neděle 26. března 2017

Knižní výzva / Poprask v sýrové uličce

Titul: Poprask v sýrové uličce
Autor: Robert Fulghum
Nakladatelství: Argo
Rok prvního vydání: 2016
Počet stran: 160
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz

Anotace

Robert Fulghum tak, jak ho známe a máme rádi. Je čím dál starší, moudřejší, ale smysl pro humor ani v nejmenším neztrácí. Utvrdí vás v tom, že je každý den plný zázraků, které člověk vidí jen, když chodí po světě s otevřenýma očima i srdcem. Navrch se dozvíte spoustu nových věcí o strakách, historii Santa Fe, keramice i tělesných pochodech. A už jste někdy tančili s orangutankou?

 
Recenze

Roberta Fulghuma jsem četla už na gymplu, jednu starší knihu mám dokonce v knihovničce u našich. Jeho knihy mi vždycky přišly velmi humorné a zároveň velmi moudré, proto jsem nadšeně sáhla i po jeho poslední knížce. Nová povídková sbírka má navíc tak krásně ilustrovaný přebal a na tyto věci mě vždycky dostanou... Než kniha dorazila, hrozně jsem dumala, kdeže se nachází ta sýrová ulička. Někde ve Francii? Ještěže povídka byla první v řadě, jinak bych se v těch svých romantických představách ztrácela až do konce :)

Zajímavé je, že tato kniha byla vytvořena speciálně pro české obecenstvo, povídky do ní vybralo nakladatelství Argo z Fulghumových šuplíkových povídek. Takže je to taková česko-Fulghumovská rarita.

Knihu jsem dočetla včera večer a už samotný fakt, že jsem ji četla skoro měsíc, něco znamená. Není to tak, že bych se do ní nezačetla - tím, že se jedná o 32 krátkých povídek, se kniha čte velice svižně, ale někdy jsem měla třeba tři dny pauzu, než jsem se vrátila k další kapitole. Netáhlo mě to ke čtení jako obvykle. Kniha mě prostě neposadila na zadek. Až mě to samotnou trochu mrzí.

Bohužel jsem trochu zklamaná, čekala jsem víc. Možná už Fulghum všechno "opravdové" ze sebe vypsal. Trochu mám pocit, že některé povídky měly zůstat v šuplíku. Samozřejmě, že autora v povídkách poznávám, je to pořád on, vtipný a moudrý. Místy ale i nudný. U pár povídek jsem se od srdce zasmála, pár mě jich celkem dojalo, v některých jsem se poznala, ale v některých jsem zkrátka hledala ten hlubší životní smysl. Zbytečně. Prázdno. Já jen doufám, že to neznačí něco o mé inteligenci, jak jsem teď dlouho na té mateřské, protože kniha má hodnocení skvělá. Možná je to úděl všech povídkových knih, nesourodost. Něco nadchne, jiné otráví. 

Stylem psaní je to kniha vhodná na cesty MHD, na dovolenou, pod stůl do práce - několikastránkové povídky na sebe nijak nenavazují, zhltnete je za pár minut, knihu můžete klidně odložit a vrátit se k ní za chvíli. Nic vám neuteče, žádná myšlenka nedejbože nit.


Pokud jste jeho fanouškem, asi už knihu znáte. Pokud se chystáte na první rande s Fulghumem, raději sáhněte po nějaké starší knize - třeba "Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce" nebo "Už hořela, když jsem do ní lehal".

"Odlišnost je fajn, ale snadné to nebývá nikdy. Zvlášť, když si chcete vlastní odlišnost nechat pro sebe. Udržet osobní tajemství vyžaduje velice silný charakter. Například myslím na všechny ty, kteří dospívají s vědomím vlastní homosexuality. Kteří musejí žít mezi mantinely ve světě, který nic nechápe a nepřijímá."

Žádné komentáře:

Okomentovat