Černá Hora | Den třetí: Durmitor, Bobotov Kuk, pobřeží

Dnešní den byl Chlupáčův. Zasloužená sólovka. Rozloučení s horami, rozloučení s Durmitorem, kam se chceme zase brzy vrátit. Chlupáč nese obecně mnohem hůř než já, když má kolem sebe všechny ty dostupné vrcholy a je limitován možnostmi našich dětí. Každou dovolenou podnikne nějaký ten svůj trek, tentokrát si zvolil půldenní výstup na nejvyšší horu Durmitoru Bobotov Kuk (2523 m n.m.). Vstával za svítání, myslím, že se mu z teplého spacáku do té kosy ani moc nechtělo, nicméně to dal. To my jsme si ve stanu pěkně pospali...

Severní Makedonie s dětmi za 10 dní

Malý a na první pohled nenápadný vnitrozemský stát je z 80% tvořený horami. Průměrná nadmořská výška je 829 m n. m. Nejvyšší hora ležící na pomezí Albánie a Makedonie je Golem Korab (2764 m n. m.). Dva miliony obyvatel. Oblast Makedonie patří k jedněm z nejdéle osídlených území Evropy. Tomu odpovídá i velké množství historických památek. Středověké kláštery i velkolepé mešity dokazují dlouhověké soužití muslimů a křesťanů. Orientální duch stále přežívá ve starých bazarech. Zachovalé pozůstatky antických měst. Tři kouzelné národní parky. Nejstarší jezera světa. Žluté slunce na červeném podkladě, to je symbol Severní Makedonie, který místní dávají hrdě na obdiv. Stát zastíněný okolními zeměmi žije svůj nenápadný, prostý život a turisty láká s otevřenou náručí. Makedonci Česko znají, mnozí naši zemi navštívili, někteří u nás studovali, pracovali, znají pivo a mnoho českých osobností, hlavně sportovce. Ze všech výše zmíněných důvodů jsme si vybrali Severní Makedonii pro naši letošní dovolenou. Teda pro půlku naší dovolené...

Červencový offline svět na Balkáně

Je to přesně týden, co jsme se vrátili z naší zatím nejdelší dovolené. 25 dní. 4700 najetých kilometrů. Víc než patnáct různých ubytování. Nespočet zážitků. Vyjeli jsme v den Klárčina vysvědčení, strávili jsme deset dní v Severní Makedonii a dalších patnáct dní v Albánii. Balkán je naše láska. Balkánské státy jsou plné přírodních krás, historických památek, překrásných měst, neuvěřitelně srdečných lidí. Zároveň však nejsou přecpané turisty, což nám vyhovuje. Severní Makedonie i Albánie totálně předčily moje očekávání, bylo příjemné být měsíc někde, kde je svět ještě "v pořádku". Někde, kde se život nezastavil, kde lidé žijí své mnohdy složité životy a nepodléhají okolním tlakům. Měsíc jsme se cítili svobodní, volní, měsíc jsme byli majiteli své vlastní hlavy a těla.

Chorvatsko / Kouzelná Rogoznica

Cestovatelský deníček by nebyl kompletní bez zaznamenání pokračování loňské dovolené v horách, kdy jsme se ze Slovinska už tradičně přesunuli do Chorvatska. Tentokrát jsme chtěli jižněji, až někam ke Splitu, Matěj už byl starší a docela se s ním dalo v autě vydržet, takže proč ne, zkusíme jet dál a snad bude jistější počasí a teplejší voda. Úplně náhodou jsem na FB narazila na paní původem z Česka, která v Chorvatsku vlastní s mužem dům. Tak jsme měli tu čest poznat Hanku a Olivera, jejich apartmánový dům Oliver a taky krásnou obec Rogoznica. Stejně jako jsme mohli čerpat benefity Covidové krize ve Slovinsku, i Chorvatsko se nám v tomto směru odvděčilo. Podle místních zde byla třetina turistů a já po dlouhé době viděla absolutně čisté a živé moře. A také jsem se utvrdila v tom, že někde je svět ještě v pořádku...

Chorvatsko / Týden s dětmi na Istrii

Na Istrii jsem nikdy nebyla, s našima jsme jezdili jen na Makarskou, s Chlupáčem už jsme toho projezdili sice víc, ale severnímu poloostrovu jsme se spíš vyhýbali. Možná jsme se báli míň jistého počasí, chladnější vody, ne tak atraktivního rázu místní krajiny. Nevím. Teď po týdnu stráveném ve slovinských horách se Istrie vyloženě nabízela. Je to pěkně po cestě, "co by kamenem dohodil". Takže to riskneme a zas trochu na poslední chvíli hledáme ubytování u moře. Druhý týden v červenci a všechno je buď pryč nebo předražené. Dobře nám tak...

Chorvatsko / Týden s dětmi u moře

Máme za sebou velmi klasicky pojatou dovolenou. Dovolenou, kterou ročně absolvuje tisíce Čechů, dovolenou, kterou si pamatuju z dětství i já. Dovolenou, kterou jsem jako děcko milovala, ale v dospělosti jsem se jí dobrovolně vzdala ve prospěch poněkud aktivnějších dobrodružství. I tak ale musím přiznat, že jsem pořád ten stejný vodní živel jako kdysi, člověk, který neumí plavat, aniž by se celý potopil, člověk, který i v pětatřiceti dělá ve vodě stojky a kotrmelce. Teď teda s tím pupkem neé. Ač má dovolená v Chorvatsku své mouchy, zemi jako takovou mám hrozně ráda. Za prvé: je to Balkán. Za druhé: to moře! Za třetí: je to Balkán :) Takže hrdě sdílím příspěvky pod hashtagem #cesivchorvatsku. Má to totiž pořád to svoje kouzlo.

Itálie / Neapol s dětmi za 10 dní

Vidět Neapol a zemřít. Nevím, proč toto rčení historicky vzniklo. Napadá mě snad jen tolik - Neapol (a její nejbližší okolí) je tak nádherná, že by si člověk mohl po návratu šťastně povzdechnout: "Ach, tak teď už jsem spokojený." Trochu o tom, proč Neapol, jsem psala v příspěvku před odletem. A tady máte ještě mnohem větší proč. Ryze můj pohled. Miluju Evropu a pokud se nikdy nevypravím za její hranice, plakat nebudu. Nepotřebuju echt komerční destinace, nepotřebuju jezdit tam, kde to zrovna teď frčí. Necítím touhu nechat se uklidňovat východními filozofiemi, naopak mám asi ráda trochu té jižanské divokosti. Nevyhledávám načančanost a přetvářku. Bylo to boží. Bylo to únavné, bylo to náročné, bylo to nezapomenutelné. Upozornění před dalším čtením - bude to sakra dlouhé.

Baby Essentials / Osuška Lodger Bubbler

Srpen nás přivítal tropy a proto je pořád ideální čas na různé letní vychytávky. Když se řekne léto, automaticky mi to v hlavě secvakne a vybaví se mi voda. Vždycky jsem byla koupákové dítě a vlastně mi to vydrželo dodnes. Zdá se, že děti zdědily tyto moje geny, a půjdou v mých stopách. Klára s Jakubem toho k vodě moc nepotřebují - plavky, osušku a jídlo. Jim by vlastně možná stačilo jen to jídlo :) Všechno už jsem trochu nakousla v posledním "dovolenkovém" příspěvku. Osušky od Lodgera si ale zaslouží mnohem větší pozornost, ostatně jako každý jejich produkt. A že jich už doma máme...

Cestování s dětmi / Balkán & Rekapitulace & Tipy

Před více než čtrnácti dny jsme se vrátili z Balkánu. Už se nám stýská. Prohlížíme fotky a vzpomínáme. Bez malé rekapitulace by to nešlo. Každý den mi od vás chodí zprávy, ve kterých se mě ptáte na spoustu detailů z naší cesty. Jak s ubytováním? Co lékárnička? Kolik jsme brali dětem hraček? Jak jsme všechno narvali do auta? Jak dlouho dopředu jsme všechno plánovali? Bylo to bezpečné? Na co si dávat pozor? Přiznávám, nejsme tak úplně konzervativní cestovatelská rodina, ale na druhou stranu nejdeme do extrémů. Já jsem dost opatrná a nikdy bych vědomě nevystavila děti žádnému riziku. Trvám na tom, že Balkán je bezpečná země, pokud člověk nijak neprovokuje a nevyhledává konflikty.

Černá Hora / Den sedmý až desátý

Protože jsme všichni potřebovali odpočinek, tak jsme si v Sutomore udělali delší přestávku - jak netypické :) Přijeli jsme v neděli odpoledne a v pátek ráno odjíždíme. V našem plánu byly výlety z místa do okolí, návštěvy různých pláží a historických měst, realita nakonec byla jiná. A i tady se ukázalo, že není potřeba plánovat na 100%, všechno má svůj smysl. A osud nás vede, stačí poslouchat. Vyloženě u moře jsme docela dlouho nebyli - vlastně naposledy s roční Klárkou v roce 2014. Pro Jakoubka byla slaná voda premiéra, které se zhostil sice opatrně, ale radostně.