pondělí 31. srpna 2015

Rekapituluju / Třetí trimestr

Sice trochu s předstihem, ještě mám pár dní před sebou, ale z porodnice tento příspěvek psát nemůžu. Jsem ve 38. týdnu a jde to znát. Pupek je úctyhodný. Jak říká Chlupáč, až neuvěřitelný :)

38. týden s miminkem v břiše
 
A jak to teda s námi vypadá? Na poslední kontrole mi doktorka řekla, že jde vidět, že se něco chystá. Jak jako chystá? Ještě potřebuju ty poslední dva týdny k dobru. Přípravy sice oproti minulu dost pokročily, základní výbava je dokoupená, oblečky vyprané a vyžehlené, jsem sbalená do porodnice. Ještě chci zapracovat na svém porodním plánu, na který jsem ani po minulé nic moc zkušenosti nezanevřela. Abych odjížděla k porodu s klidným svědomím, budu ho mít s sebou.

Miminko se má čile k světu, podle váhového odhadu už má přes tři kila (což mě trochu děsí, ale beru s rezervou), mám za sebou první monitor. Miminko je už poměrně dlouho správně otočené hlavičkou dolů, takže mám o starost míň. Pravidelně pojídám železo a jód, kterého mám v krvi nedostatek. Přijde mi, že má miminko mnohem větší sílu než měla Fazůlka, pohyby jsou nějak intenzivnější. Pořád škytá, stejně jako to dělala Klára. Klárka se mnou ráda pozoruje pohyby, směje se kopancům a pořád mu říká "mimi pojď" :) Prý se těší.

Přibírám víc než s Fazůlkou před dvěma lety. Nějak oplácaná se ale necítím, mám to zase hlavně v břiše. Nicméně váha nelže. Strie zatím nejsou a snad už ani žádné nepřijdou. Co vnímám líp než tehdy, nebolí mě záda. Možná je to tím, že nechodím do práce a nesedím za počítačem. Co zas cítím víc než tehdy, je utiskovaný žaludek. Pořád je mi těžko, nemám moc apetit, přijde mi, že do sebe nic nemůžu dostat. Z čeho přibírám, netuším. Žáha teď trochu povolila, nepálí mě nonstop. Na zádech už ležet nemůžu, dělá se mi z toho zle a cítím, že ani miminku to nesedí.

Ani v tomto posledním trimestru se mi nevyhnula nemoc. Ve 37. týdnu mě začalo škrabat v krku a ze strachu, abych něco pár dní před porodem nezanedbala, jsem zajela na ORL. Prý jen nějaká viróza, kterou spraví Vincentka a jód. Na noc paralen. Včera jsem od Kláry chytnula nějakou střevní chřipku, takže máme doma lazaret a ták moc mě to nebaví. Kláru to drží už 4. den a čekám na náznak zlepšení.

Vždycky jsem milovala léto, teplo, sluníčko. Teď to všechno z celého srdce nesnáším. Když se blíží teploty k třicítce, trnu, jestli z toho neporodím. Zatím jsem je přečkala bez úhony, jsem z toho ale ufuněná a unavená. S Klárou chodíme v těchto vedrech výhradně do parku, po odpoledních jsme jezdívali s Chlupáčem na koupák, kde nám všem čtyřem bylo nejlíp. Klárka vodu bude milovat asi po mně, vydržela by v ní hodiny. A mně plavání dělalo moc dobře, když mi voda pomáhala nést všechna ta kila navíc.

Sice nechodím nikam organizovaně cvičit, ale pohybu mám s Klárou víc než dost. Pořád jsme venku, odpoledne mi hodně pomáhá Chlupáč a většinou chodí ven beze mě. Já mám tak čas na trochu odpočinku, blog, úklid a přípravy. Snažím se dodržovat svůj plán příprav těla k porodu, jak jsem o něm psala začátkem srpna. No a taky jsem trochu vyměkla a navštívila jeden večerní předporodní rychlokurz, nebo spíš konzultaci s porodní asistentkou. Hodně jsme spolu mluvily o tom, jaký byl porod Kláry, co mohlo být jinak, trénovala jsem správné dýchací techniky a zopakovala úlevové polohy. Dala mi několik doporučení a dodala další podporu v boji za svůj porodní plán.

Snad poslední dva týdny proběhnou příjemně, miminko samo nejlíp ví, kdy přijde jeho čas, já můžu jen čekat až se rozhodne, že už chce být s námi. Těšíme se!


4 komentáře:

  1. Ja som v 38tt porodila :) prajem ti nech mas krasny porod a nezabudnutelny zazitok!! ps:Tipujem dievcatko :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, fakt? Většina lidí tipuje kluka, stejně jak u prvního těhotenství :) tak jsem zvědavá. No, troufám se říct, že do 40tt nevydrží :) Děkuju za podporu!

      Smazat
    2. Podla fotky mas take gulate brusko,take vraj je pri dievcatku :) Hlavne aby bolo v poriadku,kazde pohlavie ma svoje caro,i uskalia. Inak aj tak vas obdivujem,ze ste to opat vydrzali! Klobuk dole! Nemala si nikdy ani pri Klarke,ani teraz pokusenie predsa len sa lekara na to spytat?

      Smazat
    3. Já se spíš vždycky modlím, aby se některý doktor neprořekl, přece jen, nejsou na to moc zvyklí :)

      Smazat