Chytrá hračka / Houpací kůň Futu

Další dřevo do domu. Vlastně to byla první oficiální hračka pořízená pro miminko, i když (uznávám) trochu předčasná. Na druhou stranu je to hračka i pro ty dva stávající, protože je to prostě vyvedená záležitost. Koník Futu českého výrobce s krásným jménem Antonie & Emma. Nádherná a poctivá práce. Neodolatelná vůně. Univerzálnost. Nadčasovost. 3 v 1. Vkusný doplněk. Našla bych pro něj spoustu přívlastků.

 

Barefoot sandálky do terénu KidOFit Coral

Sandálky KidOFit už tady jednou na blogu byly, byly to vůbec první barefoot boty, co jsem kupovala. Klárka tehdy měla tmavě zelenou variantu, která už by mi nějaký ten pátek znovu neprošla. Protože jsou tyto boty pro mě naprosto skvělou volbou pro letní dny, ve zkrácené verzi přidávám ještě jeden report. Sandále na léto pro širokou nohu s vyšším nártem. To může být oříšek. Pro obě děti mám na léto nejraději kožené sandálky Tikki. Co se podrážky týče, nemají konkurenci. Měli jsme je už pětkrát a nikdy nás nezklamaly. Někomu se nepozdává jejich design, já ho naopak miluju. Kůže, tenounká podrážka, jemné vzory, fajn cena, evropská výroba. Jenže Klárka potřebuje do školky něco festovnějšího. Běhají po lese, lezou po stromech, šplhají do svahů a Tikki na mě působí pořád víc jako boty do města než do terénu. Takže Kuba letos hnědé Tikki s dinosaurem, Klárka růžové KidOFit Coral.

 

Sama u porodu?

Někdy před dvěma týdny jsem zažila první regulérní těhotenský nával paniky. Panika byla několik hodin celkem intenzivní, doprovázená úzkostí a nesebevědomím, další den panika slábla a střídaly ji jiné pocity, už ne tak silné. Paniku mi způsobil Chlupáč. No vlastně ne, způsobila jsem si ji já, ale on mi dal ten impuls. Jeho práce obnáší cestování. Nic dramatického, ale třeba osmkrát do roka pryč je, nic dlouhodobého, ale týden to vezme pokaždé. Za tu dobu, co máme děti, jsem si na to zvykla. Jednak vím, že to jeho pozice vyžaduje, ale nějak vnitřně cítím, že to potřebuje i on sám. A svým způsobem to potřebuje celá naše rodina. Zvykli jsme si na režim, že jsme občas na týden bez táty: děti spávají se mnou v ložnici, smažíme palačinky a koukáme spolu dýl na pohádky. Prostě takový freestylový režim, který pomáhá hlavně mně lépe zvládat domácnost bez muže, který je mi dennodenně velkou oporou. Navíc mi přijde, že jeho cesty náš vztah jaksi posílily, pokaždé, když se vrátí, se cítím ještě o něco víc zamilovaná ♥

Knihy pro děti / Příběhy o počasí s panáčky z Černé hory

Počasí je něco, co moje děti fascinuje. Rádi s námi sledují počasí, poznají, jestli se blíží bouřka v naší radarové mobilní aplikaci, a duha je něco, o čem se s nimi dá povídat dlouho. Ven chodíme prakticky za každého počasí, takže na vlastní kůži zažili snad všechno, co české podmínky nabízejí, kromě krup. Ty zatím jen jednou pozorovali na balkóně. Když jsem v zimě dostala možnost seznámit se s dětskými knížkami o počasí, ráda jsem nabídku přijala. Na první pohled mě zaujaly milé ilustrace Markéty Michálkové.

Chytrá hra / Kolik je hodin?

Dodnes si pamatuju svoje první učící hodiny. Měly tvar obdélníku, byly bílo-žluto-zelené, byly vyrobeny z tenkého plastu a díky svým ostrým rohům byly pro dítě pekelně nebezpečné. Taky si pamatuju, že poznávat čas mě učil táta. Většinou v obýváku. A taky si pamatuju, že jsem měla hroznou radost z každého pokroku, protože jsem věděla, že pak brzy dostanu svoje první náramkové hodinky. Ty si vlastně pamatuju taky. Nevím, kolik přesně mi bylo, ale nějak cítím, že dítě v pěti letech už by mělo mít základní povědomí o tom, jak plyne čas. Navíc Klárka už asi rok mluví právě o hodinkách na ruku. Na ně ale ještě není ten správný čas, hodiny ještě nepozná. I proto jsem si u Mamiee někdy na jaře vybrala bezva hru Kolik je hodin? (Time Telling Game).

 

Audiokniha / Příběh nového jména

Titul: Příběh nového jména
Autor: Elena Ferrante

Interpret: Zuzana Slavíková
Délka poslechu: 19 hodin 57 minut
Seženete na Audiotéce

 

Anotace

 

Druhý díl tetralogie zachycuje dobu mládí obou hrdinek a soustřeďuje se na objevování jejich vlastní sexuality, slasti a bolesti, jež jsou s ní spjaty, a také na nesnadnou situaci „geniálních“, svobodomyslných a zároveň po lásce toužících dívek ve světě neapolských mužů, pro které milovat znamená především vlastnit. Toto téma rezonuje s historickým pozadím děje, s báječnými šedesátými lety, kdy se Itálie po letech fašismu a války konečně probouzí k životu, hospodářsky se rozvíjí, podporuje obchod a podnikání, ale taky bezskrupulózní dravost, poznává zábavu a hmotný blahobyt (či alespoň jeho iluzi). Přichází sexuální revoluce, ale i studentské a dělnické nepokoje, vyostřují se střety mezi pravicí a levicí, camorristé Solarovi se stávají neomezenými vládci periferní čtvrti, ale jejich ambice sahají daleko za její hranice… A Elena s Lilou prožívají osudové horké léto na Ischii, které jim oběma vnese do života cit, vášeň a spoustu bolesti, s níž se budou moci vyrovnat jedině pomocí psaného slova. Psaní jako terapie, jako hledání řádu, jako způsob oživování i umrtvování skutečnosti dostává v jejich příběhu a osudu stále větší prostor a upřímná výpověď o ženském přátelství opět strhne čtenáře svou hloubkou a intenzitou.

 

Moje první barefoot tenisky Lems

Už je to tak. Jak jednou člověk s barefoot začne, těžko se vrací ke klasice. Noha si rychle zvykne na úplně jiný komfort, nekonečný prostor kolem prstů, měkkost a poddajnost. Ano, ale ta cena. Dlouho jsem to vnímala jako nepřekonatelnou překážku. Jenže jsem zjistila, že nepotřebuju moc párů. Mám jedny podzimní, jedny jarně-letní, jedny letní gumové a nově jsem si k nim pořídila tenisky Lems Primal 2. Barefoot tenisky mi v botníku chyběly, ani ne tak na sport, ale na dovolenou do hor a na běžné volnočasové chození. Koupila jsem je náhodou a velice narychlo od kamarádky, protože jí nesedla velikost a chtěla je vracet. Mně naopak sedly perfektně, udělaly jsme bleskovou směnu u Klárky ve školce a odchodila jsem v nich 10 dní v Neapoli.