Když méně je více

Pokud sledujete dění na IG, Pinterestu, na nejrůznějších blozích, dáte mi za pravdu, že minimalismus vládne našemu světu pevnou rukou. Kdo není minimalista, je tak trochu out, může se zdát. Mně se filozofie minimalismu moc líbí, ale rozhodně nedokážu náš život nazvat minimalistickým. Jsme ale někde na půli cesty a to mě těší. Minimalismus je životní styl, ale také obrovská úleva. Oprostit se od některých věcí může být těžké, ale s každou naplněnou taškou, se kterou se loučím, se mi doma o něco líp dýchá.

S myšlenkou začít něco v tomto duchu dělat jsem si začala pohrávat někdy před rokem. Nutno říct, že jsem měla dobré startovní postavení - máme nový byt, zařízený stroze, nepřeplněný nábytkem. Vzdušný, světlý, nestísněný. Chlupáč si už ze mě dělal srandu, protože po celou tu dobu mám ve svém Dolleru na to-do-listu očistný program naší domácnosti, a trvalo mi dlouho než jsem se rozhoupala k prvnímu kroku. A protože není nic horšího, než válet před sebou velké kameny, v zimě jsem se na to vrhla. Velký úklid. Organizaci. Přerovnání. Vyhození. Darování. Přehodnocení.

Jsem někde v půlce. Nejhorší pro minimalistu začátečníka jsou velkorysé úložné prostory. Třeba komora - krásné tiché místo, kam se toho vejde nebezpečně mnoho a jednoduše se za tím vším zavřou dveře - trvanlivé potraviny, sezónní oblečení, sportovní vybavení, pomůcky na vaření a pečení, které se nevejdou do kuchyně, věci na úklid - to všechno promíchané s další stovkou blbostí. Další takový požírač nesmyslů je velká vestavěná skříň v předsíni, která poskytuje azyl všemu, co je potřeba rychle někam uklidit. Noční stolky - absolutní zbytečnost, kterou už bych asi znovu nekoupila. Skříň v koupelně narvaná vzorky kosmetiky a sprchovými gely do zásoby. Proboha. K čemu. Suvenýry z cest. Desítky rámečků a svícínků. Plná šatní skříň. Plný botník. To všechno jsem prošla a nemilosrdně protřídila.

Naplnila jsem několik popelnic. Zásobila oblastní charitu hromadami oblečení a bot, které už nevynosíme. Zrevidovala dekorace. Lékárničku. Kosmetiku. Drogerii.

Důležitý je ale spíš pohled do budoucnosti. Přestávám kupovat blbosti. Zbytečnosti z oblasti jídla - omáčky, dochucovadla, nesmyslné koření. Zůstanu věrná těm nejjednodušším a základním potravinám. Budu se snažit nedržet zásoby. V kosmetice se už minimalismem řídím a moc toho nepotřebuju. Už žádné suvenýry z dovolených, které jsem vždycky lovila (tady Chlupáč jásá). Oblečení jednoduché, kombinovatelné, ono mi fakt stačí pár šikovných kousků, navíc teď na mateřské nepotřebuju držet žádný dress-code. Budu dodržovat jednoduché pravidlo "1 in 1 out" - jedna nová věc do bytu - jedna věc z bytu ven.

Náš byt asi nikdy nebude 100% minimalistický v tom pravém smyslu a asi si ho nepřijedou fotit z nějakého časáku. Pořád bude i teple zabydlený a pokrytý hračkami, knížkami a pastelkami v různě silných vrstvách. Na druhou stranu nikde není jasná definice, co minimalismus je. Pro mě je to něco, co dělá náš život, naše bytí, naše bydlení jednodušší. Je to o méně věcech, o kvalitnějších a trvanlivějších a nadčasových věcech. O neplýtvání. O znovupoužívání. O přemýšlení. A to je něco, co dokážeme zvládnout všichni.