středa 5. května 2021

Mama tip / Jíme zdravě po celý rok

Mám ráda recepty, které o sobě hlásají, že jsou zdravé, přitom ale nejsou až nezdravě zdravé. Možná víte, jak to myslím. Některé recepty jsou zelenější než je potřeba, děti jsou proti těmto věcem apriori zaměřené. Teda aspoň ty moje. Růžičkovou kapustu například naposledy pozřely v 15 měsících poté, co jsem ji důkladně prohnala mixérem spolu s bramborou a hovězím. Je to škoda, my s Chlupáčem máme hrozně rádi luštěninová a bezmasá jídla, děti jsou opatrné a masitým jídlům dávají jednoznačně přednost. Tak nějak ale doufám, že láskyplným a trpělivým přístupem s vařečkou v ruce jim tu cestu ukážu. Když mám tolik nádherných kuchařek, to by bylo, aby se na ně prášilo...


Když jsem se loni zamilovala do kuchařky Jíme zdravě ze spíže, věděla jsem, že naše společná jízda bude dlouhá. A jsem neskutečně ráda, že tým Jíme zdravě přichází pořád s novými nápady. Jdou na to velice šikovně, vědí, jak dnešní lidé vaří, co dnešní lidé oceňují, co je pro naše žaludky a těla dobré. A proto mám jejich kuchařek hned několik.




Zatím nejobjemnější a nejkomplexnější z nich je černá bible Jíme zdravě po celý rok. Jsem ráda, že se mnoho lidí vrací k tomu, co bylo pro naše předky samozřejmé. Využívat v kuchyni co nejvíc sezónních surovin, vařit z toho, co dané roční období přináší. Vařit z toho, co si sami vypěstujeme, vařit z toho, co je v sezóně dostupnější, levnější, kvalitnější a přirozeně chutnější.



Ať je to jarní špenát nebo chřest, letní ovoce nebo čerstvá voňavá rajčata, podzimní dýně nebo houbové pokrmy, zimní uskladněná zelenina, všechno jsou to suroviny dobře dostupné a nám důvěrně známé. Když nemáte vlastní zahrádku, vše krásně pořídíte na místním trhu nebo u stánku, problémem už nejsou ani skupiny na sociálních sítích typu přebytky se zahrádky.



Kuchařka mě baví, ač jsem poněkud rozpačitá z oboustranného zpracování, kdy jedna polovina je věnována jaru a létu. Pokud se chcete dostat k podzimním a zimním receptům, musíte si knihu otočit a začít listovat "zezadu". V principu je to ale jedno, recepty tam jsou a to je hlavní.



Máme to štěstí, že prarodiče mají zahrady a leccos nám vypěstují. Mnoho ovoce a zeleniny tak máme domácích, bez zbytečných hnojiv a bůhvíčeho. Proto si můžeme pohodlně dovolit jíst sezónně. Recepty v moderně zpracované kuchařce jsou velice jednoduché a srozumitelné, surovinově i finančně nenáročné, plus jak je u série Jíme zdravě zvykem, jsou skvěle nafocené. Koncept je jasný - jedna strana recept, druhá strana velká fotka.



V knize objevíte 160 receptů z dostupných a nám blízkých surovin, jídla notoricky známá i nápaditá, maso i nemaso. Mám ji moc ráda, vařím s ní často. Jíme zdravě prostě umí. Těším se na další. A že jich je...

8 komentářů:

  1. veta "laskyplnym a trpelivym pristupem s vareckou v ruce" me fakt pobavila... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když nad tím tak přemýšlím, zní to jako dvojsmysl, co?? Já doma vařečkou fakt akorát vařím :D A vytahuju věci zpoza sedačky :D

      Vymazat
  2. Mne teda zarazila fotka receptu lososa v omacce z kokosoveho mleka. To zrovna moc lokalni neni. Podobne jako parmazan. Skoda.
    Marta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marto, dobrý den, tahle kuchařka se ale nevěnuje primárně "lokálním" potravinám, ale spíš jednotlivým sezónám - a ryby mnoho lidí konzumuje spíš v létě. A parmezán? S tím jsem já osobně v pohodě celoročně a třeba Gran Moravia vyrábí výhradně z českého mléka podle italské receptury...

      Vymazat
    2. Diky za reakci. Jeste k tomu parmazanu. Znacku jsem taky velebila jako lokalni. Do te doby nez jsem zjistila, ze je vyrobeno v CR, ale baleno v Italii. Moc se mi tomu nechtelo verit, ale potvrdila mi to primo pani z firmy. Uprimnost jsem ocenila, ale kdyz je kupuju beru tu uhlikovou stopu v potaz (proste kupuju mene). Marta

      Vymazat
    3. Ja znacku zas tak nevelebim, protože je mi jasne, ze nic není tak ruzove, jak se zda. Krom toho, co si sama vypestuju... Ale tohle me prekvapilo a nerozumim tomu. A fandim vam ohledne rozumného nakupovani, uhlikove stope a tak, ja jsem porad nekde na puli cesty a prijde mi to jako moje maximumum. j.

      Vymazat
  3. A zase musime mit to stejne ;), to me tak bavi ;)

    OdpovědětVymazat