Klára a Jakub / Pošestnácté

Minulý týden jsme válčili doma jen ve třech. Klárka byla celý týden na prázdninách u mých rodičů a za druhou babičkou a dědou pojede v srpnu. Sama si o to řekla. Nevím, jestli to bylo kvůli tomu, že to vidí u jiných dětí, nebo proto, že ví, že babičky a dědečci trochu rozmazlují, nebo si od nás všech chtěla odpočinout. Ale prostě chtěla jet. A těšila se. Zvládla to naprosto v pohodě, bez jediné slzy, bez jediného sporu. A smutno bylo asi jenom nám.

DIY / Letní tvoření s knihou Můj květinový ateliér & Giveaway

Jsem moc ráda, že návštěva květinářství už dávno není jen o růžích a karafiátech. Že už existují místa, kde lidi tvoří s láskou. Kde práce s květinami není jen byznys a jedna velká konvence. Že se čím dál víc pracuje se sezónními rostlinami a jde se co nejvíc přirozenou cestou. Nad květinami tam přemýšlejí a když tam přijdete s nejistou představou, odejdete s něčím mnohem lepším, než jste si vůbec dokázali představit. V Brně mám ráda tato dvě místa, kde to s květinami prostě umí - Rosebud a Kvítí z lesa. Holky z Kvítí z lesa mě dokonce naučily dělat věneček do vlasů, takže Klárka může být vílou, kdy se jí zachce.

Cestování s dětmi / Balkán & Rekapitulace & Tipy

Před více než čtrnácti dny jsme se vrátili z Balkánu. Už se nám stýská. Prohlížíme fotky a vzpomínáme. Bez malé rekapitulace by to nešlo. Každý den mi od vás chodí zprávy, ve kterých se mě ptáte na spoustu detailů z naší cesty. Jak s ubytováním? Co lékárnička? Kolik jsme brali dětem hraček? Jak jsme všechno narvali do auta? Jak dlouho dopředu jsme všechno plánovali? Bylo to bezpečné? Na co si dávat pozor? Přiznávám, nejsme tak úplně konzervativní cestovatelská rodina, ale na druhou stranu nejdeme do extrémů. Já jsem dost opatrná a nikdy bych vědomě nevystavila děti žádnému riziku. Trvám na tom, že Balkán je bezpečná země, pokud člověk nijak neprovokuje a nevyhledává konflikty.

Prsa, prsa, prsa

Nevím, kdo z vás mi to uvěří, ale já na prsa nikdy nebyla. Myslím na ta svoje. Asi částečně proto, že ty moje jedničky za moc pozornosti nestály, a soustředila jsem se spíš na své jiné přednosti :) Nikdy jsem si na prsa nepotrpěla, a ten svůj nezájem jsem schovávala za označení "sportovní postava". Měla jsem ale i slabou chvilku - někdy kolem 17. narozenin jsem žádala rodiče o tetování a o plastiku. Nemám ani jedno. Jsem ráda, že existují pushupky, ale nejlíp je mi stejně nahoře bez. Díkybohu za mateřskou a za dovolené u moře :) Svých prsou jsem si začala opravdu vážit až s narozením dětí. Prso jako jediný zdroj obživy, jako všemocný utěšitel, jako nejměkčí polštářek. Středobod celého jejich vesmíru. Mám ráda svoje prsa a jsem vděčná, že je mám.

Chytrá hračka / Cestovní postřehová hra Barvínek

Před každou delší dovolenou přemýšlím, jakou pořídím dětem cestovní hru. Minulý rok před naší cestou do Dolomitů jsem vám představila skvělou magnetickou hru iOTOBO. Ta se osvědčila už loni a obě děti baví pořád. Máme doma i pexeso, lotto a domino, ale chtěla jsem nějakou novinku. Nová hračka nebo hra je totiž základem každé úspěšné dovolené s dětmi. Od hry jsem požadovala kompaktnost, jednoduchost a určitou variabilitu. Tak jsem úplnou náhodou narazila na jednoduchou postřehovou hru Barvínek od Mindoku. Všechny moje požadavky splňuje a u Klárky a Kubíka má úspěch. Hráli jsme u moře, na pikniku v horách, na verandě chaty i na terase hotelu. Navíc jsme ji mohli hrát i s naším novým černohorským kamarádem, jazyková bariéra tady nehrozí :)

Knihy pro děti / Kudy Tudy za zvířátky

Klářina touha po poznání nezná mezí a na celé čáře vedou stále zvířata. Proto jsem ráda, když objevím nějakou povedenou interaktivní knížku ze zvířecí říše. Né, že bychom jich měli málo, ale víte co, v každé jsou trochu jiné informace :) Knížka Kudy Tudy za zvířátky z nakladatelství Svojtka je obsahově velice povedená, moc hezky ilustrovaná, jen technické zpracování by mohlo být důmyslnější.

DIY / Papírovo-pěnové zvířecí masky pro děti

Nevím, jak to funguje u vás, ale moje děti mnohem radši malují barvami než pastelkami. Takové to patlání a míchání barev, namáčení se ve vodě, to je zkrátka paráda. Pro ně teda určitě. Klára chce pořád něco vyrábět a většinou si k tomu vyžádá barvy. Z vodovek rychle přešla na temperky, ty ji momentálně fascinují nejvíc. A já si myslím, že to jsou stále ty stejné tuby, se kterými jsme kreslívali i my. Já nejraději využívám čas Jakubova odpoledního spánku. Narychlo pak rozmýšlím a po netu hledám, co si zrovna dneska vyrobíme. A abychom k tomu měli doma dostatek "surovin". Tuhle aktivitu jsme dělaly s Klárou už před naší dovolenou, jen jsem ji nestihla zpracovat na blog. jednoduché zvířecí masky a příšeří škrabošky (já nechápu, co s těma příšerama furt má a hlavně nevím, kde na ně chodí) dětem dělají radost už asi měsíc. I když už za sebou mají nějakou tu cestu a některé z nich přišly k menší či větší úhoně...