Miminko / Péče o zuby odmala

Matěj má osm zubů. Chtěla bych říct, že jsem v péči o jeho mladý nevinný chrup pečlivá, že mu dvakrát denně poctivě čistím zuby. Jenže ne. Občas zapomenu. Na to, že mám už dva starší, kterým zuby čistíme na 100%, to u Matýska pořád nemám zautomatizované. Od prvního zubu má sice kartáček, jsem si vědoma všech úskalí a nebezpečí, které jeho zoubky ohrožují. Ale. Zapomínám. Matěj má výhodu v tom, že má dva velké vzory, které ho táhnou dopředu. Odmala projevoval enormní zájem o kartáčky všeho druhu, když dostal svůj, tak s ním semtam i spával. Na povel si sedl a ochotně otevřel pusu a já mu mohla ty malé perličky začít čistit. Jenže tam, kde jeho ochota nechat si čistit zuby začínala, netrpělivost mít pusu tak dlouho otevřenou to většinou ukončila. Nikdy jsem ho sice nemusela zalehnout a pusu násilím otevřít, ale nevím, jak mu mám vysvětlit, aby pusu otevřel dokořán a držel. Ale neva, to nějak vybojujeme.

Miminko / Kaučukové hračky 3v1 Tikiri

Než moje miminko přestane být nadobro miminkem, rychle prohledávám jeho krabici s hračkami a hledám vše, o čem by ještě stálo za to napsat, a podělit se tak o naši zkušenost. Ještě se tam najde nějaký ten poklad, který nejspíš poputuje do krabičky vzpomínek. Za zmínku rozhodně stojí kaučuková zvířátka ze Srí Lanky značky Tikiri. Když jsem hračky tehdy ještě před porodem viděla někde na Instagramu, hned mě zaujaly. Na první pohled upoutají svým čistým, přesto hravým designem, na první omak vás dostane ten materiál. Aspoň jedna kaučuková hračka je pro miminko nutnost. Tenkrát to byla novinka, na výběr bylo jen z pár typů, teď už se nabídka pěkně rozrostla.

Matěj / 8. měsíc s třeťátkem

Matěj v osmém měsíci získal rychlost, dva zuby a šestou nemoc. Byl to plodný měsíc, doufám teda, že ne doslovně :) Rychlý skok z "jarní zimy" do "jarního léta" celkem prožíval, horka ho poměrně zmáhala, hlavně ta první, než si na ně trochu zvykl. Musel si zvyknout, že máme v bytě hic, že máme i dva balkony, na které jde umístit bazén, musel si zvyknout, že v šátku a v nosítku se oba potíme podstatně víc než v kočárku, musel si zvyknout na to, že pot nepříjemně kouše. Ale konečně jsme do kočárku přibalili piknikovou deku a Matějek může ochutnávat nejrůznější přírodniny. Trávu rád nemá vůbec, když se ho nějaké stéblo nedejbože dotkne, řve. Mohl také konečně vystrčit faldíky na vzduch a pokořit bodyčko s krátkými rukávy.

To budou zuby...

Přísahala jsem na holý pupek, že se třetím dítětem nebudu všechny protivnosti, nespánky a divoké kousání čehokoliv svádět na růst prvního zubu. U Kláry jsem si totiž byla jistá, že jí první jednička roste už ve dvou měsících, jak byla přes den uplakaná a v noci neuspatelná. A víte, kdy ji narostl? V deseti měsících prosím. Jakub? Když začal ve třech měsících blbě spát a budíval se po dvou hodinách, bylo vymalováno. Zuby. Jasně, co jiného. Tak ne, první vylezl v devíti měsících. Zařekla jsem se, že Matěj mě nedostane. Ani náhodou. Zatvrdila jsem se, že budu dělat, jakoby žádné zuby ani neexistovaly. Ani na ně nepomyslím. Nebudu mu cpát každý den lžičku do pusy a načumovat tam s baterkou. Ani homeopatiky se tentokrát nebudu zásobovat. Ale ty jantarový korálky mu pro jistotu koupím už před narozením, jo?

Miminko / Vymazlená první kaučuková kousátka

S každým dítětem navíc se mi trochu mění chutě ohledně miminkovských hraček. S Klárkou jsem to ze začátku tolik neřešila, hrála si s klasickými plastovými chrastítky a kousátky, měla hodně textilních hraček. Na přírodní materiály jsem se začala soustředit až trochu povyrostla. Jakub už to měl jiné. Tomu jsem dopřála hodně dřeva, rád ožumlával silikonové kojící korále a jeho největší miláček, který teď odpočívá v jeho truhličce vzpomínek, byla legendární žirafa Sophie. Matěj je ještě trochu jinde, kaučukové hračky na množství přebíjejí ty dřevěné. Ve svém hracím koutku má krabici hraček a mimi knížek, které mu vytahujeme, jako králíky z klobouku. Nikdy bych nevěřila, že moji lásku ke dřevěným hračkám může něco překonat, ale ano, měkké a voňavé kaučukovky jsou za mě pro mimina zkrátka top.

 

Prso a jantar

Růst zoubků dává Jakoubkovi celkem zabrat. Pomáhá prso a mazlení. Samozřejmě nošení. No a dnes jsme si v největším slejváku udělali výlet do Brány k dětem pro jantarové korálky. Myslím, že Jakub je v nich rozkošný (Klára má náušnice, Jakub má korálky), Chlupáč moje nadšení nesdílí a furt se mnou chce diskutovat na téma, jak může nějakej šutr pomoct od bolesti zubů. Já nediskutuju a snažím se věřit :)

Důležité momenty / Jakub má první zub

Dostanu tentokrát ty šaty, nebo ne? Myslím, že bych si je zasloužila po těch prořvaných nocích. Jakub je chlap jak má být, každý neduh nese totiž dost těžce. Do pusy si nenechá šáhnout, jídlem pohrdá, chce se nosit, pofňukává celý den a v noci řve. Řve tak, že jednou dostal i Panadol. Řval i tak. O gelu na dásně nechce ani slyšet. Homeopatika mu chutnají, ale nezdá se, že by fungovaly. Asi jsem měla ty jantarový korálky přece jen pořídit. Každopádně první jednička je v necelých 9 měsících čerstvě venku, už i škrabká :) Kámoška vedle se už klube taky, takže se připravuju na dalších pár bezesných nocí. Zubům zdar!