sobota 4. listopadu 2017

Knižní výzva / Manželé odvedle

Titul: Manželé odvedle (The Couple Next Door)
Autor: Shari Lapena
Nakladatelství: Knižní klub
Rok prvního vydání originálu: 2016
Počet stran: 272
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz

Anotace

Nikdy nevíte, co se děje na opačné straně zdi...
Vaše sousedka nechce, abyste vzali své šestiměsíční dítě na slavnostní večeři. Nic osobního, ale rušilo by pláčem. Váš manžel prohlásí, že to nevadí. Bydlíme přece hned vedle. Zapneme dětskou chůvičku a každou půl hodinu ho přijdeme zkontrolovat.
Vaše dcerka spala, když jste ji viděli naposledy. Teď stoupáte po schodech do svého mrtvolně tichého domu a vaše nejhorší noční můry se naplnily. Je pryč.
Nikdy předtím u vás nebyla policie. Teď prohlížejí celý váš dům a kdoví, co tam všechno najdou…


Recenze

Velice čtivé. Děsivé. A tak trochu předvídatelné. Toto jsou tři hlavní charakteristiky knihy, kterou jsem právě dočetla. Měla jsem ji v hledáčku od té doby, co ji Knižní klub vydal, nedávno jsem na ni narazila v knihovně. Mám teď víc prostoru pro sebe, musím víc odpočívat, takže jsem se do thrilleru začetla jedna dvě. Stránky běžely, na čtení jsem se vyloženě těšila, i když jsem celkově díky velké reklamě čekala víc napětí a víc vyhrocených okamžiků. Takže asi spíš než thriller bych knihu nazvala psychologickým dramatem. A právě díky absenci napětí bych z hodnocení ubrala jednu hvězdičku.

Od začátku vás příběh někam navádí, pořád tak trochu něco tušíte. Pokud už nejste detektivkoví začátečníci, nenecháte se vlákat do předem připravených kolejí. Myslím, že mi to do sebe začalo logicky zapadat někdy v polovině, právě, když se začalo zdát, že je jasné co, kdo a jak.

Příběh o lidské chamtivosti, zoufalství a podlosti. O strachu a beznaději. O ztrátě naděje. O bezmezné důvěře v naše nejbližší. Zoufalí lidé páchají zoufalé činy. V každém díle, ve kterém jde o osud dítěte, jsou kříšeny velké emoce. Kniha s takovou tématikou má víceméně předem zaručený úspěch. Dobře se to čte, říkáme si, bože, to je hrůza, ještěže se nás to netýká. A tak louskáme stránku po stránce, máme husí kůži a už se těšíme, jak si podobnou knížku přečteme příště. Jsou to prostě taháky (jako moje oblíbená Spálená obloha).

Autorčina touha po velkolepém a šokujícím finále byla podle mě nadbytečná. Někdy je méně více.

Chválím za jazyk a styl psaní. Jednoduché věty, krátké kapitoly, střídání vypravěčů. Kniha má spád, odehraje se to všechno během pár dní. Podle mě zůstalo pár nezodpovězených otázek, ale asi to nebude nic podstatného. Každopádně fantazie pracuje...

(*Spoiler* - nečtěte už dál, pokud nechcete vědět víc, než prozradí samotný závěr knihy).

Hlavní hrdina byl hrozný blb. S takovým člověkem bych si rozhodně dítě nepořizovala. Co mi vadilo ze všeho nejvíc, jak se z něj v závěru knihy vlastně stala skoro oběť. Jakoby vše bylo smazáno. Máme strůjce, hlavního padoucha, ti ostatní nás nezajímají. Pro mě byl stejně největší padouch ten, co to spáchal, ať už to vymyslel, nebo ne.

4 komentáře:

  1. Tak to doporučuji přečíst knihu Pusinka!
    A přeji brzké zotavení!

    OdpovědětSmazat
  2. Napadla mě při vašich slovech, že člověk je rád, že se to nestalo jemu. Je napínavá, čtivá.
    A další doporučená už skoro klasika od Liane Moriarty Na co Alice zapomněla, ovšem nejlíp, až budete mít ty tři děti a před čtyřicítkou, aby byla podobnost s hlavní hrdinkou čistě náhodná :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Liane mam rada tak alici zkusim. Do ctyricitky bych nevydrzela :)

      Smazat