sobota 28. srpna 2021

Knihy pro děti / Poněkud zvláštní kůň

Svéráznou Hedviku jsme si s dětmi oblíbili už z první knihy o ní - Ve škole se dějou věci, kterou posloucháme jako audioknihu. Je to velká zábava přicházející ze severu, kde dětské knížky psát umí. A umí to tak nějak jinak. Je to realistické a je to vtipné. Někdy jsou severské knihy obtížněji přijímány, často vnáší do dětské literatury prvky nevšední, složité, smutné, bizarní. Švédská autorka Frida Nilsson je sice přirovnávána k Astrid Lindgrenové, ale její styl je úplně jiný. Snaží se totiž za každou cenu o humor, chce, aby se děti při čtení ze srdce smály. Druhá kniha ze série o Hedvice se jmenuje Poněkud zvláštní kůň a vyšla v nakladatelství Portál.


Hedvika bydlí na švédském venkově, chodí do druhé třídy, má nejlepší kamarádku Lindu a touží vlastnit koně. Protože kdo nemá koně, je totálně out. Když jí tatínek sežene osla Maxmiliána, začnou se dít věci. Hedvika nezkrotného oslíka nesnáší a aby zapadla do kolektivu "koňařek" vymyslí si souseda Maxe, který má hned tři bělouše, na kterých se Hedvika může prohánět od rána do večera. Tím se jednak Hedvika stane hvězdou školního dvora, ale taky začne nebezpečný kolotoč lží, do kterých se zamotává čím dál víc...



Hedvika je tak trochu lotr. Je drzá, sobecká a dětsky upřímná, lépe řečeno kousavá. Ani v příběhu není vše růžové a idylické, vyskytují se tady chuligáni, co podpalují garáže, spolužačky, které z kolektivu nemilosrdně vystrnadí každého, kdo se odlišuje, lidé, co nemají moc peněz a žijí ve špíně. Všechny příhody jsou podávány s upřímnou noblesou a minimálně ve mě vzbuzují i jistou nostalgii, jak to tak u severských autorů bývá. Líbí se mi, že v knize není nic přibarveno dětskými barvami, že je všechno syrové tak, jak má být.  



Klárka dostala knihu k svátku a od té doby ji čteme hodně často. Musím říct, že se smějeme všichni, není teda úplně z uspávacího soudku. Rozesměje i Chlupáče, který je k mnohým knihám dost skeptický. Obecně doporučuju pro děti tak od šesti let. Je fakt, že o trochu víc bude bavit holky. Nesmím zapomenout na velmi povedené a živé ilustrace, o které se postarala Ilona Komárková alias Komára. Klidně by jich mohlo být i víc.



Je skvělé, že i do tak veselé a rádoby uvolněné knihy se nenásilně vecpala mnohá aktuální témata, která děti řeší. Neustálé srovnávání se s kamarády, touha mít to, co mají ostatní, žárlivost, odlišnost, touha po uznání. Řešili jsme to my, řeší to naše děti. Není na tom nic neobvyklého, ale je dobré si to připomenout a našim potomkům na tomto milém příběhu ukázat, že to jde i jinak.

-
Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Portál

2 komentáře:

  1. Ted jsme docetly s dcerkama 1.dil a pustily se do druheho... nicmene me teda ta hedvika strasne stve, jakej to je zmetek nevychovanej a rozmazlenej :D asi mam blbej smysl pro humor, ale u ty prvni jsme se fakt moc nesmaly...uvidime, co prinese druhy dil. Ale za me zatim trochu zklamani... Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, já vás asi trochu chápu, ale já se od té drzosti dokázala oprostit a baví mě to. A moje děti si teda ty zlobivosti vyloženě užívají :)

      Vymazat