Soutěž o vstupenku na online konferenci Růst společně 2022

Mám velkou radost, že i v této nelehké době máte zájem o svůj rozvoj, o další vzdělávání a o další porci inspirativních rozhovorů a přednášek. Těším se ze společného sdílení a čerpání nových sil a odhodlání na naší cestě mateřstvím (rodičovstvím). Těším se, že se sejdeme na online konferenci Růst společně 2022, na kterou jsem vás nedávno zvala, a která se bude konat už za pár dní. Nechejte se nalákat zajímavými video ukázkami, projděte si program i medailonky přednášejících osobností, zapište si do diářů termín konference 25. - 29. dubna 2022. A také si teď a tady můžete zasoutěžit o jednu volnou vstupenku na konferenci Růst společně 2022.

Pozvánka na online konferenci Růst společně 2022

Jestli se snažíte vychovávat děti jinak, než jak jsme byli vychováváni my, možná si ve vyhrocených situacích kladete nepříjemnou otázku. Bude to dobré? Co když je tohle všechno špatně? Co když přece jen měli naši rodiče pravdu? Co když to neklapne a všechna ta vložená energie do "jiné" výchovy se mi vrátí jako bumerang v podobě nevychovaného spratka? Nikdy vás to nenapadlo? Buďte rádi. Mně to totiž občas naskočí v hlavě, bliká to tam na mě jako policejní maják, někdy pocítím náznak strachu a pochybností. Protože vám nebudu nic nalhávat: semtam je to u nás doma pěkně na hraně respektující výchovy :D Pak si ale o tom popovídám s kamarádkou, s druhou, se třetí, s matkami jiných dětí z Montessori školky, proberu na přednášce a vím, že pochyby máme všechny. Protože chybovat je v pořádku. Protože se pořád učíme, zkoušíme to znovu a lépe, děláme to sice s láskou, ale někdy s vypětím všech sil. Nastavujeme hranice, nabízíme volnost, přinášíme do rodiny vlídnou komunikaci bez manipulace, respektujeme potřeby našeho dítěte. Když přemýšlím, co je v naší "nové" výchově pro mě to úplně nejsložitější, bezpochyby bych řekla, že nalezení rovnováhy mezi disciplínou a svobodou. S tím asi bojuje každý, kdo vyrůstal v době, kdy děti prostě poslouchaly...

Hrajeme / Vzdělávací MultiTrio Les

Pokud rádi trávíte rodinný čas venku v přírodě, pokud rádi chodíte na procházky do lesa, pokud vaše děti zajímají zvířata anebo rostliny českých luhů a hájů, mám pro vás super tip na vánoční dárek. Myslím, že na trhu nenajdete krásnější hru věnovanou právě naší přírodě, konkrétně českému lesu. MultiTrio Les je obsáhlá vzdělávací hra pro děti od předškolního věku až do dospělosti. Je to přesně ta rodinná hra, ve které si přijdou na své všechny věkové kategorie. Svým zpracováním je totiž tak důmyslná, že si ji snadno přizpůsobíte pro různě staré hráče.

Soutěž o vstupenku na online konferenci Růst společně 2021

Velká online konference Růst společně pro rodiče a učitele mateřských škol se kvapem blíží! Už za nějakých deset dní se můžeme virtuálně potkat v jednom z přednáškových sálů a nechat se inspirovat zajímavými osobnostmi nejen z českého prostředí. Začíná se v pondělí 11. října a program je nadupaný. Teď jde jen o to najít si čas sama pro sebe. Nespornou výhodou je, že zakoupením registrace získáte neomezený přístup ke všem videím, takže zhlédnout je můžete kdykoliv, klidně v deset večer, až naše domácnosti příjemně ztichnou. Všechny nezbytné informace o konferenci, o programu, o přednášejících, ukázková videa a registrační formulář najdete na stránkách Růst společně.

Pozvánka na online konferenci Růst společně 2021

Děti s námi rostou. Právě pro malé děti, pro děti do šesti let, je zásadní role rodiče. Od nás se dítě učí, z nás čerpá pocit bezpečí, u nás hledá pomoc i oporu, my jsme jeho vzorem. To, jak budeme na svoji roli připravení, do velké míry určuje to, jak se bude dítě rozvíjet po všech stránkách. Je těžké se v tom každodenním kolotoči soustředit i sám na sebe, je důležité ale pochopit, že s dítětem porosteme i my sami. Já to tak vnímám, každá dobře zvládnutá "mise", každý milník, každá nekomfortní situace mi dokazuje, že se všichni společně posouváme. A ty nejnáročnější výzvy, ty nejsložitější děti, ty nás posouvají nejvíce. Jednou budu asi fakt hodně posunutá :)

Hrajeme / Pexetrio pro nejmenší

Vzpomínáte na dubnový článek o Pexetriu? Byla jsem potěšená ze zpětné vazby od vás, že vás tato nevšední varianta notoricky známého pexesa zaujala. Možná si taky vzpomínáte, jak jsem psala, že mám v plánu ještě nějaké domů pořídit. Dinosauři i vlaky, co doma máme, jsou hodně složité. Někdy tak složité, že se mi kouří z hlavy a Chlupáč občas s díky odmítne. Mým cílem tak bylo koupit něco jednoduššího, něco, co budeme používat s Matějem nejen jako společnou hru, ale taky jako "výukový" materiál. On se jako třetí dítě učí vesměs všechno sám za pochodu, až mám semtam pocit, že ho edukativně zanedbávám. Z výše zmíněného důvodu jsem vybrala dle mého názoru nejstravitelnější Pexetrio Ovoce a zelenina a Pexetrio Zvířátka na statku.

Časopis pro děti / Ahoj divočino

Kvalitní dětské časopisy. To je téma, které se řeší na všemožných sociálních sítích. A já o nich ráda píšu. Protože každé dítě potřebuje svůj časák. Něco, co v ideálním případě bude přistávat s nějakou pravidelností ve schránce, a děti se na něj začnou těšit. Ke svému oblíbenému skautskému Ben Já Mína, o kterém jsem už dvakrát na blogu psala, přidávám na pomyslný žebříček úplně nahoru ještě jeden. Úžasně zpracovaný a informačně hodnotný čtvrtletník Ahoj divočino. Poznala jsem ho v naší Montessori školce a sedla jsem si z něj doslova na zadek.

Dárek pro kluka / Vědecký dřevěný ponk

Děti občas mívají kutilské období. Pamatuju doby, kdy Matěj se šroubovákem obědval i usínal. Kubíka fascinují spíš nože, pilky, kleště, nůžky (k mému zděšení). Klárka na to jde spíš vědecky, baví ji u toho přemýšlet. Právě ona je důkazem, že tento skvělý dřevěný ponk značky Hape, co vám dnes na blogu ukážu, není jen pro kluky. Kubík už samozřejmě kdysi jednu kutilskou sadu dostal, ta bohužel neoplývala kvalitou. Postupně se začala rozpadat a teď už si ji vytáhnou jen jednou za čas, aby zatloukali kladívkem kolíky. Na start dobrý, ale teď už se všichni tři posunuli dál a zasloužili si něco mnohem víc sofistikovaného. Hape se svými dřevěnými hračkami nikdy nezklame.

Neomezený potenciál dětství & Pozvánka na online Montessori konferenci

A zase jsme v tom společně. Zase všichni doma. Zase jsme se semknuli. Tentokrát sice nešijeme celonárodně roušky, protože už jim nejsou dost dobré, ale myslíme na sebe. Jak jsme v tom totiž všichni až po uši. Jak máme všichni všechny děti doma. Už nejsou výjimky. Už si nemáme co závidět. Šup s prvňáčky domů. Šup se školkáčky k mámě. Kubík je nadšený. Klárka je trochu smutná. Mates si užívá tu intenzitu, kdy si může svobodně vybrat, komu udělí tu čest, že si s ním může hrát. Je to jízda. Je to rychlé. Je to často chaotické. Opět je to emočně náročné. Ale zase nás to někam sune. Snad tam brzo budem.

Chytrá hračka / Dřevěná balanční věž

Mám ráda dřevěné kostky. Hraní s nimi mi přijde skoro terapeutické. Hraní si s kostkami učí děti mnoha dovednostem. Já u něj odpočívám. Většinou. Pokud mi kostky zrovna nelítají kolem hlavy. Máme doma dvě sady klasických dřevěných kostek, ze kterých už ti dva starší postaví slušné stavby. Dřevěné kostky jsou must-have do každého dětského pokojíčku. Ideální dárek k prvním narozeninám, ale taky klidně ke druhým, třetím... A pokud zvolíte šikovnou sadu, třeba Kaplu, bude bavit i kreativní školáky. Kapla je fenomén, ve školce ji milovala Klára, stejně tak si ji teď užívá Jakub. Na stavbách z kostek jde krásně vidět ten pokrok. Jak dítě v různém věku vnímá stavby kolem sebe. Samozřejmé jsou tady začátky s ohradami pro zvířata. Pak přicházejí věže. Potom hrady s velikým opevněním. A pak už z kostek postaví klidně i auto, nebo třeba letadlo.

První třída / Sčítací a odčítací proužková tabule

Mám štěstí. Za prvé, prvňáčci mají privilegium a mohou do školy víc než ti starší chudáčci, za druhé mám doma prvňáka, který školu žere. Vstává celkem s elánem, má ráda svou paní učitelku a úkoly dělá s radostí. Všechny obavy, které jsem poslední dva roky cítila, když byla Klára neoficiálně i oficiálně předškolákem, se rozplynuly s prvním dnem ve škole. Vím, že zátěžové zkoušky přijdou, že ji mnohé přestane bavit, že najde háčky i na paní učitelce, ale zatím si teda skáču. Klárka je vyloženě zaměřená na výkon (i když jsem si to pro ni vysnila jinak), takže jí systém státního školství zatím vyhovuje. Když se jí někdo zeptá, nejvíc Klárku baví tělocvik, hudebka a matika. První dvě jí vláda bezostyšně zakázala, zbyla jí matematika.

Pozvánka / Online konference Růst společně

Už v pondělí! První online konference Růst společně. Proč vás zvu ještě jednou? Protože to za to prostě stojí. Sama moc dobře vím (a dá mi za pravdu každý z vás, kdo občas navštíví nějaký inspirativní seminář, workshop, přednášku, kurz...), jak povznášející pocity prožívám po každé takové akci. Vždycky ze mě spadne tolik starostí a zbytečných myšlenek. Vždycky se cítím jistější, klidnější, vyrovnanější. Vím víc, jak na ně. A často taky jak na sebe. To je kolikrát alfou omegou všeho. Takže, pokud si toužíte poslechnout něco inspirativního, můžeme se tam potkat. Protože když bude na světě víc učitelů a rodičů, kteří opravdu porozumí potřebám dětí a jejich odlišnostem, bude na světě víc šťastných a sebevědomých dětí. A proto to děláme. Děti jsou budoucnost.

Všichni jsme učitelé & Pozvánka na ONLINE konferenci Růst společně

Situace je vážná. Vzdělávat doma děti není tak jednoduché. A tím nemyslím jen chudáčky školáky, ale i děti v mateřských školách. Že školky jedou? Stačí jeden pozitivní Covid případ a všechno může být jinak. Na jaro se z velké části dospělého národa stali učitelé a na stejné vlně jedeme dál i teď na podzim. Na jaře jsem měla doma dvě školkové děti, teď mám jednoho předškoláka a prvňačku. K tomu teda ještě jedno velké mimino. Pokud bych měla shrnout tento vynucený domácí stav, nazvala bych ho intenzivním. A to ve všech rovinách a v celé škále emocí. Na jednu stranu si to doma všichni užíváme a je to fajn, že máme rázem tolik času na společné čtení a hraní deskovek. Nikam nespěcháme. Necítím tlak v podobě času, což je pro mě velké plus. Ale je tak těžké věnovat se všem. Zavděčit se všem. Najít si prostor pro všechny. Vymyslet jim něco, co je bude bavit a zároveň jim to něco dá. V tomto je potřeba hodit se prostě do klidu. Nikdy se nezavděčím všem. Nikdy nebudu perfektně připravená na jejich aktuální potřeby. A ty okna umyju za rok. Dělám to jak nejlíp umím a dokážu. S tímto se snažím usínat.

Chytrá hračka / Oboustranné puzzle zeměkoule

Jsou témata, která táhnou. Taková, která se prolínají napříč věkem, taková, která jsou stálicemi mezi těmi všemi dinosaury, hasiči a jednorožci. Taková, která neomrzí, taková, která většinou baví předškoláky i školáky. U nás to jsou témata dvě - zvířata a Země. S encyklopedií o zvířatech anebo atlasem světa u nás vedle nešlápnete. Jak s dětmi odmala cestujeme, jezdit prstem po mapách je baví. A taky je baví, když jim Chlupáč ukazuje, kam všude se podíval on. U našich mám ve svém bývalém pokojíku dvě obří mapy, kniha Mapy je nesmrtelnou kráskou v naší knihovničce, velká magnetická mapa světa Woody, Kouzelné čtení Atlas světa - to všechno Klárku a Kubíka dlouhodobě zaměstnává. Je až k podivu, že v naší puzzle sbírce chybělo toto cestovatelské téma. A tak jsme si během Covidu objednali oboustranné puzzle na dřevěné podložce Zeměkoule z eshopu Montessori hračky. Jaké je?

 

Jak jsem v karanténě nešila roušky, ale BUUK

Cíle jsou nezbytné. Posouvají nás dál. Ale dovedou i stresovat. Takže můj cíl začít s šitím Quiet Booku o Vánocích vzal za své. Vzpomínáte si na článek o šicí výzvě? Jak jsem se rozhodla otestovat kompletní sadu Buuk.cz? Ha. Plány byly, realita je jako obvykle převálcovala. O svátcích na šití nezbyl čas. Pak jsme odjeli na hory. Pak jsme bojovali měsíc s chřipkou (nebo jsme byli pacienti 0?). Pak přišlo jaro a zanedlouho poté Covid. Pan Covid, který spolu s Babišem donutil šít celé Česko roušky. Ale mě ne. Já si je koupila od holek z Dupeta. I tak jsem s nouzovým stavem vzala do ruky jehlu a nit a začalo mé ultra kreativní období. Překonání sebe sama, hledání časových rezerv, které tam vůbec neměly být. Návod jsem měla pěkně nastudovaný, však jsem ho o Vánocích přelouskala hned několikrát, jsem přece systematik.

Chytrá hračka / Dřevěné šroubování Djeco & Dobrá hračka 2020

S každým dalším dítětem to máte o tolik jednodušší co do výběru hraček. A taky o tolik složitější. Blbost? Kdeže. Jste sečtělá, za tu dobu víte, co trh s hračkami nabízí. Máte svůj top výběr značek, které nezklamou. Poznáte kvalitu. Máte své oblíbené obchody. Víte, kam kouknout, kdo může poradit. Většinou i víte, co funguje a co je jen předražená designovka na poličku. Jenže! Existuje samozřejmě i druhá strana mince. Tolik toho už doma máte. A ten maličkatý chudák nemůže všechno jen dědit. Taky mu chcete něco na narozky koupit. Jenže, co vybrat, když doma máte všechny možné osvědčené hračky a hry? Matěj toho opravdu většinu zdědil. S láskou si hraje s šest let starými hračkami a většinou to, co fungovalo u starších, funguje i u něj. Matěj dostává hraček poskrovnu a vždycky zkouším vymyslet něco, s čím doma zkušenost zatím nemáme. A tak jsem dumala a přišla na to, že jednu oblíbenou dětskou aktivitu doma nemáme. Šroubování. Klárka i Kubík šroubovali rádi v Montessori, tak proč to nezkusit i doma.

 

Chytrá hra / Jednoduchý a variabilní geoboard

Geoboard jsem doma chtěla mít. Tuhle na první pohled nenápadnou dřevěnou destičku jsem poznala v Montessori, kde se hojně využívá. S geoboardem přišel v 50. letech minulého století egyptský matematik a jeho primární funkce tak byla jasně daná - geoboard měl pomoci logicky objasnit základní pojmy v geometrii. Jenže tato jednoduchá pomůcka je neskutečně variabilní a nabízí nespočet způsobů využití. Náš geoboard v temně zelené barvě pro nás vyrobilo Hravokádo. O Hravokádu už jsem psala ve spojitosti s mini sudoku pro děti. Geoboardy jsou jejich vlajkovou lodí a pokud máte rádi smysluplné hračky/hry, doma by vám jeden chybět neměl. Možná budete překvapeni, kolik toho jde s kusem dřeva, pár kolíčky a gumičkami vymyslet.

 

Jaro v nouzovém stavu & Green April

Nouzový stav se nás všech dotknul. Někoho víc, někoho míň. Já jakožto člověk přijímající beru současnou situaci jako velkou příležitost k mnoha změnám. Myslím, že nás situace navede na novou cestu, která bude jiná, snad i v mnohém lepší. Necítím se oprávněná psát své laické názory na dobu virovou, přiznám se, že už média ani tolik nesleduju, statistiky nezkoumám. Situace je nelehká pro mnoho lidí z ekonomického hlediska, pro oslabené lidi je bezesporu životu nebezpečná. Světové hospodářství se pořádně zatřese. Dlouho jsme žili ve velkém blahobytu, ve velké jistotě, mnoho jsme toho brali za samozřejmost. Teď to bude jiné. Na nějakou dobu. Nám dal nouzový stav čas. Společný čas. Čas v pěti. Konečně máme opravdu dostatek času žít i doma víc Montessori. Víc praktického života, víc přírodních aktivit. Víc respektu, víc sebepoznání, větší pochopení emocí a potřeb celé rodiny.

 

Montessori doma / Tematické stolečky

Začalo nám další období. Matějova docházka do Montessori centra, stejně jako jsem chodívala s Klárou i Jakubem. Vždycky začneme tak v roce života, dřív by to sice taky šlo, existují i programy pro miminka, já na to ale nikdy neměla nervy. Nechala jsem to až na dobu, kdy jsou pohybliví a trochu samostatní. Po třech lekcích je Matěj spokojenější než ve cvičení, kam jsme chodívali minulé pololetí, myslím, že mu vyhovuje klid a řád. Ač se to nezdá, děti řád potřebují a milují. Doma Montessori pomůcky nemáme, vystačíme si ale s hromadou chytrých a smysluplných hraček (a pak s další hromadou těch nemoudrých :)), běžnými předměty a knihami. Když k tomu člověk přidá i doma nějaký řád, hranice a pravidla, je to podle mě ideální nenásilná a pro všechny příjemná kombinace. Matěj má svoje hračky, které zapadají do jeho sensitivního období, v obýváku v otevřených poličkách pěkně na dosah, stejně jako jeho aktuální knížky. Může se tak sám obsloužit. Většinou pracuje na prostoru vyhrazeném pěnovým koberečkem, nedávno jsem začala využívat i malého stolečku v ložnici, kam mu chystám tematické "okruhy". Inspirovalo mě jednak učení Montessori a také Katka Vrbková, autorka knihy Na stolečku a blogu Little Kate & Crocodile.

 

Mama tip / Moje šicí výzva s BUUK

Kdo mě zná, neuvěří. Babičky kroutí hlavou, žasnou, moje máma asi trochu víc, přece jen mě zná o něco dýl. Ruční práce nejsou moje supersíla. Jsem dobrá máma a skvělá žena, ale jehla a nit nepatří k mým častým parťákům. Nikdy jsme se neskamarádili. Vlastně ani nevím proč, možná je v tom moje pravěká schopnost podceňovat se, vzdávat všechno ještě v zárodku, nevěřit si, že se na stará kolena můžu naučit něco, co jsem se nenaučila doteď. Anebo to je prostě fakt, který musím přijmout. Na sklonku svých 36 let pokorně přiznat, že jsem holt dobrá v MNOHA jiných oblastech. ALE! Když to nezkusím, nikdy to nezjistím. Nedřímá ve mě třeba skrytý talent?? Tak jsem na začátku adventu přijala s lehkým zarděním výzvu, jestli nechci svým dětem ušít Quiet Book s českou firmou Buuk.cz. Oukej. Uvidíme, co za dovednosti ze sebe vyždímám. Sledujte mě dál, budu vás informovat s každým úspěšným stehem. Začínám o Vánocích, s dostatečně velkou sklenkou vaječného koňaku, pod dekou u Sám doma. Uf.