Letní mód Matěj snáší celkem dobře. Já taky. Potí se, nechce nosit sandálky, které jsme společně s velkou parádou (a po půlhodinovém řevu, kdy si nechtěl nechat změřit nohu) vybrali - sbohem mé milované Tikki. Je konzervativní až to pěkné není, lpí na věcech, které zná a nechce přijmout změnu. Takže celé léto chodí v teniskách Vivobarefoot Primus, díkybohu, že jsou tak prodyšné. A díkybohu, že se neštítí chodit bosej. Každé ráno si potřebuje sám vybrat ponožky, nejčastěji sahá po červeném páru. Přestal být hysterický ve vaně, ale musíme být extrémně opatrní a ani náhodou se nepřiblížit k hlavě. Ehm, vlasy jsem mu od dovolené nemyla.
Prázdniny prožíváme částečně bez Klárky a Kubíka, kteří byli na prázdninách u babiček. Bála jsem se, jak bude Matěj smutný, jak je bude hledat, jak bude z nastalé situace zaskočený, nic z toho se ale nekonalo. Matěj je velice spokojený, že má pozornost, že se nemusí dělit, že je doma klid. Někdy s ním dokonce i něco udělám. Třeba jsme vymalovali nový dětský pokojík.
Podnikáme výlety, chodíme na hřiště a na zmrzku, staráme se o naši balkónovou zahrádku. Miluje naše vypěstovaná rajčátka, trhá si borůvky, okukuje zatím zelené papriky, chce zalívat. Na balkóně ale ze všeho nejradši pozoruje auta, na popeláře zuřivě mává a pokřikuje, za těch pár týdnů se z nich stali hotoví přátelé.
Nechce se mu mluvit. Včera řekl slovo myš. Třikrát. Asi aby mě potěšil. Od té doby to odmítá zopakovat. Asi aby mě nepotěšil. Hezky třídí a přiřazuje. Během léta jsme spolu navštívili několik Montessori programů a měla jsem pocit, že si to užívá. Snad mu to vydrží. Autíčka všeho druhu ty moje chytrý aktivity totiž totálně válcujou.
Konečně dostal dřevěnou rostoucí židli Wood Partner, která už je u nás doma zabydlená a vyzkoušená na maximum. Už jich máme doma pět a ještě nás čeká jedna do budoucího pokojíku ke stolu. Blíží se druhé narozeniny a já začínám vážně dumat, co mu pořídit. Co doma nemáme, co by ho bavilo. Přijímám jakékoliv tipy na dárky pro dvouleťáka.
Žádné komentáře:
Okomentovat