu dali dvojku bílého a šli jsme na balkón pozorovat blížící se bouřku.

Lago di Garda / Den třetí

Dnes jsme se rozhodli zajet na západní břeh jezera a využili jsme toho, že z Torri del Benaco odjíždí každou chvíli trajekt na druhou stranu - do města Toscolano Maderno. Kuba plavbu prospal v autě, Klára si ji užila na palubě. Přes skalnaté pobřeží jsme se vydali autem na sever, naším cílem bylo horské jezero Lago di Ledro. A protože jsem do GPS zadala místo průjezdního bodu Pregasina městečko s názvem Pregasio, vyvedla nás šílená úzká cestička plná neosvětlených tunelů do horské vesnice, odkud byl krásný výhled na Gardu. Jinak tam nebylo lautr nic :) Pak už si to do GPS raděj zadal Chlupáč sám a do hodiny jsme byli u krásného jezera Lago di Ledro. Jezero má obvod asi 10 km, jde obejít, je obklopené lesnatými kopci, patří k nejčistčím a nejteplejším v severní Itálii. Výchozím bodem je městečko Molina di Ledro, kde najdete infocentrum. My přijeli za koupáním a paní nám doporučila pláž na opačné straně u města Pieve, která se nám nelíbila tak, jako pláž u města Molino. Jinak pláže jsou tady celkem 4, všechny jsou naprosto dokonale upravené, travnaté, vybavené dětskými hřišti a sportovištěmi. Byli jsme nadšení a pokud ještě někdy pojedeme v létě na dovolenou do této oblasti, bydlet budeme spíš tady, než u velkého Lago di Garda.