Když jsem naposledy jela kolem Dubrovníku, hořel. Bylo to přesně před deseti lety a pamatuju si to jako dnes. Vraceli jsme se s našima autobusem z dovolené v Černé Hoře a nad Dubrovníkem se valil dým a šlehaly plameny, po silnici utíkaly kozy a ovce, všude bylo hrozně moc hasičů, policajtů a vyděšených lidí. Hrozná podívaná, hotová apokalypsa, které jsme museli nuceně z dálky přihlížet, protože jsme nemohli projet. Čekali jsme celou noc před městem, až dostali hasiči požár aspoň trochu pod kontrolu. Zeleň na okolních svazích není do dnešního dne plně vzrostlá a já tam ty plameny stále v duchu viděla.
Dubrovník je prostě pojem. Must-see. Je nádherný. Je velký. Je horký. Je zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Je přeplněný turisty. Je drahý. Je podle mě lidsky nepřívětivý. Asi je to tím, že jsem tři týdny strávila převážně v odlehlejších a nekomerčních lokalitách, ale necítila jsem se tady tak dobře, jak jinde. Samozřejmě, Dubrovník nemá o turisty nouzi, takže o ně nepečuje s chutí, ale spíš s cílem výdělku. Ale tak to prostě je. Kdybych mohla strávit v Dubrovníku den sama, bez turistů a bez většiny kavárenského personálu, byla bych šťastná. To bych se totiž vrátila někam hodně daleko v čase. Užila bych si všechny ty uličky, ta temná zákoutí, podívala bych se okny starousedlíkům do kuchyně, v klidu bych si někde vypila kávu. V mých představách by mi ji přinesla ochotná, usměvavá a vděčná číšnice. Docela si dovedu představit, zaletět si sem na tři-čtyři dny třeba v listopadu. I tento můj lehce negativní postoj nic nemění na tom, že Dubrovník je jedno z nejkrásnějších míst, co jsem v životě viděla. Ta velikost a zachovalost je dechberoucí, navíc, když člověk ví, čím vším si už město během své dlouhé historie prošlo.
Po pár hodinách jsme vyjeli na sever a podél pobřeží obdivovali všechny ty malé kouzelné pláže. Kolem oběda jsme u jedné takové zastavili - jižně od Makarské - a dopřáli si poslední koupací pauzu. Moře modré jak obloha, teplé jako kafé, klidné jak na rybníku. Myslím, že jsme se rozloučili důstojně.
Navečer jsme se přiblížili k chorvatsko-slovinským hranicím a ubytovali jsme se ve městě Karlovac, kousek od Zagrebu a asi hodinu jízdy od hraničního přejezdu. Přes noc jsme jet nechtěli, únava od rána byla veliká. Tento krok se ukázal jako strategicky dobrý, odpočinuli jsme si, vyspali se a brzo ráno vyjeli přes Slovinsko a Rakousko do Brna.
Na rakouské dálnici nás zdržela z kamionu vysypaná kuřata, už asi potřetí v řadě jsme se zamotali ve Vídni (zajímavé je, že když se necháme vést GPS, tak to konkrétně ve Vídni zmastíme vždycky, příště přes Vídeň jen podle ukazatelů), na jedné rakouské benzínce mi paní uklízečka připomněla, že ve střední Evropě už není tak lidsky přívětivě, jako na Balkánu, naše první zastávka v Česku byla v myčce, a nakonec nutno říct, že návraty z dovolené jsou parents-friendly - Jakub s Klárou byli tak nadržení na svoje hračky, že jsme o nich asi dvě hodiny nevěděli.
Takže loučím se s Balkánem, děkuju mému blogu za to, že mě donutil tyto zápisky psát, děkuju Chlupáčovi za to, že přichází s takovými super nápady, děkuju vám, že si to čtete. Balkánu se nebojte, nenechte se odradit vyděšenými prarodiči, cestujte opatrně, nespěchejte a užívejte léta!
Uzasny!😊
OdpovědětVymazatPavli, bylo!
VymazatKrása Jani, hlavne že ste v poriadku doma a naplnení zážitkami:-)
OdpovědětVymazatZuzi, ahoj, děkujeme.
VymazatZa par dni vyrazime na podobnou cestu ale delsi a na jiny kontinent. Muzu se zeptat co jste mela sebou v lekarne pro deti?
OdpovědětVymazatWow, paráda, jsem zvědavá! :) Léky jsem nechtěla ani nemohla podcenit, naštěstí musím zaklepat, že děti nějak na nemoci netrpí, většinou rýma nebo lehký kašel. Takže jsem doufala, že to bude ok. Ale sbalila jsem pro jistotu prakticky celou lékárničku - ve stručnosti:
Vymazat1. vše na drobná poranění - desinfekce ve spreji, hojivý krém bepanthen plus, pinzeta, jehla, spousta náplastí, pinzeta na klíště, tea tree oil, fenistil krém
2. teplota - čípky Paralen a sirup Nurofen, abych měla obě léčivé látky
3. rýma - sprej s mořskou vodou, aroma kapky na rýmu, odsávačka na nos
4. kašel - fenistil kapky na dráždivý (jdou použít i na alergickou reakci), stoptusin, levopront
5. sluníčko - krém na opalování 50, krém po opalování a panthenol
6. průjem - černé uhlí a enterol, kulíšek nápoj na léčbu dehydratace
7. vitamíny pro jistotu
8. krém na opruzeniny
9. oči - Ocuflash
10. česnek jako nejsilnější přírodní antibiotikum, ale stejně bych ho do dětí asi nedostala, mě zabere vždycky :)
Díky za váš seznam. Sbíram he a vyrábim si z toho svůj :)
OdpovědětVymazatMam už deti větsi ale vnuka podobne stareho jako je vas syn tak u vas sbiram inspiraci na darky a boty :)
Jsem nahodou ráda ze jsem ten seznam napsala. Bude se hodit i jinym ☺ a jsem moc rada ze tady hledate inspiraci! Jste "in" babicka 👍
VymazatJani, obdivuju, ze jste si nasla cas a vse zapisovala. A obdivuju i jak jste meli s manzelem vse zorganizovane, vylety, ubytovani. A myslim, ze by velmi atraktivni clanek/clanky pro mnohe ctenarky/ctenare byl, jak jste to cele planovali, co jste si vezli s sebou, jak podrobne jste meli zpracovany itinerar cesty dopredu atd.. Me osobne by treba zajimalo ubytovani, jak dlouho dopredu, pres jake portaly (zda vse treba pres booking atd.), pac nasi dovolenou jsem planovala skoro pul roku dopredu hlavne kvuli ubytku, a to jsou jenom tri ruzna mista, vy jste jich prostridali mnohem vic. Dekuju za krasny zapisky z cest a hlavne gratuluju, ze jste se ve zdravi a v pohode vratili zpet (coz ja osobne povazuju za cil cilu:)) Slavka
OdpovědětVymazatMilá Slávko, děkuju za milá slova :) Zapisovat jsem si všechno chtěla nejen kvůli blogu. Hrozně rychle zapomínám a chci si uchovat tyto deníčky. Zpětně mě totiž moc mrzí, že jsem něco podobného nepsala o dřívějších cestách - máme procestované celé Portugalsko, Slovinsko, Sardinii, Korsiku, částečně Irsko. Holt budeme muset všude ještě jednou :) Za super organizaci tentokrát vděčím manželovi, příprava této cesty šla tak trochu mimo mě. Rozhodně chci sepsat ještě jeden článek, takové ohlédnutí za celou dovolenou, nejzajímavější postřehy, tipy, atd. Takže se dočkáte, ale nevím, kdy to sepíšu. 90% jsme měli přes booking a zbylé přes Airbnb. Myslím, že jsme vše měli rezervovamé cca 1-2 měsíce předem - ale je to dáno lokalitou, přece jen se nejedná o turisticky profláklá místa. takže sledujte blog a článek bude. P.S. kdyby vás zajímalo něco konkrétního, klidně napište. Jana
VymazatTo bude skvely. Tesim se na clanek. A moc Vam fandim. Ja procestovala s mymi rodici jako ditko celou Evropu a je to to, co si ze svyho detstvi nejvic pamatuju - ne ten vsednoden, ale ty intenzivni zazitky s nejmilejsimi o prazdninach a svatcich. Hezky vecer jeste jednou a fajn zbytek leta, S.
VymazatSlávko, slíbený článek je na blogu. Tak snad tam najdete odpovědi na otázky :) Já s našima jezdila klasické dovolenkové destinace a taky na to ráda vzpomínám. Cestování a zážitky z cest je něco, co nám už nikdo nevezme! Krásný zbytek léta i Vám, Jana
VymazatJani dokonale úplně su navnadena jit do něčeho takového ;-) dobrodruzneho ;-) díky! Vjerca
OdpovědětVymazatVeru, moc díky! Držím pěsti na další cesty! J.
Vymazat