Jaro venku s aktivitami od Kvída

Jaro láká ven. Nás sice nezastaví skoro žádné počasí, ale jaro mám strašně ráda. Letošní duben se jeví opravdicky aprílově, já bych se teda přimlouvala za vyšší teploty. Když máte děti různých věkových skupin, někdy může být oříšek sladit venkovní zájmy. Klárka chce do venkovní posilovny, Kubík nejraději na kolo, Matěj na hřiště. Já nejradši na výlet do lesa. Děcka obecně do lesa chodí rády, i když většinou dělají ofrky a hledí na svoje zájmy. Proto se vždycky snažím vymyslet doprovodný plán, ať už je to nějaké zajímavé místo (kde třeba můžou lozit po skalách, po stromech, nebo můžou přeskakovat potůček), nebo se na cestě nachází nějaká zábava připravená lidmi - naučné stezky, úkolové putování, bojovka nebo stopování. To u dětí zabere vždycky. Jenže kde pořád hledat inspiraci? Už několikrát mi pomohl Kvído. Kvído je chytrá červená chobotnice a také vzdělávací koncept pro děti od Albi.

Kouzelné čtení / Miniknihy Jaro, Léto, Podzim, Zima

Matějka od malička fascinuje Kouzelné čtení od Albi. Když Klára s Jakubem s knihami pracují, hned si sedá za nimi a poslouchá. Většina toho, co doma máme, na něj ale byla ještě donedávna složitá. Navíc se mu velké knihy špatně ovládaly a tak jsem se rozhodla, že dostane svoji vlastní miniknihu. Knihu malého formátu, knihu bez textu, knihu povídkovou. Ze života dětí. Na první pohled mě zaujaly miniknihy z edice ročních období a začali jsme Podzimem. Další ze série dostal teď k narozeninám a myslím, že budou sklízet stejné úspěchy. Tyto knihy jsou krásně zpracované a příjemně jednoduché.

Výlety s dětmi / Tři naučné lesní stezky na severu Brna

Co dělat v nouzovém stavu, pokud nezvládnete sedět doma na zadku anebo trajdat po hřištích se zapařenou rouškou přes obličej? Spousta z nás utíká do přírody. Tak přeplněnou přírodu nepamatuju, dřív jsme v lese nepotkali živáčka... Ale pořád nám to za to stojí, tak balíme batůžky, chystáme velké svačiny, obouváme pořádné boty, navlíkáme softshelky a já nasazuju Matějka na záda. Ujde toho docela dost po svých, kočárek na výlety netaháme, takže pořád hojně využívám nosítko Kibi. Není to však tak, že by ho Matěj bezmezně miloval. Ale respektuje to. Já v těchto plískanicích naopak řeším, jak to udělat, když dítě chvíli jde, plácne sebou třeba do bláta, o botách ani nemluvím, a pak ho mám posadit do nosítka. Převlíkáte? Já před tím spíš zavírám oči :)

Podzim nás nezlomí. Zatěžkávací zkouška v Reima bundách

Reima. To je pojem. Pojem pro outdoorově zaměřené rodiny. Pojem pro rodiny, co chodí ven za každého počasí. Pojem pro matky, co se bojí, aby jejich dítě neprochladlo. Aby mu nefoukalo na záda. Aby ve školce na výletě nepromoklo. Reima je finský výrobce funkčního a odolného oblečení pro děti. Ve Finsku vznikají samé dobré kousky, na zimu a sychravo jsou totiž zvyklí. A jakoby výrobci moc dobře věděli, že děti se venku jen spořádaně neprochází, ale různě visí, skáčou, válí se. Reima je drahá značka, o tom žádná. Ale kvalita tam bezpochyby je. Materiál vydrží. Promyšlené střihy rostou pár velikostí s dětmi. Reima se dá sehnat bazárková, Reima jde pořídit šikovně i ve výprodejích. Loňskou zimu měl Matěj rok a kousek, když jsme vyrazili poprvé na hory. Moc nechodil. Vozil se na sáňkách a hodně času proseděl na sněhu. Na mokrém sněhu. Měl membránovou kombinézu Reima. Nikdy nepromokla. Ani když přišla obleva a déšť. Nepromrzl, ani když spal dvě hodiny v saních. Vím, že tenkrát jsem si řekla, že do některých věcí se vyplatí investovat. Po odnošení se dá navíc slušně prodat. No a designově jsou taky dokonalé.

Růžové. S třpytkami. Barefoot celoročky Beda Janette

Klárinko, jaké bys chtěla na jaro boty? Růžové! A třpytivé... Máš je mít. Česká značka barefoot obuvi Beda Kláře sedí dokonale, tak, jakoby ty boty šili přesně na její nohu, o čemž jsem se přesvědčila i v sobotu, kdy jsme vyrazili do obchodu v Brně kupovat troje celoročky na podzim (kéž i na jaro). O tomto mega nákupu ale někdy příště. Teď tady shrnu výhody a nevýhody růžových Beda Janette pro všechny rodiče dětí s širokou nohou. Klidně i s vysokým nártem.

Chytrá hra / Bingo na výlety

Často mi od vás chodí dotazy, jak motivujeme děti k tomu, aby s námi šly. Že milujete hory, ale děti vaši vášeň nesdílí. Že se jim nechce, že mrčí, že protestují, že už nikam nejdou. Nebojte, i u nás je to tak. My jsme se totiž trochu sobecky rozhodli. Že se dětí nebudeme ptát na všechno. Že něco si chceme rozhodnout sami, že prázdniny nejsou jen hřiště a koupák. A že cestovat chceme, a že děti do toho nějak začleníme. A věříme, že se láska k přírodě a horám prostě dědí. A i když pořád pracuju na sepsání zážitků z letošního Slovinska a Slovenska, ukážu vám notoricky známou aktivitu, avšak šikovně zpracovanou na cesty vlakem, výlety do lesa i na horské túry. Kvídovo Bingo na výlety od Albi. My si ho dosyta vychutnali na Malé Fatře, odkud jsme se vrátili včera.

 

Český handmade / Rostoucí softshellový overal Dupeto

Softshell dětem oblékám odjakživa, ale až s Matějkem jsem přišla na chuť overalům. Minulý podzim jsme narychlo pořídili overal z Lidlu s medvědy, který nosí půlka Brna a ze kterého Matěj postupně vyrůstá, teď na sklonku zimy dostal jeden o hodně vytuněnější - softshellový overal české výroby Dupeto. Za mě je jeden overal v malém dětském šatníku prostě nutnost. Od půl roku do dvou. Hlavně pokud žijete aktivně a venku. Děcko je zabalené v jednom nepromokavém kuse, nehrozí žádná vyhrnutá záda ani ofouklé bříško. Pro mě je overal synonymem svobody pohybu. Můžu dítě nechat lozit v mokré trávě, můžu ho nechat válet se ve sněhu nebo písku, nemusím se zbytečně bát, že bude mít mokrý zadek, když si sedne po dešti na lavičku. Ano, i softshell má své hranice, ale třeba gumové oblečení mě nikdy úplně neoslovilo.

Kožené barefoot celoročky Filii pro bráchy

Teď v této zimě nezimě matka pomalu neví, co dětem na nohy dát, jestli je to ještě na zimní boty, nebo už by stačily celoročky. Zatím teda dávám zimní, hlavně kvůli delším pobytům venku se školkou, ale určitě jsou dny, kdy by ani v kožených celoročkách nemrzli. Minulý týden doma probíhalo velké měření a skoro všichni si zasloužili nové boty. Krom Kubíka, ten jaro odchodí ještě v botkách, co měl na podzim a pořád na ně s láskou vzpomíná. Chtěl totiž konečně nějaké zelené. Dostal. Tenkrát jsem mu vybrala tmavě zelené Filii s označením Filii Chameleon Forest W. Jsou kožené, kotníkové, nevyteplené. A jako vždy super.

 

Knihy pro děti / Klub přátel hub

Nejsme vyloženě houbaři. Asi bychom i chtěli, ale musíme se od něčeho odpíchnout. Ideálně, aby nám někdo poradil místečko, kde aspoň něco jedlého roste. Loni se nám poštěstily bedle. Spousta. Jenže to tenkrát nosil bedle z lesa i slepý. Jako děcko jsem na houby do lesa chodila, na chatě s babi a dědou, později dvakrát do roka s našima. Na jedno jediné místo, které už jsem za pár let znala jako svoje boty. Ale bavilo mě to, byl to takový rituál, hezký čas strávený v přírodě s rodiči. A to je taky důvod, proč bychom to chtěli zavést i u nás doma. Kubík už má svůj kapesní nožík, což je zásadní předpoklad úspěšného sběrače. A taky máme doma první houbařskou knížku. Klub přátel hub je krásně ilustrovaná a zajímavě pojatá dětská kniha, která vyšla loni v nakladatelství Host.

Barefoot boty pro začínající chodce na zimu

Já vůbec nepotřebuju, aby se už Matěj rozchodil. Vím, že všechno má svůj čas a Matěj se vyvíjí svým vlastním tempem. Jenže ta zima by byla o něco jednodušší, kdyby už chodil. Pamatuju si Klárku a Kubíka, jak už se brodili sněhem po dvou. Matěj se bude brněnskými závějemi prodírat nejspíš ještě po kolenou. Doufám, že bude aspoň tuhá zima, aby se neplácal v břečce. Pořídila jsem bazárkovou kombinézu Reima, která prý nemá konkurenci, tak mám velké očekávání. No a boty? Pro nechodce a začínající chodce? Na poli barefoot? Nejlíp mi vycházejí capáčky Stonz Toddler Booties, měkké, prostorné, nepromokavé. Mám dobrou zkušenost s těmi miminkovskými Stonz Baby Booties, s těmi s měkkou podrážkou. Mrkněte na zářijový článek, pokud je to u vás aktuální.

 

Matěj / 13. měsíc s třeťátkem

Matýsek někdy kolem svých 13timěsíčních narozenin pokořil své první kroky. Před víc než týdnem si začal stoupat bez držení se něčeho. Ze dřepu, pomalu, rozkročmo. A hrozně se tomu smál, měl ze sebe radost a my na něj byli pyšní. Pak Chlupáč odjel na služebku a já se s dětmi vsadila, že za těch 8 dní, co bude táta pryč, Matěj udělá první krůčky. Udělal. Dá jich v průměru tak 3-4. Víc ani ťuk. Má strach. Je tak opatrný, že v něm vůbec nepoznávám svoje děti. Když si pamatuju, jak do toho šla Klárka po hlavě... Ale jsem ráda, jen ať je rozvážný, chlapeček můj. Děsí mě představa, jak je kvapem skládám všechny tři do auta a vyrážíme na pohotovost s rozbitou hlavou.

Podzim venku / Draci a pěnová letadla

Neumím pouštět draky. Trochu se za to stydím, ale vždycky jsem vděčná, když děcka vezme na draky Chlupáč. Spolu jim to jde. Já tam často pobíhám jak zběsilá za mohutného povzbuzování a stejně žádná sláva. Navíc, když jsem s nimi venku sama, drak je trochu nad moje síly. Klárka s Kubíkem už asi rok mluvili o nerozbitných letadlech, které viděli na medláneckém letišti. Některé jsou možná z polystyrenu, já jsem vybrala letadla pěnová, z českého materiálu Vylen. Toto házecí letadlo FLY-POP mi přijde fakt nezničitelné, už jsem ho přejela kočárkem, vytahovali jsme jej z rybníku i sundávali ze šípku. Tak jsem si řekla, že tohle je moc fajn tip na podzimní zábavu venku. Může být mokro, může foukat vítr, nemusí foukat vítr, může mrznout, házet letadla se dá prakticky pořád. Jen to chce trochu cviku.

Český handmade / Láska jménem merino

Zhruba před šesti lety jsem navázala opravdu silný vztah s dětským oblečením z merino vlny. Klárce bylo půl roku a my jsme zatoužili poprvé vyrazit na hory. No, na hory. Na Šumavu, abych byla přesná. Bylo jaro. Velmi studené jaro. A vlhké jaro. Klára byla malý plaz. Do té doby jsem znala jenom štítek "100% bavlna". Ale hory přece! To už zasluhuje trochu funkčního oblečení. Tak Klárka dostala svoje první pidi softshelky a taky první rostoucí body z merina. To bodyčko s modrými ježky od Crawler pořád máme, a věřím, že ho i slušně prodám. Tyto věci mají sice vyšší pořizovací náklady, ale jejich hodnota díky kvalitě zas tolik neklesá. Od té doby jsme spolu s merinem ušli dlouhou cestu. K bodyčkům postupně přistávaly legíny, tílka, trička a kukly. Vidím i cestu, které ušlo samotné české merino. Gramáž, barvy, vzory, vychytávky i kousavost. Té se mnoho lidí bojí. Já osobně klasickou vlnu z tohoto důvodu nemusím, merino mi přijde tak moc odlišné a děti nikdy nekousalo. Nosí ho skoro celoročně při určitých příležitostech - v létě na cestování jim oblíkám letní slabou verzi merina Crawler, od podzimu do jara nosí merino jako hřejivou podvlékací vrstvu a na kukličky nedám dopustit.

Adventní DIY / Přírodní dekorace & Giveaway

První náznak sváteční atmosféry, co se dekorací týče, máme doma už aspoň týden. A není dne, kdy se nekochám. Ač ultra jednoduchá, je velice efektní. Velkou výhodou je univerzálnost - může zdobit váš domov od října do února a nebude to trapné. Díky přírodním komponentům se to asi ani neokouká. Nikde nic nehoří, takže je i bezpečná. A co je úplně nejlepší, do výroby zapojíte děti.

 

Kožené barefoot celoročky na chladnější dny KidOFit

Ke koženým růžovým Beda jsem pro Klárku na podzim pořídila ještě jedny boty. Tentokrát jsem sáhla po jistotě, která bude široké noze s vysokým nártem vyhovovat. Klárka tráví ve školce dost času venku, chodí ven za každého počasí, minimálně jednou týdně jsou vyloženě v lese, takže ke slušňáckým barefoot botám potřebovala ještě něco festovnějšího. Teplejšího, pevnějšího, vyššího. Na začátku podzimu jsem na hřišti na jedné holčičce okukovala kotníkové KidOFit Tulip Purple a rozhodla jsem se, že je koupím. Jedno velké ale! Pro mě z nepochopitelného důvodu se tyto boty (a jim podobné) vyrábí jen do velikosti 26! Naštěstí mají aspoň jednu variantu kotníčkových celoročních bot právě ve větší velikosti - KidOFit Sid Brown. Hnědou barvu jsem musela doma zdlouhavě komunikovat a obhajovat, nakonec ji vzala Klárka na milost. Teď je nosí denně do školky a je úplně v pohodě. O barvě ani jednou nemukla.

Podzimní barefoot boty na teplejší dny Beda

Na tuto novinku jsem se velice těšila a jsem ráda, že jsem ji na Klárce mohla vyzkoušet, dokud bylo ještě pěkné babí léto. Na kožené celoročky Beda jsem se třásla hned z několika důvodů - česká výroba, 100% barefoot, sedí i na širokou nohu s vyšším nártem. Navíc když Klára na netu uviděla tu malinovou barvu, řekla, že je chce. Za mě jednoznačně velice kvalitně zpracovaná barefoot bota, která splňuje všechny parametry, které jsou pro mě důležité.

Podzim v plném proudu

Mám ráda spíš tu první část podzimu, která spíš vypadá jako chladné a barevné léto. Svěží voňavý vzduch, rosa v trávě, mlha, polojasná obloha, která je díky všem těm mrakům nějak víc modrá než v létě. Podzim má pro nás i velmi symbolický význam, užíváme si ho teda všichni. Do té doby než začne lít a foukat. To se pak začnou dít věci! Sopel, kuckání, promočené tenisky, které jsme ještě nestihli vyměnit za kožené celoročky, moje pravidelná ztráta energie a podezřelý nárůst energie dětské. Ale hrozně mě baví chodit s dětma na procházky a sklízet, co nám podzim přichystal. Jsme jako veverčí doupě, každý den ve dveřích děti obrátí kapsy (pračka oříšky nerada) a vysypou ty poklady. Různé druhy ořechů, kaštany, šípky a jiné bobulky (musím oprášit své vědomosti z botaniky), velmi podzimní kamínky, šišky a skořápky, větve a klacíky, jehličí a listy. Když už se toho na plastovém odkapávači na boty nakupilo, hodila jsem po dětech z komory různé krabičky a třiďte. Ejhle. Zaměstnalo je to na půl hodiny, nehádali se, spolupracovali, ani nedutali. Takže top Montessori aktivita podzimu pro děti 18 - 24 měsíců. A ehm, pro Kláru :) Teď všechna ta úroda čeká na zpracování a já to vidím na echt podzimní věnec.

Těhotenství, kojení, imunita

Jestli jsi matka, nebo alespoň matka nastávající, jestli kojíš, nebo aspoň neustále lítáš v tom sychravém počasí za rychlými dětmi, dáš mi za pravdu, že tato tři slova spolu prostě nefungují. Tak tady teď sedím s ucpaným nosem, inhaluju eukalyptové esence, piju zázvorový čaj a vůbec nic se mi nechce. A taky jsem se konečně dokopala dopsat tento článek, který mám rozepsaný už několik měsíců, ale v létě jsem na něj jaksi zapomněla. Protože jsme byli všichni celé léto zdraví. Nádhera. Říkám furt, že jsem letní typ. S nástupem podzimu si předáváme s tím vším dětským olizováním taky všechny možné bacily a připadá mi, že pořád je aspoň jeden z nás nachlazený. Divoký kolotoč.

Dětská rýma a co s ní

Asi mi dáte za pravdu, že jste nikdy neměli tolikrát za rok rýmu, jako teď, když máte děti. U nás to platí. Bývali jsme s Chlupáčem zdravé kusy, teď od děcek chytneme kdeco. Je ale fakt, že na nějakou karanténu si doma moc nehrajeme, pusinkování a mazlení neomezujeme ani s nudlí u nosu :)

S příchodem podzimu jsme se během tří týdnů vystřídali s rýmou všichni čtyři. Rýma je otravná, přijde mi, že děti to berou mnohem statečněji než já. Rýmy jako takové se zbavím docela rychle, ale většinou pak nastoupí zadní rýma, kterou nesnáším, a bolest v krku. Takže prolévám nos speciální konvičkou, kloktám vincentku, dělám si česnekovou pomazánku, olizuju med, piju zázvorový čaj.

Tip na výlet s dětmi / Za lesními zvířaty do Obory Holedná

Jak Klára roste, na místních hřištích zná pomalu každý drn, někdy mi přijde, že se tam už trochu nudí, pokud zrovna nedivočí se svým kamarádem Kubíkem, kroužky máme jen přes týden a tak o víkendu vymýšlíme, co podniknout, abychom měli všichni trochu změnu. Máme rádi přírodu, a proto nemůžu uvěřit, že jsme za 9 let, co žijeme s Chlupáčem v Brně nikdy toto místo nenavštívili. Až dnes, s kamarády. Strávili jsme krásné odpoledne mezi lesními zvířaty v oboře Holedná.