Těšíme se na Ježíška

Dnes jsem s Klárkou vyrazila do MaTáty tvořit náš první společný adventní věnec. No adventní, jak se to vezme... Svíčky jsem oželela (vím, jak Klára zbožňuje všechno, co bliká a doutná), takže máme závěsný... Už nám doma visí, zatím ani nic neodpadlo a byla jsem dokonce od muže pochválená. Jinak to bylo moc příjemné dopoledne, příště ještě vyměním kojící čaj za svařák a bude to ideálka :)
P.S. 1: Klárka mi pomáhala opravdu jen minimálně, spíš mi k tomu dělala zvukový doprovod
P.S. 2: Mezi přikládáním tavící pistole a stříháním stuhy jsem Klárce našla 5. zoubek
P.S. 2: Buďte shovívaví, říkám, že je to můj první...

 

Předvánoční odpočítávání stylově

Klárka je ještě malá a tak se ji snažíme držet od sladkostí a nezdravých věcí. Nejsme 100% důslední, ale sušenky ji peču domácí, nakupuju ve zdravé výživě, pořídili jsme šunkovar, hlídám, co obsahuje cukr, co sůl a tak. Jak teda s adventním kalendářem, který všechny děti tak milují? Ještěže existuje Fler a nezruční lidé (jako jsem já) mají v hlavě aspoň spoustu nápadů. Zaujal mě adventní kalendář od paní, co si říká Coolnicka, trošku jsme ho doladily podle mých představ a tramtarará, tady je! Kornoutky jsou sice maličké, ale na nějakou tu křupku to zatím stačí a příští rok dokoupím nějaké látkové pytlíčky, kam se vleze třeba i mandarinka.

Konečně začínáme!

A je to tady... Už to brousíme nějaký ten pátek, ale dcera Klára (nyní 14 měsíců) už tento prvek dovedla téměř k dokonalosti, takže je čas na hrdé zveřejnění :) Jak jsem říkala, miluju jógu. Moc. A dlouho. Kdysi, to jsem byla těsně po porodu, vyčerpaná, bolavá a lehce v depresích jsem na @boredpanda objevila fotky Laury, jak se svojí dcerou cvičí jógu, a ještě se při tom fotí. No paráda, ještě jsem se na facebooku zařekla, že do toho půjdem taky. Uplynul zhruba rok. A tady jsou fotky Klárky v pozici "střecha". Není kouzelná? Strašně ji to baví a dnes jsem jí řekla: "Klárinko, udělej střechu". A ona ji fakt udělala. Řekla bych, že je v ní dokonce lepší než já :)

Kachní prso: láska na první pohled

Ráda vařím a ráda sleduju pořady o vaření. Zbožňuju Pohlreicha. Vždycky mě lákalo zkusit připravit kachní prso, čemuž výše zmíněný přezdívá "jediný steak z drůbeže". Víte, takové to prso, které je ještě uvnitř trošku růžové a kůžička je dokřupava? Tak jsme ho s manželem zkusili uvařit a paráda! Jako přílohu jsme zvolili bramborovou kaši a na másle orestovanou a potom dušenou zeleninku. Ani esteticky to nevypadalo zle, co říkáte?

Co potřebujeme:
Kachní prsa s kůží
Olivový olej
Brambory
Smetana na vaření nebo mléko na bramborovou kaši
Mrkev na kostky
Petržel na kostky
2-3 barevné papriky na kostky
Hovězí vývar
Máslo
Sůl a pepř

Postup:
Dáme vařit brambory na bramborovou kaši. Kachní prso položíme kůží nahoru a tuto kůži několikrát podélně nařízneme, z obou stran osolíme a opepříme dle chuti. Na pánvi rozpálíme olivový olej, vložíme prsa (nejprve kůží dolů), přimáčkneme a zprudka orestujeme z obou stran. Poté vložíme prsa do trouby (180 stupňů, 10 minut). Z brambor a smetany/mléka rozmačkáme bramborovou kaši. Na olivovém oleji orestujeme připravenou zeleninu, osolíme, opepříme. Do orestované zeleniny vlejeme vývar, chvíli dusíme pod pokličkou. Na závěr přidáme máslo, které směs jednak trochu zahustí a zjemní chuť.

Jak jsme začali milovat dýně

Možná je to ostuda, ale až letos (ve svých jednatřiceti) jsem poprvé ochutnala dýni. Zdá se vám to nemožné? Mně už teď taky... Nechápu, jak jsem se od takové dobroty mohla držet tak dlouho. Poprvé jsem ji navíc koupila v létě kvůli Klárce, měli bio, tak jsem si řekla, že to zkusíme. Klára ji od té doby miluje ve všech podobách a já začala hledat všechny možné recepty na Hokaido, máslovou i špagetovou dýni. Rozhodně u nás ale vede dýňová polévka od Chez Lucie, kterou asi nikdy nevyměníme za jinou...

Co je potřeba?
Dýně Hokkaidó
50g másla
1 střední cibule
3 stroužky česneku
1l zeleninového vývaru
2 bobkové listy
1/4 lžičky muškátového oříšku
15 ml citrónové šťávy
200g smetany nebo šlehačky
Sůl a pepř
Zakysaná smetana
Krutonky nebo bagetka

Postup:
Dýni omyjeme, rozpůlíme (zavolejte si na to raději muže), vydlabeme lžící semínka a nakrájíme na kostky (Hokkaidó neloupeme). Na másle necháme zesklovatět najemno nakrájenou cibulku, přidáme prolisovaný česnek a dýni. Chvíli restujeme. Po chvíli přilejeme vývar, citronovou šťávu, bobkový list, muškátový oříšek, sůl a pepř dle chuti. Vaříme pod pokličkou do změknutí (cca 30 minut). Stáhneme, vyndáme bobkové listy a rozmixujeme tyčovým mixérem. Poté do krémové polévky vlijeme smetanu a trochu prohřejeme. K samotnému podávání se nejlépe hodí krutonky nebo opečená bagetka a zakysaná smetana.

Klárka slaví první narozeniny

Je až k neuvěření, jak ten rok utekl! Ještě před rokem jsem měla velké břicho a ještě větší očekávání. V bříšku totiž byla schovaná Fazůlka, neměli jsme tucha, jestli budeme mít holčičku nebo chlapečka. Většina lidí tipovala kluka. A vidíte, je to Klárka a má už 1 rok. Rozhodli jsme se pro menší oslavu, nic velkého ani oficiálního, ještě z toho stejně nemá rozum. Už měsíc dopředu jsem hledala recept na nějaký zdravý narozeninový dort, tímto díky Madame Coquette za parádní "neškodný" dortík z tvarohu, banánů a jahod. Byl to opravdický smash cake, naše odhodlání nechat Kláru se v něm patlat nebralo mezí :) Klára byla vykulená, největší úspěch měla samozřejmě svíčka na dortu, jak jinak. Dort ji v konečném důsledku moc nenadchl, takže jsme ho s Chlupáčem dojídali ještě pěkných pár dní. Z dárečků měla naopak velkou radost, se zájmem okukovala Yookidoo kouzelný kohoutek, ukazovala nám nové knížky a prohlížela si velké měkké "lego" kostky. Příští rok už oslavu pojmeme ve větší parádě, balónky, konfety a podobné radosti. Všechno nejlepší, Klárinko!

Na tyto věci normálně moc nejsem, ale...