sobota 25. června 2016

Knižní výzva / Sen noci svatojánské

Titul: Sen noci svatojánské (En midsommarnattsdröm)
Autor: Arne Dahl
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok prvního vydání: 2003
Počet stran: 344
 
Anotace
 
Slunovrat je za dveřmi, čas položit pod polštář sedm květů a snít svatojánský sen. Skupina A pod vedením Kerstin Holmové však nemá na magii severského svátku ani pomyšlení. Na stůl se jí řine jeden podivný případ za druhým. Ředitel televizní společnosti je po premiéře zbrusu nové reality show nalezen se dvěma kulkami v hlavě, polské zdravotní sestře kdosi zasekne sekeru do hlavy, zamýšlená vražda ze cti skončí nečekaným zvratem a vody Mälarenu vydají tajemství, které vše vrhne do nového světla. Také Paula Hjelma na novém postu u interní inspekce čeká nelehký úkol a vše má nakonec mnohem osobnější rozměr, než se zpočátku mohlo zdát.
 
 
Recenze
 
První kniha, co jsem od Dahla četla. Ač se jedná o úspěšného a známého švédského autora, zatím jsem neměla tu čest. Skočila jsem do rozjetého vlaku (Sen noci svatojánské je už několikátou knihou v řadě o vyšetřovací skupině A), ale neměla jsem problém se "chytnout". Ze začátku jsem přemýšlela, že knihu odložím a najdu si něco jiného. Neudělala jsem to hlavně proto, že to nemám ve zvyku, ale přiznám se, že prvních pár desítek stránek mě moc nenadchlo. Celkem zmatek, moc postav, přemíra expresivních výrazů a často i hlubokých "filozofických" myšlenek, kde nic tu nic. Ale rychle se to zlomilo a po skončení první čtvrtiny se to dost rozjelo. Kniha je čtivá a zajímavá, místy mi přišla mystická - vše kolem svatojánské noci je tak nějak magické. V knize jsou dva hlavní hrdinové - Paul a Kerstin, asi aby to bylo genderově vyhovující, mám radši standardní vzorec. Co mě na knize iritovalo, že celý příběh byl takový divoký galimatyáš. Tuším že 5 dílčích kriminálních příběhů, které se postupně v knize objevují a zdánlivě spolu nesouvisí, se v závěru spojí do jednoho mega případu. Boj dobra se zlem. Zločin a trest. Oko za oko. Jako myšlenka je rozhodně líbivá, ale opravdu mi to přišlo dost přitažené za vlasy, až nereálné, vrahovo plánování až moc dokonalé. No a na to, jak byly jednotlivé příběhy dopodrobna popsány a řešeny, závěr se mi zdál tak nějak zkrouhnutý, odbytý, zbytečně rychlý. Byl to zas trochu jiný styl severské detektivky, než jsem zvyklá a rozhodně vyzkouším ještě další knížku od Arneho Dahla.

Žádné komentáře:

Okomentovat