pondělí 26. června 2017

Srbsko / Den pátý

V sobotu jsme měli den úplně bez internetu. A dnes to taky není bůhvíco. Ale vůbec to není špatný pocit. A tak nějak se to tady k tomu hodí. Je až zvláštní, jak moc jsme na internetu závislí - ač si to chceme přiznat nebo ne. Takže jsem v konečném důsledku ráda, že v našem sobotním ubytování připojení nebylo. V sobotu ráno jsme vyjeli z penzionu hned po snídani, protože nás čekal poměrně dlouhý přesun na západ. Průjezd moc hezkým městem Užice, které je obklopené skalami. Příjezd do Zlatiborske oblasti jakoby lusknutím prstu změnil celkový ráz krajiny. Nejvíc mi připomínala Slovinsko. Neuvěřitelně zelené louky, pasoucí se krávy, semtam jehličnatý les, všude poházené bílé odlomky skal, dřevěné chaloupky.


Zlatibor je celkem profláknuté turistické centrum Srbska, známé lyžařské středisko a rekreační lokalita mnoha Srbů. To všechno se na kraji odráží. Hezké moderní hotely, milionová auta, mnohem víc lidí. Ale i tak to na mě působilo příjemně. Je to krásná oblast vhodná k turistice s dětmi. Na všudypřítomných pastvinách je spousta vyšlapaných pěšinek a dobytkem udržovaná tráva. Nijak náročný terén (nejvyšší hora má necelých 1500 m).




My jsme se tady v sobotu moc nezdrželi a projeli jsme oblastí do národní rezervace Uvac. Rezervace je pojmenovaná podle řeky, která je dominantou této oblasti. Pohled na meandry řeky z hory tyčící se nad ní je úchvatný. Pěšky se tam ale nejspíš nedostanete, teda ne s dětmi, je to pomalu celodenní výšlap. Můžete využít lodí, které vás jednak provezou po řece, ale zastaví i na místě, odkud jednoduše vyjdete na tu nejlepší vyhlídkovou terasu. Vstupní místo do rezervace je obec Nova Varoš. Tudy se dostanete přímo k hrázi jezera, kterým Uvac protéká, tady zaparkujete, a vyplouvají odsud i ty loďky (na naše vychází plavba na 200 Kč). Nevýhodou je, že celá plavba trvá neuvěřitelných 5 hodin a nejsem si jistá, jestli by naše děti tu bárku nepotopily, až by je to přestalo po první hodině bavit. Bez dětí bychom neváhali. S dětmi jsme to raději nepodstoupili. Prošli jsme se po kopcích kolem jezera a jeli se ubytovat.



Sobotní ubytování bylo jedním velkým zážitkem. Věřte, že byste velice těžko hledali stylovější místo k přespání. Dřevěná chaloupka (Lodge Tanovič) v obci Gostilje s velkou zahradou jen pro nás.



 
Žádná uměle postavená ethno vesnička, opravdická původní chajda (pouze citlivě zrekonstruovaná pro nynější potřeby). Nízké stropy, původní dveře a okna. Zahrada v horní části posečená, takže děti měly o zábavu postaráno - cachtali se v zahradním kohoutku, u sousedů pozorovali krávy, trhali kytky, běhali kolem chalupy. Spodní část zahrady byla ponechána jako pastvina s divokými polními květy. To je zas něco pro mě. Posezení. Možnost grilování. U sousedů jsme byli na večeři a ochutnali jsme domácí smažené pečivo (podobné koblížkům) s domácím čerstvým máslem, mlékem, ovčím sýrem a šípkovou marmeládou. Když překousnete sem tam nějakého pavouka (a věřte, že když jsem to dala já, tak každý), tohle je to pravé Srbsko.




4 komentáře:

  1. Krasne Jani. Podle fotek videt, ze si to uzivate:-). Bez internetu je to svobodnejsi ... silvia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Silvi, díky. Ano, tolik času jsme na sebe s Chlupáčem neměli už dlouho :D

      Vymazat
    2. Umim si to predstavit Jani, clovek si takove okamziky ceni ze :-). S

      Vymazat