středa 4. ledna 2017

Klára a Jakub / Podesáté

Je asi normální ta fascinace starším sourozencem, nebo ne? Já jsem jedináček, takže nedokážu posoudit. Kuba je z Kláry dnes a denně hotový, zbožně ji pozoruje třeba i při čurání, všechno, co udělá Klára, to on malá opička zopakuje. Klára se zasměje, on musí taky. Klára mi skočí na klín, ve vteřině se tam hrabe i on, Klára skáče na sedačce, Kuba nezůstane pozadu. Když je to moc divoké, jen stojí a pozoruje, uvědomuje si asi, jak lehko by mohl přijít k úrazu. Následující video není nijak kvalitní, nijak načančané, ale o to víc je autentické (natáčela jsem to asi natřikrát, první dvě videa ztroskotala na tom, že jsem chytala letícího a chechtajícího se syna).

 
video

2 komentáře:

  1. Ahojky Jani. Bez mučení se přiznávám, že u nás se skáče též. Když byla Adélka malá, tak to tak nebylo, jenže kde jsme přišli na návštěvu, tak děti skákaly...já pořád zakazovala a děti chudátka nechápaly, proč ostatní můžou a ony ne :( Postupně jsem polevila, ale vždy se snažím to nějak korigovat, at to neskončí velkým úrazem. Když ale příjde návštěva, tak mají skákání zakázáno. Zrovna včera Adélka přelézala sedačku a měla z toho neskutečnou radost :) Děti hodně baví skákat ze sedačky do válecího pytlu :) Šťastné skákání přeje Venda St.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. čau Vendul, skákající dítě = šťastné dítě :))) My jsme to popravdě nikdy moc neřešili, ale taky to koriguju a hlídám, protože Klára jednou sletěla blbě přímo na konferenční stolek :( Naštěstí nic. Tak vám taky přeju skákání bez úrazů :)

      Vymazat