Dolomity / Den druhý

Jedna malá komplikace přišla hned první noc v Itálii, Jakuba stihla nečekaná rýma a mě tím pádem nečekaná neprospaná noc :( Mám pocit, že jsem jen kojila a spala v nepřirozené pozici asi tak tři hodiny. Ráno nás naše čilé děti zvyklé na tmavé závěsy vzbudily asi o půl sedmé. O to dřív jsme mohli vyrazit do hor.


U městečka Corvara jsme nasedli na lanovku (Planac, 1711 m) a vyjeli sedačkou do dvoutisíců (Pralongia, 2016 m). Pro děti první cesta lanovkou proběhla hladce, já jsem z toho byla celkem nervózní a nejradši bych na ní Kláru přilehla (Kuba byl v nosítku). Chlupáč se smíchem fotil a já bych ho nejradši za tu jeho lehkomyslnost zabila :) Z vrcholu nás čekala poklidná túra směrem dolů, přes rozkvetlé louky a stinné lesy. Klára polovinu cesty trhala kytky a říkala nám, že je to dort, druhou polovinu cesty se chtěla nést. Umývala si ruky v šíleně ledové vodě, natloukla si zase koleno, zpívala travička zelená. Jakub to celé prospal u mě v nosítku. Užili jsme si to.