Provlékací BUUK aneb Quiet book úplně pro každého

Já a BUUK jsme už opravdoví kamarádi. A co líp, dobře se spřátelil i s mými dětmi. Známe se nějaký ten pátek, on se mi často ukazuje, já k němu často promlouvám a slibuju, že si na něj udělám víc času. Nejen že pomaličku pokračuju v šití svého prvního quiet booku, ale dětem jsem na podzim pořídila ještě vychytané a jednoduché provlékačky ze stejné rodinné dílny. Princip provlékání evidentně nezaujal jen nás, proto v BUUKu přišli s nápadem vytvořit provlékací quiet book. Je to pořád velmi šťavnatá novinka a jsem šťastná, že ji mám doma. Tady je totiž velká pravděpodobnost, že tuhle homemade knihu Matějkovi připravím ještě do té doby, než nastoupí do školky.

Jednoduché barevné provlékačky BUUK

Tohle se vám bude zaručeně líbit. Protože jste moje krevní skupina. My jsme doma nadšení. A to jsme se seznámili teprve nedávno... Dnes vám pěkně zblízka ukážu pestré provlékačky od české rodinné firmy BUUK, která připravuje ty nejvychytanější sady na ušití svého vlastního quiet booku - pamatujete na mou šicí výzvu? Celá story, jak jsem začala na mateřská kolena NĚCO šít, vás hodně bavila, tolik komentářů a mailů, co jsem dostala, panečku. Babičky stále žasnou, že jsem se do takového mega projektu pustila. Já. Kdybych měla říct tři věci, na které jsem za poslední roky hrdá, tak to patrně budou porody mých dětí, řízení auta ve městě a ušití první části Buuku.  

Jak jsem v karanténě nešila roušky, ale BUUK

Cíle jsou nezbytné. Posouvají nás dál. Ale dovedou i stresovat. Takže můj cíl začít s šitím Quiet Booku o Vánocích vzal za své. Vzpomínáte si na článek o šicí výzvě? Jak jsem se rozhodla otestovat kompletní sadu Buuk.cz? Ha. Plány byly, realita je jako obvykle převálcovala. O svátcích na šití nezbyl čas. Pak jsme odjeli na hory. Pak jsme bojovali měsíc s chřipkou (nebo jsme byli pacienti 0?). Pak přišlo jaro a zanedlouho poté Covid. Pan Covid, který spolu s Babišem donutil šít celé Česko roušky. Ale mě ne. Já si je koupila od holek z Dupeta. I tak jsem s nouzovým stavem vzala do ruky jehlu a nit a začalo mé ultra kreativní období. Překonání sebe sama, hledání časových rezerv, které tam vůbec neměly být. Návod jsem měla pěkně nastudovaný, však jsem ho o Vánocích přelouskala hned několikrát, jsem přece systematik.

Mama tip / Moje šicí výzva s BUUK

Kdo mě zná, neuvěří. Babičky kroutí hlavou, žasnou, moje máma asi trochu víc, přece jen mě zná o něco dýl. Ruční práce nejsou moje supersíla. Jsem dobrá máma a skvělá žena, ale jehla a nit nepatří k mým častým parťákům. Nikdy jsme se neskamarádili. Vlastně ani nevím proč, možná je v tom moje pravěká schopnost podceňovat se, vzdávat všechno ještě v zárodku, nevěřit si, že se na stará kolena můžu naučit něco, co jsem se nenaučila doteď. Anebo to je prostě fakt, který musím přijmout. Na sklonku svých 36 let pokorně přiznat, že jsem holt dobrá v MNOHA jiných oblastech. ALE! Když to nezkusím, nikdy to nezjistím. Nedřímá ve mě třeba skrytý talent?? Tak jsem na začátku adventu přijala s lehkým zarděním výzvu, jestli nechci svým dětem ušít Quiet Book s českou firmou Buuk.cz. Oukej. Uvidíme, co za dovednosti ze sebe vyždímám. Sledujte mě dál, budu vás informovat s každým úspěšným stehem. Začínám o Vánocích, s dostatečně velkou sklenkou vaječného koňaku, pod dekou u Sám doma. Uf.