pátek 17. června 2016

9. měsíc s Jakubem

9 měsíců. Jsou chvíle (které ale netrvají věčně), kdy si trochu postesknu, že už asi znovu nezažiju "miminko". Ač je Kuba poslední dny dost protivný a ukňouraný, je to můj mazlík, který mě neskutečně nabíjí tou svou bezmeznou láskou. Na druhou stranu se často těším, až bude ve věku Klárky, bude skoro samostatný a bezúdržbový :) No ale to mě už pak nebude tak potřebovat a s tím se nějak vnitřně musím poprat.


Jakub leze, sedí, stojí a chodí kolem nábytku. Je to velice pohyblivé dítě a je strašně rychlý. Doma se pohybuju tak, že šoupu nohama po zemi, abych ho náhodou nezašlápla. Leze po všem, nejvíc po mě, snaží se dosáhnout i tam, kam nemá šanci dosáhnout, leze pod stůl, po vaně. Začal si sedat tak před 3 týdny, nejvíc se mu dařilo v posteli, ale včera si sedl i v trávě. Spíš mi přijde, že se mu sedat moc nechce, raději stojí. Když ho posadím do kočárku nebo židličky, sedí už krásně pevně a vzpřímeně. Když ho třeba chci ze stoje položit dolů na zem, nechce a snaží se chodit, samozřejmě je ještě totálně gumový :) Ale jde vidět, že ho to láká. Z čeho mám neskutečnou radost, naučil se slézat z postele a sedačky, otočí se a na couvačku spustí nohy dolů. Párkrát jsem mu to ukázala a za chvilku to pochopil. Raději ho jistím, aby neslítl nějak blbě, ale víceméně to nechávám na něm. Včera se mu podařil ještě další velký fyzický výkon, třikrát vylezl po schodech na skluzavku. Zdolal hravě asi 6 schodů a já mu pak pomohla dolů. Na hřišti se mu líbí, ale všechno chce dávat do pusy. S trávou jsem se dávno smířila, z kamínků a písku takovou radost nemám. Tak ho raději hlídám.


Rád se koupe, když slyší, že se napouští vana, nebo když slyší, že se někdo z nás sprchuje, hned zrychlí svoje tempo, aby mu v koupelně něco neuniklo. Koupe se s Klárkou a oba z toho mají radost. Klára mu ve vaně dělá věci, které kdybychom dělali my jí, zakousla by nás. Leje na něj vodu, na vlasy, na obličej a prý, že to Kubovi nevadí. Jednou jí to řekne :)

Líbí se mu televize (opět u nás obnovila vysílání šílenost s názvem Duck TV), hlavně jakákoliv písnička a znělka, jak slyší hudbu, tančí. No tančí, dělá takové dřepy do rytmu :) Když je náhodou na čtyřech, tak u muziky péruje. Klára mu ráda a často zpívá a křičí "Kubi, tancuj, mamí, dívej, jak tančí, když mu zpívám". Takovej malej cirkus. Tím ale sourozenecká zábava nekončí, často až žasnu, jak si spolu dokážou hrát. Doufám, že jim ten idylický vztah vydrží co nejdýl.


Jakub má dva zuby. V necelých devíti měsících má dole dvě jedničky. U prvního prořval asi tři noci, poprvé dokonce odmítl i kojení, druhý už byl lepší. Dávám mu homeopatika Chamonilla vulgaris 15CH, mažu gelem dásně a koupila jsem mu první parádičku - jantarové korálky, k nelibosti všem kolem.

S jídlem trochu bojujeme, jediné, co zhltne bez mrknutí oka, je kelímek bílého jogurtu. Ovocné přesnídávky jí opatrně, ale asi jim začíná přicházet na chuť - dopoledne sní malou mističku, kašičky přijímá ještě opatrněji - má oblíbenou jednu konkrétní, ostatní experimenty vyhazujeme, maso-zeleninové obědy jak kdy. Skleničkové mu asi chutnají víc, ale dávám mu je tak 1x týdně, když fakt nestíhám vařit, ty moje jí s přemlouváním a dnes mě s tím poslal vyloženě do háje. Rád jí cokoliv, co může jíst sám, cokoliv, co mu dám do ruky - chleba, rohlík, křupku, jablko, banán, těstovinu, vařenou mrkev. Dost přemýšlím o metodě BLW (Baby-led Weaning) - metoda krmení řízená dítětem. Podstatou je jídlo nemixovat, pouze uvařit, nakrájet na kousky velikosti prstu, dát dítěti na talíř a poper se s tím, malej. Jíst společně s ostatními členy rodiny u stolu, nenutit do jídla, nechat dítě rozhodovat o tom, zda a co bude jíst.

Spánek je zas o něco lepší, ale jsou dny, kdy je to stejná šílenost, jako byla dřív. Na druhou stranu se strašně rychle dostal do fáze dvou spánků denně. Ještě před měsícem to bylo mimino, které by spalo pořád (sice jen chvilku) a už po hodině po spánku bylo protivné a zralé na další schrupnutí, teď už vydrží hrozně dlouho. Vstává ráno kolem 8 (podle toho, kdy nás vzbudí Klárka), pak spí v kočárku kolem 11:30 (půl hodiny až hodinu, podle toho, jestli se stojí, nebo jezdí) a potom spí kolem 15. hodiny se mnou doma. To spí většinou hodinu, zas podle Klárky. Večer usíná kolem 9.

 
Separační úzkost sice trochu polevila, ale teda žádná hitparáda to není. Pořád je na mě hodně závislý, potřebuje mě pořád vidět. A potřebuje mě vidět čelně, záda se mu moc nelíbí :) Dnes se chce třeba moc nosit, plazí se po mně a natahuje ručky. Nevím, do jaké míry to souvisí se separační úzkostí, se zuby, nebo čímkoliv jiným, ale je to prostě můj malý mamánek.

Žádné komentáře:

Okomentovat