Knižní výzva / Tělo není automat!

Titul: Tělo není automat!
Autor: Matěj Šulc
Nakladatelství: Dynastie
Rok prvního vydání originálu: 2020
Počet stran: 181

Anotace

Kniha Tělo není automat! lektora pohybu Matěje Šulce přináší zcela ucelený pohled na tělo a možnosti, které máme ve svých rukách. Unikátní pohled autora, který se zabývá funkcemi těla, pohybem a zdravým životním stylem již několik let, čerpá z řady zkušeností nabytých při samotné práci s klienty i studiem o tělu a jeho funkcích. Objevte nový pohled na věc, tipy a možnosti, které může každý sám aplikovat do všedních dní a předcházet tak mnohdy zbytečným problémům se zdravím. Ať už po fyzické či psychické stránce.

 

Recenze

 

Populárně naučný styl dělá z prvotiny Matěje Šulce velmi neagresivní knihu o zdravém životním stylu. Knihu, ze které nebudete nervózní, knihu, díky které si nebudete připadat jako jelito, které dělá všechno špatně, knihu, která vás nerozloží do mrtě. Po přečtení nebudete mít tendence vrhnout se na jeden konkrétní typ pohybu, ani nevyhodíte celou spíž, ani nezačnete meditovat. Jen si možná uvědomíte, že mít zdravé a fungující tělo není vůbec samozřejmost.

 

Kniha je přístupná komukoliv, koho zajímá, jak tělo funguje. Jak je všechno logicky propojené, jak to celé dává smysl. Ucelený pohled na lidské tělo bez zbytečně složitých formulací s velmi názornými a přesnými příklady, které pochopí i úplný laik nepolíbený anatomií a fyziologií.

 

 

Co se mi na ní krom komplexnosti líbí nejvíc? Že nepoučuje. Nemoralizuje. A navíc ani nenabízí jedno jediné správné řešení. Síla lidského těla je právě v jeho celistvosti, propojenosti, všechno souvisí se vším a právě na tyto relace autor upozorňuje.

 

Velice se mi líbí kapitola o tom, jak ke svému tělu přistupují profesionální sportovci. Ti, kteří své tělo potřebují, ti, které tělo živí. Přistupují ke svému tělu s mnohem větším respektem, protože ho berou jako prostředek k dosažení svých cílů. A tady je otázka? Copak my tělo nepotřebujeme? Proč se o něj nestaráme s takovou pozorností jako oni? Tato myšlenka mi přijde tak klíčová a samozřejmá, že mě až zaráží, že mě to nikdy nenapadlo.

 

To, že se ráno vzbudíme a tělo funguje automaticky jsme dávno převzali za samozřejmost. Až když se něco porouchá, začínáme běhat po doktorech, fyzioterapeutech, začneme líp jíst a víc se hýbat. Je potřeba k tělu přistupovat s mnohem větší pokorou a převzít absolutní zodpovědnost nad jeho fungováním. Ať není pozdě...

 

 

"V dřívějších dobách byla motivace k pohybu, jídlu a spánku k mání snadno a denně. Bylo nutné sklidit obilí, vstát brzy, jít na trh, odnést nákup v ruce, bylo nutné postavit si přístřeší. Člověk nevěděl, co je lenost. Naši předci museli být silní a houževnatí, aby obstáli v podmínkách, v nich žili. Současnost je ale jiná a podstatně jednodušší. Na doby dávno minulé se zapomnělo a k tomu, abychom vstali z křesel, často potřebujeme motivační citáty, videa, písně, sociální sítě, biče nad sebou a čokoládu na provázku před sebou. Sami to nezvládáme, protože díky všudypřítomné moderně máme na výběr. Nemusíme se hýbat, když se nám nechce." - str. 155

 

Kniha je graficky krásně zpracovaná, je skvělé, že se do textu vešly i tyto přenádherné a do detailu propracované ilustrace Dana Růžičky, které stránky bezesporu oživují.

 

-

Za recenzní výtisk děkuju nakladatelství Dynastie.