Mama tip / Hrady Čech a Moravy

Výletování po hradech a zámcích patří skoro k českým národním sportům. Když jsem byla já malá, jezdilo se buďto do zoo nebo na nějaký hrad/zámek. Jako děti jsme z toho neměli moc rozum, historie nám přišla natolik složitá, že jsme si užívali jen ty tajemné představy o bílých paních, dracích a hladomornách. Já k dějepisu bohužel nikdy extra kladný vztah nenalezla, ale i tak mě tyto velkolepé stavby fascinují. Nejezdíme sice po hradech cíleně, ale rádi nějaký navštívíme, když jsme poblíž. V Česku i v zahraničí. A protože já a historie viz výše, jsem hrady zaujatá spíš z architektonického hlediska. Mám pro vás tip na krásně zpracovanou knihu z nakladatelství Grada (2020) Hrady Čech a Moravy: Známé i neznámé příběhy a osudy.

Po Česku / Vlakem z Brna do Tišnova na rozhlednu Klucanina

Co budeme dnes dělat? Venku bahno, pět nad nulou, sněhový poprašek se rychle mění v hnědou břečku. V "našem" lese za barákem bychom se jistojistě topili v blátě. Zase. A mně se dnes prát nechce. Vyjedeme výš. Ráno si na děti chystáme překvápko. Pojedeme vlakem. Mají velkou radost a dychtivě si balí batůžky. Tak rychle jim vypravování dlouho nešlo. Už dlouho jedeme náš osvědčený model - vydatná snídaně, pestrá svačinka s sebou, čaj do termosek a pozdní oběd, až se vrátíme z výletu. Odpoledne pak bývají unavená, ale většinou moc příjemná. Na nedělní den jsme vybrali nenáročný výšlap na rozhlednu Klucanina, která leží na stejnojmenném kopci za Tišnovem. Tišnov máme navíc na trase z nádraží Brno-Řečkovice (před budovou pohodlně zaparkujete), osobák tam jede každou hodinu.

Po Česku / Cesta za pokladem v Moravském krasu

Půlka prázdnin za námi. Nicméně druhá půlka před námi plus doufám v náramně pěkný podzim. Ráda bych se s vámi podělila o náš nedávný zážitek, kdo sleduje na IG, ví... Každé léto mám přímo monstrózní plány. Co všechno s dětma podniknu, kam se podíváme vlakem, která města navštívíme, jaké dobrodružství zažijeme. První dva týdny jsme strávili v zahraničí. Další dva týdny jsme se plácali v nemocech všeho druhu. A jsme zase na začátku - půlka prázdnin za námi. Není čas ztrácet čas, je třeba vyrazit na výlet. Ještě před naší dovolenou jsem si u Albi vybrala jednu připravenou zážitkovou cestu za pokladem. V edici Kvído jich čeká hned několik, troufám si říct, že si vybere každý podle lokality, která je mu blízká. Koupit si můžete buďto papírovou verzi, nebo se můžete spokojit s levnější elektronickou variantou.

 

Jen tak si utéct...

Když se mě někdo zeptá, jak jsme přežili nouzový stav, bez školky, bez kroužků, bez služebek, s homeofficem, odpovídám bez nadsázky, že dobře. Že já jsem si to vyloženě užila. Že dětem to neuvěřitelně prospělo, že si jakoby upevnily svoje místo v rodinném kruhu. Já říkám, že tento omezený režim ukázal, co všechno je možné. To, co bylo dřív považováno za nemožné, nebo alespoň komplikované, se teď ve světle Covidu ukázalo jako naprosto reálné. Že jde pracovat z domu. Že se jde doma i učit. Že to jde vydržet bez častého nakupování, bez kaváren, bez restaurací a hospod, bez hřišť a zábavních parků. Uvědomuju si, že mít doma školáka, nejásala bych tímto způsobem, ale zatím si to můžu dovolit. Cítila jsem paradoxně velkou svobodu. Nic jsme nemuseli. Nemuseli jsme spěchat, nemuseli jsme vyvíjet žádné tlaky. Naší rodině Corona stav prospěl a když jsem chystala děti poprvé ve středu do školky, cítila jsem téměř fyzický smutek. Že nám končí jedno velmi zajímavé a přínosné období. A že tak blízko, jak jsem jim třem byla, už možná nikdy nebudu.

 

Dovolená s dětmi / Rodinná lyžovačka pod Kraličákem

Po roční pauze jsme vyrazili v zimě na hory. S dětma. Tentokrát v plné palbě, do rakve jsme už rvali čtvery lyže, do kufru saně, dvoje boby a dvě lopaty, aby měl každý svůj dopravní prostředek a nijak nestrádal. V Brně jsme tento rok zatím sníh moc neviděli, na náš termín meteorologové navíc hlásali inverzi a já ještě hodinu před odjezdem váhala, jestli Matějovi brát sáňky nebo kočárek. Obojí do auta totiž nedáme. Bála jsem se vysokých teplot, bláta, a zelených pastvin. Trochu i sněženek. To, co nás přivítalo v prvních kopečcích před cílem, byla navzdory výhružkám pohádka. Azurové nebe, bílá námraza na stromech a všem živém kolem, teploty těsně pod nulou. Sněhu sice na půlku ledna hodně málo, ale sjezdovky bílé. Letos jsme ubytování hledali relativně brzo na podzim, protože jsme měli jednu podmínku. Bydlení na sjezdovce. Nijak nám nezáleželo na středisku, typu lanovek ani na počtu barů v okolí, chtěli jsme jen bydlet v těsné blízkosti svahu, abychom mohli pohodlně přecházet s dětma tam a zpátky. A tak jsme našli naprosto luxusní ubytování v chaloupce Boženka, která je součástí komplexu tří chalup ABJ Kraličák. I teď, týden po návratu, jsme neustále okouzleni a velice ráda předávám prostřednictvím blogu tip na stylové ubytování přátelské k rodinám s malými dětmi v pohodlné docházkové vzdálenosti ke Ski areálu Kraličák. Mám velké podezření, že jsme tady nebyli naposled...

Po Česku / Rodinná dovolená v Liberci

Přiznávám, že s cestováním po Česku s dětmi máme velké resty. Mám takové osobní předsevzetí (a já předsevzetí vyloženě nesnáším): aspoň jedna menší dovolená v naší zemi ročně. Letos jsem vybírala tento český cíl já. Pro spoustu lidí možná dost překvapivě, nicméně jsem zvolila Liberec. Liberec, jako místo, které je po čertech daleko od Brna :) Místo, kde jsme nikdy nebyli. A tak jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme. Ale zpětně můžu jen potvrdit, že Liberec je skvělá volba pro příjemnou dovolenou s dětmi. Samotné město nabízí obrovské možnosti indoor i outdoor zábavy pro celou rodinu a neskutečně pěknou okolní přírodu Jizerských hor. Já po čtyřech dnech strávených v severních Čechách tak trochu závidím Liberečanům to jejich sympatické zelené město.