Sezóna vanová

Když se mi z obličeje začnou pomalu ztrácet pihy, když doma obouváme ponožky, když vytáhneme nahoru žaluzie a místo svěžího bílého se na nás v ledničce usmívá burčák, vím, že léto je v háji. Víte, která věc je na podzimu úplně nejvíc nejlepší? Že vyměním sprchu za vanu. A to velmi ráda, jsem vyloženě vanový typ. Chápu všechny výhody rychlého sprchování, ale kdo nezažil dlouhou teplou vanu, neví co je dobré. Ve svém životě mám málo rituálů, které se mě drží snad celý život, ale horká vana s knížkou v ruce k nim patří.

Kam s dětmi v Brně / Otevřená zahrada

Pokud v Brně žijete, nebo se sem chystáte na výlet, nebo jen projíždíte, neměli byste minout nádherné místo uprostřed rušného centra. Na ulici Údolní, přímo naproti porodnice Obilný trh, kde jsem porodila obě své děti, je jeden nenápadný průchod do vnitrobloku. No i když... Zvenčí je sice nenápadný, ale už samotný průchod je barevný a veselý a vlastně hned tady u mě začalo pozitivní naladění... Tady za řadou městských domů se ukrývá skutečná oáza - Otevřená zahrada.

Klára a Jakub / Poosmnácté

Mít dvě děti (a více) je takový velký psychologicko-sociální experiment. Denně se na ně koukám se zájmem pozorovatele, mnoho věcí v jejich sociální interakci mě nepřestává udivovat. Například to, jak spolu komunikují. Myslím, že Klárka Kubíkovi začala rozumět mnohem dřív než my dva. Každý den je mi jasné, že si rozumí i beze slov. Samozřejmě to má i matka, taky dokáže většinou docela dobře číst pocity toho malého bezbranného človíčka, ví, kdy má hlad, ví, kdy potřebuje poňufat v náručí. Ale děti jsou v tomto ještě velký krok před námi. Dokáží v nás všech číst. Dokáží slyšet i to, co je vyřčeno za jejich zády šeptem. Odrážejí naše myšlenky, reflektují naše stresy, nálady i bolesti. To, co se děje mezi dospělými, se většinou nějakým způsobem zobrazí na dětech.

Knihy pro děti / Hilda

Chlupáč se mě občas ptá, jestli ty dětské knížky kupuju pro děti, nebo pro sebe. Ehm... Jasně, že pro děti... Je fakt, že často jim něco nenápadně podsouvám, což je trochu v rozporu s mým respektujícím přístupem, že ano. Na jaro jsem v knihovně objevila Hildu. Už jsem o ní slyšela dřív, ale do té doby jsem v ní nelistovala. Klárka asi uviděla v mých očích to nadšení, tak si ji hned taky zamilovala. A protože je Hilda zkrátka boží, první díl už máme v knihovničce natrvalo. A já (si) asi na Vánoce pořídím i další dva - Hilda se vrací & Hilda a kamenný les.

Těhotenství, kojení, imunita

Jestli jsi matka, nebo alespoň matka nastávající, jestli kojíš, nebo aspoň neustále lítáš v tom sychravém počasí za rychlými dětmi, dáš mi za pravdu, že tato tři slova spolu prostě nefungují. Tak tady teď sedím s ucpaným nosem, inhaluju eukalyptové esence, piju zázvorový čaj a vůbec nic se mi nechce. A taky jsem se konečně dokopala dopsat tento článek, který mám rozepsaný už několik měsíců, ale v létě jsem na něj jaksi zapomněla. Protože jsme byli všichni celé léto zdraví. Nádhera. Říkám furt, že jsem letní typ. S nástupem podzimu si předáváme s tím vším dětským olizováním taky všechny možné bacily a připadá mi, že pořád je aspoň jeden z nás nachlazený. Divoký kolotoč.

Chytrá hračka / Dřevěný kávovar Melissa & Doug

Hraní rolí je mezi dětmi patrně nejoblíbenější druh zábavy a bezpochyby velmi prospěšný. Děti odmala napodobují své rodiče. Ve všem - v grimasách, ve slovních obratech, v činnostech. Když máma vozí kočárek, děti zatouží po svém. Dětská kuchyňka je podle mě jeden z nejvděčnějších dárků. Z těchto druhů hraček máme doma už zmíněnou kuchyňku s příslušenstvím, lékařský kufřík, kočárek a postýlku pro panenku. Ke kuchyni občas něco dokoupím, mám ráda dřevěné potraviny a nádobí. Taky máme krásnou dřevěnou sadu Djeco na výrobu dortíků. Poslední dobou se u kuchyňské linky zdržuje spíš Jakub a pořád v hrnci vaří šípky, nebo peče v troubě kaštany. Na první školkový den jsem pro Klárku měla nachystané překvapení. Když se po obědě vrátila domů, čekal na ni nádherný set na přípravu kávy Melissa & Doug. Kafíčko ve všech podobách, ať už z kamínků, písku, trávy nebo šišek u nás totiž frčí. Myslím, že děti fascinuje náš kávový rituál s Chlupáčem, tak byly z dárku nadšení od první chvilky.

24. měsíc s Jakubem

Od soboty mám doma dvouleté děcko. Ještě si živě vybavím porod, ani ne tu bolest, ale ty nekonečně krásné minuty po celé akci. To kluzké teplé tělíčko na mě, otevírající se pusinka intuitivně hledající prso, to klidné a vyrovnané miminko. Hodinu před půlnocí přišel na svět tak samozřejmě, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Ve vteřině vzniklo neskutečně silné pouto mezi námi dvěma, které prakticky trvá dodnes. Pořád je to "mamánek" a útěchu v jakékoliv nekomfortní situaci hledá výhradně u mě.

Knižní výzva / Pod kůží

Titul: Pod kůží (Under Your Skin)
Autor: Sabine Durrant
Nakladatelství: Paseka
Rok prvního vydání originálu: 2013
Počet stran: 326

Anotace

Gaby Mortimerové na první pohled nic nechybí - je hvězdou populárního televizního pořadu, matkou osmileté dcerky, s manželem Philipem, úspěšným finančníkem, žijí v luxusním domě na londýnském předměstí. Když však jednoho rána narazí při běhu v místním parku na mrtvolu neznámé dívky a uvědomí o nálezu policii, uvede do pohybu sled událostí, které její život nenávratně změní. Může za to skutečnost, že se těla dívky dotkla a pak policistům tvrdila opak? Nebo souhlas s tím, že bude vyslechnuta bez přítomnosti právníka? A kde se berou další a další stopy, jež naznačují spojitost zavražděné s Gaby a její rodinou? Zatímco šokovaná žena zjišťuje, že se v případu stala hlavní podezřelou, její svět a kariéra se začínají hroutit. Zachrání Gaby její pokus pustit se do vyšetřování na vlastní pěst?

Důležité momenty / Klára čtyřletá

Máme za sebou náročný víkend. Víkend ve znamení oslav narozenin obou dětí, ale také ve znamení jednoho rozloučení. S prababičkou. Září míváme často ve znamení velkých příchodů a velkých odchodů. Někdo říká, aby mohlo něco nového začít, musí něco skončit. Nevím, jestli je to opravdu tak dramatické, ale život musíme přijmout tak, jak běží. Nemá sílu vzdorovat. V těchto složitých chvílích cítím obrovský vděk. Za všechno kolem sebe...

Knihy pro děti / Křížem krážem hurá za ní

Další originální leporelo z nakladatelství Běží liška nadchne jak velmi malé děti, tak hravé školáčky, ale i mnohé dospělé. Už druhá knížka u nás doma, která je převázaná gumkou s plastovým bílým knoflíkem, které jsem jako malá mívala na peřině. Netopýrovi Ferdinandovi tak dělá nově společnost kluk Jáchym. Knížka Křížem krážem hurá za ní je velmi vtipná záležitost, jak napovídá už samotný název.

Český handmade / Bunda do deště, větru i chladu

Aspoň jednu softshelku vlastní každý člen naší domácnosti. Pro děti myslím naprostá nezbytnost, pro nás dospělé nutnost minimálně na horách. Tuším, že softshellový materiál byl jednu dobu trochu diskutovaný, nicméně já hledím i na funkčnost a v tomto ohledu na něj nedám dopustit. Je to nejlepší materiál na outdoorové oblečky, který zároveň zahřeje, neprofoukne ani nepromokne. A podle mě dýchá víc než pogumované bundy. Softshellové oblečení si nejčastěji nechávám šít na zakázku, jen málokdy koupím něco v běžné síti. Tyhle šikovné švadleny mají totiž tak dobré střihy, že bundy a kalhoty s dítětem nějakou chvíli rostou. To rozhodně vykompenzuje o něco vyšší pořizovací náklady, ale o tom už jsem psala asi stokrát :)

Chytrá hračka / Velké multikulturní puzzle eeBoo

Už je to celkem dlouho, co jsem Klárce koupila nějaké puzzle. Ty, co má doma, má víceméně zmáknuté a nepotřebuje k nim žádnou asistenci. Snad jen motivaci - Klára je totiž ten typ dítěte, které potřebuje trochu nakopnout, pak se do hry většinou zabere a nepotřebuje nás k tomu. Skládání puzzle ji pořád hodně baví, jde vidět, jak začíná vnímat všechny ty souvislosti, jak rozlišuje ty nejmenší detaily, jak už nad celkem přemýšlí, že nehádá, ale zkoumá, jak a čím navázat... Když jsem pro ni v létě hledala k svátku nějaké pěkné puzzle, do oka mi hned padlo toto nádherné stodílkové "Děti z celého světa" značky eeBoo.

Mám se ráda / Zářijové radosti

V jedné z bývalých prací jsem prošla kurzem 7 návyků skutečně efektivních lidí. Byla to pro mě jedna z nejlepších zkušeností a je to jedna z věcí, za které jsem svému bývalému zaměstnavateli velmi vděčná. Sama bych si to totiž nikdy nezaplatila. Ač to jsou všechno staré známé pravdy, program mi v mnohém provětral myšlenky. Myšlenky na sebe, myšlenky na svět kolem mě. Hodně jsme tehdy mluvili o rolích. O životních rolích. Kým jsme. Kým chceme být. Už si přesně nevzpomínám, jaké priority jsem tenkrát jako bezdětná měla, ale tak trochu tuším... Teď 5 let poté, se snad Země točí opačně :) Záměrně vynechávám patetické kecy, že mi děti změnily život a že jsem nikdy nebyla šťastnější. To už známe.

 

Cestování s dětmi / Praktické svačinky

Často se mě ptáte, jak řešíme na našich cestách jídlo pro děti. Co dáváme dětem na oběd, kolik s sebou bereme svačinek apod. Bez nadsázky říkám, že dostatek pestrého občerstvení je dobrá půlka cestovatelského úspěchu. Na druhou stranu musím taky přiznat, že moje děti jsou celkem vděční strávníci, Klára jí odmala vesměs všechno s chutí a Jakub se přes počáteční opatrnost, co se příkrmů týče, dost zlepšil. Tak jak to teda máme?

Inspirace / Dárky ke 2. narozeninám

Druhé dítě v řadě to má v mnoha věcech jednodušší. Ale v mnoha věcech víc naprd. Třeba v tom, že toho spoustu dědí. Dědit se musí co nejdřív, aby mu to nestihlo vadit. Jakubovi je totiž zatím šumák, jestli dostane Klářin deštník, Klářino pyžamo nebo Klářinu motorku. On by klidně nosil i její růžové plavky. Je za to vděčný a rozum z toho ještě nemá. Na druhou stranu je celkem složité vymýšlet pro něj smysluplné dárky. Takové ty zásadní věci už doma vesměs máme a tak je z toho vždycky velká výzva. Jaké dárky dostala ke 2. narozeninám Klára? I přes to se mi podařilo sepsat seznam, co by se mohlo malému dvouleťákovi líbit.

Inspirace / Dárky ke 4. narozeninám

Klára je stále ve fázi nevědomé skromnosti. Když jsem se jí nedávno zeptala, co chce jako dárek k narozeninám, odpověděla mi: bubínek. A sněžítko. Hmm. Ani z jednoho radost nemám. Z bubínku mě bolí uši už teď a sněžítko považuju za kýč všech kýčů. Ale když jsem se ptala znovu, odpověděla stejně. A za pár dní mi to před spaním zopakovala. A do babičky to prý hustila celý týden, co u ní byla na prázdninách. Asi si to fakt přeje. A já mám tím pádem smůlu. Spoustu věcí se snažím korigovat a nenápadně dětem podsouvat dobrý vkus na hračky, knihy a oblečení, ale pak to stejně často skončí Elsou na tričku, Peppou v knihovně a sněžítkem na poličce. Jsem totiž máma, která ještě úplně nezapomněla, jaké je to být dítětem. Neříkám, že jim koupím všechno, co chtějí, ale některé věci dokážu skousnout. A ve spoustě věcí vidím stále ten "dětský" smysl. Dětská přání jsou totiž překrásná věc...