středa 29. ledna 2020

Matěj / 15. měsíc s třeťátkem

Díky povánočnímu skluzu dlužím Matýskovi ještě jeden zápisek. Tak aspoň stručně - jaký byl jeho 15. měsíc? Od prosince do ledna? Rychlý. Divoký. Pokrokový. Jak jsem minule psala, Matěj se nádherně rozchodil. Je úžasný, jak mu to jde. Jakoby chodil už mnohem dýl než nějaký měsíc. Doma nabral takovou jistotu, že se pokouší o běh. Nepadá. Jen občas nevybere zatáčku a sejme roh stolu nebo futra. Obecně ale na boule a šrámy trpí míň než ti dva starší. Zajímají ho výšky, téměř si přebral Kubíčkovu rostoucí židličku. Jakub mu to toleruje, ale jen když je ve školce. Nahoru Matěj vyleze v pohodě, občas má ale problém se slezením dolů a občas se snaží ze svého těla udělat most mezi židlí a stolem. Dnes sletěl. Jak hruška zapadl pod stůl. Za minutu tam byl znovu...
 

Ke dvěma čtyřkám dole přibyly dvě trojky dole - vyrostly mu kde jinde než na horách. Umí si počkat na tu ideální příležitost, chlapeček můj. Teď se prořezávají trojky a čtverky nahoře. Moc moc doufám a prosím, ať máme tak rok čas, než se začnou chystat pětky.
 
Trochu se srovnal v jídle, na kašičky už jsem ho teda nepřekecala, ale místo toho si klidně dá hovězí s rýží nebo kuskus s lososem. Odhodlávám se ke kroku začít mu na oběd dávat "normální" jídla, abych si ulehčila vaření. Ale vzhledem k tomu, že tak dobře baští domácí rozmixované maso-zeleninové příkrmy, bojím se, aby mu třeba rajská chutnala stejně...
 
 
Je pořádkumilovný a systematický, jsem zvědavá, jak tyto vlastnosti od příštího týdne zúročí v Montessori programu. Stejně jako rozhazovat, umí i uklízet. Víc než hračky ho baví kuchyňské potřeby, víc než hračky ho baví knížky. Namaloval první obrázek. Slovní zásobu zatím nikterak nerozšířil.
 
 
Chodí se mnou rád pro děti do školky, zpáteční cestu dáváme skoro vždycky pomalou procházkou. Klára s Jakubem z něj mají radost. Těšíme se na jaro, delší procházky, hřiště a tak. A na první pořádné boty.
 
 
Je usměvavý, je stydlivý, je hlučný. Je vnímavý a rozumí hrozně moc věcem. Podej, přines, odnes, vrať na místo...
 
Začínáme přemýšlet nad letními dovolenými. Zatím mám obavy z delší cesty, v autosedačce je spokojený tak hodinu, dýl jenom, když spí. Do léta se snad ještě jeho postoj k cestování změní. Bude muset, jinak odstavuju a mávám :)

Žádné komentáře:

Okomentovat