středa 28. června 2017

Srbsko / Den sedmý

Další dobrodružná noc. Proběhl divoký lov zeleného sarančete, které se rozhodlo s námi přenocovat. Já si to moc nedovedla představit, tak jsem o půlnoci vzbudila Chlupáče, ať to nějak pořeší. Jako muž chránící svoji rodinu obstál. Trvalo to, bylo to nepříjemné, bylo to provázeno něčím na pomezí hysterického smíchu a zhnuseného pláče, ale nakonec jsme spali přece jen sami. Ráno jsme si přispali a po dlouhé době bylo pod mrakem. Jakub s Klárou se nasnídali lesních jahod na zahradě a vyrazili jsme. Původně bylo v plánu Perućačko jezero. Počasí nám moc nepřálo, bylo ochlazené a kolem se honily bouřky. Využili jsme toho a zajeli úplně neplánovaně do zlatiborské obce Mokra Gora, kde mají kromě unikátního parního vlaku (Šarganska osmica), také velice speciální vesničku Drvengrad.


Drvengrad je filmové ethno městečko, které nechal postavit Emir Kusturica nejen pro svůj film Life is a miracle. Kusturicovy filmy máme moc rádi, takže jsme si to tady vyloženě užili. V Drvengradu najdete všechno - kostel, kino, restaurace, bazén, gymnázium, kavárnu, dětské hřiště, ubytování nejen pro Kusturicovy blízké. Je to i super tip na výlet s dětmi, v pohodě to zvládnou a procházet se stylovými uličkami je bude bavit. Symbolické vstupné (za dva dospělé jsme zaplatili na naše asi stovku). Ač je to místo hodně turisticky profláklé (tady poprvé jsme v Srbsku narazili na japonské turisty), je naprosto kouzelné, je nabité atmosférou a rozhodně stojí za návštěvu.






Odpoledne se vyjasnilo a tak jsme cestou k jezeru navštívili klášter Rača schovaný v lesích pár kilometrů za městem Bajina Bašta. Historicky významný klášter je bez nadsázky taková oáza klidu. Procházela jsem si areál sama, bez dětí i bez Chlupáče a ten klid byl neskutečný. Když budete mít štěstí, uvidíte mnichy. Já jsem viděla dva a přišlo mi, jako bych se ocitla ve filmu Jméno růže.




Perućačko jezero nám bylo doporučené jako vhodné pro koupání s dětmi - prý jsou tady pláže. Hned ve městě Perućac byla jedna pláž - uměle vybudovaná - obrovské molo, ze kterého byl vstup do vody. Pro děti byly v molu udělané 4 díry různé hloubky. Vzhledově teda nic moc, ale na druhou stranu to bylo pohodlnější koupání než přes ostré kameny. Jen to kouzlo přírodního koupání to ztratilo. Dětem se tady ale moc líbilo a já si po dlouhé době parádně zaplavala. Jezero má i svoji temnou historii, je to jedno z nejznámějších míst, kam byly transportovány ostatky kosovských Albánců po válce a kde se našel masový hrob.




Žádné komentáře:

Okomentovat