Dětský pokoj | Aroma difuzér a noční světlo v jednom

Pokud mám něco na podzimních plískanicích ráda, je to domácí atmosféra. Začínáme zapalovat svíčky, u pohádky se zakrýváme dekou, pijeme teplé kakao a zapínáme aroma difuzér. Jestli počítám dobře, už pět let nám v obýváku dělá parťáka elegán Airbi Magic. Jen měníme olejíčky podle toho, zda děcka aktuálně soplí, nebo matka potřebuje uklidnit. Zvykli jsme si na něj všichni, už ho umí ovládat děti i Chlupáč. Dětem jsem dlouho slibovala jejich vlastní aroma difuzér do pokojíčku a teď ho konečně mají. Airbi totiž myslí i na nejmenší. Už bez sovičky nechtějí usínat a chtějí si ji brát i k babičce na víkend.

Mama tip / Dárek pro cestovatele

Vždyť víte. Obdarovat Chlupáče (stejně jako většinu dospělých a zralých mužů) je pomalu nadlidský úkol. Chlupáč má krom nás ♥ opravdu rád jen pár věcí. A samozřejmě všechno má. A ano, vůbec nic nepotřebuje. Co má rád? Kávu, dobré jídlo a pití, saunu, fotbal a nejvíc ze všeho cestování. Saunu mu v bytě nepostavím. Na fotbal i do sauny má ode mě pravidelnou láskyplnou propustku. Jíst a pít umíme slušně. Zbývá to cestování. Co pořídit z tohoto soudku, aby z toho měl radost? Letos mě to napadlo. Obraz. Obraz se vzkazem. Fotoobraz z místa, kde byl, ke kterému má citový vztah, z místa, kam by jednou rád vzal mě. On má takových míst spoustu, díky práci toho viděl už moc. Ale ví, že jen jedno místo je zároveň moje touha. Takže velký obraz New Yorku na plátně bude takový symbolický dárek. Že se dokážu separovat od svých dětí, svěřit je babičce, a že s ním do NY v roce 2022 poletím. Pokud pan Covid dá propustku.

Dřevo do domu / Bedny a bedýnky

Upřímně se plastům nedokážu zcela vyhnout. Některé věci jsou pro mě v plastu jednodušší. Jenže dřevo je dřevo. Dřevěné hračky pro malé děti jsou nejlepší, i když dostat dřevěnou kostkou po hlavě bolí. Dřevo je ekologické, dřevo je nadčasové, dřevo je teplé, dřevo uklidňuje. A hlavně v interiéru dobře vypadá. Líbí se mi dřevěné dekorace, mám ráda jednoduchá řešení. Moc se mi třeba líbí paletový nábytek, kdybych měla zahradu, zkusila bych něco stlouct. Při hledání Matějkovy dřevěné truhličky na vzpomínky jsem narazila na eshop Čisté dřevo. Klárka s Kubíkem totiž už svoji krabici na poklady, kam jim uchovávám klíčové předměty, dávno mají, s Matějem jsem ve skluzu. Asi stejně jako jsem s ním ve skluzu ve zpracování fotoknih, odplenkováním a odstavením. Dřevěnou krabici už má, teď by měly přijít na řadu další resty :)

Kreativní koláže Djeco

Velký flashback, milí čtenáři. Některé příspěvky mám v hlavě týdny, měsíce, ba dokonce roky. Jsou v hlavě, při troše štěstí i na paměťové kartě ve foťáku. Jen je v publikační frontě neustále něco předbíhá. Jenže si myslím, že za to stojí. Že stojí za to, být tady. A aspoň jsem si připomněla, jak čas letí a jak neskutečně se moje děti vyvíjejí. Fotky téměř dva roky staré, jestli dobře počítám - Klára necelých 4,5 roku a Jakub 2,5 roku. Zrovna měli oba neštovice, já těhotná s Matějem, takže jsem byla vděčná, když jsem našla kreativní sady francouzské značky Djeco. Našla jsem něco, co zvládli oba dva, o co se mohli skoro spravedlivě rozdělit.

DIY / Vánoční přání

Čím dál víc řešíme, co k běžným dárkům babičkám a dědečkům na Vánoce (narozeniny, svátky...) přibalíme. Jak děti rostou přímo se vybízí, aby něco vyrobily. Klárka je hodně tvořivá a všechny ty věci s výrobou, kreslením a vystřihováním ji baví, má bezvadné nápady, Kubík se většinou nechá strhnout. Letos máme nachystané velké obrázky, které jsme zasadili do obřích rámečků z Ikey. Ale chtělo by to i přáníčko. Tak jsem lovila inspiraci a jedno superrychlé a přitom efektní vám ukážu.

Dětský pokoj / Hrací podložka s motivem silnic

Při každé návštěvě Ikey to slyším z obou stran. Mami, my chceme do pokojíku koberec s těmi silnicemi. To nás bude děsně bavit, fakt. Docela to chápu, taky by se mi to jako děcku líbilo. Kubík s těmi svými dopravními prostředky by si užil. Jenže my před rokem zrušili doma skoro všechny koberce. Něco jsme vyhodili, ty z pokojíku jsme odnesli do sklepa, kdyby nám v zimě bylo zima. Namísto toho mají děti v pokojíčku českou pěnovou podlahu Vylen, o které jsem už mnohokrát psala. A koncem léta děti dostaly ty svoje vytoužené silnice. Ale ne na koberci. Je to taková pěnová hrací podložka, která jde krásně složit do malého kvádříku a zavřít do skříně na tu dobu, co ji nikdo nepoužívá. Mám hodně ráda skladné věci.

Dětský pokoj / Jak slouží a jak to bude dál

Téma dětského pokoje tady určitě otevřu ještě několikrát, protože s Matějem se naše finální řešení nedá nazvat finálním. V současné době máme hezký pokojíček pro dvě děti, dostatečně velký, světlý a vzdušný. Děti tam jsou rády, občas tam i prospí celou noc :) Tři se tam jen tak jednoduše nenaskládají, myslím, že pak už to bude na nějakého bytového architekta. Mám v hlavě několik myšlenek, které ale sama těžko zrealizuju. Zakázala jsem si stresovat se touto otázkou. S dětmi se hodně učím žít přítomností, nechci, aby mě trápilo něco, co teprve bude. Ono se to často vyřeší samo, lépe. Takže máme stále pokojík pro dva, Matěj je samozřejmě u mě v ložnici a předpokládám, že ještě minimálně rok bude. A za rok buď budeme hledat řešení v rámci našeho třípokojového bytu, nebo se třeba nakonec fakt přestěhujeme.

Miminko / Česká pěnová puzzle podlaha

Před devíti měsíci jsem vám tady vyjmenovávala, co všechno jsem si pro naše třeťátko připravila, až se vrátíme z porodnice. Tenkrát jsem článek nazvala "newborn essentials", ale spíš se jednalo o příjemné vychytávky než nezbytnosti, bez kterých miminko nepřežije. Všechny moje děti vyrostly na zemi. A to doslova. Naše generace vyrostla v postýlkách a ohrádkách, moje děti se od narození povalují v obýváku na podlaze, případně si čas zkracovaly v lehátku. A protože jsme nikdy neměli doma přetopeno, chtělo to nějakou mezivrstvu. Rozhodně nejlepší podložku dostal Matěj. Nekupovala jsem už žádnou hrací dečku, její životnost mi totiž přišla jepičí. Vybrala jsem tedy rovnou něco většího - pěnové puzzle z českého materiálu Vylen. Pokukovala jsem po něm dlouho, všechno mi hrálo do karet - česká výroba, český certifikovaný a nezávadný materiál, tudíž jasný původ, barevná střídmost, nadčasový design, variabilita a možnost nadstavování. Nenašla bych jediné mínus.

 

DIY / Upcyklovaný džínový věnec v letním duchu

Pořád nám visel na dveřích zajíc. Sice to nebyl vyloženě velikonoční věnec, ale už to začínalo smrdět trapností. Mladí zajíčci už totiž dávno odhopkali někam do lesa a bylo na čase trochu se hnout i u nás doma. Mezitím zimu vystřídalo léto, takže zadání bylo jasné. Letní věnec. Jednoduchý na výrobu, materiál i na vzhled. Minimalismus k létu patří. Léto rovná se modrá. Tak jsem přemýšlela, jakou stuhou obmotám polystyrenový korpus, až mě napadlo mrknout do skříně. U jedněch oblíbených riflí jsem si všimla začínající trhliny na zadku. Tak odvážná zase nejsem. A tu se zrodil nápad, recyklovat, teda upcyklovat moje milované džíny. Bylo to vlastně raz dva a spokojenost veliká. Navíc jsem šikovně využila něco, co bych jinak vyhodila do koše.

DIY / Jednoduchý velikonoční věnec na dveře

Původně jsem jarní věnec vůbec dělat nechtěla. Pořád jsem totiž zamilovaná do toho, co jsem vytvořila před dvěma lety - pro inspiraci mrkněte sem. Jenže! Děti se nedopatřením dopnuly k mé brožurce se stovkou nápadů na věnečky a začala přetahovaná. Nakonec se oba dva vzácně shodli a to se muselo oslavit. Tak, že vyrobíme velikonoční chlupatý věnec s ovečkou. I když už mám doma jakéhosi materiálu, stejně jsem musela nějaké věci dokoupit. Samotná výroba se spoustou rušivých elementů pak zabrala maximálně hodinu. Teď už doma visí, prý je trochu šejdrem, ale svět se nezboří. Tak si trochu vyhodila z kopýtka, no :) A i kdyby, vždycky se můžu vymluvit na to, že ho dělaly děti. Děti jsou vlastně často dobré alibi...

 

 

Jarní Montessori aktivity & Tip na e-book & Slevový kód

Duben bývá často označován za "zelený" měsíc. 22.4. se slaví Den Země, probíhají celorepublikové akce "Ukliďme Česko", koná se mnoho zajímavých přednášek, a vlastně i samotné jaro nás pobízí k tomu, abychom se chovali k planetě o fous lépe. Vyrážíme častěji do přírody, tvoříme z přírodních materiálů, provádíme očisty domácnosti i těla. Občas tady najdete článek o tom, jak to s ekologií máme doma my. Například tip na krásnou knížku pro děti 23 způsobů, jak se stát ekohrdinou jste mohli najít v únorovém příspěvku. S jarem se mi do krve vlila nová dávka energie (paradoxně i přes stoupající stupeň nevyspání) a mám mnoho nápadů, co s dětmi podnikat. Mám štěstí, že moje děti tráví svůj život venku rády, zajímají je zvířata a semtam i nějaká rostlina. Oba víkendové dny jsme strávili v lese a nebýt těch třech klíšťat nám bylo fajn.

Za lepší vzduch

Bydlíme v bytě. Doma preferujeme spíš chladnější vzduch. Dost větráme, topit většinou začínáme až v druhé půlce listopadu a udržujeme v místnostech rozumné teploty. V ložnici máme na noc 18, v pokojíku o nějaký ten stupeň víc, obývák s kuchyní je nejteplejší. Když se v zimních měsících v místnostech topí, vzduch se rychle vysouší. Sucho v krku, ucpaný nos, kuckání, chrapot, suchá kůže. Nic zásadního, ale není nic lepšího, než se ráno vzbudit a necítit ani jedno z výše vypsaného. Dlouho jsme vzduch doma zvlhčovali "amatérsky". Znáte to, mokrý ručník na radiátor, případně nějaké ošklivé odpařovací misky. Ručníky nám několikrát na radiátoru vyloženě zasmrádly, množila se v nich určitě kupa bakterií, plísní a bůhvíčeho, nádoby na radiátorech jsou děsně nepraktické, pokud máte malé děti. Navíc ani jedno z toho není moc účinné. Takže máme doma zvlhčovač vzduchu. Je to parádní věc.

Dárková inspirace / Praktický dárek i stylovka od Plan Toys & Giveaway

Děti už mají z velké části oslavené svoje narozeniny. Proběhly oslavy s kamarády i s prarodiči. Následující víkend jim v ten správný okamžik popřejeme ještě my. S tím souvisí i dárky. Jako každý rok se budu snažit na blog přidat narozeninovou dárkovou inspiraci, i když přiznávám, že je to pro mě čím dál těžší. Přijde mi, že toho máme doma tolik a přitom času na hraní tak málo. Tento rok jsem se snažila vybírat hodně praktické dárky. Nemám ráda dárkové blbosti, tretky a capiny, pro které těžko hledám umístění, a kterými svůj domov nerada zahlcuju. Klárka už asi rok mluví o pokladničce, i když peníze zatím nedostává, bráním se tomu. Když jsem se nad tím ale zamyslela, musela jsem uznat, že nějaká stylová kasička nemusí být úplné šlápnutí vedle. Základy finanční gramotnosti asi k dětství patří. A když jsem našla tato dřevěná prasátka od Plan Toys, nebylo co řešit. Dostali je oba dva, Jakub černé, Klára růžové. A doma to čuníkům děsně sluší.

Nebudu uklízet, mami

Sypu si popel na hlavu. A jsem na sebe naštvaná. Naštvaná proto, že se zlobím na děti kvůli něčemu, za co vlastně můžu sama. Byla (a pořád jsem) málo důsledná a díky své puntičkářské povaze si raději všechno uklidím sama, včetně hraček, než abych strávila hodinu přesvědčováním a lamentováním. Takže to, co v Montessori školce a v kurzech funguje u mých dětí na 100%, doma sama nedodržuju a vlastně ani nevyžaduju. A tím jim dělám v hlavách nevědomý zmatek a se** si do vlastního hnízda. Znáte to? Prosím, že jo.

Velikonoční

I když nejsem úplně velikonoční typ, jeden příspěvek si tento významný svátek přece jen zaslouží. Jako holka jsem je vyloženě nesnášela, zvyky s nimi spojené mi nebyly příjemné, byla jsem vděčná mým rodičům, že jsme pravidelně utíkali na chatu uprostřed lesa. Svým dětem ale nechci předávat svůj zaujatý postoj, nechci je ochudit o tradice, nepotřebuju je připravit o všechnu tu srandu kolem. Jako každý, tak i oni si své názory musí vytvořit sami, díky zkušenosti a prostřednictvím zážitků. Jak se k Velikonocům v budoucnu postaví, bude jen a jen na nich. Já si Velikonoce spojuju se svátky jara, baví mě květinové dekorace a s dětmi lehce hravá výzdoba (můj minimalistický duch je notně okořeněný Klárčinými výtvory ze školky). Pečeme perníky, barvíme vajíčka (letos poprvé přírodními barvivy), chodíme do přírody a taky tématicky tvoříme. Kubovi jsme koupili první pomlázku, se kterou zatím proháněl jen holuby, Klárce se snažíme aspoň trochu vysvětlit tradici mrskání, kterou bere jako největší nespravedlnost na světě. Každopádně vám přeju, ať si Velikonoce užijete tak, jak to vyhovuje vaší rodině.

 

Jsem nadšenec aromaterapie

Aromaterapie pro mě není jen rychlým způsobem přebití vůně z právě upečené kačeny nebo čerstvě usmažených bramboráků. Pokud by šlo jen o to, otevřu okna do průvanu a šplíchnu do vzduchu nějaký přebíječ pachů. Aromaterapie mě uklidňuje, dělá můj domov domovem, přidává na atmosféře a navíc věřím v léčebné efekty esenciálních olejů. Kdysi dávno mi stačily vonné svíčky, pak jsem přešla k aroma lampám na čajové svíčky. U nich jsem vydržela celkem dlouho, ale postupem času mi na nich začalo vadit spousta věcí. A tak jsem minulý týden pořídila náš první aroma difuzér Airbi Magic. Mám pocit, že nezůstaneme u jednoho, ve hře je ještě jeden do dětského pokoje.

 

Adventní DIY / Přírodní dekorace & Giveaway

První náznak sváteční atmosféry, co se dekorací týče, máme doma už aspoň týden. A není dne, kdy se nekochám. Ač ultra jednoduchá, je velice efektní. Velkou výhodou je univerzálnost - může zdobit váš domov od října do února a nebude to trapné. Díky přírodním komponentům se to asi ani neokouká. Nikde nic nehoří, takže je i bezpečná. A co je úplně nejlepší, do výroby zapojíte děti.

 

Dětský pokoj / Máme hotovo. Skoro.

Trvalo to. Myslím, že se dílo povedlo. Nám všem se dětský pokoj líbí moc. Přijde mi hezky útulný, účelný, vlezlo se tam všechno, co by v pokoji pro dvě malé děti být mělo. Nečekejte ale vystajlovanou designově čistou záležitost. Nečekejte ani pokojík přesně podle standardů Montessori. Je to zkrátka dětský pokoj pro malého kluka a o něco větší holku, kde je každou vteřinu každý centimetr podlahové plochy pokrytý nějakými hračkami. Pokoj, kde obě děti rády spí, kde si rády hrají, kreslí i prohlížejí knížky. Pokoj, na který je hrdá i máma "designérka", kdy se dětská hravost setkává s jednoduchým stylem. A protože to je téma, které vás zajímá, ukážu vám pár fotek...

DIY / Letní tvoření s knihou Můj květinový ateliér & Giveaway

Jsem moc ráda, že návštěva květinářství už dávno není jen o růžích a karafiátech. Že už existují místa, kde lidi tvoří s láskou. Kde práce s květinami není jen byznys a jedna velká konvence. Že se čím dál víc pracuje se sezónními rostlinami a jde se co nejvíc přirozenou cestou. Nad květinami tam přemýšlejí a když tam přijdete s nejistou představou, odejdete s něčím mnohem lepším, než jste si vůbec dokázali představit. V Brně mám ráda tato dvě místa, kde to s květinami prostě umí - Rosebud a Kvítí z lesa. Holky z Kvítí z lesa mě dokonce naučily dělat věneček do vlasů, takže Klárka může být vílou, kdy se jí zachce.

DIY / Papírovo-pěnové zvířecí masky pro děti

Nevím, jak to funguje u vás, ale moje děti mnohem radši malují barvami než pastelkami. Takové to patlání a míchání barev, namáčení se ve vodě, to je zkrátka paráda. Pro ně teda určitě. Klára chce pořád něco vyrábět a většinou si k tomu vyžádá barvy. Z vodovek rychle přešla na temperky, ty ji momentálně fascinují nejvíc. A já si myslím, že to jsou stále ty stejné tuby, se kterými jsme kreslívali i my. Já nejraději využívám čas Jakubova odpoledního spánku. Narychlo pak rozmýšlím a po netu hledám, co si zrovna dneska vyrobíme. A abychom k tomu měli doma dostatek "surovin". Tuhle aktivitu jsme dělaly s Klárou už před naší dovolenou, jen jsem ji nestihla zpracovat na blog. jednoduché zvířecí masky a příšeří škrabošky (já nechápu, co s těma příšerama furt má a hlavně nevím, kde na ně chodí) dětem dělají radost už asi měsíc. I když už za sebou mají nějakou tu cestu a některé z nich přišly k menší či větší úhoně...