Mama tip / Trička s vlastním nápadem

Den matek za námi. Pořád se dojímám, když si prohlížím všechna ta přáníčka a výtvory, co Klárka s Kubíkem nosili ze školy/školky. Tyhle dárečky nikdy neomrzí. Já si letos udělala i svoji vlastní radost. Vyrobila jsem si trička. Nosím ráda klasická bavlněná trika, nejradši v kombinaci s riflemi a teniskami. Když jsem dostala nabídku vytvořit si trička s vlastním originálním potiskem u Vyrobsitričko, v hlavě mi začaly lítat nápady. Některé jsem musela stopnout ve fázi snění, protože dvě ze tří dětí už umí číst a moje staré milované triko LOVE VOLE budí mezi kamarády Klárky a Kubíka poměrně slušné ohlasy. Takže smělé návrhy odkládám na neurčito, ale ty, co prošly, vám chci ukázat.

Moje děti kukličkové

Pokud jste víc venku než doma, pokud se nebojíte sněhu, deště, bláta, pokud vás baví mráz a milujete svištění na lyžích, bruslích nebo na kole, dáte mi za pravdu, že designové a nepraktické oblečky nejsou dětem dobrými parťáky. Všechny svoje děti oblíkám do merina prakticky od narození, protože jsem nenašla lepší materiál, který v zimě zahřeje a v létě odvede pot. Bodyčka, legíny, trička, rukavičky i overálky z merina, to všechno se mi už dlouho stará o teplotní komfort mých dětí. Nosí v létě, nosí v zimě. I kdybych se musela vzdát všech těchto kousků, jednoho se vzdám až tehdy, až to ONI odpískají. Merino kukly.

Slovenské a široké. Be Lenka Play barefoot pro děti

Těsně předtím, než začala Klárka chodit do první třídy, jsem si uvědomila jednu věc. Že Montessori školka byla milosrdná na oblečení a obuv, každodenní procházky v jakémkoliv počasí s sebou nesly i velkorysost co se týče "stavu" oblečení. Softshelky, tenisky, které jsem po pár dnech dnech přestala udržovat v čistotě, protože každodenní umývání botám vůbec nesvědčí. Když jsme šli s Klárkou 1.9. do školy, všimla jsem si, že její kožené Bedy jsou dost ošoupané. A uvědomila jsem si, že začíná zcela nová etapa našeho života. Asi jsem si nikdy nepřipustila, že budu ta matka, která bude odlišovat outfit "na slušno" a outfit "na divoko". Tak Klárka dostala své boty do školy :) A do divadla (které loni vlastně ani nebylo). Jedny podzimní, druhé později zimní. Po víceméně 100% věrnosti české značce Beda jsem chtěla vyzkoušet na Klářině široké noze slovenské boty Be Lenka.

České barefoot boty Aylla od jara do podzimu

Kožené celoročky, nízké s romantickým vzezřením jsou vhodné k sukni i džínům. Velice univerzální a ležérně elegantní. Aylla Inca Pink - takový je můj poslední přírůstek v barefoot rodině. Už je mám dýl než rok a jsou vážně super. Klárka je prý chce zdědit (haha, připomenu jí to za pět let), skoro každého, kdo je znalý barefoot, zaujmou. Já je navíc kupovala za nějakou zaváděcí cenu, takže jsem spokojená na všech frontách.

Mama tip / Slovenské trendy kšiltovky pro celou rodinu

Kšiltovku jsem naposledy na hlavě měla snad někdy na výšce, na tenisovém kurtu ve třiceti stupních s lehkou kocovinou. Bývalo to pro mě nutné zlo, protože vždycky jsem měla pocit, že mi kšiltovky nesluší. Jenže s každým létem, které prochodíme po horách, ve mě rostl pocit, že se bez ní neobejdu. U většiny kšiltovek, co jsem si na hlavu nasadila, jsem měla pocit, že mám buďto velkou hlavu nebo malou čepici. A tak mě opět musely zachránit ONI: když jsem vybírala nové kšiltovky pro děti, vzala jsem rovnou dva kousky i pro sebe. Na fotkách totiž všem dámám tak slušely, že moje hlava přece nemůže být tolik odlišná :)

Podzim nás nezlomí. Zatěžkávací zkouška v Reima bundách

Reima. To je pojem. Pojem pro outdoorově zaměřené rodiny. Pojem pro rodiny, co chodí ven za každého počasí. Pojem pro matky, co se bojí, aby jejich dítě neprochladlo. Aby mu nefoukalo na záda. Aby ve školce na výletě nepromoklo. Reima je finský výrobce funkčního a odolného oblečení pro děti. Ve Finsku vznikají samé dobré kousky, na zimu a sychravo jsou totiž zvyklí. A jakoby výrobci moc dobře věděli, že děti se venku jen spořádaně neprochází, ale různě visí, skáčou, válí se. Reima je drahá značka, o tom žádná. Ale kvalita tam bezpochyby je. Materiál vydrží. Promyšlené střihy rostou pár velikostí s dětmi. Reima se dá sehnat bazárková, Reima jde pořídit šikovně i ve výprodejích. Loňskou zimu měl Matěj rok a kousek, když jsme vyrazili poprvé na hory. Moc nechodil. Vozil se na sáňkách a hodně času proseděl na sněhu. Na mokrém sněhu. Měl membránovou kombinézu Reima. Nikdy nepromokla. Ani když přišla obleva a déšť. Nepromrzl, ani když spal dvě hodiny v saních. Vím, že tenkrát jsem si řekla, že do některých věcí se vyplatí investovat. Po odnošení se dá navíc slušně prodat. No a designově jsou taky dokonalé.

Online nákupy v době virové

Trošku se vymykám z tradičních tabulek. Nejsem úplně nakupující typ. Nevyžívám se v bloumání po obchodech. Nepěstujeme rodinné víkendové výlety do nákupních center, které spojíme s obědem a kinem. Pokud už jedeme do něčeho většího typu Olympia, je to průměrně jednou za rok. Chlupáč obchody nesnáší. S dětmi je to tam za trest. A já? Krom Ikey, kterou bych si užila snad jednou do měsíce (naštěstí mě má kdo brzdit), to nepotřebuju. Už nějaký ten rok nakupuju rozumem. Snažím se minimalizovat šatník a kupovat jen to, co potřebuju. Většinou jsou to funkční věci, sportovní oblečení a pak takové ty kousky, které vím, že dokážu šikovně zkombinovat pro různé příležitosti. Kromě potravin a drogérie, kde zachováváme tradiční cestu, řeším nákupy online. Oblečení, hračky, knihy, papírnictví, boty. Mám osvědčené eshopy, ideálně s nulovým poštovným. A pak mám ráda taková místa na internetu, kde je toho nakumulováno víc. Takové je například Modio.cz. Znáte?

Mama tip / Do trenek!

Volnost nadevše. Nevím, jak to máte vy, ale ještě před deseti lety bych nedala ani ránu bez tang. Před dvaceti lety jsem v nich snad i spávala, jak mi to přišlo nevyhnutelně sexy. Čím menší, tím lepší. Pche. Mateřství výrazně posunulo mé preference v oblasti spodního prádla, najednou jsem potřebovala dýchat a tangáče začaly obtěžovat. Vyměnila jsem je za brazilky a klasické střihy, které jsou podle mě víc sexy než ta tenká čárka. Vždycky jsem ale záviděla chlapům ty jejich bavlněné trencle. Když se před pár lety začaly objevovat reklamy na dámské trenýrky, zavýskla jsem si. Páni, v těch musí být. Tak jsem si nedávno dvoje pořídila. Na spaní, na doma, pod deku s knížkou. Šla jsem vyloženě po českých trenkách, vyzkoušela jsem dvě značky - stylové Elka a ikonické Styx. Chtěla jsem klasický volný střih a normální gumu. Aby mi v nich bylo doma dobře.

Český handmade / Merino kšiltovka & Profi opravy křehkého merina

Je sice skoro po létě, ale chci vám tady na blogu ukázat vychytanou kšiltovku z milovaného merina, která je nositelná od jara do podzimu. Šije se ručně v Česku pod značkou Crawler. O Crawler a jejich merino něžnostech jsem psala už mnohokrát. Dětské merino znám už 6,5 roku, od té doby, co jsme s miminem Klárkou poprvé vyrazili do hor. A já vlastně poprvé přemýšlela, jak funkčně obléct dítě na nošení, válení se v mokré trávě a lezení po studené zemi. Jak dítě obléct do hor. Tenkrát jsem objednala úplně první softshelky a úplně první rostoucí body s ježky z merino vlny. A zamilovala jsem se. Osobně neznám lepšího materiálu pro děti. Na léto, na zimu, do šátku, na spaní do kočárku. Tak univerzální, tak multifunkční, tak dokonalé. Dětem ho beru na každou dovolenou, cestují v něm v autosedačce, vyšlapávají v něm kopce, přeskakují potůčky, v zimě v něm lyžují a válejí se ve sněhu. A na chalupě ho suché vysvlékají...

Mama tip / Nákupy pro děti z druhé ruky

Lovit na bazárcích mě baví. Pořád jsem ve fázi, kdy lovím jenom pro děti, svých věcí se spíš zbavuju. Dětské na bazarech prodávám i nakupuju. Už dávno totiž vím, že z druhé ruky toho jde pořídit spousta a většinou jsou to super kousky. Za pár kaček. Spálila jsem se jen jednou, to když jsem kupovala hru pro děti a chybělo k ní zadání a s paní opravdu vázla komunikace. Pokud máte strach z podvodných obchodů a sháníte dětem oblečení, je fajn jít najisto. Třeba do největšího online second handu Brumla.cz. Ten mám odzkoušený, nakupuju tam už snad pět let, sortiment oblečení pro děti je široký, přehledně členěný, jednotlivé kousky detailně nafocené a přeměřené.

 

Český handmade / Funkčně a sladěně

Už kdysi jsem pořídila stejnou čepici sobě i Klárce. Jakože to bude hrozně cool, matka a dcera, jak si tak spolu vyjdeme na fajnovou procházku. Ha. Nějak jsme se nikdy nesladily a čepice nosily výhradně odděleně. Na letošní léto jsem potřebovala pořešit, co dám Matějovi na hlavu. On totiž absolutně nesnáší klasické kšiltovky, ty které jsem mu schovávala po Kubíkovi. Prostě ne, rve to z hlavy, hází mi to natajnačku z kočárku do křoví, křičí, kouše. Ještěže jsem si vzpomněla na ty nejvychytanější dupeťácké čepice s kšiltem, které nosí na jaro/podzim i Klára s Jakubem. Nějak mi totiž prvně nedocvaklo, že tahle čepice je stejně dobře nositelná i v létě.

 

Prudce elegantní barefoot celoročky Be Lenka

Zase jsem celou zimu koumala a číhala na nějaké slevy, protože jsem toužila po nových botách. Sjížděla jsem dokonce bazary, sledovala novinky a výprodeje... To je tak, když nové boty vlastně nepotřebujete. Hrozná nemoc. Na druhou stranu, když už neuvažuju racionálně nad nutností, uvažuju aspoň trochu rozumně nad cenou. Tak moc jsem chtěla Camperky, až jsem si koupila Be Lenky. Za značkou Be Lenka stojí silný příběh, boty jsou ručně šité na Slovensku a v Česku, což je něco, co mám ráda. A ráda takovou výrobu podpořím. Ani ceny nejsou na poli barefoot nijak astronomické, za kvalitní zpracování a lokální značku to stojí.

Barefoot tenisky třikrát jinak

Do tepla jsme vybavení, z celoroček děti velice rychle poskočily k teniskám. Naštěstí jsem je letos pořešila poměrně brzo a bez zbytečných stresů. Jsem nadšená, že se barefoot sortiment v Česku tak rozrůstá, přibývají značky, ceny jdou trochu dolů. Barefoot už není luxusem, který si nemůže dovolit každý, nové tenisky pro Kubíka i Klárku jsem pořídila do 900 Kč. Dnes vám chci v jednom článku ukázat troje tenisky, tři značky, tři názory. Vivobarefoot Primus, Protetika Alix a Froddo Barefoot plátěnky. A taky trochu zabrousím do historie, ať to máme kompletní.

Barefoot balerínky pro širší nohy

Když jsem teď o víkendu prodala jedné paní balerínky, které Klárka nosila loni, uvědomila jsem si, že by tady na blogu měly pro kompletnost být. Nemůžou tady být jen samé tenisky a okopané celoročky, možná máte doma holčičku, která se chce parádit. Ta moje v tom teda i hřiště vymetala, můj prvotní plán, nechat je pouze na slušňácké příležitosti, padl za své. Abych Kláře nekřivdila, víc času trávíme venku než v divadle. Tenkrát jsem nijak zvlášť nepátrala, značku Vivobarefoot mám ráda, Kubík nosí jejich tenisky a tyhle balerínky s označením Wyn K Leather Burgundy mi padly do oka hlavně kvůli fajn šířce. Jejich elegantní design a pěkná barva byly jen dalším plusem.

Český handmade / Rostoucí softshellový overal Dupeto

Softshell dětem oblékám odjakživa, ale až s Matějkem jsem přišla na chuť overalům. Minulý podzim jsme narychlo pořídili overal z Lidlu s medvědy, který nosí půlka Brna a ze kterého Matěj postupně vyrůstá, teď na sklonku zimy dostal jeden o hodně vytuněnější - softshellový overal české výroby Dupeto. Za mě je jeden overal v malém dětském šatníku prostě nutnost. Od půl roku do dvou. Hlavně pokud žijete aktivně a venku. Děcko je zabalené v jednom nepromokavém kuse, nehrozí žádná vyhrnutá záda ani ofouklé bříško. Pro mě je overal synonymem svobody pohybu. Můžu dítě nechat lozit v mokré trávě, můžu ho nechat válet se ve sněhu nebo písku, nemusím se zbytečně bát, že bude mít mokrý zadek, když si sedne po dešti na lavičku. Ano, i softshell má své hranice, ale třeba gumové oblečení mě nikdy úplně neoslovilo.

Kožené barefoot celoročky Filii pro bráchy

Teď v této zimě nezimě matka pomalu neví, co dětem na nohy dát, jestli je to ještě na zimní boty, nebo už by stačily celoročky. Zatím teda dávám zimní, hlavně kvůli delším pobytům venku se školkou, ale určitě jsou dny, kdy by ani v kožených celoročkách nemrzli. Minulý týden doma probíhalo velké měření a skoro všichni si zasloužili nové boty. Krom Kubíka, ten jaro odchodí ještě v botkách, co měl na podzim a pořád na ně s láskou vzpomíná. Chtěl totiž konečně nějaké zelené. Dostal. Tenkrát jsem mu vybrala tmavě zelené Filii s označením Filii Chameleon Forest W. Jsou kožené, kotníkové, nevyteplené. A jako vždy super.

 

Ponožkové capáčky s gumovou podrážkou Attipas

Attipas, to už je myslím pojem. Ač jsem tyto barefoot botičky znala už dřív, reálně jsem je vyzkoušela až na Matějkovi. Většinou jsem je vídala na dětech v různých kroužcích, venku jsem je moc neregistrovala. Já je Matějkovi pořídila právě na ven. Na podzim, kdy bylo ještě relativně teplo a sucho, tenkrát všude hodně postával a lezl a já měla pocit, že silikonová podrážka bude chlad od země izolovat víc než kůže. Trochu jsem se jich bála. Klaunské boty. Jak se budou oblíkat? Nebude se mu potit noha? Nebude mu ta mohutná špička zavazet? Všechny moje obavy se rozplynuly a po pár měsících nošení se s nimi loučíme. Malé zhodnocení by bylo fajn, k článkům o barefoot se dlouhodobě vracíte.

 

Zimní barefoot boty Beda Elisha podruhé

S přicházející zimou stoupala vlna nervozity u nás doma a už docházelo k lehké kapitulaci ve směru k barefoot botám. Klářina široká noha a vyšší nárt mi velice zužují možnosti výběru a sehnat něco v listopadu bylo skoro nad moje síly. Loni jsem na blogu sepisovala moji zkušenost se zimními botkami Beda s membránou. Spokojenost nebyla 100%, lehce jsem zatoužila po změně. Ale! Široká noha! Beda měly jako obvykle zpoždění a už jsem se tím pádem dívala po alternativách. Které teda nejsou. V náhlém návalu zoufalství jsem koupila ani ne kompromisní Little Blue Lamb. Jenže Klárka byla přesně v mezivelikosti. Takže šly obratem zpět.  A světe div se - začátkem prosince konečně přicházejí (opět) Beda Elisha. Jsou to pro mě jediné dostatečně široké barefoot boty s membránou. Ano, nejsou dokonalé, ale jsou úžasně flexibilní, krásně teplé, dostatečně vysoké. Mohly by být odolnější - co do vlhkosti i ošoupání.

 

Barefoot boty pro začínající chodce na zimu

Já vůbec nepotřebuju, aby se už Matěj rozchodil. Vím, že všechno má svůj čas a Matěj se vyvíjí svým vlastním tempem. Jenže ta zima by byla o něco jednodušší, kdyby už chodil. Pamatuju si Klárku a Kubíka, jak už se brodili sněhem po dvou. Matěj se bude brněnskými závějemi prodírat nejspíš ještě po kolenou. Doufám, že bude aspoň tuhá zima, aby se neplácal v břečce. Pořídila jsem bazárkovou kombinézu Reima, která prý nemá konkurenci, tak mám velké očekávání. No a boty? Pro nechodce a začínající chodce? Na poli barefoot? Nejlíp mi vycházejí capáčky Stonz Toddler Booties, měkké, prostorné, nepromokavé. Mám dobrou zkušenost s těmi miminkovskými Stonz Baby Booties, s těmi s měkkou podrážkou. Mrkněte na zářijový článek, pokud je to u vás aktuální.

 

Český handmade / Láska jménem merino

Zhruba před šesti lety jsem navázala opravdu silný vztah s dětským oblečením z merino vlny. Klárce bylo půl roku a my jsme zatoužili poprvé vyrazit na hory. No, na hory. Na Šumavu, abych byla přesná. Bylo jaro. Velmi studené jaro. A vlhké jaro. Klára byla malý plaz. Do té doby jsem znala jenom štítek "100% bavlna". Ale hory přece! To už zasluhuje trochu funkčního oblečení. Tak Klárka dostala svoje první pidi softshelky a taky první rostoucí body z merina. To bodyčko s modrými ježky od Crawler pořád máme, a věřím, že ho i slušně prodám. Tyto věci mají sice vyšší pořizovací náklady, ale jejich hodnota díky kvalitě zas tolik neklesá. Od té doby jsme spolu s merinem ušli dlouhou cestu. K bodyčkům postupně přistávaly legíny, tílka, trička a kukly. Vidím i cestu, které ušlo samotné české merino. Gramáž, barvy, vzory, vychytávky i kousavost. Té se mnoho lidí bojí. Já osobně klasickou vlnu z tohoto důvodu nemusím, merino mi přijde tak moc odlišné a děti nikdy nekousalo. Nosí ho skoro celoročně při určitých příležitostech - v létě na cestování jim oblíkám letní slabou verzi merina Crawler, od podzimu do jara nosí merino jako hřejivou podvlékací vrstvu a na kukličky nedám dopustit.