pátek 30. června 2017

Černá Hora / Den třetí

Ve čtvrtek jsme zažili krásné chvilky v pohoří Komovi. Nebýt velice silného větru, který fučí už několikátý den v kuse, řekla bych, že dokonalé. Komovi je pohoří na východě Černé hory, menší část zasahuje i do Albánie. Nejvyšší vrchol má bez pár metrů 2500 m. Nenápadnou silnicí vedoucí hlubokým lesem jsme se vyšplhali až k silničnímu sedlu Trešnjevik. Odtud už začínaly četné turistické trasy, ale my se vydali ještě dalších 6 km kamenitou cestou autem. Chudák Kia dostala asi zabrat, ale to k těm roadtripům jaksi patří. Pořád jedete lesem, nikde nic, jedna velká nuda. A pak se les rozestoupí a jste v ráji. Náhorní plošina ve výšce 1900 m a nad ní se tyčící vápencové štíty hor.


Skály nad vámi jsou ještě dalších 500 m vysoké, místy ještě se zbytky sněhu. To všechno na pozadí nekonečných pastvin. Pásli se tady divocí koně, krávy, ovce. Všechna zvířata byla tak blízko u nás, zvědavě si nás prohlížela, očuchávala nám auto. Chtěla se kamarádit. Autem se dostanete prakticky až k samotnému úpatí hory Kom Kučki (2487 m). My jsme ho odstavili o něco dřív a s dětmi k úpatí došli. Nepotkali jsme ani jednoho turistu. Od úpatí vedou další stezky nahoru a určitě by za to stály, ale s dětmi nám to přišlo už riskantní i vzhledem k větru.





Dalších pár dnů budeme trávit v národním parku Prokletije a tak jsme se ještě cestou mohli podívat do města Plav. Plav na mě působilo hrozně zvláštně. Nevím, jestli to nebylo podvědomě tím, že tato oblast je z velké části obývaná muslimy. Zdálo se mi neupravené, divoké, hlučné a tak nějak celkově nesourodé. Ve městě jsou 3 menší mešity a já je vlastně viděla poprvé v životě. Mešitu jsme pak vídali v každé malé vesnici, kterou jsme někam projížděli. Zastoupení islámu je tady u hranic s Albánií silné, proto tady i méně narazíte na vepřové maso. Ve městě Plav je pěkné velké jezero Plavsko jezero. Dlouhá leta si lidé mysleli, že se jedná o největší ledovcové jezero na Balkáně, ale nakonec se to vědecky vyvrátilo. Původ jezera je dodnes nejasný. Místní žena nám koupání nedoporučila, vzhledem k silnému větru jsme o to vlastně ani nestáli. Jezero nemá ideální přístup k vodě, břehy jsou hodně zarostlé rákosím a vodními rostlinami a ke koupání jsou vybudována velká dřevěná plovoucí mola. Po nich jsme se prošli a hlavně pro děti to byl super zážitek. Vlny byly jako na moři, takže jsme se nechávali osvěžit.





Odpoledne jsme se přesunuli přes městečko Gusinje do našeho dalšího ubytování v srdci národního parku Prokletije. Tři noci tak spíme ve velmi stylových bungalovech v areálu Katun Maja Karanfil. Malá dřevěná chatka přímo pod dvoutisícovkami je podle mě nepřekonatelná. Dokážu si představit strávit tady měsíc. Dobrý výchozí bod do národního parku, značené trasy, ochotný personál, skvělé zázemí pro děti. Velká travnatá plocha s trampolínami, houpačkami, skluzavkou. Jo a se třemi malými králíčky. Klára s Jakubem si to tady zamilovali ve vteřině a já jsem díky tomu spokojená na maximum. A taky tady úžasně vaří, tak mi ke štěstí nic nechybí - snad jen kdyby se trochu ochladilo - 33 stupňů v horách je celkem dost.




2 komentáře:

  1. To je nádhera, konečně jsem se dostala k tomu, abych si to vše přečetla! A opět smekám, že to ještě takhle zvládáš sepsat a vložit na blog i s fotkama:-) Třeba se někdy vydáme po vašich stopách, vypadá to moc lákavě! Jen to přejíždění musí být asi náročné,co? Když si představím, kolik my s sebou táháme věcí, tak to vybalování/balení by mě zničilo:D .... Já nám na každé dovče (už od pravěkých dob, co jsme s milým spolu) píšu "deník", ale "jen" papírový:D Akorát jsem zvědavá, kolik na to bude letos s tím naším neunavitelným batoletem energie, loni byl ještě spící mimčo, pohoda, ale teď...Uaaaa:D No seš mi inspirací, když to zmákneš se dvěma, musím i já s jedním:D

    A fotky máte nádherné!!!:-) Hlavně se tam neuvařte;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veru, díky moc. poznámky si píšu vždycky v autě při nějakém přejíždění a večer až ti moji tři spí to dávám dohromady. Ale taky jsem ve skluzu, asi o jeden den, ale to vůbec nevadí. Nebudu nalhávat, přejíždění a balení je náročné, ale máme v tom jakžtakž systém. Akorát už bych měla někde vyprat :)) Ty cestovatelské deníčky budu držet, jestli nebudu psát blog, tak si taky povedu papírové. Člověk strašně rychle zapomíná :(

      Vymazat