Rýma, odřený nos a popraskané rty

Jak naučit dítě smrkat? A když už ho to naučíte, jak ho donutit smrkat? Jakub je v tolika věcech jiný než Klára. Klárka ve dvou letech smrkala, dobrovolně a bez keců. Nechala si kápnout do nosu, natřít rty, dát lék. Jakub je bojovník. Bojovník za svou svobodu. Děsí se jakéhokoliv zásahu vůči jeho osobě. Abych se s ním v tomto směru domluvila, jó, to musí mít opravdu dobrou náladu. Takže to u nás vypadá spíš tak, že se k němu plížím o půlnoci s čelovkou, kapu mu do nosu a natírám popraskané rty. Pečlivě a zlehounka mažu tvář, na které má rozšmudlanou všechnu tu hnusnou rýmu, téměř nedýchám, ale on si to stejně ve vteřině hystericky otírá. Takže tak u nás. Co vy? Řekněte mi, že není jediné nespolupracující dítě na světě?

 

Když dětská pokožka není dokonalá

Je až patetické, že píšu tento článek o dětských kožních neduzích zrovna v době, kdy obě děti procházejí neštovicemi. Klára je na konci své třítýdenní karantény, Jakub má za sebou první týden. Naštěstí to oba nesou statečně a bez dalších příznaků. A mě ještě nekleplo. Mírnit svědění jsme u obou museli asi dva dny, jinak se doporučuje na neštovice nepatlat nic. Myslím, že nějaká jizva sice zůstane, čekám až budou všechny stroupky dole, budu promazávat a snad to pomůže.

 

Máma bez energie

Víte, jak jsem se tady v době adventní chvástala, že se cítím strašně dobře, že jsem nakopnutá a nadmíru spokojená? Znáte to, jak je to s tím rouháním, že. Na přelomu roku mě skolila laryngitida a od té doby se vezu na vlně únavy. Necítím se fyzicky blbě, jen procházím obdobím bez špetky energie. Viníky jsem sice objevila, potrestat je nedokážu. Hlavní vinu přičítám zimě. Tahle zima mě nebaví. Obecně jsem spíš letní typ, ale i na zimních měsících dokážu najít to krásné. To mi ale letos chybí. Chybí mi bílo a zamrzlo. A slunečno. Tahle šedo-hnědo-nazelenalá rozbahněná příroda mi moc optimismu do žil nevlévá. Sice jsem si teď spravila trochu chuť na horách, ale bylo to velice krátké povyražení. A přiznávám, že jsem trochu otrávená i náladou ve společnosti, ale to je věc, do které se tady pouštět nebudu. Jsem tolerantní člověk, velmi respektující, ale i přes to všechno mě současná politická situace docela trápí.

Jsem nadšenec aromaterapie

Aromaterapie pro mě není jen rychlým způsobem přebití vůně z právě upečené kačeny nebo čerstvě usmažených bramboráků. Pokud by šlo jen o to, otevřu okna do průvanu a šplíchnu do vzduchu nějaký přebíječ pachů. Aromaterapie mě uklidňuje, dělá můj domov domovem, přidává na atmosféře a navíc věřím v léčebné efekty esenciálních olejů. Kdysi dávno mi stačily vonné svíčky, pak jsem přešla k aroma lampám na čajové svíčky. U nich jsem vydržela celkem dlouho, ale postupem času mi na nich začalo vadit spousta věcí. A tak jsem minulý týden pořídila náš první aroma difuzér Airbi Magic. Mám pocit, že nezůstaneme u jednoho, ve hře je ještě jeden do dětského pokoje.

 

Chytrá hračka / Puzzle emoce a prošívací karty eeBoo

S příchodem opravdického podzimu do našeho domova zavítaly nemoci. Nic speciálního, normální nachlazení, ale dlouhý otravný kašel, usoplené nosy, únava a intenzivnější mrčení... V nějaké formě se nás to drží už asi měsíc. Klárka má za sebou první absenci ve školce, minulý týden prokašlala středeční ráno a tak jsme ji nechali doma. Co vám budu povídat, od té doby nezakašlala :) Kubík měl prvně z Klářiny přítomnosti upřímnou radost, po pár hodinách se to zvrtlo do tvrdých bojů, tak jsem odhodila berle a vyrazili jsme ven. No a taky jsem ze skříně vytáhla dva vánoční dárky. To se tak někdy stane, že se musí odtajnit železné zásoby. Uspěla jsem. Zase jsem na chvíli cítila ten rozechvělý pocit v žaludku "my-mom-is-a-superhero".

Na drobná poranění, pooperační otoky i bolavá záda

Máme dvě malé děti, tak se u nás pořád něco děje. Jakub měl jedno období, kdy měl nonstop na čele alespoň jednu bouli. Nějak neodhadoval situace. Na druhou stranu jsme s ním zatím nebyli na pohotovosti, na rozdíl od Klárky. S ní už dvakrát - jednou skákala na sedačce a spadla hlavou přímo na hranu konferenčního stolku a podruhé jí Jakub zavřel do dveří prst. Naštěstí oba dva případy byly nakonec jednodušší, než se zdály. Ten neskutečný stres a strach, když se něco takového stane, zná asi každý rodič. Boule jsou u nás asi nejběžnější záležitostí, semtam nějaký řezanec o papír, tříska, jedno střižení nůžkami do palce, kousanec, odřené koleno, včera první popálenina o čajovou svíčku, když zapalovala s tátou dýni na balkóně. Na domácí ošetření děti moc nejsou, vrcholem úspěchu je nalepená náplast s Elsou. Když jsem třeba chtěla zamačkávat bouli a následně chladit zmrzlým hráškem, nastávala nepochopitelná hysterie. Tak máma sehnala prasátko. A ono to funguje.

Těhotenství, kojení, imunita

Jestli jsi matka, nebo alespoň matka nastávající, jestli kojíš, nebo aspoň neustále lítáš v tom sychravém počasí za rychlými dětmi, dáš mi za pravdu, že tato tři slova spolu prostě nefungují. Tak tady teď sedím s ucpaným nosem, inhaluju eukalyptové esence, piju zázvorový čaj a vůbec nic se mi nechce. A taky jsem se konečně dokopala dopsat tento článek, který mám rozepsaný už několik měsíců, ale v létě jsem na něj jaksi zapomněla. Protože jsme byli všichni celé léto zdraví. Nádhera. Říkám furt, že jsem letní typ. S nástupem podzimu si předáváme s tím vším dětským olizováním taky všechny možné bacily a připadá mi, že pořád je aspoň jeden z nás nachlazený. Divoký kolotoč.

Dětská rýma a co s ní

Asi mi dáte za pravdu, že jste nikdy neměli tolikrát za rok rýmu, jako teď, když máte děti. U nás to platí. Bývali jsme s Chlupáčem zdravé kusy, teď od děcek chytneme kdeco. Je ale fakt, že na nějakou karanténu si doma moc nehrajeme, pusinkování a mazlení neomezujeme ani s nudlí u nosu :)

S příchodem podzimu jsme se během tří týdnů vystřídali s rýmou všichni čtyři. Rýma je otravná, přijde mi, že děti to berou mnohem statečněji než já. Rýmy jako takové se zbavím docela rychle, ale většinou pak nastoupí zadní rýma, kterou nesnáším, a bolest v krku. Takže prolévám nos speciální konvičkou, kloktám vincentku, dělám si česnekovou pomazánku, olizuju med, piju zázvorový čaj.

Když se u nás marodí

Jak jsem několikrát psala, Klárka je ráda venku. Od malička je zvyklá trávit hodně času venku, většinou jsme mimo byt 2x denně.

Proto je to pro obě strašně těžké, když jedna z nás onemocní. Teď to vychytala Klárka. Přišla lehká rýma, ale zároveň horečky. Z ničeho nic. Jako vždycky. Hrozná noc (navíc, když jsme byly samy doma), kdy nezabíral Panadol sirup a zabrala až další várka Nurofenu. Tipovala jsem to na zuby, chybí jí poslední stoličky, ale nevidím, že by se něco klubalo ven. Druhý den už byla lepší, pouze se zvýšenou teplotou, nicméně protivná, ukňouraná, unavená a náročná. Náročná na péči a zábavu.

Co dělat s dětmi, které milují pohyb venku, doma? Celý den. Navíc, když je manžel na služebce, takže jediné rozptýlení na pár dní je matka. Okoukaná matka. Matka, která potřebuje mimo jiné navařit. Matka, kterou taky moc nebaví, sedět doma na zadku.

Jaké aktivity teda zabírají u nás?

- Knížky. Bez debat aktivita zcela nejoblíbenější. Klárčina knihovnička se začíná slibně plnit a máme stále co číst. Takže když jí řeknu, aby si přinesla knížku, co si chce prohlížet, vděčně odběhne do svého pokojíčku a něco si přinese. Poprvé mi dokonce vydržela u delší pohádky o Krtkovi a sněhulákovi.

- Lego. Legu říká "nene". Teď má v oblibě Duplo vláček, na který stavíme všechna zvířátka a někam je převážíme. Pak je nacpe do kočárku k panence a vozí je. Pak je vyskládá na jídelní stůl. Pak zase do poličky v pokojíku... Naše malá přenašečka.

- Hračky. Dvě oblíbené skládačky, o kterých už jsem na blogu psala. Dřevěný vláček a zvířecí vkládačka. Nová aktivita je pěnové puzzle v dětském pokoji, moc ji baví skládat jednotlivé tvary. Já vytáhnu malé dílky z obrázku ven a Klárka je skládá zpátky na místo.

- Montessori aktivity. V Montessori Klára konečně pochopila princip "pexesa" - hledání stejných obrázků, předmětů, apod. Takže jsem jí připravovala tento druh aktivity s krtečkovým pexesem a mělo to úspěch.

- Pomoc v domácnosti. Když už jsme byly celý den doma, řekla jsem si, že musím něco udělat. Rozhodla jsem, že zrcadla a okna v Klářině dosahu zasluhují umytí. Klárka je totiž odmala ráda pusinkuje a ťapká upatlanýma rukama. Jak jsem začala zrcadla umývat, ozvala se, že "sabi", což znamená sama. Tak dostala hadru a měla za úkol je po mě ještě jednou přetřít. Byla z toho nadšená a asi půl hodiny běhala důležitě s hadrou po bytě.

- Nečekaný dárek. Když je nějaká příležitost k odměně, nebo když nám onemocní, vytáhnu z mých tajných zásob nějaký dárek. Většinou knížku. Tentokrát to bylo veselé leporelo s krásnými ilustracemi Psi, psi, psi (Ivona Březinová, Katarina Gasko).

- Televize, pohádky, počítač. I když se snažíme moc ji tomu nevystavovat, neujdete tomu. Vždycky měla ráda dětskou televizní stanici DuckTV, ta je pro úplná mimina. Teď už ji začínají bavit i větší zápletky :) Z pohádek má ráda Pošťáka Pata a Kamaráda Timmyho. Nijak zvlášť u toho ale nevydrží. Co ji chytlo teď, je ČT Déčko, výhradně tančení. Takže spolu skotačíme u Hýbánek a Tanečních hrátek. To je pak u nás divočina.

- Dobroty. Je super, že začala sezóna rozmanitého ovoce a zeleniny. Klára miluje skoro všechno, největší úspěch měly tentokrát třešně a hrášek. Jo a domácí jahodová zmrzka, při které nemám výčitky svědomí.

Hýbanky a hrášek

A jak zabavujete svoje děti vy, když jsou nemocné? Nějaké tipy, co s nimi? Jak to máte s televizí a pohádkami?

Přišla jsem o třetí čtvrtinu moudrosti

Další osmička je venku! Trpím. A stále kojím, takže hrdinsky bez prášků od bolesti. Trpím :) Koupila jsem si homeopatika Hypericum Perforatum, které by mi od bolesti měly pomoct, no tak nevím, kdo řekne, jak by to bolelo bez nich? Mám hlad, bojím se kýchnout a nevím, jak Klárce vysvětlit, že mi není do skoku... Tentokrát to byla rychlovka v křesle zubní ordinace, oproti minulu, kdy mi je museli vysekávat v nemocnici. To byla aspoň operace hodna bolestného. Nyní bez dárků... Asi málo zdůrazňuju, jak moc to bolííííí...