pondělí 30. října 2017

Co s nimi, když po obědě nespí

Tiše závidím matkám, jejichž dvouleté (a tříleté a čtyřleté) děti stále spí po obědě a jako bonus večer usínají s úderem osmé. Přiznávám, že Večerníček byl pro nás vždycky trochu scifi, ještě nedávno jsme se v době Večerníčků vracívali z venku. S Klářinou školkovou docházkou se samozřejmě musel upravit denní a hlavně večerní režim. Tyto předškolní děti pořád potřebují aspoň 11 hodin spánku a čísla mluví jasně. Po obědě Klára usne absolutně výjimečně (spíš to u ní značí nějakou chorobu) a nově máme doma nespáče číslo dvě. Před týdnem jsem přestala Jakuba kojit a samozřejmě mi to dává sežrat v podobě bojkotu odpoledního šlofíka. Dobře mi tak :) Jenomže já si po obědě fakt chci dát nohy hore, uvařit si kafe a přečíst aspoň jednu kapitolu. Co s nimi? Aby mi dali aspoň půl hodinu klidu? Většinou u nás zafunguje drobný úplatek v podobě misky oříšků a sušeného ovoce a nějaká audio pohádka poslouchaná pěkně v pokojíčku.


Preferuju papírové knihy, jsou ale chvíle, kdy sama nasazuju sluchátka a pokojně poslouchám. Dělávala jsem to s kočárkem, při běhání, cestou do práce, teď po operaci... A hlavně si úplně přesně vybavuju, jak jsem měla ráda tyto mluvené pohádky jako malá holka. Vidím se, jak ležím v obýváku na koberci a poslouchám pohádky Boženy Němcové z gramofonu, nebo Hurvínka před spaním na magneťáku v posteli. Malé rituály, které v paměti zůstanou.


Když Klárka kolem 3. roku přestávala po obědě spávat, zavedla jsem pravidlo "půl hodina pro mámu". V praxi to znamenalo, že jsem Klárce vysvětlila, že si i já potřebuju chvilku odpočinout, že chápu, že nechce spát, ale že bych potřebovala, aby si v pokoji před další etapou hraní a divočení aspoň odpočinula. Postel + knížka nebo postel + audio pohádka. Někdy si prohlížela knížky, jindy poslouchala. Teď ve dvou to mají o něco zapeklitější, protože je to víc svádí k blbostem.


Každopádně jsem začala pořizovat sbírku audio pohádek. Kubu pořád baví hlavně písničky, z mluvených delších pohádek moc rozum nemá, Klárka už u nich vydrží. Největší úspěch u ní teď má Usínání s anděly. Je to 24 uklidňujících pohádek doplněných o relaxační hudbu a příjemně laděné písničky. Autorkou je psycholožka a léčitelka Miroslava Mašková. Řekla bych, že je to docela poučný poslech pro kohokoliv z nás, přináší velké pravdy a klid do duše. Pohádky jsou celkem jednoduché, určené pro děti od tří let. Nejlepší na tom všem je to jemné podkreslení relaxační hudbou, která mě v mžiku přenáší někam do saunového světa :)


Potom máme doma ještě klasiku s názvem Chytré pohádky, kterou si pamatuju ještě já. Autorem je Jiří Žáček a převyprávěl je Oldřich Kaiser. Jeho hlas je mi příjemný. Jsou to pohádky z celého světa o lidech, příp. zvířatech, ne o pohádkových bytostech. Ukazují na lidské schopnosti a vlastnosti, selský rozum a lásku. Mezi 19 pohádkami najdete třeba Chytrou horákyni, Tři přání nebo Veselou Markytku. V roce 2015 zvítězila tato audiokniha v kategorii pro děti a mládež. Tento soubor pohádek je pro trochu starší děti, odhadovala bych to na mladší školáky.


Teď jim veškeré audio pouštím na digitálním fotorámečku, který je schopný přehrávat soubory z USB nebo SD karty, ale na Vánoce bych dětem do pokoje chtěla pořídit nějaký přehrávač (CD + USB) - nemáte někdo pěkný, vkusný a nadčasový tip?

11 komentářů:

  1. Dobrý den, musím se přiznat, že závidím všem matkám spící děti. Má starší dcera denně vstává v 5 ráno a jako bonus přes den nespí od 18 měsíců. Musím říct, že jsem dřív padala na hubu, protože je navíc extrémně aktivní. Teď má 4 roky a stále s nadějí vyhlížíme čas, kdy začne spát celou noc v kuse. Ale celkově je to s přibývajícím věkem lepší. Už mě to tak neunavuje. Chci se ale zeptat na něco jiného a to konkrétně na konec vašeho kojení. Jak jste to udělala? Co jste Kubíkovi řekla? Mladší dcera má 20 měsíců, uspávám ji u prsa a v noci se minimálně třikrát probudí a opět ji musím ukojit ke spánku. Už mě to hodně unavuje a otravuje a uvažuji o konci kojení, ale netuším, jak ji mám uspat jinak. Bojím se hysterického řevu, což nechci :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, děkuju za komentář. Úplně Vám rozumím, že se toho bojíte. Já měla taky strach. Ać je Jakub druhé dítě, je jiný, než byla Klára. Kláru jsem kojila do 19 měsíců, měla ale i dudlík a prso vlastně v konečném důsledku tolik neprožívala. Odstavení proběhlo hladce v Římě, kdy bývala večer tak unavená, že na nějaké kojení neměla ani pomyšlení :) Je fakt, že od 14 měsíců spávala "celou noc", resp. bez potřeby kojení. Tam to byla brnkačka, myslím, že ale pomohl právě dudlík. Jakub je z jiného soudku, dudlík nikdy nechtěl, měl vždycky po ruce prso. Je víc kontaktní. Stále se v noci budí a většinou ho uklidnilo prso. Jinak po nás skákal a trvalo mu hodinu, než znovu usnul. Když plakal, neměla jsem sílu odporovat. Prso bylo nejjednodušší. Moje pohodlnost, nic víc. Myslím, že už jsem dlouho v prsech snad ani žádné mléko neměla, byl to jen dudlík. Myslím, že kdybych nešla na operaci s tím kolenem, asi ještě kojím, nedokážu udělat ten obtížný krok. Už tak týden před operací jsem mu začala vysvětlovat, co mě čeká, že budu mít potom asi bolesti, že za ním nebudu moct v noci chodit, že se mi u něho nebude dát ležet. Pořád přikyvoval a dělal, že to chápe. Když přišlo na věc, stejně chtěl. A já jsem to dva večery nezvládla a stejně mu dala. Třetí den mi řekl, že je velkej kluk a po pár minutách fňukání to vzdal. Už jsme bez kojení týden a v pohodě. Občas řekne "prsí" a zasměje se. Zvládl to dobře. Nevím, jak bych to ale dokázala, kdyby probíhala velká hysterie, asi bych vyměkla. Ze své zkušenosti vím, že nejlepší je dítě ve všem nechat, ať do toho dospěje samo. Ale taky si dobře pamatuju to vyčerpání z prokojených nocí. Takže pokud vám můžu poradit, mluvte s dcerou o tom. Pořád. Oni jsou tak strašně chytří, že to časem poberou. Nebo jim to aspoň ulehčíme. Já Kubíkovi třeba ukazovala fotky, když byl miminko a říkala jsem mu, že nic neuměl, že neuměl chodit, neměl zuby, neuměl mluvit, potřeboval mateřské mléko. Pak jsem mu řekla, že teď už jí všechno, i gumové medvídky, což znamená, že už nepotřebuje stravu, jako miminko. Že už vyrostl a mléko už pro něj není důležité. A taky jsem mu říkala, že jsem z toho už unavená, že potřebuju víc spát, abych si s ním mohla ráno hrát a když mě bude celou noc budit a pít, budu vyčerpaná... Nemám pro Vás žádnou univerzální radu, ale doporučuju pomalu připravovat terén, ať z toho malá není překvapená. Bude to pak snazší. Přeju klidné noci a pevné nervy ♥

      Vymazat
  2. Prosim Vas, usinani s andely jste koupila dobrovolne a nebo to je nejaky darek k vychvaleni? Poslechla jsem ted ukazku, ktera mela 15 minut a uz asi vubec neusnu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Vsechno si kupuju dobrovolne :) chcete videt objendavku?? :)

      Vymazat
    2. Aby bylo do budoucna jasno, vsechny produkty tady si vybiram sama. Prezentuju jen to co se mi nebo mym detem libi (nas vkus se uz neshoduje na 100%). Pokud se mi neco nelibi nebo o tom nemam co psat, spolupraci odmitam. S audiotekou sice spolupracuju, nicmene usinani s andely jsem si u nich koupila mimo nasi spolupraci kdyz meli nejakou 50% slevu :)

      Vymazat
  3. Ahoj, och ako Ti len rozumiem. Ja som pred 2 tyzdnami odstavila od kojenia rovnako stareho synceka a tiez mame bojkot obedneho spanku. Predtym spaval na obed bezne 2 hodinky. Navyse vecer tiez zaspava ovela dlhsie, hoci vecer uz kojeny davno nebol...z 11-12 hodin, co spaval predtym ostalo asi 9 hodin. Samozrejme je unaveny, nervozny, ked nespi. Asi 3x sa mi ho podarilo uspat pri knizke a priatel, ked je na obed doma, tak ho vie uspat na rukach..a do postele ho nalakam jedine na flasu s mlieckom, nato sa tesi, ale nikdy pri flasi nezaspi. Ked najdes nejaky sposob ako uspat Kubu, daj prosim vediet:) Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, malí lumpové :) To spaní se zkrátilo i u nás, navíc ten posun času zkrátil ranní spánek právě o tu hodinu. Uvidíme, jestli se to ještě trochu srovná. Já mám tu výhodu, že Kuba není většinou ani protivný, ani ukňouraný a do večera vydrží v pohodě. I když kolem 7 už má očička malinké :) Já jsem z tohoto důvodu nemusela řešit nějaké náhradní řešení. Mám to tak, že si jdem lehnout a buď usne, nebo ne. Minulý týden spal 3x a 4x ne. Včera spal dvě hodiny, dnes mi hodinu skákal po hlavě, usnula jsem já a on šel do obýváku :D Takže to nechávám, buď si to v hlavičce ještě srovná (já tomu věřím), nebo holt má smůlu. Nic lámat přes koleno nebudu :) Drž se a třeba si to ještě rozmyslí ♥

      Vymazat
  4. Ach ty odstavy :-) Jak to tu čtu, musím naše děti pozlatit. Starší se mi odstavila cca 2 měsíce před porodem druhého, to jí byly 2 a čtvrt. Že prý nechá mlíčko pro miminko. A já to obulela, těšila jsem se na kojení tandemu. Starší se kojil do 2 a půl, postupně se odstavil sám a nějak to neřešil.
    S tím poledním klidem to máme podobně, starší je sice dopoledne ve školce, ale dáme si doma společně pozdní oběd a oba si zalezou do pokoje a odpočívají. Většinou s knížkou, občas také s audiopohádkami. Nejvíc u nás jedou Indigové pohádky (za ty se moc přimlouvám, papírová podoba je naše dlouholetá stálice), Medvídek Pú namluvený Ebenem a Kocourek Modroočko.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to velké téma :) Samozřejmě je ideální, když se dítě odstaví samo, až dozraje. Klárka se mi odstavila sama, jak jsem psala výše. Bylo jí 19 měsíců, já byla v prvním trimestru s Jakubem. Ideální stav. Mám trochu pocit, že Jakub by se sám odstavil tak v 5 :)) Trošku nadsázka. Kdybych nebyla po operaci, asi bych ještě vydržela, ale to noční chození a skládání se na lůžko k němu a kojení vleže na zádech, protože týden jsem nebyla schopná ležet na boku, a pokopávání do čerstvé rány, no, nebylo to vůbec jednoduché. Byl to pro mě důvod skončit. Ale myslím, že už na to zralý byl, protože to zvládl velice dobře. O těch Indigových pohádkách jsem hodně slyšela, pořídím. Medvídka Pú mé děti hrozně nemají rády, nevím proč, možná jim vadí Eben, nevím... A Modroočku čtou Klárce ve školce - díky za tip!

      Vymazat
  5. Ahoj Jani, jeste jednou ti preju, at je noha co nejdriv v poradku! A s tim kojenim ti celkem zavidim. Pro me je to uz nejakou dobu velke tema. Potrebovala bych to ukoncit ze zdravotnich duvodu a to vycerpani z nekolikaleteho zaprahu a nocniho nevyspani uz je taky celkem duvod. Ale Misa to ma podobne,jak Kubik. A mne se tak nechce ho nasilim odstavit 🙁. Mluvim s nim o tom delsi dobu, ale jediny efekt je zatim ten, ze chodi a rika: uz nepiju meko, jsem veliky kuk! 😀. Ale usnout bez neho zatim nedokaze. Moc si preju, aby se na to vykaslal sam. S tim spankem to nejspis bude stejne. Kdyz se neuklimba u prsa, tak asi vubec. Uvidime, vsechno se nakonec nejak vyresi. Usinani s andely zkusime, vypada to zajimave. Diky 😉

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, ty naše děti si jsou podobné, co?? :) Jsem Zuzi popravdě ráda, že se mi to podařilo, už jsem byla vyčerpaná. Od začátku roku 2013 jsem buď těhotná, nebo kojím, nebo oboje a to tělo už to pozná. Myslím, že k tomu máme stejně zdravý přístup, dát dítěti maximum, ale nemělo by to jít za hranice "matky". Takže jsem ráda, že jsem měla celkem reálný důvod to ukončit. Budu ti držet pěsti, tobě i Míšovi, ať to nějak zvládnete, to zimní období je i bez vyčerpání dost náročné na imunitu a energii. Myslím na vás. P.S. než si ty pohádky koupíš, poslechni si ukázku, jestli ti to bude sedět... Pa ♥

      Vymazat