úterý 25. července 2017

Prsa, prsa, prsa

Nevím, kdo z vás mi to uvěří, ale já na prsa nikdy nebyla. Myslím na ta svoje. Asi částečně proto, že ty moje jedničky za moc pozornosti nestály, a soustředila jsem se spíš na své jiné přednosti :) Nikdy jsem si na prsa nepotrpěla, a ten svůj nezájem jsem schovávala za označení "sportovní postava". Měla jsem ale i slabou chvilku - někdy kolem 17. narozenin jsem žádala rodiče o tetování a o plastiku. Nemám ani jedno. Jsem ráda, že existují pushupky, ale nejlíp je mi stejně nahoře bez. Díkybohu za mateřskou a za dovolené u moře :) Svých prsou jsem si začala opravdu vážit až s narozením dětí. Prso jako jediný zdroj obživy, jako všemocný utěšitel, jako nejměkčí polštářek. Středobod celého jejich vesmíru. Mám ráda svoje prsa a jsem vděčná, že je mám.


Kdysi jsem na FB sdílela tento obrázek a myslím, že nemůže být výstižnější. Slovo "prso" bylo u obou mých dětí jedno z prvních - v těsném závěsu za mámou a tátou. Jak by taky ne?


Nechci ale prsa bagatelizovat jen na zdroj mléka. Pro většinu z nás je to symbol ženství. Kdybychom se zeptali mužů, jaká část těla se jim vybaví jako první na mysli v souvislosti s ženou, prsa by vedla na celé čáře. I když jsou třeba malá, stále jsou tam. Málokterá si dovede představit, že by o prsa přišla.


Asi už tušíte, kam tím mířím. V prsech se neukrývá jen dobro, někdy tam vznikne i něco zlého. Nádor. Rakovinou prsu onemocní zhruba každá 10. žena. To je dost děsivé číslo. Ale úspěšně vyléčených přibývá. A mohlo by jich být ještě víc, kdyby se nepodceňovala prevence. Nejúčinější prevencí u této nemoci je pravidelné samovyšetření. Nečekejte, že vám prsa prohmátne gynekolog při preventivní prohlídce jednou ročně. Nečekejte, že si toho čirou náhodou všimnete sama u zrcadla. Nečekejte na nic. Prsa si kontrolujte sama ideálně jednou měsíčně, pokud máte hravého muže, můžete ho zapojit. Návody najdete na webu Udělej uzel! Uzel je takový symbol. Uzel na kapesníku se dělával dřív místo upomínek v mobilu, aby se na něco důležitého nezapomnělo (Chlupáč si třeba otevírá šuplík u nočního stolku, když ho při usínání něco napadne. Ráno se vzbudí a vidí otevřený šuplík, většinou si vzpomene :)).


Proto dělejme uzly. Posílejme uzly svým blízkým. Dejte nějaký uzel i své mámě. Nebo babičce. A pokud byste chtěli tuto dobrou věc podpořit, můžete si třeba na Zootu koupit jejich DOBRO. tričko, jako jsem to udělala já. Tahle jednoduchá trika miluju, džíny a bílé tričko, to je základ šatníku.


5 komentářů:

  1. Hezky napsáno. Kontrolovat a hlídat určitě. Jen bych místo mamografu doporučila termograf.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, děkuju za názor. Rozhodně to stojí za zvážení, nastudování všech pro a proti.

      Vymazat
  2. Moc děkuji za podnětný článek, jako bych se v něm našla. Já tedy kojila 2 roky a byly to pro mě snad nejhezčí 2 roky v životě. Několikrát se mi dokonce stalo, že jsem se cítila, jako by můj prý byl kořen života a malý byl stromek, který ten kořen živí. Omlouvám se za takové infantilní přirovnání, ale opravdu jsem to tak viděla :) No a k té prevenci, snažím se o samovyšetření, ale přiznám se, že mamografu se bojím jako čert kříže a nechci na něj jít.. No ale pokud bych se kvůli mým nerovnoměrným prsům rozhodla jít na něco takového, stejně by mě takové vyšetření neminulo.

    OdpovědětVymazat
  3. No s tím tetováním v 17 je docela brzo, jelikož si to člověk může rozmyslet třeba za pár let. A pak musí podstupovat takové zákroky, znám pár takových lidí co šli v mládí na tetování a teď toho litují, ale to asi jen díky tomu že tetování je vybledlé, to je buď nechat odstranit a nebo předělat.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem s tím třeba dost bojovala. Sama mám normálně čtyřky, po porodu to byly najednou prsa dvakrát tak větší a kdybych nesehnala tady doplňky stravy na podporu zad a kloubů, tak by mě snad ta závaží stáhla k zemi. :-D Jako už jsem se s tím naučila žít, hlavně kvalitní podprsenka dělá svoje. :) Ale jako stejně uvažuji nad zmenšením.

    OdpovědětVymazat