pátek 3. března 2017

Knižní výzva / Než jsem tě poznala

Titul: Než jsem tě poznala (Me Before You)
Autor: Jojo Moyes
Nakladatelství: Ikar
Rok prvního vydání originálu: 2012
Počet stran: 408

Anotace

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louisa měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louisu.
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.


Recenze

Někdy si říkám, že bych si mohla přečíst nějakou echt hodnotnou literaturu, nějaká díla, co si matně pamatuju z gymplu, typu Steinbeck nebo Dostojevskij. Jenže! Moje "mozková" a "časová" kapacita tohle v tuto chvíli prostě nedává. Neříkám, že nemám čas ani mozek, ale nemám potřebný klid k tomu, abych se začetla do nějaké klasické a náročnější knihy. A na druhou stranu si říkám, že čtení je věc, která nám musí dělat radost. Každá kniha v nás něco zanechá a nemusí to být zrovna hromada filozofie. Pokud ve vás zanechá klid, souznění, nějaký příjemný pocit, je to v naprostém pořádku. To cítím já po přečtení knížky Než jsem tě poznala.

Kniha Me Before You - anglický originální název mi přijde jaksi výstižnější - je úžasným milostným příběhem. A co by to bylo za romantiku, kdyby to nebylo složité. Myslela jsem si, že romantické příběhy jsou už za mnou, ale musím říct, že tohleto byla velice příjemná změna. Docela mě zajímalo, co na knize všichni vidí, celosvětový bestseller, hodně se o ní mluví, skoro každý ji četl, natočil se i film. Chtěla jsem změnu a chtěla jsem vědět, co může být na tak "obyčejném" příběhu tak zajímavé.

Ač je kniha hodně předvídatelná, nenudila mě ani trochu. Od začátku mi bylo víceméně jasné, jak skončí a bylo to tak dobře. Asi bych se na autorku zlobila, kdyby závěr napsala jiný. Kniha je o lásce. O lásce, která slepuje dohromady rozbité světy obou hrdinů. O lásce, která jemně léčí duši obou postav. O lásce, která pomáhá oběma, každému jiným způsobem. O lásce, která otevírá oči. Kniha je i o zármutku. O strachu ze ztráty, o strachu z něčeho nového, o strachu přijmout život takový jaký nám ho osud vykreslí. Kniha je o respektu. O respektování osobnosti těch druhých, o respektování přání těch druhých, o respektování jejich životů. Respekt je něco, co všichni potřebujeme - nejen dostávat, ale i dávat. Máme tendence někoho někam tlačit, nutit své názory. Stačí však otevřít oči a srdce, mozek se tomu nějak přizpůsobí.

Samozřejmě je kniha smutná, příběh mladého člověka, který skončí po nehodě ochrnutý, nemůže být nikterak radostný. Ale přece jen na mě kniha ve své podstatě působila optimisticky. Jakmile jsem se po pár desítkách stran do knížky začetla, nechtěla jsem ji odložit. Tak svižně se to četlo, tak dobrý jazyk autorka zvolila. Lou knihu oživila svými vtipy a svou roztomilostí, Will zase svou moudrostí a charizmem.

Příběh je tak silný, že byly i slzy. Musely být. Nebyl to žádný hysterický, sentimentální a nezastavitelný pláč, ale asi na dvou místech mě kniha rozplakala a to znamená, že se mě dotknula. Že jsem se s ní sžila. Že mi něco dala. Přečetla jsem ji před dvěma dny a pořád na ni trochu myslím. To mám ráda.

Na závěr chci říct, že asi v polovině knížky mi to všechno secvaklo a pochopila jsem anglický název knihy. Došlo mi, kdo komu vlastně pomáhal. Kdo komu se pokoušel změnit život. Kdo potřeboval zachránit. O kom hlavně tato kniha byla. Protože nic není černobílé...

"V tomhle novém světě se asi chvíli nebudeš cítit ve své kůži. Je vždycky divné, když tě něco vytrhne ze zažitého stereotypu. Ale doufám, že budeš taky trochu nadšená. Když ses tenkrát vrátila z toho potápění, ten výraz v Tvé tváři mi prozradil všechno: máš v sobě dychtivost, Clarková. A odvahu. Jenom jsi je v sobě pohřbila, jako většina lidí." - Will Traynor
 
P.S. Příběhem, mentalitou hlavních hrdinů a stylem mi kniha připomíná můj oblíbený film Nedotknutelní.


6 komentářů:

  1. Knížku jsem ještě nečetla, ale pro mě je to film roku 2016 :-). Silný příběh nabitý emocemi se skvělými hereckými výkony. Emilia Clarke se nejspíš stává mojí novou oblíbenou herečkou. Moc se mi nestává, abych se na film podívala víckrát. Ale vím, že tento si ještě někdy určitě pustím. Myslím, že v tomto případě film dojem z knížky nezkazí. Jani, už mě ani nepřekvapí, že jeden z několika mála filmů, které jsem viděla víckrát, jsou právě Nedotknutelní :-) Pa.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zuzi takze mame i stejne oblibene filmy, jo? ❤ kazdopadne tobe verim a na film se asi podivam. Mozna jen s mensim odstupem.

      Smazat
  2. Moc dekuji za recenzi,prisla prave vcas. chtela jsem moc videt film, ale preci jen si predtim prectu i knihu...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Klaro diky a moc rada to slysim ze recenze udelala radost!

      Smazat
  3. Cetla jsem v prvnim tehotenstvi. To byl dojak :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jezis, jako tehotna napechovana hormony bych to nedala :)

      Smazat