neděle 13. listopadu 2016

Knižní výzva / Tma

Titul: Tma (N'éteins pas la lumière)
Autor: Bernard Minier
Nakladatelství: XYZ
Rok prvního vydání originálu: 2014
Počet stran: 616
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz

Anotace

Rozhlasová moderátorka Christine objeví na Štědrý den v poštovní schránce dopis od ženy, která se chystá spáchat sebevraždu. Druhý den zavolá do rádia muž a obviní ji z toho, že nic nepodnikla. Hrozby a urážky se brzy znásobí, jako by se někdo snažil převzít kontrolu nad jejím životem. Co když jsou naši blízcí jiní, než se zdá?
Poté, co major Servaz obdrží obálku s kartou od hotelového pokoje, v němž před rokem spáchala sebevraždu jakási umělkyně, je jasné, že si někdo přeje, aby se vrátil zpátky do práce.


Recenze

Když jsem vytáhla knížku z obálky, počet stran mě vyděsil - přes 600! Dokud jsem neměla děti, měla jsem ráda tyto tlusté knížky (moje nejoblíbenější To od Stephena Kinga má 1052 stran), teď je situace jiná a bála jsem se, že takto objemnou knížku mě nenechá nikdo dočíst v klidu. Nechali, sice po nocích, ale nechali. Děj totiž běží velice svižně, krátké kapitoly, jednoduché věty a nijak složité kompozice. Ale hlavně aktuální téma psychické šikany, stalkingu a manipulátorství z knihy dělají zasloužený bestseller.

 
Hned po přečtení prologu jsem věděla, že v ruce držím knížku, která mě jako milovníka thrillerů nadchne. Už úvodní kapitola totiž slibovala děsivé události, temné postavy a trochu mysteriózní podání.

Od začátku běží vedle sebe dva příběhy, které se ve druhé polovině "překvapivě" propojí. Jeden (vedlejší dějová linie) popisuje osudy policejního vyšetřovatele na nemocenské Martina Servaze, který je psychicky dost na dně (tady mi lehce chyběla dějová souvislost, protože jsem nečetla autorovy předchozí dvě knihy). Martin byl povolán někým, kdo chce, aby se vrátil do práce. Jedna rok stará, ultra drsná a strašně podivná sebevražda mladé umělkyně. Druhý je příběh Christine, které se díky jednomu anonymnímu dopisu obrátí život naruby velmi nepříjemným způsobem. Je paranoidní? Nebo trpí schizofrenií? Nebo se ji někdo opravdu pokouší vymazat ze zemského povrchu? S každou další stránkou vám bude příběh nepříjemnější a budete cítit větší a větší strach, navíc, pokud jste žena. Morální šikana, sociální manipulace, izolace, všechno do sebe zapadalo, všechno dávalo smysl. Příběh byl propracovaný k dokonalosti, to, jak Christina ztrácí půdu pod nohama a všechny lidi kolem sebe.

Přesně v polovině knihy se odkryje ten, kdo za vším stojí. Překvapení? Ani ne. Sedělo to perfektně. Nebo to přece jen bude trochu jinak? V druhé polovině vás velké dějové zvraty nenechají ani chvilku v klidu. Samotné finále bylo trochu překombinované, osobně bych uvítala jiný konec, ale budiž.

Bylo to lehce absurdní, to ano. Já ale mileráda autorovi odpouštím všechnu tu přehnanost, asi kdyby trochu ubral, udělal by lépe, nicméně ani tak to pro mě nebylo rušivé. Nevadilo mi to. Místy to mohlo působit až neuvěřitelně, těžko proveditelně, ale o to víc mi to nahánělo hrůzu. Já četla Tmu po nocích a párkrát jsem se mrkla před spaním za závěs...

Tenhleten Francouz podle mě umí na jedničku a já si rozhodně přečtu i jeho první dvě knihy Kruh a Mráz.

Žádné komentáře:

Okomentovat