Autor: Sabine Durrant
Nakladatelství: Paseka
Rok prvního vydání originálu: 2013
Počet stran: 326
Anotace
Gaby Mortimerové na první pohled nic nechybí - je hvězdou populárního televizního pořadu, matkou osmileté dcerky, s manželem Philipem, úspěšným finančníkem, žijí v luxusním domě na londýnském předměstí. Když však jednoho rána narazí při běhu v místním parku na mrtvolu neznámé dívky a uvědomí o nálezu policii, uvede do pohybu sled událostí, které její život nenávratně změní. Může za to skutečnost, že se těla dívky dotkla a pak policistům tvrdila opak? Nebo souhlas s tím, že bude vyslechnuta bez přítomnosti právníka? A kde se berou další a další stopy, jež naznačují spojitost zavražděné s Gaby a její rodinou? Zatímco šokovaná žena zjišťuje, že se v případu stala hlavní podezřelou, její svět a kariéra se začínají hroutit. Zachrání Gaby její pokus pustit se do vyšetřování na vlastní pěst?
Recenze
Psychologická dramata čtu ráda, vlastně je to můj nejoblíbenější žánr. Naopak nerada srovnávám knihy, ale přiznám se, že tady mě trochu nalákala obálka, protože připodobňovala knihu k úžasné Zmizelé (Gillian Flynn). Nechala jsem se nachytat. Podobnost nevidím prakticky žádnou, což je ale vlastně dobře.
Gaby je strašná nešťastnice a od začátku mi byla nesympatická. Povoláním, povahou, tak nějak celkovou nemožností. Všechno kolem ní mě rozčilovalo. V ničem jsem s ní nesouhlasila. Přišla mi divná. Když se potom stane hlavní podezřelou v případu vraždy, už tak dost naprd život se jí sesype jako domek z karet. Trochu jí to přejete, trochu jí vám je líto. A policii vlastně celkem chápete, i když to celkově působí dost děsivě.
Celý děj se odehraje během několika málo týdnů. Příběh je vyprávěný očima Gaby, což je trošku kámen úrazu, když se nad tím s poslední stránkou zamyslíte. Všechno se to začalo rýsovat celkem brzo, možností moc nebylo, zápletka mi přišla vyloženě fádní. Zas tolik zvratů v knize nebylo, postrádala jsem napětí, a pro mě se ani ve finále nekonalo žádné velké překvapení, které si jiní tolik pochvalují.
Za mě jen průměrný psychologický thriller. I přes to všechno musím říct, že se mi knížka četla dobře, od druhé poloviny jsem se vyloženě na čtení těšila. Zpětně jsem si uvědomila určité detaily z děje, které mnohé nevyřčené vysvětlily - stihomam, zoufalství, strach o dceru, strach z opuštění. Mám ráda tyto druhy neukončených závěrů, ale vždycky bych si přála ještě pár stránek pokračování - co bylo pak...
"Nikdo není doopravdy takový, jak si člověk myslí. Každý má různé podoby. Nikomu na vás nezáleží tolik, abyste s ním byli skutečně v bezpečí." - Gaby
Žádné komentáře:
Okomentovat