pátek 30. června 2017

Černá Hora / Den druhý

Z Kolašinu, kde jsme byli dvě noci ubytovaní, ráno co nejdřív vyrážíme na západ kaňonem řeky Tara do národního parku Durmitor. Chceme tady strávit jeden celý den a i tak tušíme, že to bude málo. Hlavní turistické centrum je v malé obci Žabljak na náhorní plošině pohoří Durmitor. V městečku funguje perfektně infocentrum, odkud si odnášíme 5 tipů na výlety do okolí vhodné i pro malé děti. Durmitor se nachází na hranicích s Bosnou a Hercegovinou a nejvyšší vrchol má lehce přes 2500 m. Takže žádná vysočina. Na vrcholcích vápencových skal se ještě držel sníh, všude se něco páslo a je tu 19 ledovcových jezer. Durmitor je zapsán na seznam UNESCO.


Nejprve jsme se vzhledem k nevypočítatelnosti vysokohorského počasí rozhodli pro lanovku Savin Kuk (2313 m). Když jsme si kupovali lístky (18 EUR za všechny), zastavil mě nějaký muž a říká, že pro děti to není úplně bezpečný výlet. Já hrdě opáčila, že lanovkou jsme s dětmi jeli už několikrát, takže to snad zvládneme i tentokrát. A on na to, že jsme asi ještě nejeli lanovkou ze 70. let. To jsem po pravdě trochu znervóznila. On to poznal a říkal, že jako v pohodě, jen že je máme hlídat. Tak jo. Jakub je na lanovce vždycky v nosítku a tentokrát musel i Chlupáč držet Kláru v náručí, nemohla sedět sama vedle nás. Víte, že mám strach z výšek, že. Lanovky, vyhlídky, zkrátka cokoliv v souvislosti s horami, jsou jediné aktivity, kterých jsem schopná se dopustit i přes svoji fobii. Lanovky si obecně nijak zvlášť neužívám, toto byl ovšem hardcore. Sedačky už měly nejlepší léta za sebou a šíleně foukalo. Takže jsem prožila pro mě děsivě dlouhých 15 minut na houpající se lanovce, s Jakubem v nosítku, který furt brblal na vítr, a s Klárou vedle sebe, která celou cestu spřádala myšlenky, co se stane, když spadneme do křoví a co se stane, když spadneme na kameny. Dětská naivita a nevědomost je super věc. Přišlo mi, že to trvalo věčnost, než jsme vyjeli do 1900 m. K mému zděšení se tam přesedalo na druhou sedačku. Jestli mi ta první přišla prehistorická, ta druhá už by měla být dávno v muzeu. Dřevěné lavice a pofiderní zábrana před vámi. Dobrovolně jsem se druhé části vzdala a zůstala s Jakubem v mezistanici. Chlupáč taky nebyl 100% klidný a chtěl jet nahoru sám, Klára je dobrodruh po něm a trvala na tom, že jede taky. A zvládla to. Moje skoro 4letá dcera má víc odvahy než já. Mrzí mě, že jsem tam nahoře ve 2213 m nebyla, Chlupáč byl nadšený. Přes výše řečené tento výlet rozhodně doporučuju.






Pak jsme dojeli klikatými úzkými silničkami k malému jezeru Vražje ležícímu v nadmořské výšce 1400 m. To bylo dokonalé nebýt šíleného větru. Kolem louky, výborný vstup do vody, oblázky, travnatý břeh, průzračná modř. Ale zatím teda nejlepší jezero, co jsme tady viděli. Malé a nekomerční, uprostřed ničeho. Bez turistů.




Oproti tomu asi nejznámější a prý nejkrásnější jezero v parku Crno jezero (Black Lake) už bylo turisty primo přecpané a to ještě nebyla úplná sezóna. Za dvě dospělé osoby a auto na parkovišti jsme zaplatili 8 EUR a pěšky jsme se vydali po asfaltce s dalšími desítkami turistů k jezeru. Po 700 metrech jsme došli ke krásnému ledovcovému jezeru. Kolem lesy a vysoké štíty. Velmi dobré místo pro koupání s dětmi, díky dobrému přístupu do vody. Kolem jezera je i zázemí - převlékárny, dětské hřiště, lanové centrum, hospody.



Poslední výlet, který jsme v podvečer zvládli, (děti usnuly v autě, takže jsme se museli s Chlupáčem vystřídat) byl jednodušší výstup na vyhlídku na skále Ćurevac. Na začátek trasy se dostanete autem přímo z Žabljaku a pak se dáte kamenitou cestičkou vzhůru. Panoramata jsou úžasná. Tam a zpátky cca 45 minut. Náš druhý den byl dokonalý, vyvedený, jsme lehce chycení od sluníčka a zralí na jedno - nebo možná na dvě :)

 

4 komentáře:

  1. To je taková krása!
    Díky za inspiraci.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zuzko diky. I my budeme jen rádi kdyz to budeme mut takhle sepsane :)

      Smazat
  2. Jani v Durmitoru jsme byli také...ale zasvobodna,bezdetna :-D jak čtu dal a dal...mám chuť podniknout něco podobného ;-) super!a jak s jídlem?to jste měli pro děti pořád něco z batohů?bezedny batůžek?:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Durmitor byl uzasny a rada bych se sem jeste jednou podivala. Bojim se ze to uz bude i s jinymi turisty, kteri mezitim zemi objevi. Jidlo? Vezli jsme akorat sklenicky Hami pro deti, nastesti je oba dva na dovolenych jedi. Takze vetsinou jednou denne sklenicka a vecer jsme si nekam zasli. Snídani jsme mivali většinou na ubytovani nebo jsme si koupili neco v pekarne/obchodu. Hodne ovoce a zeleniny. Jo a spousta mlsani z domu - susene ovoce, krupky, kukuricne chlebiky, susenky, domaci perniky...

      Smazat