Když ho přemluvím, vyleze z něj něco na způsob "mamama", ale rozhodně jeho první slovo, slovní spojení a jednoduchá větná konstrukce je nějaký tvar slova "ne". Nejčastěji tedy "nenene". Přesně ví, kdy ho použít, a nešetří nás ani trochu.
Velký pokrok udělal s nočním spaním. Klárka ve 14 měsících přestala v noci vyžadovat kojení a Kubík to aspoň na chvilku zdědil po ní, protože už přes týden spává víc než dobře. Nakojím ho před spaním, pak většinou až kolem šesté ráno. Nespí samozřejmě jako dudek, občas zafňuká, občas si vleze z postýlky za mnou, občas si mi lehne k nohám a spí. Ale nejsem naivní, vím, že za jeden den může být všechno jinak. Někdy dokonce večer usne bez prsa v puse, to když už ho cucání přestane bavit, otočí se ke mě zadkem, chvilku si brumlá a pak usne.
Babička ho naučila "Halí belí", tak kdykoliv Jakub může, čapne nějakou panenku nebo plyšáka, sevře do náruče, začne se vlnit a já musím zpívat. A tak uspáváme třeba dálkový ovladač, nebo botu. Celkově je takovej tanečně laděnej. Buď se vlní ze strany na stranu, nebo poskakuje. A taky si brouká, asi to má být zpěv.
Děsně ho baví kočárek pro panenky, máme doma dva (jeden byl teda v kočárkárně na ven, ale jednou dostal Kuba hysterák a táhl ho na smyka do schodů), takže teď jsou v bytě oba a často jezdí s Klárkou na projížďku. Tento týden mu začala jít jízda na plastové motorce, má z toho mega radost a když ho chci trochu jistit, řve na mě "nene" a odhazuje mi ruku. Občas sice proběhne nějaký ten pád, ale je statečný a vytrvalý. Taky ho baví takové to gumové hopsadlo ve tvaru koníka. Na něm skáče snad půl metra vysoko :) Rád se dívá z okna, sleduje auta, psy a otevírající se garážová vrata. Je posedlý krémy všeho druhu, když někde zmerčí kelímek s něčím, jde po tom a mazal by se a mazal. Balzám na rty Eos dokonce párkrát vyloženě ukusoval. Když je dlouho podezřelé ticho, s velkou pravděpodobností odlupuje ze stěny nálepky, kreslí fixkou po plovoučce nebo někde požírá melounový Eos.
Jak jsem psala, že ho knížky nějak moc neberou, tak nastal velký zlom. Neustále se dožaduje čtení, samozřejmě nevydrží u dlouhé pohádky, často ani u básničky, ale společně si prohlížíme, on se ptá, co je co, příp. mi nějaké věci ukazuje on. Pozná toho už spoustu. Miluje zvukové knížky, máme jednu s auty a pak Gruffala. Ten momentálně vede. Pokud Gruffala znáte, Jakub dokáže napodobit většinu zvuků z této srandovní knížky, říkám si, že by to stálo za video.
Před týdnem dostal svoji velkou autosedačku a nechci to zakřiknout, ale vypadá v ní o něco spokojenější, když vidí všechny ty cisterny a šaliny :) Obě děti mají pultíkovou Kiddy Guardianfix Pro2 a brzo na blogu bude velká recenze.
Jakub se umí neskutečně efektně vztekat, a to jako dost, práskne sebou na zem a dělá herečku, někdy tomu všemu nasadí korunu, když demonstrativně bouchá hlavou o zem :) No jo, přišlo to brzo...
A jaký byl 14. měsíc pro mě? Já už na sobě cítím dlouhodobé kojení, jsem vyčerpaná (nemyslím ani tak fyzicky unavená, ale spíš bez energie). Zkouším se teď víc zaměřovat na svoji životosprávu (jako například jsem začala pít jedno kafé denně :)) a dostatečný přísun vitamínů, protože se už měsíc nemůžu dostat z různých nachlazení. Tělo už je asi vycuclé, tak zkouším různé babské i nebabské recepty (chystám o tom samostatný článek). Navíc moje bolavé koleno není jen tak nějaká prkotina, a na doporučení doktora bych měla jít co nejdřív na operaci s meniskem. Nejsem z toho vůbec odvázaná, bohužel bolesti jsou někdy už dost nepříjemné, takže jsem se rozhodla, že půjdu. V tuto chvíli ale nechci přestat kojit, takže operaci odkládám do jara a pak se uvidí. Rozhodně ale musím říct, že listopad přinesl opravdu větší pohodu a víc sil do předvánočního období :)
Žádné komentáře:
Okomentovat