Soutěž o vstupenku na online konferenci Růst společně 2022

Mám velkou radost, že i v této nelehké době máte zájem o svůj rozvoj, o další vzdělávání a o další porci inspirativních rozhovorů a přednášek. Těším se ze společného sdílení a čerpání nových sil a odhodlání na naší cestě mateřstvím (rodičovstvím). Těším se, že se sejdeme na online konferenci Růst společně 2022, na kterou jsem vás nedávno zvala, a která se bude konat už za pár dní. Nechejte se nalákat zajímavými video ukázkami, projděte si program i medailonky přednášejících osobností, zapište si do diářů termín konference 25. - 29. dubna 2022. A také si teď a tady můžete zasoutěžit o jednu volnou vstupenku na konferenci Růst společně 2022.

Pozvánka na online konferenci Růst společně 2022

Jestli se snažíte vychovávat děti jinak, než jak jsme byli vychováváni my, možná si ve vyhrocených situacích kladete nepříjemnou otázku. Bude to dobré? Co když je tohle všechno špatně? Co když přece jen měli naši rodiče pravdu? Co když to neklapne a všechna ta vložená energie do "jiné" výchovy se mi vrátí jako bumerang v podobě nevychovaného spratka? Nikdy vás to nenapadlo? Buďte rádi. Mně to totiž občas naskočí v hlavě, bliká to tam na mě jako policejní maják, někdy pocítím náznak strachu a pochybností. Protože vám nebudu nic nalhávat: semtam je to u nás doma pěkně na hraně respektující výchovy :D Pak si ale o tom popovídám s kamarádkou, s druhou, se třetí, s matkami jiných dětí z Montessori školky, proberu na přednášce a vím, že pochyby máme všechny. Protože chybovat je v pořádku. Protože se pořád učíme, zkoušíme to znovu a lépe, děláme to sice s láskou, ale někdy s vypětím všech sil. Nastavujeme hranice, nabízíme volnost, přinášíme do rodiny vlídnou komunikaci bez manipulace, respektujeme potřeby našeho dítěte. Když přemýšlím, co je v naší "nové" výchově pro mě to úplně nejsložitější, bezpochyby bych řekla, že nalezení rovnováhy mezi disciplínou a svobodou. S tím asi bojuje každý, kdo vyrůstal v době, kdy děti prostě poslouchaly...

Pozvánka na online konferenci Růst společně 2021

Děti s námi rostou. Právě pro malé děti, pro děti do šesti let, je zásadní role rodiče. Od nás se dítě učí, z nás čerpá pocit bezpečí, u nás hledá pomoc i oporu, my jsme jeho vzorem. To, jak budeme na svoji roli připravení, do velké míry určuje to, jak se bude dítě rozvíjet po všech stránkách. Je těžké se v tom každodenním kolotoči soustředit i sám na sebe, je důležité ale pochopit, že s dítětem porosteme i my sami. Já to tak vnímám, každá dobře zvládnutá "mise", každý milník, každá nekomfortní situace mi dokazuje, že se všichni společně posouváme. A ty nejnáročnější výzvy, ty nejsložitější děti, ty nás posouvají nejvíce. Jednou budu asi fakt hodně posunutá :)

Neomezený potenciál dětství & Pozvánka na online Montessori konferenci

A zase jsme v tom společně. Zase všichni doma. Zase jsme se semknuli. Tentokrát sice nešijeme celonárodně roušky, protože už jim nejsou dost dobré, ale myslíme na sebe. Jak jsme v tom totiž všichni až po uši. Jak máme všichni všechny děti doma. Už nejsou výjimky. Už si nemáme co závidět. Šup s prvňáčky domů. Šup se školkáčky k mámě. Kubík je nadšený. Klárka je trochu smutná. Mates si užívá tu intenzitu, kdy si může svobodně vybrat, komu udělí tu čest, že si s ním může hrát. Je to jízda. Je to rychlé. Je to často chaotické. Opět je to emočně náročné. Ale zase nás to někam sune. Snad tam brzo budem.

Všichni jsme učitelé & Pozvánka na ONLINE konferenci Růst společně

Situace je vážná. Vzdělávat doma děti není tak jednoduché. A tím nemyslím jen chudáčky školáky, ale i děti v mateřských školách. Že školky jedou? Stačí jeden pozitivní Covid případ a všechno může být jinak. Na jaro se z velké části dospělého národa stali učitelé a na stejné vlně jedeme dál i teď na podzim. Na jaře jsem měla doma dvě školkové děti, teď mám jednoho předškoláka a prvňačku. K tomu teda ještě jedno velké mimino. Pokud bych měla shrnout tento vynucený domácí stav, nazvala bych ho intenzivním. A to ve všech rovinách a v celé škále emocí. Na jednu stranu si to doma všichni užíváme a je to fajn, že máme rázem tolik času na společné čtení a hraní deskovek. Nikam nespěcháme. Necítím tlak v podobě času, což je pro mě velké plus. Ale je tak těžké věnovat se všem. Zavděčit se všem. Najít si prostor pro všechny. Vymyslet jim něco, co je bude bavit a zároveň jim to něco dá. V tomto je potřeba hodit se prostě do klidu. Nikdy se nezavděčím všem. Nikdy nebudu perfektně připravená na jejich aktuální potřeby. A ty okna umyju za rok. Dělám to jak nejlíp umím a dokážu. S tímto se snažím usínat.